13. 7. 2015 / Ilona Švihlíková
Na „řecké“ krizi najdeme jednu jedinou pozitivní věc – odhaluje, kdo je kdo. Nemilosrdně odkrývá, co se skrývá za evropskými kecy o solidaritě a spolupráci. Ukazuje všem, co je zač současná německá vláda. A to je velmi užitečné, i když bolestivé. Ale bez poznání pravdy se dál dostat nemůžeme.
13. 7. 2015
Velké mocnosti v Evropě prokázaly chuť měnit mikrozákony v malé zemi: předpisy pro pekárny, financování státní televize, co smí být zprivatizováno a jak. Ať už jsou v eurozóně či nikoliv, mnoho malých zemí a regionů si z toho vezme záporné poučení. A také z velkopanského rozhodnutí Německa na poslední chvíli navrhnout, aby Řecko odešlo z eurozóny, učiněnému navzdory polovině poslanců samotné německé vlády. Bylo by logické, že každá země v EU si nyní vytvoří nouzové plány proti takovémuto zacházení - ohledně fiskální politiky i jiných otázek, v nichž mají Brusel a Frankfurt suverenitu. Existuje množství paralel s jinými historickými debakly: Mnichov 1938, kdy byl zachráněn mír obětováním Čechoslováků, nebo Versailles r. 1919, kdy věřitelé dostali své peníze a vytvořili tím podmínky pro rozklad německé demokracie o deset let později. Avšak debakly minulosti byly jiné. Dopustili se jich státníci. Lidé, kteří věděli, co chtějí, ale přepočítali se. V neděli večer bylo velmi obtížné určit, co vlastně vládci Evropy chtějí.
Po celonočním vyjednávání, během něhož byl řecký premiér podroben, podle jednoho pozorovatele, "mentálnímu waterboardingu", vznikl základ dohody, která by měla umožnit udržet Řecko v eurozóně. Řekové v pondělí nemají dokument, ale máme určité podrobnosti, píše Paul Mason.
Rozhovor Britských listů 13:
10. 7. 2015
"Čeští biedermeieroví intelektuálové se snaží nevidět problémy"
Rozhovor Jana Čulíka s politologem Ondřejem Slačálkem z pražské FF UK o příčinách nynější krize a extremních reakcích české společnosti. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10. července 2015.
13. 7. 2015
Řecká vláda a její věřitelé v eurozóně uzavřeli po celonočních rozhovorech dohodu o záchranném balíčku pro Řecko. Po téměř 17 hodinách rozhovorů oznámil Donald Tusk, šéf Evropské rady, že 19 vedoucích politiků v eurozóně dosáhlo jednomyslné dohody. Dodal, že Řecko schválilo "vážné reformy". Dohoda je zřejmě jen začátkem dalšího kola rozhovorů o podrobnostech. Státní majetek Řecka v hodnotě 50 miliard euro má být předán do nového fondu, avšak ten má být v Aténách, nikoliv v Lucembursku.
Alexis Tsipras řekl novinářům: Čelil jsem obtížným rozhodnutím a tvrdým dilematům. Tato dohoda však nám umožní znovu se postavit na vlastní nohy. Přesvědčil jsem věřitele, aby neumísťovali nový rekapitalizační fond do Lucemburska, zůstane v Aténách. Získal jsem pro Řecko financování pro střednědobou perspektivu a příslib budoucího odepsání řeckých dluhů.
Zdroj: ZDE
13. 7. 2015
Řecký premiér Alexis Tsipras se vrací domů, kde čelí vzpouře v koalici, poté co se vzdal tváří v tvář evropským požadavkům výměnou za 86 miliard eur pomoci, které země potřebuje k setrvání v eurozóně.
