Ústavní soud zrušil právo advokátů účtovat dlužníkům částky horentně převyšující dluh

25. 4. 2013

Ústavní soud zrušil "přísudkovou vyhlášku"

Přísudková vyhláška motivuje věřitele k soudním sporům o bagatelní částky, přičemž jejich ziskem není samotný předmět sporu, ale paušální (a vzhledem k předmětu řízení nepřiměřená) výše odměny právního zastoupení. To vede ke vzniku trhu s bagatelními pohledávkami, během jejichž uplatňování převyšují přiznané náklady ty, které byly skutečně vynaloženy. Přiznané náklady se v důsledku této vyhlášky pravidelně dostávají do hrubého nepoměru k hodnotě sporu, čímž dochází ke stanovení sankce bez zákona, a tedy i ke kolizi s čl. 4 odst. 1 Listiny (povinnosti lze ukládat jen na základě zákona a v jeho mezích). Tato skutečnost, stejně jako rozpor s § 142 odst. 1 o. s. ř., který stanoví jako kritérium přiznání náhrady nákladů řízení účelnost vynaložení těchto nákladů, vedla Ústavní soud k rozhodnutí vyhovět návrhu a přísudkovou vyhlášku zrušit jako celek.

Další informace ZDE

Krize v Evropské unii

24. 4. 2013

Procento obyvatel největších zemí EU, které nedůvěřují Evropské unii jako instituci.

Modré sloupce: údaje z května 2007

Červené sloupce: údaje z listopadu 2012

Destabilizace Evropy pokračuje. Důvěra v Evropskou unii poklesla v šesti jejích největších zemích na historicky nízkou úroveň. Vyvolává to podle deníku Guardian v nynější krizi vážné otázky o její demokratické legitimitě. Ve finanční a dluhové krizi, po drsných rozpočtových škrtech a přesunutí suverénních pravomocí od jednotlivých členských států k mezinárodním technokratům posílil euroskeptismus do takové míry, že to zřejmě bude plodit populistickou politiku, zaměřenou proti Evropské unii, a ochromí to úsilí evropských politiků zastavit rozklad podpory pro evropský projekt.

Dojde-li k rozkladu Evropské unie, je zjevné, že Česká republika se octne ve velmi nezáviděníhodné situaci.

Údaje, které vydal Eurobarometr, organizace EU zaměřená na výzkum veřejného mínění, ukazují dramatický pokles důvěry v EU v zemích, jako je Španělsko, Německo a Itálie. Tyto země byly historicky vždycky silně proevropské.

Vedoucí představitelé Evropské unie si jsou vědomi tohoto vážného problému. Jsou absolutně nejednotni ohledně toho, co si s tím počít a dosud nevymysleli, jak vyřešit rozpor mezi koncentrací ekonomické a fiskální moci a absencí demokratického mandátu, jehož je zapotřebí pro takové radikální politické změny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

ZNOVU O KULTURNÍ DIPLOMACII VE PROSPĚCH ČESKÉ REPUBLIKY:

Bez spojenců v obyvatelstvu západní Evropy možná časem přijdou Češi o svůj nezávislý stát

24. 4. 2013 / Jan Čulík

Evropa se rychle destabilizuje a propadá do chaosu. Kdo si dokázal představit v roce 1932, že za deset let později budou vražděni evropští židé po milionech? Kdo dnes může zaručit, že v destabilizující se Evropě bude Česká republika ještě existovat v roce 2030? Rozbíral jsem se studenty tento týden v Brně Čapkovu Válku s mloky. Ohromilo je, když si tu knížku přečetli, jak je nesmírně aktuální. Jak píše profesor Vladimír Papoušek z Jihočeské univerzity, podstatou Války s mloky je především varování, že tento "mediální román" neobsahuje skutečné události, ale komerční artefakty. Čapek tak varuje, že to, co publikují média, nejsou informace a novinářské artefakty nemají žádnou sdělnou hodnotu. Jsou to komerční produkty. Jejich účelem není informovat, ale vydělávat peníze. Použijeme-li saussureovskou terminologii, jsou to "označující" bez označovaného, jsou to simulakra. Čapek předvídal Foucaulta, který upozornil, že každý diskurs je mocenský: Když kdokoliv něco "sděluje", snaží se vás tím ovládnout. Mějte to pořád na mysli. Účelem deníků, jako je Mladá fronta Dnes, není informovat veřejnost, ale zmanipulovat ji, aby kupovala její komerční produkt.

