Můj známý tluče hlavou o zeď, neboť podlehl pokušení a reklama ho přivedla k rozhodnutí využít služeb taškářů, protože lichvářů se pochopitelně bál. Nu, budiž bohatý každý občan této láskyplné zemičky a geniálních vůdců tápajícího lidu.

Jak zavelí k pokroku, věz, že ti jdou po krku.

Stačí málo, dostavit se k odběru peněz k příslušné přepážce. O výhodných úrocích a službách dostaneme informace především nezaplašující dlužitele. A jedeme dravou řekou přes ekonomické peřeje -- a pozor, můžeme se snadno topit i utopit v dluzích z prvu vypadajících lehce splatitelných. Jízda s peněžní výpůjčkou je nádherná, dokud nedoplujeme do zálivu zmarněné touhy. Když si půjčujeme, nedbáme na klopýtnutí našeho zdraví, rozvodu, i jiných tragických momentů v životě lidském.

Chtivost člobrdínků je vábničkou pro slušně oblečené bankovní úředníky, oběšené v módních kravatách, ochotných komunikovat o žádosti zákazníků do omrzení. Hlavně vydržet s nervy k podpisu lapeného ptáka - potom odbornou čižbou přilepeného ptáčka dlužníčka budeme zbavovat peříček, pečlivě, pravidelně, s přísností lovců zodpovídajících za pytlácký revír.

Nešťastník platí a platí, protože si prý špatně přečetl smlouvu. Číst umí každý, ale dnes řádně již málokdo. Vidina rychle nabitých peněz spláchla ke společenskému dnu nejednoho "tvrďase" a pár jich dokonce zmizelo za zdmi našich líbezných věznic.

Když zaplatí můj lačný známý tisíc korun splátky, pak slušným bankovním úřadům odevzdá bez šesti korun, i korun třistasedmdesát. A pak, že u nás není možno dobře podnikat a mít mastný vejvar! Otázka zní, jsou to ještě stále taškáři?

Nemravnosti s finačními operacemi nejednoho dlužníka nezachrání, ale přivedou přímo na bankovní prosekturu, kde ho odborně rozpitvají na částečky vhodné k nakrmení bankovního vsežravce.

Co bankovní dům, to děda všesněd, hořekoval zadlužený ničema. A co myslíte, že toho chtivého mužínka napadlo? Ano, uhodli jste, začal chodit do heren a zkoušel bleskové štěstí. Dařilo se mu zpočátku celkem dobře, pak kouzlo hry přestalo účinkovat a popleta a snivec přišel o auto, o byt, a skončil v nádražním levném bezdomeckém hotelu Lavička.

Nabádat reklamou lidi k zadluženosti a víře lehkého živobytí s podporou bank je zavádějící. Co se z počátku může zdát výhodou, zlehka se změní v noční můru velikosti kondora. Ne každému je dáno mít nervy pevné jako špagáty. Půjčovat bylo, je a bude, vždy drahé. Copak si někdo může myslet, že bankovní domy s dobře placenými zaměstnanci jsou mistry kouzelníky v zisku financí?! Bankovní operace vyžadují přesné chirurgické řezy. Žádné bývalé a výnosné kampeličky u nás nedopadly šťastně. Proč se prý dobře ví, mimo jiné je k bankrotu přivedla i zastaralá filozofie strejců, kteří ještě hrdě budovali nový vybojovaný stát, zapadlé vísky a kouzelné městyse, moderní města slibující prosperitu příchozím hledačům štěstí. Hojně kampeličky podporovaly dělné lidi, aby mohly vydržovat klienty v relativním dostatku a umožnit jim rozjezd k snadnějšímu živobytí. Jistě, ne všechno asi bývalo křišťálově čisté, ale možná přehlednější - to ještě platilo více dané slovo, čestnost v obchodním styku a pravdomluvnost v otázce majetkových poměrů. Bejvávalo, bejvávalo dobře, jak pro koho. Taškáři podpořeni mezinárodními ústavy, údajně plných zlatých cihel, vytvářejí na lidi tlak a pomáhají roztáčet kola mamonu. Naše moderní doba je anarchickým údobím nechtěných a nevídaných možností. Přihodit do dlužnického mlýnku čerstvé oběti k semletí pomáhají s dokonalostí sobě vlastní i média a kreativní reklamní agentury. Leckterý vykuk celebritní by mohl vyprávět, jak zapůjčil ksichtínek k reklamním trikům na lačné občanstvo. A když se něco nepovede, nevadí. I kdybychom padli všici, vstanou noví ochotníci a prapor bankovnictví opět zavlaje, zavlaje!

