Hned zezačátku chci zdůraznit, že nejsem zuřivý antilandista. Po několika pivech se mi líbí šlágry z jeho jarých (poorlíkovských) desek, za střízliva pak mám rád píseň Pozdrav z fronty, album 9 mm argumentů a Landovu hudbu k televiznímu filmu Udělení milosti se zamítá. Ovšem "muzikálové drama" Tajemství je krok totálně mimo, a to nejen mimo český muzikálový mainstream, jak zhusta zdůrazňovali recenzenti.

Landa je Bohem políbený melodik, to je jasné hned od první písně, starší skladby opatřené novým textem. Představení je přehlídkou potenciálních hitů, mým favoritem se stala Magická noc, jakési tango z předpeklí, rachotící zpěvem Petra Dopity, sympatické svým nadhledem nad patosem příběhu. Kdyby bylo Tajemství proudem hudby beze slov, odcházel bych z divadla spokojen a nějaké nadosobní tajemství by se mi možná opravdu zahryzlo v duši. Protože ale Landa utopil svoje poselství v lavině slov, musel jsem se smát v nejvypjatějších okamžicích hry, a v odlehčených chvílích mi bylo smutno. Slova -- ať už jako textařské řemeslo nebo obecněji jako otisky myšlenek - jsou autorova slabá stránka, což při psaní divadelní hry není úplně zanedbatelné.

Landa, vedený prý při tvorbě "určitou silou", vymyslel spletitý příběh, kde plytký dnešek zápasí s hloubkou minulosti, rané křesťanství s pohanstvím a statečný Jan s vlkodlakem. Řeší se láska, víra, smysl života i smrti, to vše v přízračné atmosféře, která děsí zhruba jako pohádky, které vysílá Česká televize v neděli odpoledne. Jevištěm občas protančí nějaká nadpřirozená bytost, například duch v podání unaveného Richarda Tesaříka, který vypadá, že je mu celé drama v podstatě ukradené, čímž se alespoň pro mě stává nejsympatičtějším hercem. Pointu příběhu se nesluší prozrazovat, prozradím tedy aspoň to, že celkem nápadité vyústění utloukly patetické dialogy i herecké výkony, takže v konečném výsledku není moc o co stát.

Sám autor nevidí v hercích pouhopouhé interprety svého textu. "Jsou mezi nimi tací," vypráví ve zmíněném rozhovoru Právu, "kteří po měsíci zkoušení zachytili tu nejskrytější dimenzi a začínají svůj život vnímat v dalším rozměru. Určitě to některé donutilo zamýšlet se nad kvalitou života. Je to pro mě obrovská čest, protože k tomu má Tajemství mimo jiné sloužit." Co k tomu dodat? Jestli někdo objeví další rozměr svého života po zhlédnutí Landova Tajemství, pak mu pomáhej Lumen Templi.

z časopisu Dobrá adresa 12/2005