Obrysy nové studené války: Americké základny a jaderné zbraně ve Střední a Východní Evropě?

31. 3. 2014 / Karel Dolejší

Zatímco německou ministryni obrany Ursulu van der Leyenovou doma okřikují už při pouhé zmínce o posílení obrany Střední a Východní Evropy, washingtonský thinktank Center for European Policy Analysis (CEPA), v jehož radě poradců zasedá příslušník staré polské szlachty z haličských Brzeżan Zbigniew Kazimierz Brzeziński, si pospíšil a 25. března vydal stručnou studii o posílení obrany nových členských států NATO po anexi Krymu. Autoři v kostce navrhují přesunout americké základny a další kapacity, včetně taktických jaderných zbraní, ze Západní Evropy na území nových členských států Aliance.

Materiál je rozhodně podnětem k mnohostrannému zamyšlení. Kromě rýsujícího se debaklu německé evropské politiky například i nad budoucností NATO. Těžko se lze vyhnout otázce, zda pokud by NATO nakonec prosazovalo podobnou koncepci, jakou navrhuje CEPA, je takové pojetí obrany adekvátní možným hrozbám - a tedy k užitku členských zemí (případně kterých).

Pokud se mám něčeho bát, chci vědět proč

31. 3. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

Je to bída, je to bída. Všude kolem je to zaplevelené podivným historismem, který kompletně ignoruje dnešní realitu. Nežijeme v roce 1700, ani v roce 1800 a ani v roce 1900.

Rusko se nám tu vynořilo jako "retro-impérium", které se "nezměnilo" (ostatně změna byla vždycky výsadou "civilizovaného" Západu) a chce v naprosto stejných hranicích obnovit svojí říši. Napřed Krym a potom Ukrajina, Pobaltí a Finsko, následovat bude Polsko a nakonec bude do nové, obnovené říše zahrnuto snad i Česko.

Rusko požaduje splnění tvrdých podmínek, má-li být dosaženo diplomatického řešení situace na Krymu

31. 3. 2014

Rusko v neděli večer oznámilo, že součástí diplomatického řešení krize ohledně jeho anexe Krymu musí být, aby Spojené státy a Evropa přijaly ruský návrh na rozsáhlou autonomii etnicky ruských oblastí na východní Ukrajině.

V neděli byly zahájeny na ruském velvyslanectví v Paříži mimořádné rozhovory mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničím Johnem Kerrym, zatímco Rusko shromáždilo asi 40 000 vojáků na své straně východní hranice Ukrajiny s Ruskem. NATO varovalo, že chování ruských jednotek v pohraniční oblasti u Ukrajiny je "vysoce nenormální" a je to možná předehra k invazi.

Jižní Korea opětovala palbu poté, co Severní Korea střílela na území ve sporných vodách

31. 3. 2014

Jihokorejští ostrované byli nuceni se uchýlit do úkrytů. Uprostřed obnoveného napětí na korejském poloostrově opětovala Jižní Korea v pondělí střelbu Severní Koreje nedaleko hraniční čáry v moři, kterou obě strany zpochybňují.

K potyčce ve Žlutém moři došlo den poté, co Pchjongjang varoval, že provede "nový druh" jaderné zkoušky, a pak následovala v Severní Koreji celá řada testů. Odborníci také varovali, že bude obtížnější předpovědět činy Severní Koreje poté, co došlo v Severní Koreji nedávno k turbulencím, v jejichž rámci Kim Jong-un zlikvidoval svého strýce Jang Song-taeka.

Severní Korea varovala, že uspořádá vojenské cvičení s ostrými zbraněmi a dělostřelecký granát dopadl jižně od zpochybňované hranic. Jižní Korea, která varovala, že bude reagovat, opětovala palbu směrem do severokorejských vod.

