O placení za podporu určitého politického názoru

15. 8. 2012 / Boris Cvek

Před pár lety mi vyprávěl jeden z mých bývalých studentů, že vstoupil do jedné z hlavních českých stran kvůli stokoruně, kterou mu za to slíbili, a že tento mechanismus umožňuje v té straně vytvářet bezduché většiny, volící do místních stranických funkcí kohokoli, kdo si je koupí (zejména blbce a podvodníky, za nimiž stojí nějaké kradené peníze a vyšší zájmy velkých tunelů). Vrtěl jsem nad tím hlavou a chtělo se mi zvracet.

Dnes však čtu přímo na Novinkách.cz, že prezidentský kandidát Vladimír Dlouhý chce dát možnost brigádníkům si "přivydělat" tak, že za každý podpis, který pro něj získají, jim dá 20 korun.

Britská vláda by měla oživit ekonomiku stejným rozhazováním peněz jako při olympijských hrách

15. 8. 2012

Britská vláda nám ukázala, že umí utrácet okázale, když si zamane. Stamiliony liber (miliardy korun) vydala pro olympijské hry na několik málo budov, na získávání medailí a na zábavu pro svět. Jestliže se britská vláda odváží vydat 9,3 miliard liber (300 miliard Kč!) na olympijské hry, krátkodobou záležitost několika dní, jistě může udělat totéž pro britskou ekonomiku, píše konzervativní komentátor Simon Jenkins v deníku Guardian.

Britská hospodářská politika je jako olympijský park bez sportovců. Zůstává v naprosté nehybnosti. Více než 325 miliard liber (10 400 miliard Kč) "napumpovala do ekonomiky" Anglická ústřední banka, jenže to jsou peníze, které se do ekonomiky nedostaly. Jsou v bankovním sklepení. Mým poučením z olympijských her by bylo vyjít do ulic a napumpovat to do ekonomiky pořádně. Ekonomika je hluboce v pasti nedostatečné likvidity, potřebuje nadaného génia, jako byl Danny Boyle, autor zahajovacího večera při olympijských hrách, který dokázal vyplýtvat šedesát milionů liber jen na tři hodiny štěstí.

Hlavní téma letošní americké prezidentské kampaně: Sobectví, nebo solidarita?

15. 8. 2012

To, že si republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney zvolil Paula Ryana jako svého zástupce do prezidentských voleb, podtrhuje základní otázku, která charakterizuje letošní americkou prezidentskou kampaň: Mělo by se základním standardem pro naši společnost stát sobectví, anebo stále ještě věříme ve společenskou solidaritu?

Nikdo v této prezidentské kampani nezpochybňuje ani osobní svobodu, ani volné podnikání. To jsou základní principy, které platí. Jenže nejméně po dobu posledních sta let rozumíme v Americe tomu, že kapitalismus a svobodu existují v širším kontextu - ve složitém lidském kontextu skutečného světa, píše komentátor Eugene Robinson v americkém deníku Washington Post. Někteří lidé vstupují do života handicapováni nevýhodami a je v národním zájmu, abychom jim otevřeli dveře příležitostí. Někteří lidé udělají chybu a je v národním zájmu, aby dostali druhou šanci. Někteří lidé jsou příliš mladí, příliš staří nebo příliš nemocní, aby se sami o sebe dokázali postarat, a je v národním zájmu zajistit jejich prospěch.

Helmut Schmidt, státník, který má stále co říci

15. 8. 2012

V ohlase na můj článek mně čtenář Milan Marek napsal, že "...přes celkově kladný dojem z Vašeho článku musím konstatovat, že kromě několika významných Mistrových myšlenek je Váš referát doplněn zejména bulvár zajímajícími a nepodstatnými informacemi. Mě, a věřím, že nejenom mě, by spíše než ta vata zajímaly ony '...velmi zajímavé a vtipné odpovědi'".

