7. 8. 2003
O významu slovaDevalvace slova, jak obsahu, tak i formy je dnes běžnou záležitostí. Je to dáno povrchností, druhem myšlení. Řeč je podobná slinám, jaké mladí muži vyplivují někde kolem lavičky v parku. Parta kluků dovede poplivat okolí lavičky jako nic, jakoby samoúčelně ejakulovali. Jiní pak vyplivuji nahodilé myšlenky, které přicházejí samy, nebo jako reakce na slova druhých a nepodrobují je žádné vnitřní cenzuře, neboť spolu s mnohými podlehli názoru, že myšlenka a slovo je bez hlubšího významu, zatímco podstatný je skutek, čin, nebo spíš jen to, co pro mě učiní ti druzí. Souvisí to zřejmě s všeobecnou devalvací slova, s povahou doby.
|
Prostor kolem nás je díky ideologii, reklamě a lobbismu zašumělý žvásty, nesmysly a lží. Zvykli jsme si na žonglování se slovy, bereme to jako plytkou hru. Nevím, zda znám někoho, kdo má v sobě dostatek sebekázně s tím něco udělat. Možná jsme všichni jen dětmi doby, divného času, kdy lidé připustili, aby si slovo podrželo svoji formu, ale aby ztratilo svůj obsah. Dřív lidé nepotřebovali právníky ani notáře. Stačilo slovo, které mělo stejnou moc jako vlastní skutek. Dnes nepomůže ani smlouva stvrzená zákonem. Lidé volají po zákonu, po pevné ruce státu, ale stát tvoří lidé, kteří nedrží slovo. Za této situace je zákon bezzubý, protože je nevymahatelný. Skutečnými mistry v okecávání jsou však literáti a básníci. Mistrovské zkruty a výkruty se týkají zejména placení dluhů. Chcete vrátit peníze? Jeden z nich mi nedávno napsal: "Bohužel nebudu schopen zaplatit za doménu, neb jsem zadlužen a ani výhledově to se mnou nevypadá nejlépe. Říkám to na rovinu. Dlužných 600 Kč Ti mohu splácet po 60 korunách měsíčně. Holt přišla bída na kozáka a už se ho nepustila. To je můj truchlivý případ." Hm, co s Tebou? Snad bys mi mohl přihrát alespoň nějaké výtisky Tvé nové knížky. Já si je prodám a vyrovnáme dluh. "Jestli myslíš mou novou knížku na jejímž křtu jsi minulou středu nebyl, tak tady už se nedá mluvit ani o truchlení, spíše rovnou o nebetyčné tragédii, neb jsem všechny autorské výtisky rozdal, nakoupil dalších 10, které jsem též rozdal, ale ještě nesplatil (dalších 1000 korun dalším lidem). Tak vidíš, že nic nemám a že nedlužím jen Tobě. Toto zjištění by mělo poněkud zmírnit tvůj spravedlivý hněv vůči mé osobě a do tvého bělma opět by se měla vrátit běloba na místo smrtonosné rudé. Přesto se necítím býti hochštaplerem anóbrž přenešťastnou obětí nemilosrdného osudu. Ale zač jsem tak týrán? Snad za to, že jsem v neděli pomočil panenku Marii na božích mukách u silnice z Klatov do Plzně? Ano, možná opravdu za to. Nešťastný Viky. No když nemáš svoji poslední knížku, tak bys mohl vytáhnout ze starých zásob - třeba básnický almanach, který mohu rovněž prodat svým přátelům a tak vyrovnat dluh. "Jestli myslíš almanachy, tak to mě R.K. podfoukl. Slíbil mi 20 kusů a pak jsem jich dostal jen 10, další prý dostanu časem. Pak se ukázalo, že všechny ostatní jsou už zřejmě v distribuci. Dan mi řekl, že si to rozdělovali Petr M., Vašek a Radim. Co měl Radim, to rozdal a všechny ostatní jsou údajně v prodeji, takže nikdo z nás už další almanachy nedostane. Sám vidíš, že můj případ je teď ještě truchlivější. Téměř se mi chce nad sebou samým plakat. Snad mé slzy očistí mé utrpení a taktéž mě očistí od nečistých dluhů atp. Viki, ten nejtruchlivější pod sluncem."Co s básníkem, s nešťastnou obětí raného kapitalismu? Nezbývá než jej pozvat na pivo, a ještě za něj zaplatit útratu. A tak je to se vším. |