ÚŘEDNÍ ŠIML ČESKÉ JUSTICE DÁL ŘEHTÁ:

Roman Smetana dostal za vyhýbání se vězení podmíněný trest

15. 1. 2013 / Jan Čulík

Bývalý řidič MHD v Olomouci Roman Smetana dostal za vyhýbání se vězení podmíněný tříměsíční trest se zkušební dobou čtrnácti měsíců. Státní zástupce se proti rozsudku odvolal. Požaduje pro Smetanu nepodmíněný trest. Případ tedy půjde ke krajskému soudu. Úřední šiml české justice dále řehtá. Soudci nedokáží pochopit, že je stíhání Romana Smetany za pokreslení plakátů od samého začátku porušením přirozené spravedlnosti.

V důsledku skandálního jednání českých soudců, kteří pomíjejí podstatu věci a pouze se přidržují byrokratických předpisů, případ Romana Smetany znovu záslužně poukázal na šokující stav české justice, která nerozhoduje spravedlivě, ale byrokraticky.

Zdroj: ZDE

Smetana nedostal trest, který by mohl mařit

15. 1. 2013 / Milan Daniel

Okresní soud v Olomouci dnes projednal obžalobu, která vinila Romana Smetanu z maření výkonu úředního rozhodnutí. Soudce Petr Sušil v něm obviněného odsoudil k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce tří měsíců. Během jednání odmítl druhou obžalobu z téhož trestného činu vztahující se k druhému nenastoupení. Argumentoval někdejším rozsudkem Ústavního soudu, který se vztahoval k opakovanému nenastoupení vojenské služby. Protože podle soudu šlo i v tomto případě o trestný čin vztahující se k témuž skutku, rozhodl soud obdobně.

IDnes napsala o protestu 15 lidí proti komunismu :) o demonstraci 150 osob na podporu Romana Smetany neinformovala

15. 1. 2013 / Milan Daniel

Dva dny před shromážděním na podporu svobody slova, které svolalo sdružení Přátelé Romana Smetany v předvečer dalšího soudu s tímto zločincem na Horní náměstí v Olomouci, mi zavolal pan Zbyněk Horváth ze Zlína. Sdělil mi, že i on v rámci "Palachova týdne" pořádá prakticky ve stejnou dobu (rozdíl jedné hodiny) a na stejném místě akci, která je namířená proti rostoucímu vlivu komunistů, a navrhl mi, abychom obě akce spojili. Pokusil jsem se mu vysvětlit, že mezi komunisty rozlišuji; s velkým úspěchem se to nesetkalo a dozvěděl jsem se, že jsem v podstatě naivní.

Stěhování přivedlo už tisíce Čechů do exekuce

15. 1. 2013

Přestěhujete se a po čase na vás přijde několikatisícový platební rozkaz, nebo už exekuce, přestože vše řádně platíte. To se již stalo tisícům Čechů. Nenahlásili všem, od nichž něco pravidelně odebírají, nebo k nim mají závazky, změnu adresy. Nebo tak učinili, jenže vinou administrativního šimla ve firmách či úřadech se nová adresa zatoulala.

"Když jsem stěhoval kancelář, tak jsem zavolal i mobilnímu operátorovi, abych nahlásil změnu doručovací adresy pro poslední vyúčtování. Vše proběhlo jednoznačně, několikrát jsem se výslovně ujišťoval, že je vše srozumitelné," řekl Právu Patrik Nacher ze serveru Bankovnipoplatky.com. Vyúčtování na 547 korun od operátora mu ale přesto došlo na starou adresu.

Další informace ZDE

Vadí mi, že je Schwarzenberg čisté simulakrum. Neexistuje. Je to podvod.

15. 1. 2013 / Jan Čulík

Miloš Zeman je možná kontroverzní, ale v podstatě víme, s kým máme co do činění. Skutečně nebezpečné na Schwarzenbergovi je to, že česká "kulturní fronta" a pražská média z něho vytvořila pozoruhodně ryzí ukázku simulakra, lži, náhražky, mytologie, virtuálního faktu, který nemá vůbec nic společného se skutečností. V tom pražští kulturní činitelé daleko překonali propagandu někdejšího komunistického režimu, protože úspěšně vytvořili entitu, která vůbec neexistuje.

Citujme z Wikipedie, co o simulakrech napsal francouzský postmoderní teoretik Jean Baudrillard:

V osmdesátých letech se začal Baudrillard zabývat metodou zprostředkování informací a hromadnými komunikačními prostředky. Obrátil svou pozornost k Marshallu McLuhanovi a rozvinul jeho myšlenky o tom, jak je podstata vztahů ve společnosti určována formou komunikace, které společnost používá. Baudrillard definoval koncept simulakra jako negaci pojmu skutečnosti, jak jí běžně rozumíme. Baudrillard argumentuje, že v současnosti realita vůbec neexistuje.

Společnost je založena na vytváření mýtů, které neexistují. Všechno kolem nás je založeno na odkazech k věcem, které neexistují, na odkazech k tzv. hyper-realitě. Historicky vzato existuje simulakrum od dob renesance, kdy bylo simulakrum poprvé definováno jako podvod - byli to lidé či předměty, kteří - které - předstírali, že představují něco skutečného (například, vznešenost, svatost, aristokratickou výlučnost) - vlastnosti, které neexistují. V současnosti vládne dominantní simulakrum, vzor, který neodkazuje na nic a neustále se kopíruje a sám už je kopií původního podvodu.

Schwarzenberg ve své údajné volební podobě je nejintensivnější ukázkou simulakrové lži, jaká snad byla kdy vytvořena.