Ve Válce s mloky Čapek paroduje kapitalismus, bohaté vyšší vrstvy, bulvární tisk, nacionalismus, nacionalistické předsudky vědců, krutost a sobectví států a akademických pracovníků a idiocii manažerů. Vědci a akademičtí pracovníci jsou podle Čapka zbabělí a ješitní pedanti. Rezignují na svou povinnost hájit etické hodnoty a lidskost. Podlézají mocným a prosazují jen svůj sebezájem. Argumentace intelektuálů je podle Čapka téměř vždycky falešná, protože je založená na jejich osobních předsudcích. Nepřipomíná vám to divadlo, které předvedli před prezidentskou volbou pražští Schwarzenbergovi stoupenci? Intelektuálové jsou zkorumpovaní, varuje Čapek, ať vědomě či podvědomě. Namísto toho, aby se aktivně věnovali nezištné práci pro blaho své komunity, uzavírají se do slonovinové věže absurdních vědeckých excentricit a do ješitností motivované rivality.

Nestrannost a spravedlnost podle Čapka ve Válce s mloky ve společnosti, kterou popisuje, neexistuje. Lidstvo s nadšením a tupostí kráčí směrem k svému zničení.

Sobecké soupeření mocností, jehož jsme svědky ve Válce s mloky, existuje dnes znovu. Je znepokojující, že Čapkův obraz Evropy z první poloviny třicátých let dvacátého století, je tak podobný dnešku. Čapek v něm ale popsal situaci, která v několika málo letech vedla ke katastrofálnímu vraždění. Jsme na stejné trajektorii?

Opakuju už měsíce, jak Cassandra, kterou nikdo neposlouchá, že je vážným problémem, že Česká republika nemá v obyvatelstvu západních zemí žádné spojence, kteří by byli informováni o české historii, politice a kultuře a v jedné z mezinárodních krizí, jaké nadejdou, by byli ochotni vystoupit ve svých zemích na obranu českých zájmů.

Není vyloučeno, že bez takové dlouhodobé strategie, a finanční podpory pro významnější západní centra středoevropských a českých univerzitních studií, jako dosud bylo to v Glasgow, odkud vycházejí do mezinárodních organizací a vládních i nevládních institucí odborníci na Českou republiku i středovýchodní Evropu, Češi přijdou o svůj stát. Českým politikům se nebude líbit, budou-li znovu podléhat německé či ruské moci. Pokud se rozloží Evropská unie, není to vyloučeno. Jak mi dnes řekl jeden pražský novinář: za německé okupace tu čeští politikové nemohli krást - Němci to nedovolili, tady se střílelo, ne kradlo...

Už 400 let se určují dlouhodobé vnitřní hospodářské a politické poměry v Čechách ze zahraničí. Vždycky o nich rozhodují lidé absolutně bez znalostí o Česku, kteří jsou indiferentní vůči jeho výsostným zájmům. Nemělo by se to změnit?

Píšu o tom, jak je důležité, aby si Česko bezodkladně vypracovalo strategii na podporu kulturní diplomacie prostřednictvím univerzitních kurzů v západních zemích, v dnešním vydání deníku Právo. Znepokojující analýzu o úpadku univerzitních center šířících povědomí o České republice v zahraničí vydal v aktuálním vydání také časopis Nový prostor.

Když se naposledy před dvěma lety pokusili penězi posedlí manažeři Glasgow University zlikvidovat tamější česká a středoevropská studia, vznikl mezinárodní skandál. Vyšlo k tomu více než padesát novinových článků, zmobilizovala se televize i rozhlas. Studenti demonstrovali.

Více než padesát mediálních výstupů v britských a mezinárodních médiích o krizi na Glasgowské Universitě. Stránku vytvořili studenti. ZDE

Británie je velmi dobrá v pěstování tzv. "měkké diplomacie". Láká do země každoročně desetitisíce zahraničních studentů. Poté, co v Británii stráví univerzitní studia, stávají se pak na celý život sympatizanty a kulturními vyslanci Británie po celém světě. Česká republika se může výhodně a za malý peníz na této britské strategii přiživit. Na univerzitě v Glasgow může oslovovat studenty ze 100 zemí světa, kteří se jinak ani nedovědí, že Česká republika existuje, anebo že to není Čečensko.