Podrobnosti v angličtině ZDE

164 000 Britů podepsalo petici požadující zrušení deportace devatenáctileté dívky před maturitou

31. 3. 2014



Britské imigrační úřady se rozhodly deportovat z Británie na její rodný Mauricius devatenáctiletou středoškolačku Yashiku Bageerathi, uprostřed jejiho studia na maturitu. Yashika s rodinou dostala v Británii azyl, protože jim na Mauriciu hrozilo násilí. Nyní však dosáhla zletilosti a britské imigrační úřady se rozhodly přerušit její studium na maturitu, zatknout ji a uvěznit ji v imigračním vazebním středisku Yarl's Wood, odkud má být deportována do zahraničí. Dosud se to však nepodařilo a dvě letecké společnosti odmítly Yashiku letecky z Británie odvézt. Poslední pokus o deportaci se měl odehrát v neděli, ale byl zrušen. Petici protestující proti deportaci vynikající studentky podepsalo na internetu 164 000 Britů a její případ vyvolal pozornost sdělovacích prostředků, které také zaznamenaly, že ve vazebním středisku v Yarl's Wood byla právě nalezena další mrtvá osoba - okolnosti smrti deportované imigrantky nejsou známy.

Britská konzervativní ministryně vnitra Theresa May odmítla v případu Yashiky Bageerathi zasáhnout. Konstatovala, že záležitost je "věcí soudů". Aktivisté postoj ministryně kritizují jako nesmírně krutý.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Ficovi riskantný ťah nevyšiel

31. 3. 2014 / Igor Daniš

Premiér Fico porušil základné politické pravidlo, ktoré hovorí, že v polovici mandátu má každá vládna strana alebo vládnuci prezident najnižšie volebné preferencie, a rozhodol sa kandidovať z postu premiéra za prezidenta. V USA to končí vždy tak, že vo voľbách do Kongresu víťazia zástupcovia opačnej strany než je prezident. Fico sa odhodlal kandidovať spoliehajúc, že volebné preferencie strany Smer sú mierne vyššie než preferencie všetkých ostatných strán. Spoliehal sa tiež, že sa mu podarí zlákať voličov, ktorí nebudú nadšení s opozičným kandidáta resp. ich aspoň navedie nehlasovať pre opozičného kandidáta. Nestalo sa. Fico napriek všetkému mohol vyhrať. Príčinou jeho prehry je hlavne úplne zbabraná volebná kampaň medzi prvým a druhým kolom volieb. Kampaň viedol minister kultúry Maďarič a Ficov hovorca Tomáš. Obidvaja by mali zvážiť pôsobenie v najvyššej politike. V štandardných demokraciách sa po takom fiasku odchádza.

Francouzští socialisté utrpěli ztráty v komunálních volbách

30. 3. 2014

Francouzští socialisté zaznamenali v dvoukolových komunálních volbách těžké ztráty. Posílila středopravicová strana UMP (Unie lidového hnutí). Ultrapravicová Nacionální fronta Marie Le Penové zřejmě zvítězí v sedmi francouzských městech, zejména tam, kde je velká nezaměstnanost. V druhém kole voleb, které se konaly v neděli, hlasoval jen malý počet voličů, což nepříznivě ovlivnilo postavení socialistů, jejichž voliči především zůstali doma. V Paříži nicméně podle průzkumů názorů voličů prováděných u východu z volebních místností zvítězila socialistka Anne Hidalgová.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jak (ne)být za vola

31. 3. 2014 / Marek Řezanka

Všech 15 členů klubu ODS a 12 poslanců za TOP09 (a StaN) napadá část vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, která umožnila, aby se kauzou P. Nečase zabývali žalobci z Olomouce, a nikoli ti pražští, kterým by jinak místně příslušela.

Člověku to nedá, aby se mu nevybavil projev D. Ratha v Poslanecké sněmovně v červnu 2012:

Český helsinský výbor píše Bohuslavu Sobotkovi:

Rádio Svobodná Evropa/Svoboda tvrdě diskriminuje své zaměstnance

28. 3. 2014

Americké vedení RFE/RL umísťuje zaměstnance z jiných zemí než z České republiky a USA do právního vzduchoprázdna, aniž by je v době přijetí do pracovního poměru informovalo o jejich skutečném právním postavení. Ve skutečnosti jsou vydáni napospas "politice Společnosti". Tyto interní předpisy obsahují specifické ustanovení, které není zahrnuto v pracovních smlouvách: "Pracovní poměr u RFE/RL se posuzuje jako zaměstnávání "podle vůle stran", což znamená, že buď zaměstnanec nebo RFE/RL může pracovní smlouvu ukončit kdykoli, z jakéhokoli důvodu, s uvedením či bez uvedení výpovědní lhůty a odůvodnění," (Paragraf 5.18.1, příručky RFE/RL o zaměstnávání -- Policies & Procedures). To znamená bez jakéhokoli důvodu, jak RFE/RL činí v praxi.