Přiznávám, že pan Marek má pravdu, píše Jan Mrskoš. Můj prvotní záměr byl, přepsat to, o čem se tam mluvilo, více méně. Když jsem to ale začal sumírovat, zdálo se mi, že to v mém přepisu zdaleka tak vtipné a zábavné není, jako z úst Mistra. A tak jsem to upravil jako úvod pro ty, kteří si ty vtipné odpovědi sami mohou v němčině poslechnout. Pravda ale je, že mnohé z Mistrových myšlenek stojí jistě zato, aby se to dostalo i k těm, kteří si to v originále poslechnout nemohou. K tomu mě pohnul také názor Jana Přikryla, který píše redakci BL:

Jsem pro restituci církevního majetku

15. 8. 2012

Jsem katolík, chodím do kostela i několikrát týdně, takže budu nejspíše označen za "praktikujícího katolíka". Nebudu předstírat, že rozumím právním otázkám a nechci se handrkovat o to, kolik se toho má vrátit, kolik vyplatit apod. Chtěl bych se vyjádřit k tomu co považuji za podstatné - odluce církví od státu, píše Slavomír Hořínka.

Připadá mi, že pozice odpůrců jsou v zásadě ideologické. Do nikoho nevidím, je to můj dojem. Přijde mi, že ti, kdo nechtějí, aby církve měly vliv na společnost, jim nechtějí za žádnou cenu dát do rukou prostředky, kterými by mohly disponovat. Lhostejno, jestli jim po právu náleží nebo ne. Docela nechápu, proč se to neřekne naplno. Místo toho upozorňují jen na chyby, které se v církvích samozřejmě jako všude jinde ve společnosti vyskytují.

Církevní restituce: Elementární nepochopení nebo neznalost některých faktů

15. 8. 2012

Dovolil bych si stručně a fakticky reagovat na příspěvek pana Slavomíra Hořínky, který předestírá některé (často opakované) systémové argumenty pro vydání majetku církvím, protože vychází z elementárního nepochopení nebo neznalosti některých faktů, píše Václav Drda.

Financování církevních nemocnic a škol je zabezpečeno naprosto stejným způsobem, jako instituce státní a privátní, není tedy nutné se obávat nutnosti závislosti na finančních zdrojích církví.

Julian Assange "dostane politický azyl v Ekvádoru"

15. 8. 2012

Ekvádorský prezident Rafael Correa rozhodl, že zakladatel serveru WikiLeaks dostane v Quito politický azyl. Uvedli to činitelé ekvádorské vlády.

Assange pobývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně od 19. června, kdy tam oficiálně požádal o politický azyl. Otázkou však je, zda Británie umožní Assangeovi z Londýna odcestovat. Nyní se očekává, že by byl Assange zatčen za porušení podmínek svého propuštění na kauci okamžitě, jak by opustil území ekvádorského velvyslanectví. Před velvyslanectvím na něho čeká britská policie.

Ekvádorský prezident Correa je známý svým potlačováním sdělovacích prostředků ve své zemi. Jeho postoj jako obránce svobody projevu pro Juliana Assangeho je tedy poněkud paradoxní.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Západ mění strategii vůči Sýrii

15. 8. 2012

USA, Británie a Francie se snaží udržet si vlid na syrské opoziční organizace uprostřed obav, že většina států v Perském zálivu financuje v Sýrii extremistické islamisty. Roste znepokojení, že by se mohla rozšířit sektářská válka po celém regionu. Přicházejí také zprávy a brutalitě, které se dopouštějí některé opoziční skupiny, a důkazy, že nejlépe organizované a nejlépe financované opoziční skupiny jsou salafistické (skládající se z extremistických sunnitských fundamentalistů). Washington, Londýn a Paříž přiznávají, že jejich úsilí podporovat jednotnou syrskou opozici, soustředěnou kolem Syrské národní rady, selhalo, a snaží se nyní navazovat přímé styky s jednotlivými syrskými opozičními organizacemi v zemi.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Duchovní bankéři

14. 8. 2012 / Václav Dušek

Pastýře nepotkáš, vše prý jest spaseno! Bankéřské špičky kléru dostávají Tanec svatého Víta z nepochopení společnosti; lid této země z větší části nesouhlasí s opožděnou platbou a navracením majetku církvím, tedy konkrétní církvi. Urputnost advokátů zrazujících Krista nezná mezí, cizí jim není ani lež, historické dojmologie; peníze nejsou ani špinavé ani nesmrdí! A protistrana pálí stejnými ostrými i otrávenými náboji ztracena ve víru vlastní nesoběstačnosti; zbožná přání v době zbožního růstu nepovolí nikomu kratochvíle!