Na zkomercionalizovaných západních univerzitách, především v Británii, dnes ovšem hovoří jen peníze. Jiné země to vědí a svou kulturní diplomacii financují.

K tomu: Jan Čulík, V rychle se destabilizující Evropě by měla Česká republika se středoevropskými spojenci zahájit projekt kulturní diplomacie ZDE

Jan Čulík, ČR nemá v občanstvu na Západě strategické spojence ZDE

Štefan Švec: Praha? Neznám ZDE

Bohe-mystika

25. 4. 2013 / Jakub Holzer Chatt

Představte si, že jednoho dne Českou republiku z povrchu zemského smete předem neohlášená planetka. Co myslíte, přežila by čeština? Tato hrozba je naštěstí jen ve hvězdách. Jenže co když takovou planetku představuje nezájem o jazyk?

Kdo nestřeží vlastní jazyk, nestřeží ani svou kulturu a naopak - odjakživa jsou to siamská dvojčata, dvě spojené nádoby tvořící identitu národa. Stačí však češtinu opečovávat jen v rámci státních hranic? Jak je o ni vlastně postaráno v zahraničí a co vše jí tam hrozí?

V článku "ČR nemá v občanstvu na Západě strategické spojence" zveřejněném v Britských listech bohemista na univerzitě v Glasgow Jan Čulík varuje před dlouhodobou politikou naší země, směřující ke hře, ve které se bude opět jednat "o nás bez nás". Pro zajištění české suverenity i v budoucnu si podle něj musíme získávat zahraniční stoupence, a to už mezi studenty. Jako vzorný příklad uvádí své působiště: "Funguje to takto: Vedete kulturologický srovnávací středoevropský kurz o vybraných dílech např. z české, polské, ruské literatury a filmu, s historickým a politickým kontextem, a to v angličtině. Mladí lidé jsou fascinováni "něčím jiným", o čem se jinde nedovědí. Kurz vzbudí zájem a určité procento těchto studentů začne studovat i jazyk. Ti nejvytrvalejší se stávají postgraduanty a nadšenými propagátory středoevropské (české) kultury. Naši absolventi českých studií dnes působí v OSN, v mezinárodních nevládních organizacích, v britské Dolní sněmovně. Nestačí tedy vycházet ze studia češtiny jako takové - to je příliš úzkoprofilové." Přímou podporu takové výuky ze strany Česka pak považuje za klíčovou investici. Těžko říct, jak moc by tito přátelé za "své" Čechy horovali. Faktem ale je, že strategie vykukovat zpoza dubu a střílet smolné šišky na všechny okolo - u nás reprezentovaná celou minulou dekádou - z dlouhodobého hlediska příliš ovoce nepřinese. Česko by se mělo stát spíš spolupracujícím a respektovaným partnerem ve světě, který se nevyhnutelně stává globální vesnicí.

Zkrácená verze článku vyšla v časopise Nový prostor č. 414, 10.4.2013.

Time Magazine: Česká republika donucena připomenout internetu, že to není Čečensko

25. 4. 2013

"Válka," napsal spisovatel Ambrose Bierce, "je způsob, jímž Bůh učí Američany zeměpisu," poznamenává americký týdeník Time a dodává: Avšak navzdory veškerému poučení v důsledku dlouhodobé války proti terorismu by se Američanům zjevně hodilo ještě dost dalších lekcí, a připomíná, že české velvyslanectví ve Washingtonu bylo nuceno vydat prohlášení, v němž po bostonských útocích upozornilo Američany, že Česká republika není Čečna, poté, co "vlny protičeské nenávisti zaplavily sociální sítě".