Jean Baudrillard ZDE

Jan Čulík, Jaký je dnešní svět: Postmodernismus ZDE

Pozn. JČ: Václav Umlauf upozornil, že psal o Schwarzenbergovi jako o simulakru už dne 13. ledna 2013 ZDE

Kandidát obkreslený z televizního seriálu

15. 1. 2013 / Karel Dolejší

Čestný šlechtic, který si i v důchodovém věku uchovává životní sílu a lásku k životu, přízeň žen a ochotu bojovat za spravedlivou věc - francouzský televizní seriál ze 70. let s Georgesem Marchalem v hlavní roli, který čeští diváci znají pod názvem Markýz de Bois-Doré (Ces beaux messieurs de Bois-Doré), bude patrně jedním z inspiračních zdrojů mediálního obrazu Karla Schwarzenberga.

Co na tom, že ve skutečnosti se jedná o poněkud natvrdlého starce, který neustále pohodlně uhýbá před každou možnou komplikací či nepříjemností a nejraději všechno zaspí. Televizní opus podle románu George Sandové představující jakéhosi křížence mezi Rosamundou Pilcherovou a Paulem Févalem starším přece umožňuje zbudovat mýtus mnohem silnější, než je ubohá realita samotná...

Jan Čulík nám Čechům nerozumí:

Karel Schwarzenberg je dobrý člověk

15. 1. 2013

Pane Čulíku, trochu mne mrzí, že označujete p. Schwarzenberga jako "simulakrum". Myslím, že podceňujete naši voličskou intuici a inteligenci. Jak můžete říci, že pan kníže ve své volební podobě neexistuje? píše Vladimír Řepík.

A co toto (z otevřeného dopisu Věry Čáslavské K. Schwarzenbergovi):

"...aniž bys o tom kdekoliv mluvil, pomáháš lidem, kteří se dostali do nesnází. Že léta poskytuješ zásadní pomoc matkám s malými dětmi, které se dostaly na šikmou plochu a z různých důvodů se uchýlily k drogám. Že usiluješ, aby mládež, která se z téhož důvodu propadla na dno, dostala šanci vyléčit se a mohla začít žít zdravý život. Že občanskému sdružení Sananim necháváš za symbolickou cenu užívat již od roku 1995 svou hospodářskou usedlost nedaleko Čimelic. Stejně tak ses angažoval ve věci rekonstrukce dětského tábora občanského sdružení Romodrom v Ratajích u Sázavy, kde Tvojí zásluhou vyrůstají romské děti s vědomím, že nejsou vždy na okraji společnosti. A to se blíže nešířím o Tebou poskytované schwarzenberské rentě a švýcarské "penzi", kterou jsi dlouhá léta vyplácel všem svým bývalým zaměstnancům..."

Chcete snad obvinit paní Čáslavskou ze lži? Myslím, že jen pana knížete neznáte, protože o sobě moc nemluví. Lidé ho rozeznali jako pravého šlechtice, který je neokázalý a skromný, přesto nápomocný potřebným. Fenomén, který zde v politice již 100 let nikdo neviděl!

Možná jste moc často v cizině, a nedržíte prst na tepu zdejší společnosti a nepídíte se po pravdě tak pečlivě, jako kdysi. Jinak si Váš urážlivý článek nedokážu vysvětlit...

S pozdravem,

Vladimír Řepík

Bohatý člověk má povinnost dávat na charitu, to není zásluha

15. 1. 2013 / Boris Cvek

Mě osobně fascinuje, kolik emocí vyvolává volba mezi Zemanem a Schwarzenbergem, byť většina autorů uznává, že obě možnosti jsou špatné. To ten malý rozdíl stojí za tolik energie? Není za tím spíše nějaký netvorný obraz těch druhých, těch voličů toho druhého, kteří jsou vnímáni jako zlí a musí se proti nim bojovat?

Amnestie/abolice nebo sněmovní volby zdaleka tolik emocí nevyvolávají. Kdyby lidé tu smršť článků o kandidátech věnovali tvrdému psaní stále dokola o hnusu amnestie/abolice, asi by udělali lépe. Kdyby přemýšleli nad tím, jak v příštích volbách do Sněmovny porazit ODS a TOP09, udělali by taky lépe.

Kdo bude mít Sněmovnu a vládu, ten bude mít vše. Bez toho situaci v zemi reálně nelze změnit k lepšímu.

První vyhrání, aneb Proč Zeman zřejmě neuspěje

15. 1. 2013 / Karel Dolejší

V prvním kole prezidentských voleb "o prsa" zvítězil Miloš Zeman. Ve druhém kole je však výrazně pravděpodobnější, že nakonec odejde poražen. A příčinou není jen obligátně vyzdvihovaná nepřízeň zaujatých médií, ale také řada minulých kroků a vyjádření kandidáta, jež efektivně zastropovala počet voličských segmentů, které může ještě získat nad to, co již dostal.

Schwarzenberg doporučil za šéfa TOP 09 Drábka a Kalouska

15. 1. 2013

Rád by si vychoval nástupce, který by vedl stranu TOP 09 po něm. Schwarzenberg si představuje, že předá stranické žezlo a "půjde se procházet". "Je tam několik nadaných lidí... Jaromír Drábek, ten je vynikající. Ale uvidíme. Možná to bude taky (první místopředseda strany Miroslav) Kalousek," řekl ministr zahraničí.

Zdroj: ZDE

Zástěrka mafiánských praktik vlády

15. 1. 2013

Jan Čulík, podle mého názoru, přesně vystihl podstatu věci. Na Miloši Zemanovi mi především vadí jeho humanitární bombardérství. Ta lehkost, s jakou by šel do války proti Íránu. Podle mého názoru, malé zemi, jako je naše, vůbec nepřísluší ponoukat velmoci do válek, i kdyby byly, koneckonců, spravedlivé. Jelikož k tomu patří odpovědnost, kterou my, jako malá zemička s kapesní armádou a téměř nulovou ekonomickou, politickou i vojenskou silou, nikdy nést nemůžeme. Naopak by českému prezidentu slušela jistá umírněnost a hlas rozumu, píše Čestmír Rovný.

