Evropa se rychle destabilizuje a propadá do chaosu. Kdo si dokázal představit v roce 1932, že za deset let později budou vražděni evropští židé po milionech? Kdo dnes může zaručit, že v destabilizující se Evropě bude Česká republika ještě existovat v roce 2030? Rozbíral jsem se studenty tento týden v Brně Čapkovu Válku s mloky. Ohromilo je, když si tu knížku přečetli, jak je nesmírně aktuální. Jak píše profesor Vladimír Papoušek z Jihočeské univerzity, podstatou Války s mloky je především varování, že tento "mediální román" neobsahuje skutečné události, ale komerční artefakty. Čapek tak varuje, že to, co publikují média, nejsou informace a novinářské artefakty nemají žádnou sdělnou hodnotu. Jsou to komerční produkty. Jejich účelem není informovat, ale vydělávat peníze. Použijeme-li saussureovskou terminologii, jsou to "označující" bez označovaného, jsou to simulakra. Čapek předvídal Foucaulta, který upozornil, že každý diskurs je mocenský: Když kdokoliv něco "sděluje", snaží se vás tím ovládnout. Mějte to pořád na mysli. Účelem deníků, jako je Mladá fronta Dnes, není informovat veřejnost, ale zmanipulovat ji, aby kupovala její komerční produkt.

Ve Válce s mloky Čapek paroduje kapitalismus, bohaté vyšší vrstvy, bulvární tisk, nacionalismus, nacionalistické předsudky vědců, krutost a sobectví států a akademických pracovníků a idiocii manažerů. Vědci a akademičtí pracovníci jsou podle Čapka zbabělí a ješitní pedanti. Rezignují na svou povinnost hájit etické hodnoty a lidskost. Podlézají mocným a prosazují jen svůj sebezájem. Argumentace intelektuálů je podle Čapka téměř vždycky falešná, protože je založená na jejich osobních předsudcích. Nepřipomíná vám to divadlo, které předvedli před prezidentskou volbou pražští Schwarzenbergovi stoupenci? Intelektuálové jsou zkorumpovaní, varuje Čapek, ať vědomě či podvědomě. Namísto toho, aby se aktivně věnovali nezištné práci pro blaho své komunity, uzavírají se do slonovinové věže absurdních vědeckých excentricit a do ješitností motivované rivality.

Nestrannost a spravedlnost podle Čapka ve Válce s mloky ve společnosti, kterou popisuje, neexistuje. Lidstvo s nadšením a tupostí kráčí směrem k svému zničení.

Sobecké soupeření mocností, jehož jsme svědky ve Válce s mloky, existuje dnes znovu. Je znepokojující, že Čapkův obraz Evropy z první poloviny třicátých let dvacátého století, je tak podobný dnešku. Čapek v něm ale popsal situaci, která v několika málo letech vedla ke katastrofálnímu vraždění. Jsme na stejné trajektorii?

Opakuju už měsíce, jak Cassandra, kterou nikdo neposlouchá, že je vážným problémem, že Česká republika nemá v obyvatelstvu západních zemí žádné spojence, kteří by byli informováni o české historii, politice a kultuře a v jedné z mezinárodních krizí, jaké nadejdou, by byli ochotni vystoupit ve svých zemích na obranu českých zájmů.

Není vyloučeno, že bez takové dlouhodobé strategie, a finanční podpory pro významnější západní centra středoevropských a českých univerzitních studií, jako dosud bylo to v Glasgow, odkud vycházejí do mezinárodních organizací a vládních i nevládních institucí odborníci na Českou republiku i středovýchodní Evropu, Češi přijdou o svůj stát. Českým politikům se nebude líbit, budou-li znovu podléhat německé či ruské moci. Pokud se rozloží Evropská unie, není to vyloučeno. Jak mi dnes řekl jeden pražský novinář: za německé okupace tu čeští politikové nemohli krást - Němci to nedovolili, tady se střílelo, ne kradlo...

Už 400 let se určují dlouhodobé vnitřní hospodářské a politické poměry v Čechách ze zahraničí. Vždycky o nich rozhodují lidé absolutně bez znalostí o Česku, kteří jsou indiferentní vůči jeho výsostným zájmům. Nemělo by se to změnit?

Píšu o tom, jak je důležité, aby si Česko bezodkladně vypracovalo strategii na podporu kulturní diplomacie prostřednictvím univerzitních kurzů v západních zemích, v dnešním vydání deníku Právo. Znepokojující analýzu o úpadku univerzitních center šířících povědomí o České republice v zahraničí vydal v aktuálním vydání také časopis Nový prostor.

Když se naposledy před dvěma lety pokusili penězi posedlí manažeři Glasgow University zlikvidovat tamější česká a středoevropská studia, vznikl mezinárodní skandál. Vyšlo k tomu více než padesát novinových článků, zmobilizovala se televize i rozhlas. Studenti demonstrovali.

Více než padesát mediálních výstupů v britských a mezinárodních médiích o krizi na Glasgowské Universitě. Stránku vytvořili studenti. ZDE

Británie je velmi dobrá v pěstování tzv. "měkké diplomacie". Láká do země každoročně desetitisíce zahraničních studentů. Poté, co v Británii stráví univerzitní studia, stávají se pak na celý život sympatizanty a kulturními vyslanci Británie po celém světě. Česká republika se může výhodně a za malý peníz na této britské strategii přiživit. Na univerzitě v Glasgow může oslovovat studenty ze 100 zemí světa, kteří se jinak ani nedovědí, že Česká republika existuje, anebo že to není Čečensko.

Na zkomercionalizovaných západních univerzitách, především v Británii, dnes ovšem hovoří jen peníze. Jiné země to vědí a svou kulturní diplomacii financují.

K tomu: Jan Čulík, V rychle se destabilizující Evropě by měla Česká republika se středoevropskými spojenci zahájit projekt kulturní diplomacie ZDE

Jan Čulík, ČR nemá v občanstvu na Západě strategické spojence ZDE

Štefan Švec: Praha? Neznám ZDE