13. 7. 2015
Rozhovory se zasekly na dvou věcech: na účasti MMF v novém tříletém záchranném balíčku a na požadavku Německa, aby se Řecko vzdalo státního majetku v hodnotě 50 miliard euro a poskytlo jej jako záruku
V noci z neděle na pondělí se konaly dlouhé rozhovory mezi Řeckem a jeho věřiteli, avšak v pondělí ráno nebylo dosaženo dohody. Evropští politikové požadovali od řeckého premiéra Alexise Tsiprase balíček úsporných opatření včetně požadavku, aby se Řecko vzdalo své fiskální suverenity.
13. 7. 2015
Řecko čelí osudové volbě předložené ze strany partnerů v eurozóně: Buď bude souhlasit s drastickými ekonomickými změnami a rozpočtovými škrty v příštích několika dnech, nebo musí opustit společnou měnu.
Řekové, byť v ekonomickém "srabu", uprchlíkům pomáhají
13. 7. 2015 / Kryštof Kozák
Byl jsem čtyři dny v Soluni a intenzivně jsem bavil s místními obyvateli, s těmi vzdělanými i nevzdělanými, přes den i pozdě v noci. Co mě překvapilo?
13. 7. 2015
Latinskoamerčtí levicoví lídři staré gardy a nejméně dva prominentní američtí laureáti Nobelovy ceny za ekonomii tvrdí, že Řecko, podobně jako Argentina v roce 2001, může zbankrotovat kvůli zahraničnímu dluhu bez toho, aby čelilo apokalyptickému scénáři. Problémem je, že Řecko není Argentina, napsal Andres Oppenheimer.
13. 7. 2015
O summitu skupiny BRICS v Rusku píšou všichni. Oficiální komentátoři zdůrazňují důležitost organizace pro Rusko a svět, ekonomové hovoří o problémech BRICS a umělosti této instituce, politologové posuzují BRICS v kontextu čínských ambicí, nového pacifického partnerství zakládaného USA, připojení Indie a Pákistánu k Šanghajské organizaci pro spolupráci - a také řecké krize. Nehledě na teorie a ideje, kterých už zaznělo nemálo, chci vyplnit pro publicistiku zjevný nedostatek faktologie a představit kvalitativní údaje o BRICS, jejichž znalost doufám pomůže čtenářům samostatně zhodnotit podloženost těch či oněch prognóz či teorií, napsal Andrej Movčan.
Západní společnosti produkují víc a víc ztracených mladíků, jimž se nezdařil životní start a nesou v sobě nebezpečnou sociální zášť
13. 7. 2015
KD│ Psychoanalytici již před dekádami upozornili na problém, který vzniká v důsledku rozpadu "tradičního" modelu rodiny a obecně přechodu k dominanci neosobních vztahů. V "tradiční" rodině otec reprezentoval společenskou autoritu a řád na vztahové mikroúrovni, se vším dobrým i špatným, co to sebou neslo. V takovéto vztahové konstelaci muž dospěl, jestliže překonal otce a sám se stal ztělesněním sociálního řádu ve vlastní rodině. - Odosobnění vztahů v moderní tržní společnosti a paralelní oslabování role otce vedlo postupně k tomu, že překonání otce v rámci prudce se měnících generačních nároků už nepředstavuje pro dospívajícího větší problém, ba dochází k tomu takřka samospádem. Jenže zároveň banální vyrovnání s otcem už neznamená vyrovnat se také s řádem. Rebelování proti otci postrádá hlubší smysl, dochází tedy k hledání jiného, zástupného objektu, který by zaujal roli ztělesnění zásadně abstraktní a nelokalizovatelné moci v globální tržní společnosti. Mnozí tak rebelují proti vládě, bankám, americkému imperialismu, Bilderbergu, Bruselu, "systému" nikoliv z objektivních důvodů, ale především z nezvládnuté vnitřní psychologické potřeby - proto, že si nedokázali jako generace minulé uspokojivě vyřešit vztah k autoritě v průběhu dospívání. Jenže překonat symbol řádu v podobě mocné instituce je nekonečně obtížnější a také nebezpečnější úkol, než vystoupit ze stínu tradičního autoritativního fotra, který byl koneckonců jen smrtelným člověkem. Právě o tom pojednává text profesora Toma Nicholse.