Žaloba na RFE/RL, kterou podala arménská občanka Anna Karapetianová, matka tří nezletilých dětí, je v současné době u Ústavního soudu České republiky. Kauza Chorvatky Snjezany Pelivanové versus Česká republika je u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Česká republika, která na svém území hostí americkou RFE/RL, je obviňována z toho, že nezajistila práva Pelivanové na zákaz diskriminace a na spravedlivý proces, jak to garantuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. RFE/RL ukončila pracovní poměr obou žen po mnoha letech bezchybné služby s pozitivními hodnoceními jejich pracovních výkonů bez uvedení jakéhokoli důvodu, bez předběžného upozornění, bez udělení disciplinárních trestů v případě, kdyby byl k takovým trestům důvod, a dokonce bez vyplacení odstupného za odpracované roky, protože obě se odmítly písemně vzdát svého práva odvolat se k soudům -- což je nezcizitelné lidské a občanské právo v jakémkoli demokratickém státě včetně České republiky.

Zdroj: ZDE

Mylný výklad historie z pera Jiřího Pehe

31. 3. 2014 / Daniel Veselý

Je jasné, že toho o Krymu a s ním souvisejícím děním bylo napsáno snad už moc. Samotného mne to vysiluje, protože nezbývá prostor na jiné důležité události a svět přece není jen malinká část Ruska. Nedá mi ale, abych nezareagovat na příspěvek Jiřího Pehe zveřejněný na webových stránkách Českého rozhlasu s názvem "Krym, Libye, Irák a Kosovo" ZDE, kde se známý politolog dopouští, myslím, několika fatálních dějinných omylů.

Jiří Pehe v intencích protiputinského kánonu, jež je většině českých komentátorů vlastní, píše, že se někteří čeští politikové a komentátoři snaží relativizovat ruskou anexi Krymu poukazováním na "předešlá údajná porušení mezinárodního práva ze strany USA při intervencích v Libyi, Iráku a Srbsku během krize v Kosovu." Já se naopak domnívám, že relativizace se dopouští právě pan Pehe, když ostatním upírá možnost srovnání, jež mohou být ve spojitosti s Krymem osvětlující.

Západním intervencím na rozdíl od aktivit současného režimu v Kyjevě předcházelo "masové porušování lidských práv a často i genocidní praktiky ze strany diktátorů v těchto zemích, píše Jiří Pehe. "Všichni měli na rukou krev tisíců lidí", říká Pehe a dodává: "Druhý podstatný rozdíl spočívá v tom, že cílem zásahů v Iráku, Libyi a Srbsku nebyla trvalá anexe území napadených států. Cílem bylo svrhnout daný režim, popřípadě ho donutit ke změně chování. To se ve všech případech povedlo."

Zapomenuté principy odstrašování

30. 3. 2014

Oficiální Washington je opět pod útokem "drsných hochů a děvčat" a řada nových studenoválečníků touží po vojenské konfrontaci s Ruskem. Ale málokterý z těchto jestřábů má jasnou představu, jak během skutečné studené války fungovalo odstrašování, upozorňuje v lekci z donucující diplomacie hostující profesor bezpečnostních studií na Georgetown University a bývalý analytik CIA Paul R. Pillar.

Propagandisté všech zemí...

29. 3. 2014 / Karel Dolejší

Rusové tvrdí, že s vládou k Kyjevě nebudou jednat, protože tam vládnou "fašisté". A do jisté míry mají pravdu: Extrémní strany Svoboda a Pravý sektor jsou součástí Arseňukovy administrativy, třebaže se v posledních dnech ocitají ve stále silnějším konfliktu s ostatními stranami.

Ukrajinci tvrdí, že nepokoje na východě a jihu země vyvolávají ruští neonacisté, a do jisté míry mají pravdu. Ruské bezpečnostní služby (a nejen ony) se nikdy nerozpakovaly spolupracovat s extrémisty a řada představitelů promoskevských iniciativ na Ukrajině má vazby na ruské extrémistické organizace. Kromě toho médii proběhly i úžasné fotografie srbských četniků bojujících na Krymu "proti fašismu". Jenomže zdaleka ne všichni odpůrci kyjevské vlády patří mezi pravicové extrémisty.