Jak se z lidí stává dav

15. 1. 2013 / Mojmír Grygar

1. Španělský filozof Ortega y Gasset v knize Vzpoura davů definuje zvláštní typ společenství, které nevzniká na sociální, třídní, stavovské, profesionální, generační nebo historické základně, ale z popudu dané chvíle. Náhle a jakoby mávnutím kouzelné hůlky se vytvoří zástup, množina lidí, které ještě před chvílí nic nespojovalo, a ti se pak navzdory rozmanitosti -- ať jsou to staří, mladí, muži, ženy, bohatí, chudí, vzdělaní i bez škol, věřící nebo neznabozi -- v dané chvíli semknou, ohraničí, společně táhnou provaz jedním směrem a každého, kdo projeví jiné mínění, považují za cizího, odpůrce až nepřítele.

České a slovenské spoločné pojítka a rozdiely

15. 1. 2013 / Igor Daniš

V posledných týždňoch sa stretlo niekoľko udalostí, ktoré navonok spolu nesúvisia, ale pri bližšom skúmaní vyjadrujú čo to viac o Slovákoch a Čechoch a ich vzájomnom vnímaní sa a spolupráci. Pripomenuli sme si rozpad Česko-Slovenska, o ktorom sa veľa písalo a všetci ho po 20 rokoch vítajú (pred 20 rokmi mali práve opačný názor, čo hovorí tiež niečo o našej mentalite a charaktere). Ďalej, český prezident vyhlásil spornú amnestiu a slovenský prezident odmietol menovať parlamentom zvoleného generálneho prokurátora. Obidvaja sa pritom chovajú arogantne. V Čechách sa volí prvýkrát prezident priamo občanmi a pripomenuli sme si 10. výročie narodenia predposledného spoločného prezidenta Gustáva Husáka.

Menzel a vlna iracionality

15. 1. 2013



S údivom sledujem vlnu iracionality spojenú s prezidentskými voľbami v Česku. Pravé zhrozenie však vo mne vyvolal predvolebný klip na podporu Karla Schwarzenberga v ktorom vystupuje režisér Menzel. Nálepkovať ľudí podľa pôvodu ich predkov je nielen neslušné, drzé a nemorálne, ale - pomôžem si českým slovíčkom - je to skutočná zrůdnost. Ľudí takto triedili napríklad nacisti a bolševici. Kandidát, ktorý umožnil zverejnenie takéhoto prejavu, by sa u slušných a mysliacich voličov zdiskreditoval sám. Stredoeurópska politika zažila v ostatných rokoch množstvo pádov do suterénu, toto je však hviezdna hodina politikov typu slovenského Slotu, maďarského Jobbiku, alebo poľského Práva a spravodlivosti. Knieža sa dostalo do naozaj dobrej spoločnosti, míní čtenář, který se podepsal jako Martin.

Kandidáti

15. 1. 2013 / Přemysl Janýr

Zrovna jsem odeslal mail reagující na vyjádření SPaSu k volbě prezidenta, pak jsem se podíval na Britské listy a ustrnul, protože nejen SPaS, ale i ČSSD a většina zdejších autorů opět vede osvědčenou denunciační kampaň způsobem, který nás opět spolehlivě přivede leda do nových průšvihů. Jak nerad píši narychlo a na aktuální témata, tohle deja vu vzbuzuje obavy z budoucnosti. Pokud jsou alespoň někteří čtenáři ještě schopni myslet jinak, než v ideologických klišé a stereotypech, nabízím jim několik poznámek.

Přímá volba prezidenta je velmi cenná: ukazuje na nedospělost české občanské společnosti

Český prezident jako bůh otec

14. 1. 2013 / Bohumil Kartous

Jak je možné, že nikdo nekritizuje to, že Karel Schwarzenberg schvaluje uplácení politických partnerů či soupeřů jako běžnou věc? Že je mu jedno, jestli lidé z jím vedené strany prokazují transparentně, jak nabyli majetek? Že je jako předseda strany i ministr zahraničí pouze figurkou bez reálného výkonu těchto funkcí? Že nebude schopen vykonávat úřad, protože na to nemá kondici, a že tedy za něj budou jeho povinnosti vykonávat jiní, nevolení?

Přímá volba je po všech stránkách pozitivním přínosem pro rozvoj demokracie. I přesto, že poukazuje na evidentní infantilitu a bizarnost demokracie, která se tu více než dvacet let rodí. Z jejího průběhu a výsledku lze dobře diagnostikovat, jakými nemocemi občanská společnost trpí a kde se nalézají její slabiny. Tou první, už několikráte zmiňovanou, je vysoká závislost na mediálním diktátu. Tou druhou "dětskou nemocí" je nedostatečná emancipace české občanské společnosti, která evokuje v lidech potřebu zcela iracionálních tužeb, jejichž výsledný odraz (v tomto případě prezidentští kandidáti) je více méně humornou variací mýtických archetypů. V případě volby českého prezidenta je to vidina a potřeba starce ztělesňujícího archetyp otce, jemuž je vše odpouštěno, neboť co činí, dobře činí. I kdyby to byla sebevětší pitomost.

Ladislav Jakl z Hradu opět nezklamal. Perlil jako šampus!

15. 1. 2013 / Jiří Baťa

V nedělních Otázkách Václava Moravce, za účasti senátorky paní JUDr. E. Wágnerové a předsedy poslaneckého klubu ČSSD pana J. Týce, třetí zúčastněný, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře pan L. Jakl nejen perlil, ale snažil se odborně "pokropit" i samotnou paní senátorku, již zmíněnou právničkou a bývalou soudkyni ÚS E. Wagnerovou.