13. 7. 2015 / Milan Mundier
Filmový svět přišel v pátek o jednu ze svých nejpozoruhodnějších a nejcharismatičtějších hvězd, egyptského herce Omara Sharifa. Není tedy od věci připomenout si dílo tohoto hereckého velikána, který se těšil obrovské popularitě zejména v 60. letech minulého století.
12. 7. 2015
Moderátorka: Paule, jaké jsou šance, že bude tento plán o 12 bodech schválen?
Paul Mason: Ty šance jsou nulové. Protože Řekové přivezli velmi tvrdé návrhy, škrty, které si určili pro sebe sami, zvýšení daní, další vládní škrty, opatření, která původně nechtěli přijmout. Evropa jim nabízí toto, plus další nesmírně ponižující podmínky. Jednou z nichž je předání státního majetku v hodnotě 50 miliard euro investičnímu fondu v Lucembursku, který nemá ani zde, ani nikde jinde v Evropě zrovna dobrou pověst. Zdá se mi, že to, co tento pětistránkový dokument Řecku nabízí, je tak ponižující, a to nejen pro ultralevicovou vládu Syrizy, ale tako pro centristické a pravicové strany, které jsou tady také v parlamentě. Ti, když chtějí privatizaci, chtějí ji pro své strýčky a kamarády, tety a babičky a pro své kamarády podnikatele. Nechtějí privatizaci pro lidi v Lucembursku. Tak se mi zdá, že účelem této nabídky není dospět k dohodě, ale přimět Řecko, aby z eurozóny dobrovolně odešlo.
Moderátorka: A co ten nápad dočasného odchodu Řecka z eurozóny?
Paul Mason: Během noci a za poslední dva dny je to pro řecký národ skutečně šokem. Uvědomme si, že 80 procent Řeků chce zůstat v eurozóně a chce jiné euro, méně vázané na škrty. Nabídku dočasného odchodu z eurozóny předložil německý ministr financí Herr Schauble a nyní je to, v hranatých závorkách, jedna z možností v oficiálním dokumentu. To je jasný signál celému politickému establishmentu v Řecku, že jestliže Řekové nyní zjistí, že ten nově předložený nesmírně ponižující dokument je pro Evropu červenou čárou, dočasný odchod Řecka z eurozóny se bude muset v Řecku stát reálnou alternativou.
12. 7. 2015
Po sobotě večer dospělo mnoho lidí v Řecku i jinde k závěru, že Evropa absolutně netuší, čeho se snaží dosáhnout tímto nuceným zničením jedné moderní ekonomiky.
Řekové přijeli s návrhy, jimž se dostalo všeobecného posměchu, že "obsahují tvrdší škrty než ty, které odmítli". Internet je plný protestů - "Řekové se vzdali". Tím Řekové v sobotu odhalili, jak drasticky nefunkční je systém, jehož součástí se snaží zůstat, píše reportér Channel Four News Paul Mason.
12. 7. 2015 / Uwe Ladwig
Že se nikdo neptá na víru těch Čechů, kteří nejsou křesťané, není udivující, ale že se nikdo neptá na náboženské vyznání všech těch cizinců nejen z Německa a z Rakouska, ale i z USA, z Japonska nebo z Ruska, kteří žijí v ČR a mají tam vysoké posty i velké platy, to je ovšem zajímavé. Jak to, že z nich Češi nemají strach?
To se ale děje i v Německu. Z těch chudáků, kteří přijdou do země a jsou ochotni dělat práci, kterou žádný z Němců prostě nechce dělat, protože je "pod jejich úroveň" (podívejte se například, kdo pracuje v kuchyních v restauracích v Německu), lidé mají strach, z dobře placených cizinců na vlivných vysokých postech ve velkých firmách strach nemají.