Prototyp F-35C Lightning II, označený CF-1

Lockheed na lopatkách F-35 aneb spirála smrti armádních výdajů

31. 3. 2014 / Štěpán Kotrba

"Komenátorovi všeho", blogerovi Petru Nachtmanovi se nelíbí moje pochvala pro pro vývoj ruského letounu páté generace PAK FA (T-50) a jeho srovnání s F-22. Nelíbí se mu, že jsme napsal, že Američané svůj projekt F-22 Raptor tiše likvidují jako nesmírně drahý a už nyní zastaralý". Nejen to. Oni už ho definitivně odepsali. Teď už jen látají díry a modernizují část existujících strojů, aby byly alespoň k něčemu. A nyní tiše likvidují jako nesmírně drahý, i když ještě ne zastaralý i program JSF - vývoj nejmodernějšího víceúčelového bitevníku F-35. Nechce se jim ale odepsiovat 400 miliard dolarů...

Petr Nachtmann:

Pokud nezměníte článek, jak chci já, budu vás žalovat

31. 3. 2014 / Petr Nachtmann

Akademický sochař Kotrba nerozumí letadlům, nerozumí počítačům a nerozumí radarům, výsledkem je článek zveřejněný ZDE, píše čtenář Petr Nachtmann.

V článku se navíc dopouští osobních útoků vůči mně. To je problém, protože já se živím tím, že počítačům rozumím a článek by mě mohl dehonestovat u obchodních partnerů.

Dám redakci Britských listů čas do dnešního poledne, aby přímo na URL článku učinili následující:

V USA, ale i v ČR, chybí racionální diskuse o ukrajinské krizi

30. 3. 2014 / Karel Dolejší

Paul R. Pillar upozorňuje, že se v USA rozmáhá snaha uplatňovat vůči Rusku určitý typ politiky, kterému se principiálně nerozumí. Souvisí to, i když nikoliv výhradně, s děním, na které ve svých kontroverzních memoárech poukázal bývalý ministr obrany Robert Gates. Zahraniční politika se v Bílém domě do značné míry přesunula z rukou ministra Johna Kerryho (o němž si neradno dělat iluze, mj. je pod silným vlivem proizraelské lobby AIPAC) k úzkému kruhu Obamových poradců. A to jsou vesměs relativně mladí, ideologicky vyprofilovaní akademici bez praktických zkušeností s mezinárodní politikou.

"Nejsem rasista, ale..."

Šokující vyvřelina národoveckého šovinismu putinovského stylu

30. 3. 2014 / Jan Čulík

Diskurs v České republice opravdu překvapuje. Neuvěřitelným výlevem, protiřečícím všem civilizačním standardům, je článek "Doc. JUDr. Miroslav Němce Ph.D." (středoevropská posedlost akademickými tituly je komická a naznačuje slabost: držitel titulů nemá dostatečnou váhu, aby ho společnost uznávala jako osobnost, a tak pro svou legitimitu spoléhá na nejrůznější komise. Jenže ty tituly pan docent JUD.r PhD. nyní rázem zrušil svým pozoruhodným článkem.)

Neuvěřitelná "úroveň" některých českých "intelektuálů" znovu a znovu překvapuje a deprimuje.

Česká republika potřebuje jako sůl informované jedince ze zahraničí, kteří nejsou součástí zacyklených nesmyslů, které neustále kolují uvnitř ČR. Potřebuje jiné, pluralitní způsoby myšlení, nutně potřebuje vstupovat do interakce s myšlenkami ze zahraničí. Představa pana Němce, že všichni "cizinci" jsou svou podstatou nepřátelé, je nepodložená. Většinou je tomu naopak. Odborníci ze zahraničí jsou pro KAŽDOU ZEMI obrovským přínosem a velkým nebezpečím pro Česko naopak je, že kdokoliv, kdo něco umí, z této země odchází. Pak zůstávají lidé typu pana Němce, kteří, zdá se, ovládají domácí diskurs (nikde jinde by takovýto článek prostě nevyšel, srovnejte to třeba se současnou politikou skotské vlády, která aktivně vyhledává chytré cizince!) a zacyklené nesmysly dál zhoršují situaci. Je to tragický vývoj. Už se nedá nic dělat?

Jsme snad tak hloupý národ, že musíme vybírat do funkcí cizince?