Jiří Pehe: Pro ČSSD by byl výhodnějším prezidentem Schwarzenberg

14. 1. 2013

Pro ČSSD by bylo mnohem výhodnější, kdyby se prezidentem stal Schwarzenberg. Zeman by byl jako prezident pro ČSSD velkým nebezpečím, protože by ji nejen vnitřně štěpil, ale také by ji před příštími volbami ubíral body u voličů tím, že by se část "opoziční" rétoriky vůči pravicové vládě přesunula na Hrad. Schwarzenberg by do dění v ČSSD nijak nezasahoval, a vláda, ještě více oslabená jeho odchodem z funkce ministra zahraničí i předsedy TOP 09, by byla pro ČSSD snadnějším terčem, než je dnes.

Zdroj: ZDE

Pozn. JČ: Jiří Pehe si však Schwarzenberga nesmyslně idealizuje jako údajného "bojovníka za lidská práva". Hlasování v OSN proti zákazu munice z ochuzeného uranu a další kontroverzní Schwarzenbergovy kroky dokazují, že je Schwarzenberg morálně nespolehlivý, že tomu tak vůbec není a že iluze, kterou kolem Schwarzenberga vytváří pokleslá "kulturní fronta", je naprosto falešná.

Jakub Patočka o Schwarzenbergovi a o české intelektuální "elitě"

14. 1. 2013

Ve filmu Dějiny Jaroslava Šabaty popisovaná osobnost vypráví, jak několik dní před 17. listopadem 1989 Karel Schwarzenberg projížděl Brnem. Milan Uhde, u nějž pobýval, pozval Šabatu, aby podal Schwarzenbergovi výklad politické situace. Šabata vysvětlil Schwarzenbergovi, že během pár týdnů se to, co se již tehdy dělo v NDR, o Polsku a Maďarsku nemluvě, bude dít rovněž u nás.

Schwarzenberg výklad vyslechl a zkoprnělému Šabatovi řekl, že je to vyloučené, že poslední dva skanzeny komunismu v Evropě na ještě dlouho dobu budeme my a Bulhaři, že on od svého otce ví, že Češi jsou zbabělci, takže se nikdy na nic takového nezmůžou. Šabata ve filmu líčí, s jak hlubokým pocitem urážky tehdy ze setkání odcházel.

Ti, kteří dnes doporučují volbu Schwarzenberga, jsou ti, kteří tady zbyli: je to torzo brutálním dvacátým stoletím strašlivě zdecimované české elity. A nemylme se, míra úpadku naší společnosti, kterou volba kandidátů pro druhé kolo prezidentské volby zrcadlí, má svůj odraz rovněž v čím dál větším množství mladých talentů, jež se rozhodují pro život mimo tento Bohem zapomenutý bláznův dvoreček.

Zdroj: ZDE

Poradce prezidenta Klause jako prorok špatných zpráv

15. 1. 2013

Parlament dal v těchto dnech "zelenou" přímé volbě prezidenta. Jedním z prvních adeptů na tento symbol republikánství je nejjasnější pan kníže, klasicky - "serenissimus" Schwarzenberg. I když do této volební kampaně zbývá ještě rok, právě skončená se jeví jako mediální manévry ve prospěch všech, kteří v jeho přítomností na Hradě spatřují konečné řešení otázky českého "potížismu" vůči firmě MERKOZY.

Toto je citát z článku JUDr. Kuby, zveřejněného koncem prosince 2011. Že by skrytá prognóza?

24.12.2011 Jaroslav Kuba: Černý flór nebo nácvik na prezidentskou kampaň? ZDE

Schwarzenberg jako asociální politik a ikona moralizující pravice

14. 1. 2013 / Adam Votruba

Řada lidí ze středních vrstev žije stále v zajetí představy, že levice je cosi, co se ve slušné společnosti nevolí, a že sociální demokraté jsou jen převlečení komunisté. Proto tito lidé raději volí politiku zhoršování svých ekonomických podmínek, než aby se dopustili ve svých očích společenského faux pas tím, že by volili levicově.

Vzhledem k výzkumům veřejného mínění byl úspěch Karla Schwarzenberga v prvním kole prezidentských voleb bezpochyby překvapením. Nelze mu upřít dobře vedenou a načasovanou kampaň i jisté osobní charisma. Jeho úspěch je však paradoxní, uvědomíme-li si jakou politiku Karel Schwarzenberg reprezentuje.

Statistická analýza: Voliči ČSSD podpořili Zemana místo Dienstbiera, voliči ODS utekli ke Schwarzenbergovi

14. 1. 2013

tisková zpráva KohoVolit.eu

Miloš Zeman získal v prvním kole prezidentské volby více voličů ČSSD než oficiální kandidát této strany Jiří Dienstbier. Voliči ODS zase dali přednost Karlu Schwarzenbergovi před stranickým kandidátem Přemyslem Sobotkou. Vyplývá to ze statistické analýzy volebních výsledků od sdružení KohoVolit.eu.

Přemluv dědka!

14. 1. 2013 / Michal Vimmer

Místo dva roky očekávaného prezidentského favorita Honzy Málemkrálem máme po volebním víkendu na hraní Knížete. Jak se to mohlo stát?

Já se neschovávám, představil se Honza.

Nejsem naivní, opakoval Honza každou chvíli.

Nejsem Honza Fischer, překvapil Honza v červnu (Sděluju všem, že nejsem naivní. Nejsem Honza Fischer. To už opravdu ne! ZDE

Kam jsme došli aneb nikoli zelený, ale modrý kníže

14. 1. 2013 / Marek Řezanka

První kolo prezidentských voleb je za námi a z devíti uchazečů o post prezidenta České republiky zůstali ve hře pouze dva: Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg.

Pro mnoho občanů je tento výsledek rozčarováním. Nepsaným heslem voleb totiž byla "změna". Změna politického stylu, změna v přístupu k občanům, změna v pohledu na hodnoty, které prezident republiky zastává, ztělesňuje a prosazuje. Změnu měli na svém praporu Fischer, Dienstbier, Franz i Fischerová.