Vy to chápete? ptá se Uwe Ladwig.
12. 7. 2015 / Daniel Veselý
Letos v červenci si připomínáme 20. výročí masakru „8000 bosenskomuslimských mužů a chlapců“, tedy alespoň podle oficiálního narativu. Bezesporu hovoříme o jednom z nejhorších zločinů, který se odehrál v Evropě po skončení 2. světové války během bosenské války, nicméně dodnes tuto tragickou událost obklopuje řada kontroverzí.
12. 7. 2015 / Mirna Šolić
Reaguji na článek Daniela Veselého "Stigmatizace Srbů přetrvává 20 let od masakru v Srebrenici". I když souhlasím, že v mezinárodní veřejnosti jsou Srbové především ti, kteří jsou obviňováni za všechny zločiny v Chorvatsku a Bosně a Herzegovině, nemůžu souhlasit s argumentem, že incident, který se odehrál během pietního aktu v Potočarech, potvrzuje stigmatizaci. Zaprvé, ještě se neví, kdo incident spáchal: v lokálních médiích se mluví i o tom, že to byli extrémní fotbaloví fanoušci, kteří přijeli ze Srbska. Potvrdil to i sám Vučić. Zadruhé, Vučić byl extrémním nacionalistou a je známý tím, že jako člen Srbské radikální strany před 20 lety prohlásil "zabijte jednoho Srba, a my zabijeme sto muslimů". I navzdory tomu organizátoři výročí masakru uvítali jeho účast v sobotu v Srebrenici.
MILOŠI ZEMANOVI:
12. 7. 2015 / Uwe Ladwig
Je to dost jednoduché, míní Uwe Ladwig:
Dokud v situaci této neuvěřitelné vlny nenávisti vůči muslimům se Zeman oficiálně nesetká alespoň s muslimy, kteří jsou českými státními příslušníky (a to platí ovšem i o Romech a o Sinti!!), a to nejen s těmi, kteří už po dlouhé generace žijí v České republice, nejedná, jak se sluší pro prezidenta státu, který je prezidentem všech občanů, bez ohledu na národnost, etnikum, politické přesvědčení či náboženskou víru.
11. 7. 2015 / Jan Čulík
Vedle bezvýznamných filmů, odměněných "cenami" na karlovarském filmovém festivalu, se tam promítaly i významné, vynikající filmy z celého světa, které se ovšem neúčastnily v Karlových Varech žádných obskurních "soutěží". Karlovarský filmový festival má obrovský význam, že přináší do České republiky jednou ročně dramaturgicky velmi dobrým způsobem vybranou přehlídku toho nejzajímavějšího, co po světě vzniklo za minulý rok. Bohužel o těchto filmech širší česká veřejnost nic neví a v televizi se o nich nereferuje, ani je Česká televize neuvádí.
Jedním z řady takovýchto vynikajících filmů byl turecko-německo-francouzský snímek Mustang (2015) režisérky Denise Gamze Erguven. Vzhledem k tomu, jak podvratný a sociálně nezávislý a kritický byl tento film, jak silně se stavěl proti zotročování žen, je pozoruhodné, že byl částečně financován muslimským státem Katar, konkrétně institucí Doha Film Institute. Pro české nenávistné aktivisty proti islámu by bylo jistě nepochopitelné, jak je možné, že muslimská kulturní organizace financuje film bojující za práva a emancipaci žen.