Na panenských lukách, Slzičky Panny Marie hořce pláčou. Proč medle nehovoří o zásadních lidských věcech? Nemohou? Jazyková mdloba zůstane bez odezvy na pouti životem v poušti vyprahlosti ducha -- plums!

Církevní restituce trochu jinak. Aneb, ví církev co a proč (za co) to chce?

14. 8. 2012 / Jiří Baťa

Ve středu 15. srpna 2012, bude horní komora parlamentu, tedy senát, posuzovat, resp. schvalovat zákon o církevních restitucích. Lze předem předpokládat, že vzhledem k převaze levicového obsazení senátorských křesel, zákon přijat nebude a bude vrácen zpět do poslanecké sněmovny. Tam bude následovat další procedura, která pro definitivní schválení zákona potřebuje minimálně 101 hlasů. Nebudu předbíhat, ani tipovat, zde otázku schvalování zákona o církevních restitucích končím. Mám však k tomuto zavrženíhodnému rozhodnutí vlády několik drobných poznámek.

Galahad 2 - aneb I kdybychom padli všici, vstanou Alláhovi bojovníci

14. 8. 2012 / Karel Dolejší

Podstatou právě probíhající ozbrojené operace syrské opozice je obětování původních povstaleckých jednotek budovaných od počátku povstání, pravděpodobně na oltář zahraniční podpory. Tyto jednotky reprezentují guerillové útvary nebo přinejlepším lehkou pěchotu a k úkolu do nějž se pustily, tedy obsazení největších populačních center v zemi, jsou absolutně nezpůsobilé. Velitel který by usiloval o uchování budoucí šance na samostatné vítězství proti režimu a tím i na politickou (a národní) samostatnost by s takovou operací nikdy nemohl souhlasit, protože je de facto sebevražedná a činí ho zcela závislým na zahraničních vlivech. Odhaduje se, že na straně povstalců bylo na počátku operací maximálně 7 000 - 8 000 vycvičených bojovníků vyzbrojených ručními zbraněmi, palebnou podporu zajišťují maximálně kulomety, ruční granátomety a minomety. Intenzivní boje v uzavřeném městském prostředí vedené proti armádě s podstatně větší palebnou silou znamenají na straně povstalců stovky obětí denně. Nebude to dlouho trvat a ztráty dosáhnou 50% nebo i víc. A kvůli čemu?

Trest za plýtvání v dopravním podniku nesmí padnout na cestující

14. 8. 2012

Tisková zpráva iniciativy Auto*Mat ze dne 14. srpna 2012

PRAHA -- Rada hlavního města dnes s konečnou platností schválila zrušení řady linek MHD. Má platit od září. Radní zvedli ruce pro omezení veřejné dopravy přesto, že odborný posudek ČVUT jej nedoporučil. Podle dopravních odborníků jsou úspory neprokazatelné a nepromyšlené škrty mohou lidi doslova vyhnat z tramvají a autobusů a způsobit, že budou raději jezdit auty. Nedávno přitom vyšlo najevo, že v pražském dopravním podniku se ve velkém plýtvalo penězi. Podle iniciativy Auto*Mat nesmí být za špatné hospodaření manažerů potrestáni cestující.

Existují dva socialismy

14. 8. 2012 / Ernest Lesigne

Jeden je komunistický, druhý solidární.
Jeden je diktátorský, druhý liberální.
Jeden je metafyzický, druhý pozitivní.
Jedním je dogmatický, druhý vědecký.
Jedním je emocionální, druhý reflexní.
Jeden je destruktivní, druhý konstruktivní.

