Proč posiluje Británie sankce proti Íránu?

4. 1. 2012

Řinčení šavlí na pokyn Washingtonu je idiotské a povede to k eskalaci konfliktu

Británie je ráda, že měla možnost odejít z Iráku, a zoufale se snaží odejít z Afghánistánu. Proč se tedy připravuje na konflikt s Íránem, hrdou zemí se 75 miliony obyvatel, s níž jít do války znamená chovat se jako naprostí idioti? ptá se v deníku Guardian konzervativní komentátor Simon Jenkins.

Oni si britští politikové skutečně myslí, že další hospodářské sankce zastaví íránský jaderný program? Je to neuvěřitelné. Sankce nesvrhly Saddáma Husejna, Slobodana Miloševiče ani Muammara Kaddáfího; jenom vedly k válce. Sankce byly uvaleny na Írán po dobu 33 let, protože se nedalo nic jiného dělat. K ničemu nevedly a jen posílily autokracii.

UNIVERZITNÍ ŠKOLNÉ:

Počet žadatelů o studium na anglických univerzitách poklesl po zavedení vysokého školného o 8 procent

4. 1. 2012

Od letošního podzimu budou platit studenti za studium na anglických univerzitách až 9000 liber (cca 270 000 Kč) ročně, a to ze studentské půjčky, kterou budou hradit až po absolutoriu, jakmile jejich příjem dosáhne 21 000 liber ročně (52 500 Kč měsíčně). Počet žadatelů o studium starších než 40 let poklesl o 15,4 procent. Tito žadatelé jsou obyčejně z chudších vrstev. Počet žadatelů o studium ve věku 20 let poklesl o 15 procent. Počet žadatelů o studium ze Skotska poklesl jen o 0,8 procent, protože skotská vláda skotským studentům studium na anglických univerzitách uhradí.

V důsledku komercionalizace anglických univerzit se studenti zajímají především o studium podnikatelských oborů, práva a oborů v oblasti lékařství a zdravotnictví.

Podrobnosti v angličtině ZDE

ANALÝZA: Kolik stojí energetická nezávislost

3. 1. 2012 / Jaroslav Ungerman

Státní energetickou koncepci (SEK) připravuje vláda na základě zákona o hospodaření energií (zákon č. 406/2000). Dokument připravený v roce 2011 a rozdaný k diskusi je tedy již v pořadí druhým dokumentem, který by měl navazovat na Státní energetickou koncepci schválenou vládou v roce 2004. Proto se současný dokument také označuje jako aktualizace Státní energetické koncepce.

Zákon hovoří o tom, že SEK "je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí."

Tvůrci současné aktualizace SEK se ovšem rozmáchli podstatně dál a chtějí formulovat cíle energetické politiky na období až do roku 2060. Jen by neměli zapomínat, že také platí, že čím delší je období předpovědi, tím větší je také chybovost takových předpovědí.

Národní fronta

4. 1. 2012 / František Řezáč

Je podivuhodné, jak někteří nostalgici pořád opakují tytéž iluze o Občanském fóru a navrhují stále nové formy jakýchsi občanských politických hnutí. Mám podobné zkušenosti, jako pan Urban. Měl jsem možnost se zúčastnit několika málo jednání při ustavování OF v Plzni a v podniku, kde jsem pracoval. Když jsem viděl, kdo se zde ujímá vedoucí role, věnoval jsem se od prosince 1989 obnovování ČSSD a dodnes toho nelituji. Tehdy byl činěn řízený pokus zahrnout i tuto stranu pod deštník (viz volební plakát) OF, podporovaný německou SPD v osobě Rudolfa Battěka. Kdyby se to bylo podařilo, skončila by ČSSD podobně, jako ona dobře míněná Liberálně demokratická strana pana Mandlera -- v nicotě.

K ironii

4. 1. 2012 / František Marčík

1) Neschopnost rozpoznat ironii není jen výsadou českých čtenářů, Vás nejlépe přesvědčí tento článek George Monbiota z minulého roku.

2) Hovořit o " Češích, kteří už nepoznají, co je ironie", je silně zavádějící, ne-li manipulativní. Na základě několika čtenářských reakcí činíte obecný závěr, který navíc nezobecňujete na patřičnou výchozí populaci (tedy "čtenáře deníku BL"), ale na českou populaci jako takovou. Článek pana Jírovce si k dnešnímu dni přečetlo více než 5900 čtenářů, pročež nevím, co Vás opravňuje k tomu z několika nechápajících čtenářských reakcí tak dalekosáhlý závěr, že "Češi už nechápou ironii"?

Vzpomínka na Josefa Škvoreckého

4. 1. 2012 / Jiří Jírovec

V listopadu 1989 jsem byl na služební cestě v Torontu a navštívil malý domek nepříliš daleko od centra. Byla tam prodejna či, přesněji řečeno, skladiště knih nakladatelství 68 Publishers, které se svou ženou, Zdenou Salivarovou, Josef Škvorecký založil. Úměrně svému tehdejšímu příjmu jsem si vybral několik knih a mezi nimi i Tankový prapor s ilustracemi Jana Brychty a cenným úvodem Jiřího Voskovce.