K pojmenování stavu dnešní české gultůry není třeba hlubokomyslných teorií
11. 7. 2015 / Bohumil Kartous
Komentátoři veřejného dění, sociologové, politologové, filozofové i konspirátoři se předhánějí v tom, aby nasadili hrnec té správné velikosti na oslovskou hlavu protiuprchlického tažení. Každý do toho vloží svůj vlastní světonázor, lépe řečeno vzpomene těch autorů, od nichž se naučil jak hledět na svět vezdejší a jak mu brát míru. Pomyslná intelektuální příslušnost jim velí, aby našli pokud možno originální tezi podporující tu ideologii, kterou sami zastávají. Je-li někdo k smrti vyděšen tím, že konflikt na Ukrajině doprovází nacionalisticky aranžovaná propaganda, nalezne útěchu v defenzivním nacionalismu. Anarchista si mne ruce a pod tapetou společenského nevědomí vidí vzdouvat se bubliny alergické reakce na selhávající kapitalismus. Konspirátor, jenž - dekonstruován - není ničím než novodobým fatalistou, vidí spiknutí sil v pozadí a pojmenuje je podle toho, vůči které straně cítí svůj racionálně neuchopitelný odpor. Konsensualistického pitomce pochopitelně nenapadne nic jiného než obvinit multikulturalismus a evropský sociální stát ze selhání. Je snad málo intelektuální říct, že jde jen o vyvěrající pud animálního strachu a zbabělost?
12. 7. 2015 / František Štván
Samozřejmě, s jistotou tvrdit, že EET (elektronická evidence tržeb) nasměřuje podnikateli a živnostníky všechny včera, dnes a zítra "odkláněné" miliardy do státní kasy, nemohu. Obzvlášť, když od legislativců a ekonomických mudrlantů (to je podle mne poctivější výraz než každého, kdo se otřel o ekonomickou vědu třeba i v mimořádně zrychleném studiu, okamžitě nazývat odborníkem) slyším, jak bude snadné EET obejít. Jeden důležitý společenský přínos EET nezmizí, i kdyby nakonec nebyla realizována.
12. 7. 2015
Summit všech členů Evropské unie plánovaný na neděli byl zrušen, protože pokračují "velmi složité" rozhovory ohledně třetího záchranného balíčku pro Řecko.
Ministři financí eurozóny odročili rozhovory včera večer a v neděli pokračují. Prezident Rady Evropy Donald Tusk řekl, že setkání vedoucích představitelů euroskupiny se bude konat v neděli odpoledne a "budou trvat až do ukončení rozhovorů o Řecku".
Pokud nebude dosaženo dohody, Řecko zřejmě odejde z eurozóny.
Během sobotních rozhovorů nebylo dosaženo dohody. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem charakterizoval rozhovory jako "velmi složité".
Podrobnosti v angličtině ZDE
12. 7. 2015
Nové řecké návrhy německému ministerstvu financí nestačí. Rezort Wolfganga Schäubleho předložil dva dramatické návrhy. Může je prosadit? A zpochybňuje tím pozici spolkové kancléřky?
11. 7. 2015 / Boris Cvek
Pan Stříteský píše v reakci na rozhovor Jana Čulíka s Ondřejem Slačálkem, že "kapitalismus se neptá, jestli je ekonomické rozhodnutí prospěšné pro společnost". Ano, pochybuji o tom, že kapitalismus má vůbec schopnost se ptát, ba že něco jako osoba nebo věc "kapitalismus" existuje. Kapitalismus je určitý ekonomický systém, který existuje v nějakém právním rámci.
Pokud by kapitalista porušoval veřejný zájem, daný zákonem, třeba by vyráběl jedy a nedodržoval by předepsaná bezpečnostní opatření, nebo by podváděl spotřebitele, společnost by měla mít prostředky, jak ho potrestat a veřejný zájem si vynutit.
Reakce na rozhovor s Ondřejem Slačálkem
11. 7. 2015 / Lukáš Stříteský
Jak by bylo možné popřít, že dochází k dlouhodobé negativní změně v západní společnosti. Bohatství západu bývalo distribuováno do všech společenských tříd díky odborům a levicovým politickým stranám. V 70. letech se rozvinuly moderní telekomunikační technologie a tryskovým letadlem se člověk mohl dostat, kam chtěl, za pár hodin. Kapitalismus nemá nyní teplotu, ale stěhuje se postupně ze Západu do třetího světa. Je to (pro akcionáře!) ziskovější i po započtení gigantického množství přepravy. Ta produkuje neudržitelné množství znečištění a žene nás čím dál rychleji k ekologické katastrofě.