Vrtěti knížetem

14. 1. 2013 / Lubomír Brožek

První kolo prezidentských voleb máme, zaplať bůh, za sebou a sázkové kanceláře mohou nasadit kurzy na to, jak dopadne následný střet dvou bonvivánských rozšafů, kteří se propracovali do druhého kola. Skoro by se chtělo říci, jak jsou si podobní tito dva rozvážní strýci, kteří to myslí s námi občany tak upřímně, tak upřímně. Karel s dýmkou u piva, Miloš s cigaretou a sklenkou vína či becherovky, oba však nad věcí, lidoví tatíčkové připravení slíbit cokoliv, co potěší mediálně zjitřené ucho voliče. Což mi připomíná jednu z Haškových povídek, kdy poté, co v restaurační místnosti k voličům popíjejícím pivo domluvil představitel jedné strany, povstal předseda strany jiné, aby přítomné ujistil že: "všechno, co slíbil předřečník, vám můžeme slíbit také".

S mádlovci na věčné časy a nikdy jinak...

13. 1. 2013 / Zdeněk Maštalíř

Protikomunističtí partyzáni, kteří s pětadvacetiletým zpožděním vyběhli z lesa do boje za svobodu, dosáhli i přes absenci nepřítele obrovského vítězství a posunuli Karla Schwarzenberga do druhého kola boje o prezidentské křeslo. V následujících dvou týdnech nás čeká těžká mediální masáž, po které budeme všichni přesvědčeni, že spásy dosáhneme pouze prostřednictvím pana knížete. Pravicoví komsomolci budou v diskuzích na IDnesu makat na tři šichty a přestože musí tvrdě pracovat 16 hodin denně, aby ze svých daní uživili všechny ty socky kolem sebe, zbude jim ještě minimálně dalších 12 hodin na to, aby v diskuzích každého kdo připomene, čí je Schwarzenberg maňásek, odhalili jako neschopnou socku a komouše.

S hlubokým obdivem sleduji výkonnost současné propagandy. Zatímco před třiceti lety do nás komunisté mohli hustit co chtěli, neznal jsem ve svém okolí téměř nikoho, kdo by jejich propagandě opravdu věřil. Naproti tomu dnes nemálo vzdělaných lidí věří tomu, že kdyby v posledních několika volbách nevolili menší zlo, levičáci by prožrali poslední korunu, naklonovali by Lenina a čekal by nás osud horší než smrt.

Porovnejme nyní hlavní pilíře víry pravicových svazáků s realitou.

Internetový aktivista, souzený za to, že zpřístupnil veřejnosti zpoplatněné stránky, spáchal sebevraždu

14. 1. 2013

Rodinní příslušníci slavného internetového aktivisty Aarona Swartze obvinili americkou prokuraturu a MIT, že způsobily jeho smrt. Swartz (26) spáchal sebevraždu, poté co tento bojovník za otevřenost internetu byl obžalován, že zpřístupnil veřejnosti miliony vědeckých článků ze serveru JSTOR, přístup k nimž je jinak zpoplatněn. Americké úřady ho poté nesmyslně zastrašovaly. Velká část článků byla vlastnictvím MIT, který Swartze v jeho úsilí za internetovou otevřenost nepodpořil.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Klaus junior neumí česky

14. 1. 2013 / Štefan Švec

Ředitel soukromého gymnázia PORG Václav Klaus jr. prý odmítl inzerovat v nakladatelství Mafra. Na e-mail, nabízející reklamu v příloze o přijímačkách, prý odpověděl takto:

Dobrý den, 


inzerujeme jen v nezávislých médiích, nikoli pobočkách volebních štábů.
Vyřaďte si prosím naši adresu z Vaší databáze.

S pozdravem "ktéé tomof muj, ktééé tomof muj"

Václav Klaus
 PORG

CC. ředitelé všech poboček PORG

Každý má právo dávat reklamu, kam chce. Když se ale ředitel prestižního gymnázia někomu vysmívá, že neumí česky, měl by sám svůj jazyk ovládat. Místo "vyřaďte si prosím naši adresu z Vaší databáze" je správně "ze své databáze". Ono to tak prostě někdy člověka dostihne...

Jiří Pehe s předstihem nejen o prezidentských volbách

14. 1. 2013

Trauma ze zániku státu, který si nesamozřejmý národ vytvořil a pak jej opakovaně ztratil, vytváří pocit permanentního ohrožení. Je to pro národní identitu natolik těžký zásah, že jeho politika i kultura jen málokdy dokáží pracovat s tímto traumatem pravdivě, tedy tak, aby dokázaly najít více méně historické realitě odpovídající míru zavinění jiných národů, natož toho vlastního. V politickém diskurzu je proto toto trauma přítomné téměř vždy jen v mytologizované podobě.

Ozdravení české společnosti i politického systému nedosáhneme změnami pravidel hry, jak si myslí například ti, kdo si slibují změnu poměrů od jiného volebního systému. Stejně jako u traumatizovaného jedince lze změny dosáhnout jen konfrontací s vytěsněnou minulostí, kterou naše národní společenství překrylo mýty, předsudky a sebeklamem. Jinými slovy, neuspějeme, pokud nesvedeme úspěšný souboj s hegemonií falešného vědomí, které jako mlha zabraňuje české společnosti najít správný směr ve svobodných poměrech.