V České republice je řada vysoce kvalifikovaných odborníků a proto není třeba vybírat do řídících postů v organizacích zřizovaných státem cizince.

Přesto, že jsem nikdy nebyl žádným nacionalistou a vždy jsem hodnotil lidi jen podle jejich schopností, práce a morálních kvalit, nemohu --jako bezpečnostní odborník - souhlasit s tím, aby byli ještě dnes do významných a nadstandardně placených funkcí u nás, jmenováni cizinci, protože tito nemají žádné české národní cítění, žádnou českou národní sounáležitost a hrdost, česká historie jim nic neříká a z mnohých přímo čiší, jak je jim celý český národ ukradený, protože oni sem přišli pouze vydělávat či vyhledávat senzace, které nás pak většinou poškozují v zahraničí.

Zdroj: ZDE

Ukrajina, Kyjev - Majdan

ANALÝZA

Kotrba k Ukrajině: Zaorálek se chová jako pitomec. Budeme hladovět. Zbláznil se i Zeman?

31. 3. 2014 / Štěpán Kotrba, Radim Panenka

Psáno pro Parlamentní listy. Ptal se Radim Panenka

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se chová jako pitomec a na vysoké škole by nedostal zápočet z geopolitiky a mezinárodního práva. Evropa nemá šanci nahradit ruské dodávky energetických surovin, tudíž ji v případě, že se jich bude chtít zříci, čeká zima a hlad. I to sdělil politický a mediální analytik Štěpán Kotrba ve své obsáhlé analýze současné situace kolem Ukrajiny a Krymu.

Tento článek obsahuje četná nepodložená tvrzení a tvrzení založená na mylných informacích. Namátkou některé podrobnosti ZDE, pozn. JČ.

Šest geopolitických změn, které způsobila Putinova anexe Krymu

29. 3. 2014

  • Bylo zastaveno snižování jaderných arzenálů. Odzbrojovací proces se v důsledku Putinova tvrdého postoje vůči "blízkému zahraničí Ruska" v podstatě zastavil. Dohodnuté snížení jaderných arzenálů USA a Ruska na 1550 jaderných hlavic se má uskutečnit. Avšak Putin nemá zájem o vytvoření nové dohody o snížení množství taktických jaderných zbraní v Evropě. USA mají asi 200 takových zbraní, Rusko 2000 těchto hlavic. Putin uvažuje o jejich použití u střel Iskander v Kaliningradu. Putin svázal možné vyjednávání o těchto jaderných zbraních s jednáním o zrušení amerického protiraketového systému v Evropě. Američané argumentují, že zrušili nejnovější a nejvýznamnější část tohoto projektu, avšak Putin neprojevil zájem o další jednání.
  • Posílení role NATO. NATO se obává, že s odchodem jeho vojsk z Afghánistánu nebude mít co dělat. Ústředí NATO doufá, že Putinova anexe Krymu probudí evropské vlády z toho, co vedení NATO považuje za samolibý spánek. I Spojené státy naléhají na Evropu, aby po Putinově anexi Krymu zastavily své škrty vojenských výdajů.
  • Bělorusko se stane součástí Západu? Běloruský diktátor Alexander Lukašenko se staví velmi kriticky vůči anexi Krymu. Lukašenko nevyslal žádné pozorovatele na Krym dne 15. března během konání tamějšího referenda a vyjádřil ochotu spolupracovat s novou prozápadní kyjevskou vládou. Někteří pozorovatelé ale argumentují, že Lukašenko pouze flirtuje se Západem, aby získal lepší vyjednávací pozici vůči Rusku.
  • Rusové prý do určité míry ztratí vliv v Londýně. Už nebude možné, aby si ruský oligarcha jen tak z rozmaru koupil britský fotbalový klub nebo denní tisk. Avšak prý nedojde k tomu, aby britští finančníci odmítali ruské špinavé peníze, budou je propírat dál.
  • Podpora pro hydraulické štěpení poroste. Ve snaze snížit závislost Evropy na ruském plynu začali mnozí daleko více podporovat získávání zemního plynu kontroverzní metodou "frakování", tj. hydraulického štěpení.
  • Obnova iredentismu. Na to poukázal po Putinově anexi Krymu americký zahraničněpolitický analytik Strobe Talbott. Iredentismus je doktrína z 19. a ze začátku 20. století, pdle níž má země nárok na ovládání oblastí mimo vlastní hranice, na něž mají etnické či historické nároky. Itálie tehdy usilovala o získání vlivu nad částmi Rakouska-Uherska (Terst, Istrie, Dalmácie). Nejbrutálnějším exponentem doktríny iredentismu byl Hitler, který na jejím základě anektoval Rakousko. Ruská anexe Krymu vytvořila precedent pro to, aby jiné velké země s historickými nároky na území mimo své teritorium je začaly uplatňovat. Například Pákistán usiluje o indický Kašmír, Argentina o Falklandské ostrovy, afghánské paštunské kmeny neuznávají britskou hranici mezi Pákistánem a Afghánistánem.