PŘEČETLI JSME:
11. 7. 2015
Kam jsme to ale dospěli? Jde přece o uskupení extremistů a demagogů, jejichž příznivci hlásají na svých mítincích otevřeně nenávistná, až likvidační hesla. Prezident by to spíše měl odsoudit.
Pro srovnání: Zhruba ve stejné době, kdy Zeman má údajně na některé věci stejný názor, jako radikál Konvička, britský premiér David Cameron vystupuje se smířlivým poselstvím na začátku ramadánu a říká: „Připomínáme si, co je drahé muslimům a co je drahé Británii: komunita, rodina, milosrdenství.“
Co tedy s tím, že máme hlavu státu, jež veřejnost neuklidňuje, ale přitápí pod kotlem davových vášní? Tím spíš by snad měli být slyšet vládní činitelé, církevní kruhy, akademici včetně dalších osobností, které by vášně tlumili a vysvětlovali věci klidně, rozumně a v souvislostech. Naše elity ale až na výjimky mlčí. A jejich mlčení je možná ještě větší tragédií než promluvy prezidenta.
Zdroj: ZDE
11. 7. 2015
- Věřitelé Řecka sepisují reakci na návrh Atén ohledně záchranného balíčku. Budou vyžadovat dodatečná opatření. Německo požaduje externí verifikaci Tsiprasových reforem. Euroskupina se v sobotu nedohodla, problém zřejmě předá nedělnímu summitu.
- Paul Mason shrnul situaci v sobotu večer na Twitteru: Od Řecka se požadují další škrty, německý plán na odchod Řecka z eurozóny odmítnut, řecký ministr financí Tsakalotos nepodepíše dohodu bez formulací o snížení dluhu. Jinými slovy: stejná situace jako za posledního půl roku. Avšak Německo otevřeně vyžaduje odchod Řecka z eurozóny, MMF otevřeně vyžaduje odpis řeckých dluhů, eurozóna je ochromena. Pokud Syriza neschválí své vlastní svržení, strany, které jsou v Řecku pro Merkelovou, tam nemohou vládnout. To se pořád zapomíná.
- Merkelová si nebyla vědoma, že Francie pomáhala Řecku sepsat nynější návrh dohody. Následoval zuřivý telefonát z Berlína do Paříže, když to vyšlo najevo.
Podrobnosti v angličtině ZDE
11. 7. 2015
Srbský ministr obrany Bratislav Gašić prohlásil, že útok na srbského premiéra Aleksandra Vučiće, k němuž došlo dnes během pietního aktu připomínajícího genocidu ve Srebrenici, byl "předem plánován" a házení kameny z davu označil za "pokus o atentát".
11. 7. 2015
Proč odmítají věřítelé Řecko proti zdravému rozumu a proti doporučení MMF restrukturalizaci řeckých dluhů, ptá se v deníku Guardian Janis Varoufakis. Odpověď podle něho není ekonomická, ale politická. V roce 2010 se stalo Řecko insolventní. Naskýtaly se dvě alternativy: jedna rozumná, kterou by doporučil každý slušný bankéř, totiž restrukturalizace dluhu a reforma ekonomiky, a druhá vražedná, totiž poskytnutí dalších půjček zbankrotovanému státu a předstírání, že je i nadále solventní.