Zdroj ZDE

Iracionalita voličského davu tváří v tvář mediální manipulaci

12. 1. 2013 / Jan Čulík

Někteří čtenáři se ptají, proč v posledních hodinách před prezidentskou volbou přinesly Britské listy kritické články vůči Karlu Schwarzenbergovi. Jde o určitou míru neporozumění. Celá prezidentská volba byla v podstatě freak show, defilé podivných postav, jenže o groteskních vlastnostech většiny, aspoň významnějších kandidátů se veřejně diskutovalo. S jedinou výjimkou - výjimkou Karla Schwarzenberga. Byl to skutečně pozoruhodný úspěch jeho mediálních propagandistů, protože se jim podařilo zcela vyloučit z českého veřejného prostoru jakoukoliv racionální a věcnou diskusi o jeho politických postojích, o kontroverzní vládní politice, kterou zaštiťoval jako předseda TOP 09 i o jeho neexistující či nekriticky proamerické zahraniční politice, nebo o jeho přehlížení korupce. Britské listy považovaly za svou veřejnoprávní povinnost poukázat na to, že v důsledku pozoruhodného mediálního spiknutí, alebo spíš celonárodního pomanutí mysli (které vydatně živila média) se JEDINĚ v případě Karla Schwarzenberga nehovoří o tom, že reprezentace českého státu tímto starým mužem bez samostatné a promyšlené politiky bude naprostou ostudou a katastrofou. Národ, nebo aspoň jeho dvacet procent, si ovšem nedal říct. Pozoruhodné jsou výroky Schwarzenbergových stoupenců na jeho facebookových stránkách: "Nezatěžujte nás fakty, my Karla milujeme!" Na to se vskutku nedá nic říct, jen, že jsme asi vstoupili do blázince.

Kontroverzní vlastnosti "vítěze" prvního kola prezidentských voleb Miloše Zemana jsou notoricky známé a diskutovalo se o nich hodně. Přesto však lidi pro něho hlasovali. Zase iracionalita. Výsledek je, že ať v prezidentských volbách zvítězí kdokoliv, bude to pro Českou republiku ostuda a katastrofa. Budoucnost není pro tuto zemi zrovna příliš vábná.

Děsivá je ideologická zaslepenost a hloupost pražské "intelektuální" obce, lidí jako Svěrák, Menzel, Peňás, Hutka, Šiklová (o ní to bylo známo dávno). Těm lidem Schwarzenbergova podpora v jejich zaslepenosti pro různé zkorumpované Kalouskovy politiky vůbec nevadí, ani Schwarzenbergovo přiznání, že je přece docela v pořádku, že se poslanci korupčně odměňují trafikami. Nemluvě o nějakém hlasování proti zákazu zbraní z ochuzeného uranu, nějakého Menzela či Svěráka přece nezajímá, jestli na rakovinu v nějakém vzdáleném Iráku od amerických zbraní z uranu umírají nějaké děti. Kdo by se o to staral, že. Je šokující vědomí, že si většiny české "kulturní" obce občané vůbec nemohou vážit. Jsou to docela odporní lidé. Berou na sebe svým nezájmem a hloupostí odpovědnost za tato zvěrstva, páchaná v třetím světě.

Přiznám se, že ač jsem zvyklý na ledacos, hrůznou iracionalitou české politiky a nadšenou podporou nesmyslů jsem otřesen.

Osobní zkušenosti s Karlem Schwarzenbergem

13. 1. 2013 / Václav Novotný

Dovolil bych si reagovat článek "Karel Schwarzenberg je velký duch a má obrovské charisma".

Nevím, zda měl autor článku možnost mluvit osobně s panem Schwarzenbergem. Já vícekrát. Poprvé to bylo v osobním rozhovoru, kdy jsem se ho ptal, jak je možné, že Česká republika v OSN prostřednictvím MZV hlasovala proti přijetí usnesení o zákazu používání ochuzeného uranu ve vojenské munici. Z rozhovoru vyplynulo, že to prý spletl nějaký úředník. Na následující otázku, jak se nějaký úředník MZV dostal na jednání OSN a zda byl zmocněn hlasovat, již neodpověděl a odešel. Při projednávání církevních restitucí jsme vydželi s ostatními na galerii v Poslanecké sněmovně až do konečného hlasování, které proběhlo po půlnoci. Při odchodu pana Schwarzenberga z Poslanecké sněmovny mu byla položena otázka, jak je možné, že ještě před závěrečným hlasováním ( druhé kolo )k církevním restitucím byla v ČT zveřejněna zpráva, že u Evropského dvora bude uplatněn požadavek k restitucím z maďarské strany. Odpověď pana Schwarzenberga byla: polib si.

Velký duch a obrovské charisma je spíše zbožné přání autora a není třeba uvádět stovky dalších nevyvratitelných faktů, počínaje turismem v politických stranách, přes financování kampaně. Ostatně prohlášení, že nikomu není nic do toho, jak nabyl peníze či majetek, vypovídá vše. Jako místopředseda vlády je zcela zodpovědný za problémy společnosti a to není ani třeba zdůrazňovat jeho pozici bílého koně představujícího předsedu TOP 09.

Můžeme si jen přát, aby tvrzení o hloupých voličích, pravděpodobně pravicových, bylo pravdivé. V opačném případě by se mohlo jednat o určitý stupeň fanatismu v pohledu neúprosných faktů o osobě pana Schwarzenberga. Potvrzuje se varování politoložky Vladimíry Dvořákové.

První kolo voleb

13. 1. 2013 / Michal Řezníček

Výsledek prvního kola prezidentských voleb je vskutku pozoruhodný, nečekaný, oslepující. Ale jen na první pohled. Berte následující řádky jako zamyšlení, nikoliv až tolik jako komentář nad výsledky jako nad smyslem celého podniku zvaného přímá prezidentská volba. No a také trochu analýzy voličova éns.

Poprvé tedy k realitě. Postupují Zeman a Schwarzenberg. Za čtrnáct dní si užijeme druhé kolo a volba bude těžká. Nerad bych předbíhal, ale myslím, že nemalá část voličů teď bude sledovat počasí, jestli v těch osudových dnech nebude nebude aspoň na horách sníh. Pokud totiž prezidenta zvolí "senátní" účast (15%), bylo to o ničem.

Závidět se vyplácí

14. 1. 2013 / Michal Rubáš

V následujícím textu využiji krátkého období politického klidu, než nám liberální odborníci začnou vysvětlovat, že by Pražané a obyvatelé Šluknovska či Bruntálska neměli raději používat jednotnou měnu, a zamyslím se nad příčinami hluboké české hospodářské krize z opačné, takříkajíc neřecké perspektivy.