Důchodkyně -- bezpečnostní riziko pro ČR

14. 8. 2012

Jsem v důchodu, chci mít informace, nechci si dát nic nabulíkovat a proto jsem aktivistkou a nyní i mluvčí iniciativy Ne základnám. Na to, abych tady nechtěla radar nemusím být ani příliš levicová, píše Eva Novotná. To, že mi na galerii poslanecké sněmovny zakázali sedět vedle manžela, protože by to vyhodnotili jako bezpečnostní riziko pro dole sedící poslance, jsem ještě brala s humorem.

Mohou demokracii prospívat neinformovaní jedinci?

14. 8. 2012 / Boris Cvek

V čísle ze 16. prosince 2011 časopis Science zveřejnil článek Couzina et al. s názvem "Uninformed individuals promote democratic consensus in animal Groups" ("Neinformovaní jedinci podporují ve skupinách zvířat demokratický konsensus"). V zásadě tento článek pomocí teoretických výpočtů a na experimentech s rybami ukazuje, že jedinci, kteří nejsou dostatečně informovaní (jde tedy o jakési "ignoranty"), dokážou ve skupině výrazně zmírnit vliv úzké skupiny, jež chce manipulovat ostatní ke svému prospěchu. V komentáři k tomuto článku, řazenému v Science pod obor psychologie, autoři West a Bergstrom ("Can ignorance promote democracy?" "Může nevědomost podpořit demokracii?") shrnují přínos článku takto: "Couzin et al. ukazují, jak přítomnost neinformovaných činitelů může podporovat demokratické výstupy v rozhodování kolektivu." Zajímavé na tomto se mi zdá několik věcí.

Přehled finančních příspěvků z mobilu na provoz Britských listů

9. 8. 2012

Viz obrázek. Vím, jsme uprostřed léta, ale prosím, nezapomínejte na finanční příspěvky. Minimální míru finančních příspěvků pro provoz BL potřebujeme.

Informace, jak finančně přispět mobilem, jsou ZDE.

Někteři čtenáři si stěžovali, že minimální darovací částka 149 Kč je příliš vysoká. To je pravda, ale musíte si uvědomit, že my platíme z toho daru mobilní firmě poplatek a čím je darovaná částka menší, tím je ten poplatek percentuálně vyšší. Nemá cenu, aby čtenář velkou částku svého daru mobilní firmě, což by byl případ u menších částek. Raději s darem počkejte pár týdnů a pak pošlete větší částku, manipulační poplatek je v tom případě menší. Děkujeme.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat i na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500 nebo úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Díky

Jan Čulík, šéfredaktor

Nižší ambice nejsou sociální patologie

14. 8. 2012 / Jan Mertl

Sleduji diskusi o komparaci současného a minulého režimu. Zda se mi, že asi nejadekvátnější je konstatování, že současný systém je pravděpodobně stejně blbý jako ten před rokem 1989, jen používá jiné metody.

Co mne však velmi zaráží, je úroveň argumentů některých diskutujících. Určitě má smysl uvádět autentické osobní zkušenosti, ovšem usuzovat z nich na to, co by mohli dělat i ostatní, je zoufalé, je to klasická aplikace principu "podle sebe soudím tebe" a z tohoto hlediska je velice nefunkční.

Tudíž pokud čtenář studoval po Evropě a nyní s nadšením zakládá rodinu v ČR, je to ok, možná i inspirativní, ale vůbec z toho nevyplývá, že by to ostatní měli nebo mohli dělat také tak.

Britští vědci vedou válku proti vládní grantové agentuře

14. 8. 2012

Mezi nejvýznamnějšími britskými vědci a vládní grantovou agenturou vznikla úporná válka ohledně rozhodování, jaké projekty mají být financovány.

Čelní fyzikové, chemikové a matematikové jsou ve válce s hlavní britskou vládní grantovou agenturou pro vědecký výzkum - Engineering and Physical Sciences Research Council, EPSRC. Obviňují grantovou agenturu, že je arogantní a izolovaná, že ignoruje vědeckou odbornost a podporuje druhořadou vědu.