Zdroj ZDE

O prohlášení českého velvyslance v USA Petra Gandaloviče informoval i americký intelektuálský časopis Salon ZDE

Jak známo, ironický vtip o tom, že údajně bývalá kandidátka na republikánského viceprezidenta, Sarah Palinová požaduje invazi do České republiky, vydal americký satirický server The Daily Current, v češtině ZDE. Fiktivní provokace, vydávané na tomto serveru, jsou tak trefné, že si je často čtenáři pletou se skutečností, a tak se stalo i v tomto případě, kdy nejméně jeden slovenský server publikoval tento provokativní vtip jako skutečnou zprávu. Anglické verzi článku dalo na Facebooku rekordní označení "Líbí se mi" kolem 600 000 čtenářů.

Záchranou pro Česko by bylo vybudování silného ekonomického modelu

25. 4. 2013 / Michal Mašín

Souhlasím s vámi v tom, jak jsou aktuální autoři z první republiky. Netýká se to jen Karla Čapka, ale také Jaroslava Haška. Současnost je jakoby přes kopírák obtažené jedno století zpět. Svědčí to třeba o tom, jak se duch národa nezměnil.

Zmínil jste také jak Karel Čapek pranýřoval ješitnost - ano je snad nejvýznamnější vlastnost, která u nás brání jakékoli diskusi. Já jsem ješitný, vy jste ješitný a ješitnost vašeho redaktora a bojovníka za demokracii Karla Dolejšího je doslova mimo škálu. Tak to vypadá u nás všude.

Quo vadis, ÚSTR?

25. 4. 2013 / Marek Řezanka

Nejmasivnější vlna hysterie ohledně odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, Daniela Hermana, snad pomalu opadává. To by měla být příležitost pro racionální debaty na téma, kam dál. Jaká má být role tohoto úřadu -- a co má být cílem jeho snažení?

Na co kritici této instituce (právem) poukazují, je její provázanost s politikou. Radu volí Senát Parlamentu České republiky. Marná sláva -- v takovém případě zde bude vždy ve vzduchu viset podezření, že ta či ona politická reprezentace se snaží činnost Ústavu ovlivňovat. Použiji-li slova klasika, pak tento způsob volení rady vědecké instituce zkoumající minulost zdá se mi být poněkud nešťastným.

To by byla jedna rovina problému, řekněme technická. Druhá je ryze obsahová. Jaké výstupy máme čekat od instituce, která má mapovat období nacismu a několik různých fází tzv. komunismu v Československu?

Ideologická restaurace na Starém Městě v Praze

25. 4. 2013 / Jan Čulík

Měl jsem ve čtvrtek v poledne s kýmsi schůzku v restauraci Mistral ve Valentinské ulici na pražském Starém Městě. Na polici s denním tiskem tam měli Mladou frontu Dnes a Lidové noviny. Žádal jsem výslovně o Právo, byl jsem informován servírkami, že Právo restaurace Mistral zásadně nekupuje. Je to totiž kavárna "umělecká". :) (Zvlášť uměleckým deníkem je tedy Mladá fronta Dnes, o Lidovkách nemluvě...)

Jsem si vědom toho, že schwarzenbergovská Praha se v posledních týdnech dopustila celé řady pozoruhodně absurdních iracionálních excesů, avšak představa, že se v restauraci či kavárně bude ideologicky cenzurovat denní tisk, mě okamžitě navrátila hluboko před rok 1989.

Možná že by se měli zákazníci téhle kavárně z tohoto důvodu spíš vyhýbat, aspoň do doby, kdy majitel pochopí principy demokratické plurality.

Špinavá tajemství války proti terorismu

24. 4. 2013

Více než čtyři roky poté, co Barack Obama přislíbil, že uzavře americký internační tábor na Guantánamo, drží více než polovina tamějších vězňů hladovku. Šestnáct z nich je násilně vyživováno a vojáci minulý týden použili gumových projektilů proti "neposlušným" vězňům. Guantánamo spolu s věznicí Abu Ghraib se už před dlouhou dobou stalo symbolem brutality a bezpráví Bushovy války proti terorismu, píše v deníku Guardian Seamus Milne.

Tábor v zálivu Guantánamo je umístěn na území, které okupují Spojené státy. Byl naplněn údajnými "nepřátelskými bojovníky", zajatými v poinvazním Afghánistánu. Většina vězňů tam byla zadržována, aniž by proti nim bylo vzneseno jakékoliv obvinění, byla brutalizována a mučena. To všechno mělo po Obamově zvolení skončit.