Josef Škvorecký mi do té knihy vepsal věnování a tak vím, že to bylo 29. listopadu. Během asi hodinového rozhovoru jsem se dozvěděl, že si nakladatelé počínali jako greenhorni, protože až teď, tedy v roce 1989, přišli na to, že měli nakladatelství registrovat jako neziskovou organizaci a tudíž neplatit daně. To snad, kdyby historiky zajímalo, proč měli finanční potíže.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

EU požaduje zachování nezávislosti maďarské centrální banky

4. 1. 2012

EU vystupňovala tlak na Maďarsko a včera oznámila, že bude podrobně zkoumat kontroverzní nový zákon o centrální bance ještě před tím, než se rozhodne ve věci případných rozhovorů ohledně žádosti Budapešti o finanční pomoc. Brusel požaduje, aby maďarská centrální banka zůstala spolehlivě nezávislá a nový zákon nebyl v rozporu s unijními standardy. Sdělil to mluvčí EU Olivier Bailly.

Německý prezident vyhrožoval šéfredaktorovi, bude zřejmě muset odstoupit

4. 1. 2012

Německý prezident Christian Wullf se octl pod rostoucím tlakem aby odstoupil. Vyšlo totiž najevo, že se pokusil zastrašit Kaie Diekmanna, šéfredaktora bulvárního deníku Bild, aby netiskl o něm kritický článek. Německý tisk se sjednotil v odsouzení prezidenta Wullfa.

Wullf nechal Diekmannovi zuřivou hlasovou zprávu na záznamníku. Řekl mu, že pokud nepotlačí článek o jeho osobních financích "bude válka".

Zemřel Josef Škvorecký

3. 1. 2012 / Jan Čulík

V úterý ráno 3. ledna 2012 zemřel ve věku 87 let v torontské nemocnici spisovatel Josef Škvorecký. Uvedl to v krátké zprávě kanadský deník Globe and Mail.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Josef Škvorecký patřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům druhé poloviny dvacátého století, byl členem plejády velkých spisovatelských hvězd, které vytvořila v Československu zlatá šedesátá léta, jako byli Bohumil Hrabal, Arnošt Lustig, Milan Kundera, Václav Havel, Ludvík Vaculík.

Škvoreckého jméno je především spojeno se skandálem kolem jeho románu Zbabělci (byl napsán r. 1948, poprvé vydán až r. 1958, kdy jeho vydání využil slábnoucí komunistický režim jako provokace ve snaze zastavit ofenzívu kulturně liberální obce, což se nepodařilo. Román byl sice zakázán a různí kulturní pracovníci byli povyhazováni ze zaměstnání, liberalizace Československa však pokračovala nezadržitelně a Zbabělci pak vyšli r. 1964.)

Zbabělci jsou považováni za základní kulturní a literární mezník. Je to neformální, vysoce subjektivní výpověď teenagera z posledních sedmi dnů druhé světové války na malém českém městě. Svou neformálností, subjektivitou a autentičností román rozdrtil principy socialistického realismu v Československu - po vydání Zbabělců už se nedalo použít této literární "metody". Jenže Škvorecký Zbabělce nepsal proto, aby zničil socialistický realismus. Napsal je v létě 1948, kdy ještě v Československu nikdo moc neměl potuchy o tom, jaké požadavky bude mít stalinský režim na literaturu.

Josef Škvorecký (1924 - 2012)

3. 1. 2012 / Jan Čulík

JOSEF ŠKVORECKÝ vystudoval náchodské reálné gymnázium a od roku 1943 do konce války byl totálně nasazen v místní továrně. Po válce absolvoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a pak učil na středních školách v Polici nad Metují a v Hořicích v Podkrkonoší. Po vojenské službě v letech 1951 - 1953 se stal nakladatelským redaktorem, v letech 1956 - 1958 působil jako redaktor týdeníku Světová literatura. Od r. 1963 byl ve svobodném povolání, r. 1969 odešel se svou ženou Zdenou Salivarovou do exilu. Od téhož roku vyučoval na torontské univerzitě anglickou literaturu.

Vybráno z monografie Jana Čulíka Knihy za ohradou, Česká literatura v exilových nakladatelstvích, Praha 1991ZDE

Sbohem, "Errole" -- a díky za Tvůj podíl na české literatuře!

3. 1. 2012 / Daniel Strož

Zrovna se dozvídám, že 3. ledna zemřel v torontské nemocnici spisovatel Josef Škvorecký. Vzalo mě to u srdce. Když jsem totiž v rozhovoru o Václavu Havlovi (vyšel ve stejný den v BL) citoval z jednoho jeho dopisu, tak mi jenom tak maně v mysli vytanulo, že už o něm dlouho nebylo slyšet. A teď se utěšuji tím, že se dožil alespoň požehnaného věku sedmaosmdesáti let. Ačkoli právě tohleto pro jeho manželku, dlouholetou duši nakladatelství 68 Publishers Zdenu Salivarovou, taktéž spisovatelku, žádnou útěchou být nemůže.

