"Praha byla zapsána do Listiny UNESCO z několika důvodů. Toto město je vskutku jedním z nejkrásnějších v Evropě, z památkového hlediska je Praha stejně hodnotná jako Řím či Florencie," vysvětluje hlavní konzervátor Státního památkového ústavu Doc. Josef Štulc. "Jednou z hlavních kvalit, které se Česká republika zavázala přistoupením k Úmluvě o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví chránit, je zcela mimořádné pražské panoráma. Jeho narušení by mohlo vést k vyškrtnutí Prahy z Listiny," varuje Štulc. Podle něj by vyřazení Prahy mělo krajně nepříznivé následky pro celou republiku. Takový krok by byl nejen bezpříkladnou mezinárodní ostudou, ale s největší pravděpodobností by znemožnil zápis dalších českých měst. Na zařazení do seznamu UNESCO dnes čekají například Slavonice, Luhačovice či Třeboň se svojí proslulou rybniční soustavou.

Podobné problémy, které hrozí Praze, prožívá také rakouská Vídeň. Tamní magistrát schválil stavbu výškové budovy u hlavního nádraží, přímo v centru města. "Mezinárodní komise pro UNESCO se velmi vážně zabývá vyřazením Vídně ze seznamu světového dědictví," tvrdí docent Štulc. "Historické centrum bude mrakodrapem vážně poškozeno." Podle Štulce zápolí UNESCO s nevyváženou lokalizací chráněných monumentů. Většina historických měst se nachází na území Evropy, na zbytek světa připadá jen zlomek zapsaného kulturního dědictví. Vznikají proto tlaky na revizi a omezení památek UNESCO v Evropě.

"Ačkoliv se o Pankrácké pláni jedná pouze na pražském magistrátu a radnici Prahy 4, přijatá rozhodnutí mohou mít dopad na celou republiku," říká JUDr. Ondřej Tošner ze sdružení Arnika. "Špatné řešení může způsobit nenapravitelnou mezinárodní ostudu. Je s podivem, že se do věci dosud nevložilo ministerstvo kultury. Při porušení podmínek Úmluvy UNESCO může být Praze status světové památky snadno odebrán. Znamenalo by to ovšem, že Česká republika není schopna plnit své závazky a dostát danému slovu."

"Praha je městem věží, nikoliv mrakodrapů," říká architekt Vlado Milunić. "Mrakodrapy vznikly v Americe jako reakce na vysokou cenu pozemků a jsou všeobecně chápány jako manifestace síly a moci, zejména peněz." Podle Miluniće je podstatné umístění výškových budov. "Downtown je shlukem mrakodrapů, zpravidla na dně údolí, v nichž se rozprostírají americká města. Výškové budovy na Pankráci, naše "uptown", jsou urbanistickou chybou, již bychom měli spíše opravovat než ji prohlubovat tak, jako to udělal Richard Meier se svým stošedesátimetrovým mrakodrapem. Zejména je odsouzeníhodná zpupnost prohlášení, podle něhož nové "uptown" bude protiváhou Pražského hradu," doplňuje Milunić. "Pražské panoráma je veřejným celosvětovým majetkem a není možné ho zcizit jen proto, že nějaká firma na tom chce vydělat," uzavírá architekt.

Dostavbou centra Pankrácké pláně se již jedenáct let zabývá Občanská iniciativa Pankráce. Toto sdružení odborníků i laiků se snaží prosadit řešení, které by bylo přínosem pro místní obyvatele i Prahu jako celek. "Upřednostňování výstavby administrativních budov na místě, kde původně měla být situována zařízení občanské vybavenosti, nepřinese Praze nic dobrého," říká předsedkyně Iniciativy Marie Janoušková. "Velká kapacita kancelářských ploch způsobí neúnosný nárůst automobilismu, spolu s nadlimitním zatížením hlukem a smogem. Musíme také si uvědomit, že mrakodrapy mají stát pouhých třicet metrů od obytné zástavby." Ještě v roce 1995 předpokládalo vedení městské části i hlavního města, že na Pankráci vznikne centrální náměstí Prahy 4, obchody a provozovny služeb.