23. 7. 2002
Cigareta a dětiKouření je nejhorší nemocí v lidských dějinách. Jistě je dobře a potřeba o něm psát a mluvit. Dovolte mi na toto téma pár zásadních připomínek, proč si myslím, že je nutno o kouření psát a mluvit a také vysvětlit nepochopení, že nejde o válku proti kuřákům!
|
Nejvíce lidí začne s kouřením mezi 8 - 14 rokem svého života a každý druhý v důsledku této nemoci zemře. My zatím, domnívám se, posuzujeme tuto věc velmi sobecky. Nejde přece o to, že dospělý, který ví, že cigareta zabíjí, má právo se přes to kouření věnovat, to je jistě správné. Jenže při nedostatku relevantních informací ve věci se nemůže správně rozhodnout ani dospělí, natož pak děti? Nemluvě o tom, že i u kojenců a předškolních dětí má cigareta rodičů a blízkých na svědomí více úmrtí, než všechny jejich nezaviněné úrazy dohromady! Děti do věku 14 let jistě nemají možnost kvalifikované volby ve věci kouření. Vnímají tento hektický svět jistě zjednodušeněji, než v dospělosti. A co vidí v této věci? Snad v každém filmu kouří kladný nebo záporný hrdina a bodejť by ne, cigarety jsou možná nejvýznamnějším sponzorem filmového průmyslu. Dále vidí kouřit známé osobnosti, herce, politiky, vnímají nás dospělé a to v této věci velmi mylně, jako vzory a co více, vnímají nás jako vzory, které je ochrání proti eventuelnímu nebezpečí, vždyť je to ve škole i učíme, že k tomu vůbec politický systém je, či měl by být! Chtějí se nám podobat, chtějí se stát paradoxně dospělými skrze jejich nejnebezpečnější návyk. Potom přemýšlí, kde cigaretu sehnat a jdou do potravin, odkud inspekce vyžene opravdu každou konzervu, která má závadné složení, ale skrze tlak politiky, musí nechat a inspektoři to nedělají rádi, cigaretu v každých potravinách. Ve škole se prevence kouření povinně podle dostupných informací nevyučuje. Dítě se tedy po právu domnívá, že kdyby to bylo něco opravdu tak nebezpečného, přece by cigareta nemohla být tak lehce dostupná, tak propagovaná, protože by to stát nepřipustil. Přece by se politik, či herec neukazoval s cigaretou, kdyby věděl, že propaguje něco zlého. My v diskusních fórech na toto téma se dohadujeme, zda někdo bojuje s kuřáky nebo proto nim, ale často sobecky a nepochopitelně zapomínáme na ty, jež se bránit bez kvalitní novinářské, ale hlavně politické práce, prostě nemohou. Děti, školáky. Dítě tedy začne kouřit, stane se dospělé. Získá potřebné informace, že tedy každý druhý kuřák umře, často po opravdu těžkém utrpění a ejhle.... Přichází podle Vás prosím ta svobodná volba včas? Dítě už je dospělý kuřák, ale nemá sílu se návyku zbavit. Taktika tabáku je nemilosrdná získat bezohledně a ve svých kampaních spotřebiteli tykají, tedy zjevněne neoslovují osoby starší 18 let, ty akce jsou výhradně pro děti. Právě proto, že dospělí mají svobodnou volbu. A cigaretoví stratégové ví, že je tedy musí naučit kouřit zavčasu, než by jim odpadli Ti, kteří kouří dobrovolně u vědomí, že na 50% na tuto činnost zemřou, těch je ale drtivá menšina. Proto chci upřesnit, že nejde v boji za nekouření o odebrání drogy závislým, ale o zamezení zneužívání dětí pro tento nejperversnější druh podnikání, kdy skupina podnikatelů a jejich akcionáři, distributoři si vydělávají tím, že způsobují minimálně návyk, v polovině pak těžkou nemoc a následnou smrt výrobkem, který nepochopitelně u nás se stále legálně distribuuje potravinářskou sítí. My ostatní čekáme, až se to samo nějak vyřeší, ale kdo má miliardy z takto zavrženíhodné činnosti, jako první je chytře dá k pacifikaci novinářské obce, a tak honíme věci nepodstatné a přihlížíme absurdní spotřebitelské genocidě tabákových "podnikatelů" . Čili jen uvědoměním si, že nejde o dospělé kuřáky, ale o děti a o to, aby nemohly být legálně náborovány pro tento smrtící návyk, můžeme něco změnit. |