Sarah Palinová požaduje invazi do České republiky

23. 4. 2013

(Vyšlo v americkém satirickém časopise The Daily Currant. Sarah Palinová je bývalá republikánská guvernérka Aljašky, která r. 2008 kandidovala na funkci amerického viceprezidenta. Angažovala se také v extremně pravicovém americkém republikánském hnutí Tea Party a je častou komentátorkou na americké televizní stanici Fox News.)

Sarah Palinová požadovala dnes invazi do České republiky v reakci na nedávné teroristické útoky v Bostonu. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News zdůraznila bývala guvernérka státu Aljaška, že i když federální vyšetřovatelé dosud nedokončili svou práci, čas k činu je teď.

"Ještě o těchto podezřelých osobách nevíme všechno," řekla Palinová dnes dopoledne v pořadu Fox and Friends. Mínila tím Tamerlana a Džhoara Carnajevovy, kteří údajně spáchali útoky proti maratonu v Bostonu. "Avšak víme, že to byli muslimové z České republiky. Určitě hovořím za hodně Američanů, když říkám, že chci, abychom tam hned teď provedli invazi a dali těm lidem řádné poučení. A neměli bychom se zastavit jen v České republice, měli bychom zaútočit na všechny ostatní arabské země.

"Měli bychom bombardovat Českou republiku za to, že terorizuje Boston" "A kde vůbec je, ta Česká republika?"

Lidé, kteří si myslí, že Čečna je Česká republika

22. 4. 2013

Na internetu vznikla stránka nejpitomějších výroků lidí, kteří si myslí, že Čečna je Česká republika. Je ZDE.

Mariánský sloup - bezmocnost zastupitelstva MHMP

24. 4. 2013 / Václav Novotný

Kohokoliv onálepkovat výrazem hurářvouni, který byl použit v článku Postavte Mariánský sloup na Staroměstské náměstí pana Švece, není rozumné. Spekulace o tom, že se jedná o hájení zájmu jedné strany, jen umocňuje osobní charakter posuzování problému místo reálného pohledu. Označit takto nepřímo spisovatelku Lenku Procházkovou, ale i ostatní, kteří se záměrem znovupostavení Mariánského sloupu zabývají, má nebo může mít za důsledek, že ti, kteří by se chěli vyjadřovat k znovupostavení Mariánského sloupu se stahnou a budou raději mlčet.

Je to přesně opak toho, co si taková věc zaslouží. Obyvatelé Prahy by měli být v maximální míře informováni o faktech proč.

Můžeme si je pomocí otázek probrat.

Sun-c' a Evropa

24. 4. 2013 / Karel Dolejší

Čínský stratég Sun-c' (孫子) v traktátu Umění války mezi mnoha jinými radami doporučuje, aby vojevůdce, který zpozoruje u protivníka nějakou jednostrannou a přepjatou tendenci, udělal vše pro podporu jejího dalšího vystupňování - tak aby časem přerostla přes míru a vedla nakonec k záhubě.

To je např. nejkratší možný komentář k někdejší překvapivé podpoře kmotrovského křídla ČSSD pro prezidentskou kandidaturu Jiřího Dienstbiera. Ale ani najít další aplikace o úroveň či dvě výše není vůbec těžké.

98. výročí vypuknutí arménské genocidy: problémy dneška a tíživé dědictví minulosti

24. 4. 2013

Dnes tomu bylo přesně 98 let ode dne, kdy začala vláda Osmanské říše, ztělesněná diktaturou mladotureckého hnutí Výbor pro jednotu a pokrok (İttihad ve Terakki Cemiyeti), zatýkat členy arménské intelektuální elity v Istanbulu. Tímto činem započalo systematické vyhlazování osmanských Arménů, později známé jako arménská genocida. V Jerevanu se sešli Arméni u památníku genocidy, aby navršili hradbu z květin okolo věčného ohně, který zde hoří na památku obětí, upozorňuje Marek Jandák.

Vivat academia, vivant professores

24. 4. 2013

Únava, kruhy pod očima, nevolnost a neustálý pocit blížícího se čehosi velmi nepříjemného ač neodvratného. Zní to povědomě?, ptá se John B. Crikey.

