12. 10. 2014
Pozoruhodný rozhovor s Mahim Binebinem, slavným marockým spisovatelem a hostem letošního Pražského festivalu spisovatelů, vyšel ve víkendovém magazínu Hospodářských novin. Nikdo ho tam nečte. Přestože obsahuje moudrost a zkušenosti, o jakých se nám Čechům může jen snít. (JČ)
Víte, jak dlouho trvá vyrobit teroristu? Když jsem pracoval na tématu, pochopil jsem, že stačí dva roky. Najdete si na tom smetišti jakékoliv dítě, co se tam potuluje a čutá do míče, je hladové, špinavé. Mluvíte s ním, dáte mu chleba, pak čisté oblečení, trochu práce. Získá na sebedůvěře, začnete ho učit koránu.
Islám je náboženstvím míru a tolerance. Na tom smetišti ale vládne militantní religiózní mafie. Má peníze, zaměřuje se na mladé lidi. Teď je posílá do Sýrie.
Když jsem dočetl úryvek, povstala jedna žena a řekla: "Vidím to jako vy, i když je to těžké. Všechno oblečení svého syna, který zemřel při výbuchu v restauraci La Casa de Espagna, jsem věnovala bratrovi jeho vraha. My, pozůstalí, jsme založili asociaci, která se snaží lidem ze slumu pomáhat." Zůstal jsem na ni zírat. Co dodat. V těch lidech není nenávist. Přejí si, aby se to už neopakovalo.
[Můj strýc dvacet let ve vězení] přežil, a když vyšel na svobodu, chtěl vidět otce. Nechtěl jsem ho k němu odvézt, ale on na tom trval. A cestou v autě mi pak vysvětloval, že viděl v Tazmamart umírat mnoho lidí, ale ty, co zemřeli nejdříve, zabila nenávist. Nedokázali se jí zbavit, postupně je užírala zevnitř. "Nepociťuji nenávist," tvrdil můj bratr, a také si s otcem padl do náruče. Připadal jsem si jak blázen, když jsem se na ně díval. A najednou jsem zjistil, že ten můj táta je zajímavý chlápek, citlivý, laskavý.
Zdroj: ZDE
K tomu: Diskuse na Pražském festivalu spisovatelů: "Co znamená v dnešní době pojem domova a národní identity? ZDE