    Zdroj v angličtině ZDE

Protiruská posedlost

29. 3. 2014 / Martin Hekrdla

Pařížský expert na strategické komparace Olivier Zajec nejprve konstatuje, že mediální pokrytí událostí ukázalo, jak západní diplomacie odstavila rozum a dává přednost boji Dobra se Zlem o "smysl dějin". S žíravou ironií popisuje, že se Rusko k takovému přístupu hodí. Komentátoři se totiž mohou rozepsat o barbarském státě řízeném kozáky a jinými "polomongoly", jakož i epigony KGB, jejichž spiklenecké způsoby a chladnokrevná vypočítavost pocházejí z dávných dob carů. Ruští autokraté odtržení od reality tahají po šachovnicích figurkami ze slonoviny, místo aby si pročítali The Economist. Občas spustí na vodu jadernou ponorku, aby znečistili Barentsovo moře, anebo v "blízkém příhraničí" vygenerují ilegální referendum, aby obnovili Sovětský svaz. Klade se důraz na "totalitní tendence" a "prolhanost" ruské kultury, někdy se poukazuje na kontinuitu mezi Josefem Stalinem a Vladimírem Putinem - jak často píšou francouzští úvodníkáři a konzervativní americké think tanks. Zde se přímo navazuje na evropské renesanční cestovatele, kteří spojovali Rusy s "barbary", jejichž původ byl odvozován od divokých Skytů starověku.

Zajec tvrdí, že Ukrajina neměla v prosinci 2013 na vybranou mezi 15 miliardami dolarů, jež naslibovalo Rusko, a 3 miliardami od Evropské unie. A obviňuje západní experty z analytického selhání, když podlehli démonologii protiruské posedlosti. Je prostě dáno jazykové a kulturní rozdělení mezi východem a západem Ukrajiny, která stojí a padá s rovnováhou mezi Lvovem a Doněckem, mezi evropským a ruským pólem. Dokonce v této souvislosti - tedy s poukazem na vyvyšování jedné části a ponižování druhé - připomíná rozdělení Československa. Každý "nápadník" ukrajinské nevěsty se přirozeně pojišťuje: takovým pojištěním byla dohoda z Charkova (2010), kdy byl Rusku prodloužen pronájem základny v Sevastopolu, ale také povolen pronájem orné půdy - magnátům evropského agrobyznysu. Ti, kteří obviňují Putina z mocenské politiky, sami tupě usilují o úplné vstřebání Ukrajiny do euroatlantického společenství.

Kompletní článek ZDE

O mimořádné zákeřnosti amerického válečného štváče

28. 3. 2014 / Karel Dolejší

Zasvěceným je naprosto jasné, že zločinné elity Spojených států připravují v tichosti svých sionistických úřadoven světu jaderný Armagedon. Nic netušící veřejnost se ovšem zatím daří rafinovaně mást ďábelsky zákeřnými propagandistickými kroky. Například až dosud všechny státy připravující se promyšleně k válce vždy nejdříve zvýšily výdaje "na obranu" na úplné maximum. Tentokrát tomu ale je zcela opačně.

O neochabující válečné síle Impéria

28. 3. 2014 / Daniel Veselý

Reakce na článek Karla Dolejšího ZDE

Nevím, komu přesně je určen text Karla Dolejšího, v němž píše: "USA výdaje na zbrojení v době, kdy se nás chystají všechny usmažit a vypařit, naopak výrazně snižují - a dokonce je zaděláno na ještě podstatnější redukce." Spojené státy sice výdaje na zbrojení v závislosti na vládním dluhu skutečně snižují, a to nikoliv kvůli tomu, že by je opustila chuť na válčení; notabene když v současnosti provádějí tajné vojenské operace na území 134 států světa s tím, že předchozí americká vláda "válčila" jen v 60 zemích světa ZDE. A v kolika zemích dnes vojensky operují Rusové?