Lichváři a taškáři budou se tetelit na výslunní úspěchu i třeba nezaslouženého do chvíle, dokud lidská bytost neprohlédne a nedohlédne, že vlastně k životu vezdejšímu netřeba různých krámů, přecpaných žaludků; dneska nám může být k smíchu člobrdínek přírodní, zítra přece vyhyne, ale my s ním. Vyhazování peněz z prázdných pytlů se vyplácí, kdo by zjišťoval, že papír podložený zlatem je podložený leckdy jílem?! Každý dluží každému, výstavba pokračuje, výzkum zkoumá, školství školí, nemocnice léčí, fabriky vyrábějí -- tak jaképak babské poplašné žvásty?!

Kdo pochybuje a maluje nám čerta na zeď je jistě zakuklený rudoch. A kdo nectí náš maličký kapitálismus a kapitálisty je podezřelým individuem a má u nás jaksi šmytec! My si demokracii pozvracet nedáme! My možná víme, že nemáme pravdu, ale nás, kdo ji nemáme bývá více -- vlevo nebo vpravo, to je jaksi jedno. Tučné pastviny lákají k pastvě -- pase se celý svět, ne všude, pravda. Klasik měl tisíckrát pravdu, když řekl: Aby se někdo mohl mít dobře, musí se jiný mít hůře. Svět hladových nám je vzdálen, svět lačných dostupný. Prosperita na úkor druhých je neospravedlnitelnou nemravností. Můžeme se kroutit, vymýšlet statistiky, genetické úchylky, vyrábět mírové zbraně, zaměstnávat výzkumné pracovníky, aby odhalovali tajemství vedoucí k ještě rozmařilejšímu a jednoduššímu životu -- až do samého konce lidského rodu. Můžeme na všechno nalézt vhodnou odpověď a výmluvu, přesto nám nemůže být lehce, svobodně -- a proto o svobodě možná tolik plkáme.

Zadluženost je vykládána skoro jako výhoda. Lopotit se bez půjčky není moderní a efektivní. Člověk se má poučit od vyspělých států a úspěšných komunit. Cožpak státy nejsou provázány vzájemnými výpomocemi, výhodnými překlenovacími úvěry? Co stát riskuje? Změnu vlády, předčasné volby, výměnu politického managementu, trestní odpovědnost za úpisy, kontrolu státní kasy - a potom už se zase hrnou další skvělé nabídky k zaplacení narůstajícího dluhu.

Existují státy, kde lidé ulehali s dobrým pomyšlením na růst jejich kont v bankách, aby ráno zjistili, že na účtech mají nulovou hodnotu našpórovaných peněz. Inflační spirály mají konečnou podobu, jako všechno ostatní a relativní na tomto modrém kousku planety ve vesmírném bludišti. Ve televizních zprávách o krachu jsme mohli vidět, jak včerejší šťastlivci stojí před uzamčenými branami bank a marně volají po spravedlnosti. Spravedlnost, holenci, není gumová. A není pro každého. Nelze ji cupovat miliony bytostí!

Nic není zadarmo, říkávali dobří hospodáři. Opatrnost v zadlužování není krokem zpátky, ona může nejednomu z nás lačných po kdejakém zbytečném krámu zachránit dobré spaní. Pokud o spaní nestojíte, prosím, kolo štěstí je vám stále k dispozici. Stačí nastoupit a jedeme!