28. 6. 2014
Václav Bělohradský ve svém dnešním obsáhlém příspěvku v Právu píše, že Petr
Drulák, dlouholetý ředitel Institutu mezinárodních vztahů a dnes první
náměstek ministra zahraničí, v diskusích, vyvolaných návštěvou ministra
Zaorálka v Číně, označil "havlovskou" tradici zahraniční politiky ČR formulí
"lidskoprávní atlantismus", upozorňuje nás čtenář P. Adamec a pokračuje:
Pak vyjma jiného profesor Bělohradský také
uvádí: "Když hovoříme o havlovské tradici v zahraniční politice, nelze
škrtnout morální zodpovědnost za lidskoprávní podporu americké invaze do
Iráku, kterou USA legitimizovaly lží o zbraních hromadného ničení. Po
jedenácti letech okupace a statisících mrtvých civilistů je irácký stát v
troskách, zuří občanská válka, roste moc a vliv Íránu, jehož dobrovolníci
hájí Bagdád proti vítězícím rebelům. Myslím, že bez ochotného pomahačství
nové Evropy, zejména Česka a Polska, a legitimizující prestiže bývalých
disidentů - Václava Havla nebo Adama Michnika - k této krvavé tragédii
nemuselo dojít. Odpor staré Evropy, zejména Francie a Německa, mohl převážit
nad falešnou americkou argumentací. Lidskoprávní atlasntismus je zahraničně
politickou variací pravdoláskařského diskurzu. Lidskoprávní atlasntismus
vyznačuje nostalgie po osvětlené antipolitické scéně, na níž naše "pravda a
láska" vítězí nad "lží a nenávistí". Ve stínu velké morální autority Václava
Havla a za podpory většinově pravicových médií si část disidentů vytvořila
mýtus "světového politického hřiště", kde světový hegenom pozorně naslouchá
disidentské výzvě k podřízení politiky etice, zatímco Václav Klaus je jen
bezvýznamným hráčem na českém hřišťátku. Morální kýč a neokonzervativní
verze amerického neokonzervatismu - víry ve zjevné poslání USA vládnout
světu - se tu navzájem posilují. Doufejme, že se zahraniční politika nové
vlády brzy emancipuje od lidskoprávního atlantismu, této lžiideologie, která
chce udělat z dočasného amerického unipolarismu po rozpadu SSSR americký
unipolarismus na věčné časy. Je to cesta ke světové katastrofě" (dnešní
Právo, str. 7).
Pozn. JČ: Tento argument pana Bělohradského bohužel dokazuje až komickou sebestřednost českých intelektuálů, kteří se dodnes domnívají, že Praha je pupkem světa. Bohužel tomu tak není. Představa, že bývalí polští a čeští disidenti mohli něco ovlivnit, je zcela nerealistická. Spojené státy za George Bushe mladšího invazi do Iráku prostě provést chtěly a Evropa by jim v tom nezabránila. A názory Václava Havla, ač politováníhodné, v tom byly naprosto bezvýznamné.