Ne, není to čekání na smrt terminálně nemocného člověka. Je to stav, který prožívá většina žáků po dobu osmi měsíců ve čtvrtém ročníku každé střední školy s maturitou. Účel světí prostředky a páni profesoři si rádi přihřejí své želízko v ohni, vždyť je potřeba využít situace k větší motivaci. Konečně i sígři poslouchají a dělají, co se jim poručí. Bodejť by ne, mají strach. Strach ze selhání, z nejisté budoucnosti, z reakcí svých rodičů a vrstevníků v případě nesplněných očekávání.

Rusko pomůže islamistickému Egyptu s jaderným programem

24. 4. 2013

Egyptský ministr průmyslu a obchodu Hatim Sálih oznámil, že Rusko pomůže jeho zemi s jaderným programem. Ten byl zmrazen v roce 1986, ale v roce 2006 ještě vláda prezidenta Husního Mubaraka oznámila, že program znova oživí.

Pět měsíců před svržením Mubaraka, v únoru 2011, jeho administrativa oznámila plány na mezinárodní výběrové řízení pro jadernou elektrárnu v Dabáa nedaleko středomořského pobřeží. Současný islamistický prezident Muhammad Mursí získal podporu ruského prezidenta Putina během návštěvy v Moskvě uskutečněné minulý týden.

Proč šílí Amerika kvůli terorismu, avšak ignoruje každodenní vraždění domácími zbraněmi v rukou civilistů?

23. 4. 2013

Boston se minulý pátek stal mrtvým městem. Školy byly uzavřeny, ulice byly prázdné. Všechno to byla reakce na to, že v ulicích měl být jeden devatenáctiletý mladík, pohybující se pěšky a jasně identifikovaný médii.

Avšak Londýňanům, kteří dlouhá léta trpěli terorismem Irské republikánské armády, se může zdát, že ta reakce byla naprosto přehnaná. Byla to další deprimující připomínka, že mnoho let po 11. září 2001 se Američané nechávají rádi zastrašovat "hrozbou" terorismu.

Konec konců není to poprvé, co v nějakém americkém městě řádili vrazi. R. 2002 byl Washington terorizován dvěma střelci, kteří náhodně střelbou usmrtili 10 lidí. Letos v únoru zabil v Los Angeles nespokojený policista Christopher Dorner během několika dní čtyři lidi. Ani v jednom z těchto případů se Washington ani Los Angeles nestaly mrtvým městem, protože to vraždění nebylo spojeno s magickým a pro Američany děsivým slovem "terorismus".

Česko "oslavilo" Den Země překročením limitů pro prach v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Ústí a dalších městech

24. 4. 2013

Česká republika "oslavila" Den Země překročením platného denního limitu pro znečištění prachem (PM10) na mnoha měřících stanicích v největších městech jakou jsou Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Karviná, Most, Teplice, Chomutov nebo Kladno. Limit pro 24-hodinovou koncentraci prachu činí 50 mikrogramů/m3. Hodnoty naměřené 22. dubna 2013:

...a na zítřek zapomeňte

23. 4. 2013 / Karel Dolejší

Vyrůstal jsem obklopen všudypřítomnou válečnou hysterií, kterou režim vedoucí soustavný "boj za mír" rozpoutal prakticky ve všech oblastech. A přece nakonec stačilo tak málo - aby politici supervelmocí konečně uznali, že v jaderném klinči nemohou setrvávat donekonečna a příprava na válku, jejímž nejpravděpodobnějším výsledkem by byl oboustranný mnohonásobný "overkill" (i tu smrtku dohnat a předehnat!), nedává smysl. Bylo to plně v jejich silách a nakonec to také udělali.

Jaké jsou dnešní hrozby? Chronický ekonomický úpadek deindustrializovaného Západu, globální ekonomická nerovnováha a z toho plynoucí vleklá krize, změna klimatu, ropný zlom, koneckonců znovu i staronová hrozba války a terorismus (byť na Západě stále velmi přeceňovaný, neboť průměrný Američan daleko pravděpodobněji zemře třeba při uklouznutí v koupelně než při nějakém atentátu).