Vládní pojetí dobra

14. 8. 2012

K výstižnému článku p. Marka Řezanky :Kdo (ne)představuje hrozbu demokracie" bych si dovolil poznamenat určité shrnutí, píše Václav Drda. Současné vládní síly transformovaly pojetí demokracie na pouhé právo mít postoj postavit se na stranu dobra. Toto "dobro" je však jen a pouze to, co tyto vládní síly ideologicky a ekonomicky prosazují.

Obsah diskuse se omezil na pouhý postoj: jsi s námi nebo proti nám.

O zbytek efektivity sdělení se postará propaganda obsahující celou škálu psychologie vedení slovní války s protivníkem. Jakýkoliv ústupek je prohra v boji s nepřítelem. Debata s protistranou je nepřípustná a je třeba protivníka ostrakizovat, marginalizovat, ponížit, negativně onálepkovat.

Demokracie se transformovala na technologii moci vykonávanou téměř stejnou metodou jakou praktikovali komunisté, jen s tím rozdílem, že když máme možnost svobodně volit, tak to je demokratické. Ovšem skutečné demokracii tito novodobí vládci neví zhola nic anebo možná ví, ale umně zneužívají trauma národa z komunismu ke svým (možná stejně nebezpečným) záměrům.

Chléb, hry a jepice

14. 8. 2012 / Lubomír Brožek

Chléb a hry, panem et circenses, prostá myšlenka, jak si zachovat přízeň prostého lidu, platí dnes stejně jako za časů Římské říše, kdy naplňovala arény diváky dychtivými podívané na gladiátorská klání či první křesťany štvané vyhládlou zvěří. A stejně jako tenkrát, platí i dnes, v zájmu zachování rovnice, že ubývá-li chleba, není od věci přidat na hrách. Nejenom na těch velkých, Olympijských, světových, pro jejichž lesk pořadatel opravdu nešpóroval, podobně jako Titus Flavius Vespasianus, jemuž peníze nesmrděly, netroškařil při budování Colossea, na němž si pošmákl zub času a nyní odevzdaně pózuje fotoaparátům turistů a slouží jako útulek toulavým římským kočkám.

Musejí chudí hladovět, protože bohatí chtějí jezdit autem?

14. 8. 2012

V Sahelu v západní Africe vzniká hladomor. Špatná úroda a vysoké ceny potravin ohrožují život 18 milionů lidí. Je velmi pravděpodobné, že globální cena potravin bude dále stoupat, v důsledku neúrody způsobené extremním suchem ve Spojených státech. Světové ceny cereálií v reakci na tuto katastrofu stouply minulý měsíc o 17 procent, píše v deníku Guardian George Monbiot.

Nekonečná platba - nedohledno

14. 8. 2012 / Václav Dušek

Kolikátá generace Němců platí za světovou neodpustitelnou chybu dědů a pradědů? A jak dlouho bude ještě germánská pumpa a pramen dostatku fungovat? Evropskou unii, říkají a tvrdí odborníci na slovo vzatí, si vymysleli oni, germáni, aby ovládli svět. Vyhlásili nepostřehnutelně třetí světovou válku, přes ekonomickou závislost chudých příbuzných. Rajbovali kočce ocas, existují koumáci, co z jalové krávy vymámí na počkání tele - zlaté nejraději!

Hořký úděl britských Cermatů

14. 8. 2012

Ofqual, britský státní regulátor zkoušek GCSE a A-levels -- což jsou něco jako české plošné zkoušky v 9. třídě a maturita - rozvířil vody britské veřejnosti tím, že befelem nařídil hodnotitelům přitvrdit, píše Anthony Tun.

Výsledky zkoušek prý nesmí být lepší než minuloroční. Tímto se má předejít takzvané známkové inflaci, což je jev, který označuje soustavné meziroční zlepšování známek. Spolu s tím roste i možnost nařčení z přílišné snadnosti zkoušek, případně z větší tolerance hodnotitelů.

Kdo (ne)představuje hrozbu demokracie

14. 8. 2012 / Marek Řezanka

Poradce premiéra Nečase Roman Joch přišel krátce před tragickým srpnovým výročím (pro tehdejší demokratický socialismus) s velmi tragickým výrokem (pro kohokoli demokraticky cítícího). Demokratická levicová hnutí jako ProAlt či Ne základnám jsou podle něho přímým ohrožením státu.