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Konečná porážka Gorbačova? Nebo Obamovo dočasné vítězství nad snem o "společném evropském domě"?

28. 3. 2014 / Uwe Ladwig

Obamův otevřená, nakonec dočasně ale kvůli jeho vojenské síle ne tak úplně pravdivá i poněkud cynická a málo diplomatická poznámka o jen regionální moci Ruska byla pro mě důvodem, podívat se v téhle poznámce v nepříliš obvyklé formě na historii, protože Jan Čulík přece má pravdu, že za kamuflujícími krásnými slovy politiků často spočívá čistá mocenská politika.

Věčný problém názorového sbližování

28. 3. 2014 / Miloš Dokulil

V mnoha ohledech názorové rozdíly tu vždycky byly a snad i budou. Formující výchozí vliv samozřejmě je dán zčásti genetickým vybavením, zčásti sociálním prostředím, zčásti celkovým působením výchovy během raného dětství (nejzávažnějších je prvních šest let věku!). Pochopitelně do toho jako ovlivňující faktory zapadají další kulisy života, ať již z tzv. velkých dějin, nebo z komunity, v níž se člověk během těch "formačních a transformačních" let pohyboval. Běžně se říkává (jen aby to bylo "natvrdo"), že přirozená výbava s tím navazujícím výchovným působením (tedy "nature" a "nurture") se vzájemně podílejí "padesát na padesát" (takže "fifty + fifty"). Obávám se ovšem hned, že v praktickém ohledu tohle nás k objasnění otázky z podtitulku nepřivede.

Babiš má zřejmě vážný problém

28. 3. 2014 / Boris Cvek

Novinky.cz přinesly zprávu, že nějaká paní europoslankyně Ingeborg Gräßle přijela do Prahy prověřovat chyby v kontrole a auditech fondů EU, a přitom prohlásila, že náš ministr financí Andrej Babiš je ve vážném střetu zájmů: "S velkou obavou sledujeme střet zájmů ve vládě," prohlásila Grässleová na tiskové konferenci.

Čeká Ukrajinu osud Řecka?

28. 3. 2014 / Ilona Švihlíková

Ukrajinci již měli své zážitky s Mezinárodním měnovým fondem a jeho typem "podmíněných půjček". Tuto "pomoc" si zřejmě brzy pocítí znovu na své kůži. Ideály o tom, jaká je EU solidární společnost, si můžeme demonstrovat na Řecku. To, na rozdíl od Ukrajiny, je členem EU, ke své vlastní škodě i členem Eurozóny.

O dluzích hnutí ANO

27. 3. 2014 / Boris Cvek

Tak hnutí ANO Andreje Babiše prý skončilo loni s dluhem 40 milionů korun. Jak z toho ven? Strategie šéfa je odzbrojující:

""Musíme šetřit, musíme získat vícero sympatizantů, kteří to nebudou dělat jenom za peníze." ZDE

Rozumím tomu správně tak, že dosud hnutí ANO funguje na tom základě, že jeho sympatizanti (členové?) jsou za své sympatie placeni? Pak by dávalo smysl, že hnutí ANO tak váhá s přijímáním nových členů. Nebo o jakých sympatizantech, kteří "to nebudou dělat jenom za peníze," Andrej Babiš vlastně mluví? Co vlastně mají dělat? A proč "to" mají dělat zrovna sympatizanti a ne členové strany? Nebo jsou členové strany a sympatizanti totéž?

Podle jiné zprávy buší na dveře hnutí ANO 6000 zájemců o členství. Možná jsou to právě ti sympatizanti, které Babiš hledá a kteří "to" budou dělat ne jen kvůli penězům. Tatáž zpráva ale říká, že hnutí ANO se bojí, že jde ve skutečnosti o politické podnikatele. Zemský ráj to na pohled.ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2014

8. 3. 2014

V únoru 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 52 766,58 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v prosinci 2013 částkou 2625,82 Kč.

Zůstatek byl koncem února 2014 349 778,46 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.