Nic z toho politici svými aktivitami neřeší a nevyřeší - a tím, co ve skutečnosti každodenně dělají, to dokonce trvale tak či onak zhoršují. Fakticky vzato, svět je v daleko horší šlamastice než v době, kdy jsme byli nepřetržitě strašeni jeho koncem. Jenže málokdo si to dnes vůbec připouští. Smysl pro odpovědnost za stav světa se navíc postupně vytratil. Pěstují ho už pouze nenapravitelní masochisté s mizivým vlivem na praktický chod událostí.

Staronové císařovy šaty a dvě těla panovníkova

23. 4. 2013 / Lubomír Brožek

Motto:

Nevěřte v ušlechtilý motiv činu, pokud se dá najít nízký. Edward Gibbon

Uznávám, že s výše uvedeným citátem britského historika 2. poloviny 18. století mám trochu problém, neboť přibývá činů, v nichž nalézt ušlechtilý motiv je poněkud zapeklité. Například v době, kdy v našich lékárnách stále častěji vidíme zoufalství přepočítávat drobné v peněženkách seniorů, kdy se pořádají sbírky a charitativní koncerty pro nemocné děti, snižuje se počet nemocničních lůžek a pokud se na nás i přes to občas někdo usměje, jako by nám tím zároveň sděloval, že nemá na zubaře, neboť ani grál není tak svatý jako prapor rozpočtové odpovědnosti, že?

Občané jsou moudřejší než premiér

23. 4. 2013 / Michael Kroh

O tak vychvalovaný druhý pilíř důchodového systému není zájem. A to bychom se na to podívali, řekl si premiér Nečas a spolu s dalšími ministry se zapojil do reklamní kampaně, placené z peněz daňových poplatníků, která by měla soukromým penzijním fondům nahnat potřebný počet plátců. Přece takový byznys si nenecháme zničit, zní v hlavách představitelů vládní koalice. Když se hodně vynasnažíme, snad na nás, až nás voliči vypakují z vlády a ve velké většině i z parlamentu, zbudou nějaká dobře placená místečka ve správních radách vděčných penzijních fondů.

Martinec versus Bradáčová

23. 4. 2013 / Boris Cvek

Přiznám se, že jen těžko rozumím tomu, když někdo jako pan Štván vydává pana Ratha za "oběť paní Bradáčové". Případ pana Ratha není z padesátých let: nemáme tu sovětské poradce, justici a policii neovládá jedna stalinistická strana. Celou dobu přinejmenším od "akce čisté ruce", která neproběhla, lidé čekají, kdy budou stíháni a souzeni i lidé z vysoké politiky. A konečně se to začíná dít. Nedávno policie obvinila pražské radní nebo bývalého ministra Julínka. Uvažování typu, že tohle jsou metody, jak se zbavit politických odpůrců, je uvažování, které dělá politiky a priori beztrestnými. Mohou dělat jakékoli zločiny, protože když na ně policie a justice sáhne, je to nepřípustné.

Příklady vládu nezajímají. A měly by!

23. 4. 2013 / Jiří Baťa

Jen nerad se opakuji, ale co naplat, někdo je nepoučitelný, někdo si nenechá poradit a někdo s tupým sebevědomím nedá dopustit na svou genialitu. Pokud píši, že se opakuji pak proto, že o tomto problému jsem již psal cca před půl rokem ZDE. Týká se to pravicovými politiky a samozřejmě i vládou tolik odmítané registrační pokladny. Nevím, zda odmítavé stanoviska a důvody poslanců resp. samotného ministra Kalouska, kterými zarputile odmítají zavedení registračních pokladen jsou dostatečně relevantní a opodstatněné (odpovědné) z pohledu společnosti, ekonomiky a především nedostatečného výběru (potažmo úniku) daní, ale jak skutečnosti nasvědčují, situace v daňové politice je více než kritická. Což ovšem není důvod k tomu, aby se vláda a pravicoví poslanci zamysleli, kde je příčina a jak ji odstranit. Chápu, že k tomu mají nejen své subjektivní důvody, ale důsledky nenaplňované státní pokladny z titulu nedostatečně vybraných daní by tolik proklamovanou koaliční vládu rozpočtové odpovědnosti přece mělo zajímat, notabene hledat důvody a příčiny, potažmo činit příslušná opatření. Zatím se však neděje nic, co by pozitivně a hlavně bez dalšího dopadu na občany vláda vymyslela a co by situaci a stav státní pokladny řešil. Tedy pokud vynechám ony "mimořádně zajímavé" návrhy ministrů vlády (Hegera, Müllerové, Hanákové, Peake atd.), které by měly "cosi" řešit, přesto objektivně nazíráno jsou zcela evidentně k neprospěchu státu a občanů a už vůbec neřeší otázku výběru daní.