10. 7. 2015 / Tomáš Hunčovský
Žádný filosof, politolog ani historik nevystihl podle mého názoru v krátkosti podstatu nacistického režimu tak přesně, jako to učinila mladá dívka francouzského původu a židovské víry Hélène Berrová. V únoru roku 1944 – teprve ve svých třiadvaceti letech – si do svého deníku poznamenala pasáž, která nejen že definovala iracionalitu tohoto systému, ale zároveň odpovídala na otázku, o jaké základy se opíral. Její slova mají pro nás o to větší váhu, neboť pramení z osobní zkušenosti, založené na každodenní konfrontaci s tímto režimem.
10. 7. 2015 / Karel Dolejší
Spory o řeckou krizi mají v zásadě formu pokračování střetu dvou konkurenčních makroekonomických ideologií: "neoliberální" a neokeynesiánské. Ty prostě pokračují v letitém vzájemném sporu o vlastní teoretická východiska i univerzální doporučení.
10. 7. 2015 / Boris Cvek
Už dlouho jsem neměl tak silný duchovní zážitek jako při sledování projevu prezidenta Obamy na pohřbu reverenda Pickneyho, černošského duchovního, který byl spolu se svými osmi farníky zavražděn bělošským rasistou, když rozjímali nad Biblí ve svém kostele.
My v Evropě jsme zvyklí na církev jako vrchnost, na představu nadřazenosti kléru nad prostým lidem a také proto mi vždy dělalo problém ztotožnit se s představou „kolektivní spásy“, neboť taková spása byla prostě poslušnost vrchnosti. Zcela jinou mentalitu má ale církev, která sloužila zotročeným, utlačovaným a vyloučeným jako ochrana před mocnými, církev s obrovským emancipačním potenciálem, církev znající ponížení a mučednictví (mučednictví ne ve jménu jedné mocenské aliance proti druhé, ale ve jménu těch posledních, ponížených) – a takovou církví je African Methodist Episcopal Church, jejímž byl reverend Pickney pastorem.
Bankéři a levice požadují prominutí dluhu
10. 7. 2015
Nejen Barack Obama naléhá na Merkelovou, aby našla rychlé řešení řecké krize. V poslední době také atakuje německou kancléřku americká levice a bankéři z Wall Streetu. Vyžadují, aby bylo Řecko oddluženo, napsala Eva C. Schweitzerová.
10. 7. 2015 / Jan Čulík
Jedním z nejlepších filmů na letošním karlovarském festivalu je snímek Urok (Lekce) (2014) režisérů Kristiny Grozevy a Petara Valchanova. Je to vynikající film varující, že nelidskost a nefunkčnost komerčních i státních institucí vede zemi do maelstromu stále většího individualismu a nutí lidi v nouzi, aby vzali spravedlnost, často zcela drasticky, do vlastních rukou. Poslání filmu je podobné jako poslání chorvatského filmu Taková jsou pravidla, o němž jsme zde už psali, ale je daleko hlubší a varovnější. Dramatický příběh se všemi svými aspekty se mohl odehrát, drtivou většinou se zřejmě odehrává každý den i v České republice. Pozoruhodným svědectvím o impotenci dnešních českých filmařů je, že se takovými tématy nezabývají. Kupodivu Bulhaři ano. Jak to?
10. 7. 2015 / Jean-Pierre Chevènement
Rozpad Sovětského svazu, na němž se dohodl roku 1991 tehdy nový ruský prezident Boris Jelcin se svým ukrajinským a běloruským protějškem, proběhl pokojně, protože prezident SSSR Michail Gorbačov se rozhodl, že mu nebude stát v cestě. Rozchod ale byl těhotný potenciálními budoucími konflikty: v tomto mnohonárodním prostoru zůstalo 25 milionu Rusů mimo hranice Ruska, samotného etnicky velmi různorodého.
10. 7. 2015
Během pádu do politické a ekonomické krize Venezuelané všech vrstev mohli spoléhat alespoň na jednu věc: Že vždy mají možnost utopit svůj žal v pivu.