"Všechny otázky a úvahy o tom, kdo ve skutečnosti řídí činnost těchto spolků, jsou na místě. Jedna věc je ale jasná už nyní. Tyto organizace a jejich členové představují svými aktivitami přímé bezpečnostní riziko pro Českou republiku," konstatoval Roman Joch pro Prvnizpravy.cz.

Umíme vůbec číst, uvažovat a diskutovat o věcech bez rudé clony před očima?

13. 8. 2012 / Jan Čulík

Příspěvek pana Tůmy "Proč budu volit komunisty aneb Tahle země není pro starý" záslužně poukázal na jeden z četných závažných problémů dnešní české společnosti, totiž na hrubou diskriminaci lidí středního věku, kteří se ucházejí o zaměstnání. Vyvolal velkou pozornost a četné čtenářské reakce, protože jde zjevně o problém, kteří mnozí pociťují, ale nepíše se o něm.

Čtenářské reakce však byly mnohdy pro mě zklamáním. Namísto úvah či návrhů o tom, co konstruktivně dělat přišly povýtce ideologické reakce. Buď od lidí, kteří šmahem odmítají celý současný režim v Česku, anebo od lidí, kteří odmítají jakoukoliv kritiku. Zdá se mi to oboje dost zaslepené a je to zdrojem znepokojení, protože lidi s ideologickými klapkami na očích problémy věcně vyřešit nedokážou. Budeme se motat v kole.

Aniž bych to chtěl rozmazávat, chtěl bych se zmínit stručně jen o dvou věcech, které vyvolávají neskutečně ideologicky zadřené reakce.

1. Je zcela nesporné, že režim, který existoval v ČR do roku 1989, byl zdegenerovaný, technologicky zaostalý a utlačitelský. Historický faktů je o tom k dispozici množství. A proboha, to, že někdo poukazuje na tyto nesporné skutečnosti, přece neznamená, že tím vychvaluje režim dnešní. Není to dichotomie: tehdy to bylo špatné, nyní je to krásné. Existuje bohužel velmi pravděpodobná možnost, že blbý byl režim i před roku 1989, i po něm.

2. Nechápu lidi, kteří se dodnes bojí komunistů. Stejně jako bod 1. je absolutně nesporné, že KSČM bez vojenské moci Sovětského svazu nikdy nebude mocnou totalitní stranou, jako bývala Sověty podporovaná KSČ. Představa, že by po volebním vítězství KSČM vytvořila uprostřed Evropské unie (bez hraničních a hospodářských kontrol) v Česku malý totalitní skanzen a zavedla dráty na hranicích a koncentrační tábory, je, promiňte, směšná, ať píší vážně míněné dopisy o tom, že komunisté jsou zločinci a nikdy se svých totalitních záměrů nezbavili, třeba stovky čtenářů. Třeba se nezbavili, ale vždyť je to jedno: nikdy nebudou mít tu moc.

Je tohle skutečně nutno vysvětlovat? Co takhle se zaměřit na možná řešení, jak by se mohlo pomoci lidem v situaci pana Tůmy?

A závěrem ještě jednu věc. Je zjevné, z četných čtenářských reakcí, že v Česku dnes žije značný počet lidí (nedokážu odhadnout procento), kteří si v důsledku deziluze ze zkorumpovanosti dnešního režimu tvrdě idealizují režim, který v zemi vládl před rokem 1989. Je otázkou, zda skutečně tehdy žili v izolovaném ráji, kdy se jich útlak režimu, hysterický ideologický tlak, a technická zaostalost skutečně netýkaly, jenže o tom lze důvodně pochybovat. Protože je nesporným faktem, že v listopadu 1989 skutečně vyšly na náměstí československých měst ony statisíce lidí a zvonily klíči. Před časem jsme publikovali v BL výzvu, že rádi zveřejníme příběhy nespravedlností páchaných na lidech po roce 1989. Nikdo se nepřihlásil. Jediným, kdo k té věci něco vydal, byla paní Zdena Škvorecká ve své knize Osočení, vydané jako poslední publikaci exilového nakladatelství 68 Publishers, v níž dokumentuje několik stovek případů lidí, kteří byli nespravedlivě obviněni ze spolupráce z Stb a existenčně zničeni.

