Maličká vesnice zkouší překazit záměr Američanů Helsingin Sanomat, 28.5.2007 Trokavec/Praha V místnosti jsou tři vlajky: Evropské Unie, České republiky a vesnice Trokavec. Vybavení oné místnosti je podivná směs starého a nového. V koutě stojí kamna (ústřední topení zde není zavedeno), na stole leží počítač a pod oknem za záclonou je zařízení obecního rozhlasu. Jím dává starosta Jan Neoral na vědomí 97 obyvatelům vesnice Trokavec kdykoliv se děje něco důležitého. Kupříkladu když přivezou brambory. Nebo tehdy, když se objeví důvod začít projevovat trochu občanského aktivismu.

Ten se objevil na začátku roku, kdy se dostal do širšího povědomí záměr vlády vybudovat v oblasti americký radar. Supermoderní radar, stejně tak jako zhruba desítka raket umístěných v Polsku, by byl součástí systému, který by měl být obranou proti raketám vypuštěným ze Severní Koreje nebo Íránu. Neoral využil obecního rozhlasu a dal obyvatele do pohybu. 65letý elektrikář v důchodu tak zakreslil Trokavec na mapu světa tím, že zorganizoval "referendum".

Výsledek hlasování konaného zhruba před měsícem byl jednoznačný: z 89 obyvatel k hlasování způsobilých hlasovalo 72 a pouze jeden z nich projevil se stavbou radaru souhlas. "A i ten jediný hlas pro byl omyl, způsobený komplikovanou konstrukcí otázky," tvrdí Neoral.

Dle mínění odborníků nebylo možno zeptat se přímo "Chcete radar či ne?", otázka položená v referendu tedy zněla: "Souhlasíte s tím, aby obecní zastupitelstvo obce podniklo veškerá zákonná opatření k tomu, aby zamezilo výstavbě radarové základby Spojených států amerických na území Vojenského újezdu Brdy?"

"Jsem noční můra České vlády. Neočekávali žádný odpor. Mysleli si, že jsme hloupí vesničané," říká starosta.

Výsledek referenda není právně závazný. "Pokud máme být upřímní, toto není otázka, na kterou se obyvatel musíme ptát," říká tiskový mluvčí ministerstva obrany Andrej Čirtek.

Radar se totiž nebude stavět nikde na území obce, ale na pozemcích patřících státu, které jsou vojenskou oblastí již v současnosti. Hlasování v Trokavci ale přesto bylo politickým aktem, protože dalo vládě na vědomí, že proti plánu stavby existuje mezi lidmi silný odpor. Dle později provedených průzkumů veřejného mínění 60% českých obyvatel s vybudováním radarové stanice nesouhlasí.

Pravostranná menšinová vláda premiéra Mirka Topolánka musí tuto nedůvěru v plán stavby vzít na vědomí.

Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí radarové stanice padne v parlamentu, v němž nejenže mají přiznivci stavby v tuto chvíli jen drobnou převahu, ale i ta je zajištěna podporou několika opozičních poslanců.

"Věřím, že potřebujeme širší podporu napříč politickým spektrem," říká mluvčí ministerstva Čirtek.

Důvody nesouhlasu jsou různé. Někteří se obávají zdravotních rizik spjatých s možným škodlivým vyzařováním, jiní nenávidí politku George W. Bushe a nechtějí proto žádné dohody s Američany a další vzpomínají na minulost. Za druhé světové války v oblasti panovali nacisté a po ní Sověti. Nikým nepozváni.

Podle Čirtka tato historická paralela pokulhává. "Teď máme opravdovou možnost volby. Můžeme říci ano i ne".

V Trokavci a přilehlých obcích tomu ale nevěří. V oblasti jsou již stopy po započatých přípravných pracech. Helsingin Sanomat viděl místními pořízené fotografie optických kabelů vedených napříč lesem. Na kabelech byly armádní symboly.

"Netřeba hrát si na Sherlocka Holmese. S 99.99% pravděpodobností nemají tyto přípravné práce nic společného s plánovaným radarem", tvrdí Čirtek.

Času zbývajícího k definitivnímu rozhodnutí o stavbě není příliš. Dle informací vlády musí být rozhodnutí přijato parlamentem do konce roku, aby mohl být radar uveden do provozu v roce 2010.

Zdroj ve finštině ZDE