Vladimír Putin byl zvolen podruhé na čtyřleté funkční období do prezidentské funkce. Získal více než 70 procent hlasů a porazil svých pět konkurentů.

Volby sice byly všeobecně "prováděny dobře", ale "neodrážely adekvátně zásady nezbytné pro zdravý demokratický proces", konstatoval Julian Yates, šéf společné mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Během předvolební kampaně si stěžovali opoziční kandidáti, že státem ovládané sdělovací prostředky poskytly prezidentu Putinovi obrovský prostor a nedaly jim skoro žádnou možnost oslovit voliče. Také tvrdili, že regionální vládní činitelé, ve snaze zalíbit se Kremlu, omezovali jejich volební vystoupení.

Yates uvedl, že státem ovládané sdělovací prostředky projevovaly "jasnou zaujatost" ve prospěch Vladimíra Putina a že chyběly mezinárodní demokratické normy, včetně "energického politického diskursu a smysluplného pluralismu".

Mise poukázala na to, že se Putinovi dostalo daleko více pozornosti sdělovacích prostředků než na jakou měl nárok jako šéf státu.

Nejméně jeden kandidát utrpěl obstrukce úřadů. V městě Nižnyj Novgorod byl vypnut elektrický proud, aby Putinův konkurent Sergej Glazjev nemohl pronést projev.

Uprostřed obav, že bude účast v prezidentských volbách v Rusku nízká, činil Vladimír Putin vášnivé apely na občany, aby se účastnili voleb. Yates konstatoval, že tyto apely bylo lze částečně interpretovat jako apely na podporu pro existujícího prezidenta.

Rudolf Bindig, šéf delegace parlamentního shromádění Rady Evropy konstatoval, že asi ve čtvrtině volebních míst, kde mise měla pozorovatele, bylo sečítání hlasů zhodnoceno jako "špatné nebo velmi špatné".

Monitoři se nevyjádřili, zda tyto chyby mohly ovlivnit výsledky ruských voleb a odmítli srovnat hlasování s hlasováním v předchozích ruských volbách. Avšak pozorovatelé ze Společenství nezávislých států prohlásili, že volby byly "svobodné, demokratické a férové".