Otázkou také je, kolik vlastně v české společnosti je oněch nostalgiků po komunistickém režimu, vzhledem k tomu, že národ neustále znovu a znovu nepoučitelně při volbách hlasuje pro zkorumpované pravicové strany... :)

Okurkové náměty

13. 8. 2012 / Alex Koenigsmark

Okurkovou sezonu naplňují nejrůznější plody vyčerpaných žurnalistů, což je konečně pravidlem. Zpravidla jde buď o nově vymyšlenou fámu, nebo o vzkříšení starého tématu, někdy se prostě jen vyplatí, na rozdíl od běžné nikoliv letní doby, pořádně vymlátit téma skutečně existující.

Soustavné kříšení starého tématu v okurkové formě představuje nebožák exhejtman Rath. Geniální myšlenka, že by mohl uniknout naší slepé a uchvacujícím způsobem svižné spravedlnosti přijetím občanství Izraele díky dědečkovi z babiččiny strany zaplnila v intelektuálním deníku téměř dvě stránky. Jedna dáma začala dokonce psát o zadržovaném exlékaři cosi jako román, na němž je zajímavé jen, že je zcela založen a opsán (literárně je mírně řečeno otřesný, ale chápu, že literární ceny nebyly autorčiným cílem) z policejních odposlechů, ke kterým by teoreticky neměla mít přístup a tudíž by na ni mělo být spíše podáno trestní oznámení. Nejspíš nebude. Ale případ doktora D. R. vydrží médiím ještě dlouho, dlouho.

Učitelky z naší země přestaly chorvatským žralokům chutnat a chutnají spíše chorvatským fešákům. To není žurnalisticky k ničemu.

O životě před rokem 1989 a dnes

13. 8. 2012

Dobrý den,

četl jsem Váš dnešní článek jako reakci na názory čtenářů, píše jeden český podnikatel, jehož totožnost je redakci známa. Jeho jméno jsme zamlčeli, protože, jak píše "moji obchodní partneři jsou vesměs pravicových názorů a zveřejnění mého jména by poškodilo mou firmu". Čtenář pokračuje:

V mnoha ohledech máte pravdu.

Jistě si idealizujeme minulost ve vztahu k tvrdé realitě současnosti.

Ale moje zkušenost s převratem byla veskrze záporná již od prvních dnů po roce 1990.

Mají se ženy radovat, že pracují aspoň ve školství?

13. 8. 2012

Tisková zpráva Národního kontaktního centra -- ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.

13. 8. 2012, PRAHA -- Dne 9. 8. 2012 přinesla Mladá fronta Dnes článek redaktorky Lindy Kholové s názvem "Výzkum je příliš mužský, stěžují si vědkyně", který se týká kritického stanoviska Národního kontaktního centra -- ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., k nízkému zastoupení žen mezi experty připravujícími Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

V článku je citován člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.: "Až bude mezi ženami více expertů na studium toho či onoho, budou mít větší vliv ženy.". Ženy se podle něj nyní mohou takto realizovat třeba ve školství. "Tam je jich víc, tak ať se z toho radují," říká Höschl.

Kampaň HzPD proti církevním restitucím má u lidí obrovský ohlas, koaliční poslance a senátory otravuje

13. 8. 2012

tisková zpráva

Plzeň, 13.srpna 2012 -- Již více než 15 000 občanů odeslalo během tří týdnů prostřednictvím Hnutí za přímou demokracii protestní dopis poslancům a senátorům vládní koalice, ve kterém nesouhlasí se zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a požadují k němu referendum. Politici však na takovýto způsob komunikace s voliči nejsou zvyklí a nazývají ho spamem, kyberšikanou nebo hackerským útokem.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2012

8. 8. 2012

V červenci 2012 přispělo finančně na Britské listy 214 osob bankovním příkazem celkovou částkou 51 590.99 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v květnu 2012 částkou 6814 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.7. 2012 částku 197 126.12 Kč. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.