10. 7. 2015
Euroskupina považuje nový řecký návrh reforem směřující k získání třetího záchranného programu za "důkladný". Její předseda Jeroen Dijsselbloem prohlásil, že "důležité rozhodnutí" bude přijato na finančním jednání eurozóny v sobotu.
10. 7. 2015 / František Řezáč
Proč netočí Češi dobré filmy? (ZDE.) I když:
1) Kriticky zaměřené sociální drama mělo v Československu, dokonce i za normalizace, tradici. Co je například Olmerovo Bony a klid nebo Chytilové Kopytem sem, kopytem tam? V tzv. Česku, pojmenovaném pilnou snahou ředitele komerční televize, ovšem tradice přestala.
2) To, že se "se tvůrci bojí" je smutné zjištění. Ne proto, že tu vládne strach, to už popsali v BL jiní. Spíš proto, že tvůrci, kteří se bojí, nejsou tvůrci.
Další body jsou jen doplněním výše uvedeného a tedy rovnou k bodu
6) Česká filmová veřejnost, až na malou menšinu, ví o úrovni současného světového filmu prd. Jiné slovo se nehodí, tudíž budiž prominuto. Většina kvalitních (uměleckých) filmů se k nám vůbec nedostane. Příčiny netřeba rozebírat, jsou známé - prachy.
Na tohle si můžeme nechat zajít chuť, to se v "Česku" hrát nebude, stejně jako se v multikině hrál jen týden De Nirem financovaný The Good Shepherd či filmy o Che Guevarrovi. V tom se distributoři multikin shodnou s "pravicovými" snoby z filmových klubů. Co je kritické vůči soudobému "dobrému pastýři", to jim zavání komunismem.
10. 7. 2015
Rusko představuje největší hrozbu národní bezpečnosti Spojených států a jeho chování není "nic menšího, než alarmující", prohlásil generál námořní pěchoty Joseph Dunford před zákonodárci. Ti posuzují jeho nominaci na post předsedy Sboru náčelníků štábů, ve které by měl nahradit generála Martina Dempseyho.
10. 7. 2015
Řecko večer předložilo EU žádost o třetí záchranný program a návrhy reforem směřující k mírně přebytkovému státnímu rozpočtu. Podle insiderů a řeckého tisku návrhy zahrnují zvýšení daní o 12 - 13 miliard eur a penzijní reformu.
Athény žádají o půjčku ve výši 50 miliard eur.
Návrhy nyní vyhodnocují věřitelé, projdou několika grémii a definitivně se k nim vyjádří mimořádný summit EU v neděli.
Pokud žádost schválí, řeckého premiéra Tsiprase čeká boj s opozicí ve vlastní straně, koalici a také v parlamentě, který návrh projedná a má o něm hlasovat.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
10. 7. 2015
Britské univerzity si mohou oprávněně nárokovat vynikající mezinárodní reputaci, generování mnoha přímých a nepřímých přínosů pro společnost a podporu našich klíčových profesí prostřednictvím výcviku a vzdělávání.
10. 7. 2015
Britské imigrační zákony ve svém důsledku znamenají, že zhruba 33 000 lidí nemůže zůstat se svými životními partnery v Británii, protože nemají příjem vyšší než 18 600 liber ročně.
10. 7. 2015
Ministři zahraničí EU se včera v Lucembursku nedokázali dohodnout na přemístění 40 000 migrantů v rámci snahy jižních zemí snížit zátěž, kterou pro ně představuje příchod lidí ze Severní Afriky. Další pokus o nalezení konsensu proběhne 20. července.
10. 7. 2015
Hackeři, kteří pronikli do amerických vládních databází, ukradli osobní údaje 21,5 milionu lidí, oznámili včera vládní představitelé po vyšetřování útoku, z nějž je obviňována Čína.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
2. 6. 2015
V květnu 2015 přispělo 146 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 35 258,16 Kč. Příjem z reklamy byl 23 115 Kč.
Zůstatek byl koncem května 2015 165 038,78 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.
Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.