1. 11. 2013
Pánbůh ví, že jako stoupenec radikální levice nejsem žádný příznivec české sociální demokracie, píše Pavel Tučka. Při pohledu do historie je možno zaznamenat několik momentů, kdy předáci sociální demokracie, která byla založena v roce 1878 jako dělnická strana, na straně dělníků rozhodně nestáli. Nejmarkantnější z tohoto hlediska bylo období po roce 1918, kdy se rozhodovalo o budoucím charakteru republiky. Tehdy soc. dem. rozhodně jako dělnická strana nevystupovala a rok 1920 patří k černým skvrnám na jejím štítě.
Jak říkám, nepatřím k voličům soc. dem. A mezi mé favority nepatří ani Michal Hašek, ani Bohuslav Sobotka. Ovšem to, co se děje nyní, je hrozbou pro celou levici. Víkendové zasedání předsednictva ČSSD a výzva k demisi předsedy strany Sobotky. Podivuhodně prozrazené jednání pětice představitelů strany v Lánech, zneužité médii, která absolutně nemohla vědět nic o pozadí lánského jednání a o pozadí výzev k demisi, k útokům proti prezidentovi a proti pětici návštěvníků lánského zámku. Vyjadřování podpory předsedovi soc. dem. ze všech pravicových stran (!).
Aktivizace tzv. příznivců předsedy Sobotky v ulicích, pozoruhodné sjednocení stanovisek okresních a krajských výborů soc. dem. na Sobotkovu podporu.Atd. Atd.
Ano, mohlo by to tak být, vyloučit se to nedá. Ale ptám se: proč nestranného pozorovatele aktuálního dění v soc. dem. cosi neodbytně tlačí k myšlenkám, že všechno není tak, jak se na povrchu zdá a jak to prostřednictvím médií můžeme sledovat téměř v přímém přenosu? Proč má pocit déja vu? Že toto už nedávno zažil?
Proč se do mysli neodbytně dere vzpomínka na podivuhodný puč (jak to nazývala média) Gennadije Janajeva v Sovětském svazu v roce 1991?
Komu a čemu jeho tehdejší průběh a jeho brutální potlačení pomohly?
A komu pomůže zatímní vyústění pokusu o odvolání předsedy Sobotky? Pomůže straně, lidem, či komu? Kdo bude hrát dnes Jelcinovu roli?
Opravdu, nejsem voličem ani příznivcem sociální demokracie...