Rada

13. 1. 2013

Kdybych dělal Zemanovu kampaň, pustím hned do rádií knížete zpívajícího hymnu. A vyvěsím billboardy "Kalousek na Hrad!". To podle mě stačí, píše novinář Jaroslav Plesl na Facebooku.

Při prezidentských volbách selhala inteligence a nahradili ji baviči a "zpěváci"

13. 1. 2013

Za kandidáty Schwarzenberga a Zemana se postavili ti nejviditelnější - herci, zpěváci a ostatní umělci - tedy ti, kteří v nyní převládající ideologii zosobňují vzor úspěchu. Jsou známí a mají peníze, píše Michal Hejduk.Tyto dvě skutečnosti jsou vskutku jedinou nutnou podmínkou pro to, aby byl někdo v naší společnosti pokládán za idol. Naopak podpora Dientsbiera nebo Fischerové či jakéhokoliv jiného kandidáta ze strany několika intelektuálů nebyla téměř slyšet. Vinit z toho média by však bylo stejné jako vinit tomograf z toho, že způsobil v těle nádor tím, že ho zobrazil. (Mimochodem, nemyslíte si, že mnozí novináři jsou stejně bezduší a nesamostatní jako krabice plná elektroniky?)

Schwarzenbergovi voliči nejsou idioti

13. 1. 2013 / Boris Cvek

Myslím, že některá pozitiva právě skončené první kolo prezidentských voleb má. Zejména je to drtivý neúspěch kandidáta ODS Přemysla Sobotky. Kéž by podobný výsledek měla celá ODS i v blížících se sněmovních volbách. To, že Klaus mluví o největším debaklu pravice, jaký jsme zažili, má svoji logiku, protože pro něj pravice nemůže být proevropská. Klausova pravice (včetně Bobošíkové) volby jasně prohrála, to je pravda. Říká se, že mezi voliči Jana Fischera byli i ti, kteří by volili do Sněmovny ODS. Ale ani ti spolu s dalšími Fischerovými voliči navzdory předvolebním průzkumům neuspěli.

Pád Fischera je myslím další pozitivní signál z prvního kola prezidentské volby. Nestačí PR, peníze, opatrná beznázorovost. Dále voliči Dienstbiera, Fischerové a Franze mohli dohromady, možná i s některými voliči Jana Fischera, první kolo jednoznačně vyhrát. Je škoda, že se tak nestalo, že nedošlo k nějaké předvolební spolupráci a propojení. Možná by se přidala i Zuzana Roithová, neboť Bělobrádkova KDU-ČSL tíhne víc k levici než Kalouskův Schwarzenberg.

Bohuslav Sobotka

VÝSLADEK PRVNÍHO KOLA PREZIDENTSKÉ VOLBY

Politická maturita Slávka Sobotky

13. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Předseda ČSSD Sobotka včera dospěl. Z přeopatrného aktivisty mainstreamově liberálního názorového proudu, který se nechal lákat sirénami antikomunismu, nepolitické politiky, morální maximy - volby mezi čistým dobrem a špinavým zlem, se stal politik, který pochopil českou politickou realitu a uvědomil si, že svému soukromému názoru musí nadřadit názor svých voličů. A ti kašlali na volbu "cizího" Jiřího Dienstbiera a zvolili "svého" Miloše Zemana. Pro Sobotku nebyla včerejší volba "mezi dvěma zly" (Zemanem a Schwarzenbergem) nijak jednoduchá. Bál se následků. Jedné i druhé krajnosti. Bál se i nerozhodnosti. Tápal. Ale nakonec si vybral správně. Teprve včera se z učedníka stal politik.

Kdyby ČSSD (bez ohledu na názory Vladimíra Špidly, ovlivňované jeho tmavězeleným ideologem Patočkou, nebo Jiřího Dienstbiera) nepodpořila do druhého kola Zemana, pravděpodobně by se na nejbližším sjezdu rozpadla. Takto pouze odhodí několik málo liberálních příznivců Zelených (a Táni Fischerové), kteří odváděli sociální demokracii jak Krysař z Hammeln l.p. 1284 na cestu do politické propasti. Ponechá je v jejich kavárnách a diskuzních kroužcích. Sobotka včera JEDNOZNAČNOU podporou Zemana smazal značnou část bezcharakterního podrazu svého předchůdce Špidly. A ČSSD může začít na tomto kroku opatrně stavět - budoucí jednotu široké levice.

Argumentace vysvětlující, proč je dobré volit Schwarzenberga

13. 1. 2013

Nikoli "Iracionalita voličského davu"(vskutku tolerantní zhodnocení miliónů Vašich spoluobčanů! - nebudu tu zbytečně marnit čas pokusem něco Vám ukázat), ale naprostá ztráta soudnosti, nadhledu i obyčejné lidské slušnosti na Vaší straně kulminuje, píše Milan Marek.

Doporučit Vám, aby jste se nechal vyšetřit, jak se obyčejně říká, už nemá cenu. Vy už jste totiž překročil tu hranici psychické a osobnostní vykolejenosti, za níž už s největší pravděpodobností nejste schopen střízlivého pohledu na sebe sama. Nelze než doufat, že s alespoň Vašemu intimnímu okolí podaří na Vás v tomto směru zapůsobit dříve než dojde ke katastrofě.