Mučení na Teplicku

22. 4. 2013 / Václav Dušek

V bývalém utečeneckém táboře, v Červeném Újezdě na Teplicku, mučí údajně hladem klienty a přitom vedení bohulibé instituce nemá ani licenci k provozování podobného zařízení; v bývalém táboře jsou ubytováni i dementní alkoholici a lidé s psychiatrickými diagnozámi. Dobrodějové se prý snaží vymámit z těchto nebožáků peníze, dělají odporný byznys na úkor nemohoucích klientů. Účetnictví provozují v úrovni doby kamenné! Chovanci ke svačině hltají suché rohlíky, k večeři mívají chleba namazaný hořčicí; důchody mizejí záhadným způsobem, ke všemu se klienti mezi sebou perou o cigarety!

Omyl, který bolí

22. 4. 2013 / Ilona Švihlíková

V posledních měsících jsme svědky revizí ekonomických přístupů, které kladly důraz na škrty a přísnou fiskální konsolidaci či obnovení důvěry finančních trhů jako všelék. Nejenže se nyní za obnovení elementární keynesiánské logiky do boje pouští slavná ekonomická jména (Paul Krugman, Joseph Stiglitz), ale objevují se rovněž analýzy, které vyvracejí údajnou nedůležitost fiskálních multiplikátorů -- včetně MMF, jak Britské listy informovaly.

Archivy

22. 4. 2013 / Přemysl Janýr

Reálnější představa o našem historickém a kulturním kontextu mohla včas zchladit opojení z naší západoevropské exkluzívnosti a namísto dvanácti let neplodného čekání jsme mohli účinně přispět ke stabilizaci středoevropského prostoru v rámci Visegrádské skupiny. Znalosti okolností vzniku hranic Československa, jejich historické vázanosti na tento státní útvar a naší argumentace pro poválečný odsun Němců by bývaly musely vnést závažné pochybnosti o moudrosti a prozíravosti jeho rozbití. Při vědomí nedořešených otázek jsme mohli jinak formulovat náš bezvýhradný souhlas se sjednocením Německa a koordinovat svůj postup s Polskem. Vzpomínka na předválečnou izolaci Československa, která nakonec způsobila jeho opuštění spojenci v Mnichově, nám mohla být dostatečným varováním před sebevědomými arogantními politiky, využívající příležitostí ke své osobní seberealizaci na úkor vztahů se sousedními zeměmi. Pouze historická nevědomost a zaslepenost nás mohly inspirovat, abychom po r. 1989 navazovali právě na období před únorem 1948, na období největších zločinů a nejradikálnějšího přerušení demokratické kontinuity. Dlouhodobá česká tradice vyvlastňování a problematičnost konfiskace německého majetku nás mohly přivést k jiným závěrům, než k restituci majetku vyvlastněného výhradně v jediném úzkém historickém kontextu. Osudy majetků, které po válce náhodně připadly těm, kteří se na jejich vytváření nepodíleli, nás mohly poučit a varovat před neblahým privatizačním experimentem.

Na (ne)čestné nám nesahejte

20. 4. 2013 / Marek Řezanka

Nestalo se to poprvé -- a bohužel zřejmě ani naposledy. V ideálním případě by se sice politik neměl vměšovat do práce policie a nijak by neměl její vyšetřování ovlivňovat, jenomže ideální stav neexistuje.

Miroslav Kalousek, "expert na naprostou policejní ignoranci", si na vyšetřovatele dupne vždy v okamžiku, kdy ti se pokoušejí posvítit na nevýhodné nákupy čehokoli. Ničemu nerozumí, břídilové jedni. Kriminalizovat běžný vládní postup v žádném případě nebudou. To by se na to ministr financí podíval.

Podobný vzkaz vyšel z ministrových úst v případě exministryně obrany, Parkanové, v souvislosti s nákupem letounů CASA.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2013

19. 3. 2013

V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.