Pokud je člověk badatel, a ne politik, který bude chtít mít na své potenciální rivaly nějaké to tajné eso v rukávu s tím, že na něho rozhodně nic negativního vyplout nesmí, klade si nejrůznější otázky. Například: Jak masivní byla kolaborace českých občanů s nacisty? Jak se lišila ve městech a na venkově? Kolik poprav bylo realizovaných právě díky kolaborantům? Jaká byla role církví za II. světové války?

Kolik lidí přišlo o své živnosti po r. 1948? Jaké byly nejčastější důvody věznění politických odpůrců po roce 1948? Z jakých společenských vrstev vězni pocházeli? Jaký podíl mezi uvězněnými představovali členové KSČ, a to jak do roku 1959, tak po roce 1969? Jak to vypadalo s politickými odpůrci v letech 1960-1968?

Kolik učitelů, profesorů, lékařů, vědců, herců a dalších umělců, policistů či soudců bylo suspendováno či propuštěno v letech 1948-1950, 1951-1959, 1960-1968 či 1969-1989? (A po roce 1989? Dějiny se přece musejí posuzovat nestranně, ne? Pozn. JČ)

Kolik kulturních památek bylo v jednotlivých obdobích zničeno -- jak velké kulturní dědictví země bylo odcizeno? Jak dopadne srovnání s obdobím po roce 1989? Jaké změny zaznamenala oblast životního prostředí v letech padesátých, šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých?

Jak se vyvíjel počet živnostníků v 60. letech a v jakých oblastech podnikání?

Kolik bylo v jednotlivých obdobích konfidentů -- a z jakého prostředí se tito lidé rekrutovali? Z jakých vrstev pocházeli nejčastěji tzv. domovní důvěrníci?

Kolik lidí ročně v průměru vycestovalo -- a kam nejčastěji? Byly zde nějaké změny v letech 1960-1968 a 1969-1970? Jaké dopady na společnost měly emigrační vlny po roce 1948 a po roce 1968?

Jaká byla role církví v jednotlivých etapách reálného socialismu? Jaký podíl kněží kolaboroval s režimem?

Jaký byl vývoj organizovaného zločinu po roce 1970? Jak se vytvářela drogová scéna? Jak se na šedé a černé ekonomice podíleli veksláci? V této souvislosti by bylo zajímavé zkoumat propojení podsvětí a nejvyšších politických kruhů. V poslední době se hodně mluvilo například o vazbách Františka Mrázka na ministra Obzinu.

Na čem všem mohli šidit a okrádat lidi někteří zelináři či uzenáři a řezníci? O jak velké sumy se mohlo ročně jednat?

Kolik lidí ročně do Strany vstupovalo, kolik z ní vystupovalo a kolik bylo vyloučeno? Jaký podíl lidí, kteří zastávali vysoké pozice, ve Straně nebylo? Jaké bylo naopak procento procento osob, které ve Straně byly, které ale s režimem nesouhlasily a byly pronásledovány?

Podobných otázek by mohly být mraky. Navíc by bylo na místě analyzovat, co vše díky zničeným (či prostě neexistujícím) materiálům zjistit nepůjde.

Osobně smysl Ústavu spatřuji právě v apolitickém bádání, v komplexním zkoumání celé společnosti a jejích konkrétních složek. ÚSTR by v tomto ohledu měl těsněji spolupracovat s ÚSD (Ústav soudobých dějin) a neměl by mít vazbu na politiky. Politici nemají o historii co rozhodovat. Ostatně, když byl v květnu 2010 z funkce ředitele ÚSTRu odvolán historik Jiří Pernes, povyk jako ten z minulých týdnů nenastal.

Zkoumejme, srovnávejme, ptejme se. Nepleťme si však na sebe bič a nepleťme si historický výzkum s politikou. Známkou dobrého badatele by mělo být, že žádná z politických stran nebude stát o to, aby do ní vstoupil -- neboť bude ke všem stejně kritický. Kvalitní politik se potom mimo jiné pozná podle toho, jak (ne)fušuje do práce historikům (ani soudcům, policistům, atp.). Snad nastane čas, kdy od obojího nebude pouze jako šafránu.