Pozn. JČ: Názory pana Marka jsou zajímavé, ale ani on - jako nikdo - nepřinesl žádný věcný argument, proč by pro Českou republiku bylo dobré, aby se jejím prezidentem stal spavý stařec bez invence. Zatímco argumenty, proč ne Zemana, jsou přetřásány všude, média vytvářejí absurdní prázdnou auru kolem Schwarzenbergovy "aristokratičnosti" (přitom je v ČR od 1918 právem zakázán titul "kniže") a skrývají, že se pod mediální nálepkou nenachází nic. V současnosti je domácí i zahraničněpolitické postavení České republiky velmi složité. Ekonomicky se země propadá, zahraničněpoliticky nemá v upadající Evropě ČR žádné použitelné spojence s obdobnými zájmy, s nimiž by byla schopna vytvořit sobě prospěšnou dlouhodobější politickou strategii. Potřebuje do svého čela inteligentní, tvůrčí, schopné a obětavé politiky v rozkvětu sil, kteří by se nezáviděníhodnou situaci pokusili zachránit ve veřejném zájmu. Jde o budoucnost všech. Iracionální nadšení pro stárnoucího maskota zakrývajícího svým "aristokratickým" původem nedostatky a čachry nejrůznějších politických stran je v dnešní ekonomické i mezinárodní situaci pro Česko špatnou zprávou.

Přestárlé jedince postavil do svého čela rozkládající se sovětský režim, pamatujete na Brežněva, Černěnka a Andropova? Je to skutečně varovným signálem o stavu země.

Zemi nikdo v zahraničí nezná a nikdo se o ni nezajímá. Potřebuje do svého čela inteligentní lidi, kteří by byli schopni nesmírné problémy dneška uchopit a řešit. Kde jsou?

Dnešní český vládnoucí establishment bude nadšen, jak se manipulace podařila a že v rozkrádání bude možno pokračovat nerušeně. Co ale lidi?

Česká republika je rukojmím médií

13. 1. 2013

Váš příspěvek o iracionalitě českých voličů nemá chybu, chtěl bych pouze vyjádřit své domněnky voliče přímo z centra dění, píše Václav Marek.

1/ Britské listy považuji za výjimečné médium a s nimi částečně Český rozhlas 6, ale jaké procento lidí sleduje a poslouchá tyto média, odhaduji tak 5%. (Podle Google Analytics mají Britské listy 2,7 milionu individuálních čtenářů ročně, tedy 27 procent české populace, pozn. red.)

2/ Přesně sedí hodnocení paní Šiklové, když jsem jí napsal, ať nevymývá mozky studentům teorií, že kapitalismus uplatňovaný u nás je jediný možný, tak se cítila uražená.

Sebeúcta a pud sebezáchovy? Nemáme, zeptejte se v příští dekádě

13. 1. 2013 / Karel Dolejší

ČSSD v druhém kole prezidentské volby podpoří Zemana. Udělá to přesto, že právě strašák Zemana na Hradě a změny zahraničně politické orientace, která by mohla vyplynout z ruských vazeb tohoto kandidáta, měl nemalý a možná rozhodující podíl na mobilizaci pravicového elektorátu. Jestliže úřadující Sobotkovo vedení představuje mírně protikorupční orientaci strany, trucující expředseda si s korupcí a rozkrádáním hlavu neláme - a pokud je vůbec v něčem "na levici", reprezentuje ten její proud, který je naprosto nereformovaný. Když tedy Lidový dům Zemana podporuje, ačkoliv se až dosud proti němu ostře vymezoval, říká tím: "Naše strana nemá žádnou identitu a sebeúctu, jsme nereformovatelní a rozpadáme se."

Absurdistán

12. 1. 2013 / Boris Cvek

Není to úžasný tah, vytvořit dojem, že nekandidujete za vládní stranu, které jste předsedou?

Představte si, že máte zemi s velmi nepopulární vládou, kterou tvoří zejména dvě hlavní pravicové strany (ODS a TOP09). Prezident této země (VK) je zakladatelem jedné z těchto stran (ODS) a svým rozhodnutím, které podepíše i premiér, osvobodí od spravedlnosti tu nejskandálnější ekonomickou kriminalitu. Vláda je navíc dlouhodobě a stále více nepopulární. A v této zemi je také levicová opozice, která v přímé prezidentské volbě postaví svého kandidáta, a ten kandidát se nedostane ani do druhého kola volby. Není to šokující? Nenaznačuje to, že s tou opozicí není něco v pořádku? Nebo možná s celou tou zemí?

Magický realismus českého voliče

14. 1. 2013

Za poslední hodiny se převážně na internetu objevilo mnoho článků pokoušejících se analyzovat výsledky první přímé volby prezidenta ČR. Trnem v oku se pak stal pro mnohé komentátory výrazný úspěch Karla Schwarzenberga navzdory obecné negativní náladě občanů vůči vládě, které je Schwarzenberg ministrem a prvním místopředsedou. Často se upozorňuje na absurdnost jednání takového voliče, píše Martin Suchý.

Česká republika jako teritorium cizích zájmů

13. 1. 2013

Myslím si, že jedním z podstatných důvodů tristního stavu naší politiky je skutečnost, že Česká republika byla zřejmě koncipována PŘEDEVŠÍM jako teritorium cizích zájmů, a to za podpory nové, resp. i staronové mocenské oligarchie, píše Jindřich Bešťák. K tomu přispívají nemalou měrou služebná média. A v důsledku i ne zcela dobrá vzdělanost a informovanost značné části naší populace. Nenechme se mýlit ani slovy o prosazování kvasi národních zájmů jistými kruhy této tzv. "české politiky".

Je téměř neuvěřitelné, že i lidé jako Svěrák a Menzel údajně volí K. Schwarzenberga. Je toto ona (komediálně) kýčovitá stránka naší povahy (V. Bělohradský), proč to tady dopadá tak uboze? Proč stále nedokážeme v politice vygenerovat vládu a osobnosti na standardní evropské úrovni? A to ani v tak voliči celkem vysoce zastoupených volbách, jako bylo první kolo volby presidenta?

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2012

7. 1. 2013

V prosinci 2012 přispělo finančně na Britské listy 210 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 984,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2012 částkou 2801,71 Kč.

93 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2012 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 60 421,37 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 31. 12. 2012: byla 258 165.75 Kč, z toho na exekutorský projekt 161 475.59 Kč a na na provoz Britských listů 96 690.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.