"Diktátor" Chavez a impotence světových médií

29. 5. 2007 / Daniel Veselý

Mezinárodní média viní venezuelského prezidenta z "omezování svobody slova". Po konfrontaci s fakty, o kterých se zmíním dále, tak činí poněkud v rozporu se svými tvrzeními, neboť by si spolu s jejich neobjektivními mecenáši měla zamést před vlastním prahem.

Bohužel se ke kampani proti Chavezovi v souvislosti s touto kauzou připojily humanitární organizace jako Human Rights Watch a Amnesty International, které valná část veřejnosti považuje za důvěryhodné zdroje, avšak pověst těchto humanitárních těles, konkrétně HRW ve válce na Balkáně a AI v Haiti, byla notně pošramocena.

Ve Venezuele jako ve spoustě jiných zemích na světě je právo mediálních organizací na vysílání veřejnou záležitostí. V kompetenci demokraticky zvolených vlád na rozdíl třeba od americké vlády je kontrola mediálních prostředků působících na území pod jejich správou, zda neporušují zákony. Chavezovo rozhodnutí neprodloužit RCTV má logické důvody, o kterých mezinárodní média z pochopitelných důvodů zarytě mlčí.

Toto rozhodnutí se opírá o fakt, že RCTV výrazně porušovala žurnalistickou etiku a svým zpravodajstvím se prohřešila proti Zákonu o odpovědnosti v televizi a rozhlase (Law on Responsibility in Television and Radio), protože již v roce 1999, kdy byl Chavez rok v prezidentské funkci, vysílala do éteru nehorázné lži a obvinění, které jej měly cíleně zdiskreditovat. Prezentace fanatických útoků Fox News proti duchovnímu otci "socialismu pro 21. století" jsou ve srovnání jen slabým odvarem. RCTV také usilovně podporovala puč proti Chavezovi v roce 2002, který zinscenovala Bushova administrativa, při němž bylo zabito přibližně stejné množství osob jako během vpádu vojsk Varšavského paktu do Československa v roce 1968. Během puče přerušila RCTV na dva dny pravidelné zpravodajství a vysílala neškodné animované filmy pro děti a reklamy. Když RCTV konečně reagovala na převrat, uvedla, že Chavez na svou funkci rezignoval poté, co jeho příznivci zahájili palbu na opozičníky. Stanice důmyslně sestříhala záběry z demonstrací tak, že z bránících se příznivců Hugo Chaveze se stali agresoři, zatímco byl násilně unesen. Přes nepřízeň mezinárodních médií a Bushovy administrativy se však sesazenému prezidentu za podpory většiny Venezuelanů spolu s Národní gardou podařilo získat zpět svůj post.

V zemi působí čtyři velké televizní stanice, tři produkují komerční aktivity a jedna celodenní zpravodajské vysílání. Dále zde pak vycházejí tři celostátní periodika, z čehož dvě lze považovat za opoziční vůči venezuelské vládě. Argumentace těch, co hovoří o státní cenzuře venezuelských médií, slábne tváří v tvář faktu, že se Chavez nesnaží násilím umlčet tyto informační kanály. Může být tedy kupodivu, že jednostranné inzultace RCTV proti jeho osobě tak dlouho "trpěl" (na internetových stránkách Literárních novin je možno vyhledat články latinskoamerických novinářů, kteří se tvrdě pouštějí do kritiky Chavezových politických reforem, což je pro demokratickou společnost navýsost zdravé). Značná část prezidentových příznivců jej kritizuje za to, že je vůči těmto médiím příliš shovívavý.

RCTV v současnosti vyvíjí snahy získat podporu OAS (Organizace amerických států), USA a mezinárodních institucí, aby s jejich pomocí mohla ostrakizovat nebezpečnou venezuelskou diktaturu a vrátit se na mediální výslunní. Nicméně je tato snaha, jak se zdá, marná, poté co Nejvyšší venezuelský soud podpořil Chavezovo rozhodnutí licenci neprodloužit.

Zkusme si představit, kdyby CNN po několik let neustále pranýřovala prezidenta Bushe, očerňovala ho, ba dokonce by podporovala aktivity vedoucí k jeho svržení. Myslím, že ve Spojených státech je možné prakticky cokoliv, ale takovýto scénář by nastal jen ztuha.

Více informací na www.upsidedownworld.org  a www.venezuelanalysis.com   

 

Vytisknout