Zdráhám se Strožovi věřit jediné slovo

3. 1. 2012 / Vilém Prečan

Vážený pane Čulíku,

v rozhovoru, který jste publikoval v dnešních Britských listech, mě zaujalo jedno tvrzení z úst Daniela Strože. Rád bych je uvedl na pravou míru.

Strož píše, že od přelomu 1979/80 na požádání Jiřího Pelikána "vypravoval za pomoci jednoho svého spolupracovníka na Prečanovu hannoverskou adresu desítky balíků" údajně samizdatové produkce pašované z Československa. "Odvážel jsem je ve svém autě a platil za ně poštovné ze svého. Trvalo to tak po určitý čas, ale mělo to pro mě i jednu přednost: S Prečanovým souhlasem jsem si mohl ze samizdatových svazků vybírat, co mi bylo libo." Tolik Strož.

Ať se pan Prečan klidně zdráhá věřit, je to jeho věc!

4. 1. 2012 / Daniel Strož

Historik Vilém Prečan by tu zřejmě dneska nejraději stál jako jediný a bezvýhradný strážce Havlova odkazu. Jenomže on doopravdy nebyl jediným, kdo spojení mezi domovem a exilem v těch dobách obstarával. Tím nejvýznačnějším bezesporu ano -- ale to jsem v inkriminovaném rozhovoru nevynechal. Takže co ho vlastně tolik rozčílilo? To, že v jeho složce s mým jménem nejsou zařazeny žádné podklady o tom, že ode mne po nějaký čas dostával do Hannoveru balíky s domácími samizdaty? Měl by se v té věci spíše informovat u Karla Kaplana, v jehož bytě docházelo k jejich přebírání. A také z jakého tehdejšího kanálu přicházely do Mnichova. Mně to známo nebylo, nezajímal jsem se o takové věci, mohu tedy pouze nyní "vyzradit", že oním člověkem, který mi pomáhal, a kterého jsem předtím nejmenoval, byl jistý Milan Kubes.

Hrst osobních vzpomínek na Václava Havla, ale nejenom na něho

3. 1. 2012 / Daniel Strož

Rozhovor s Danielem Strožem, exilovým vydavatelem Havlových her, zaznamenal Karel Sýs

Sledoval jsem skutečně všechno, co se v posledních týdnech událo v médiích kolem úmrtí Václava Havla. Nenašel jsem ale nikde jediné vyjádření od tebe. A ani o tobě se nikdo nezmínil slovem, přestože přece musí být známo, že jsi byl kdysi s Havlem v poměrně čilém styku a v Mnichově vydal tiskem několik jeho divadelních her. Můžeš mi k tomu něco říct?
No, nejspíš jsem asi se svou "trochou do mlýna" k Havlově osobě vyčkával, až přijdeš ty, s tímhle rozhovorem...

Ale teď už úplně vážně: Já jsem také sledoval onen mediální humbuk, bylo to snad až znásilňování veřejného mínění! Skutečně hrůza. Napřed se -- a to je v této zemi dávnou tradicí -- k Havlovu úmrtí vyslovovali lidé, kteří s ním za jeho života nic do činění neměli anebo se k němu v minulém režimu stavěli i zády. Pak teprve s odstupem hodin následovala skupinka z těch, kteří mu byli opravdu blízcí a zůstávají ještě naživu. Já jsem nikdy žádným Havlovým kamarádem nebyl, spíš v osmdesátých letech po určitý čas a jenom do určité míry jeho sympatizantem. A to až do doby, než mě jako člověk a poté i v roli prezidenta, zklamal. Pozůstatkem toho tehdejšího několikaletého vzájemného kontaktu zůstávají mnou tři knižně vydané jeho divadelní hry. Tím myslím v mém nakladatelství Obrys/Kontur-PmD. Byly to Largo desolato, Pokoušení a Asanace. Všechny mezi lety 1985 až 1988.

Desetitisíce Maďarů protestovaly proti nové ústavě a zákonům, ohrožujícím demokratické svobody

3. 1. 2012

Desetitisíce občanů protestovaly v pondělí v Budapešti proti kontroverzní nové maďarské ústavě den poté, co vešla v platnost. Vládnoucí strana Fidesz prosadila novou ústavu v parlamentě v dubnu loňského roku poté, co vyhrála dvoutřetinovou většinou parlamentní volby.

Před ústředím státní televize MTV drží maďarští novináři od 9. prosince hladovku na protest proti tomu, co označují za hrubé redakční zásahy provládních editorů do jejich práce. Jsou rozhořčeni, že bývalý vysoký soudce byl odstraněn z vysílání státní televize, což připomnělo nejhrubší metody maniupulace médií z komunistické éry.

V prosinci občané také protestovali, že rozhlasová stanice Klubradio, populární liberální stanice kritická vůči vládě, oznámila, že bude r. 2012 nucena přestat vysílat, protože jí byly odebrány vysílací frekvence. Rozhodnutí odebrat frekvence učinila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jejíž všichni členové jsou jmenováni vládní stranou Fidesz.

Náhrada politických stran?

3. 1. 2012 / Pavel Urban

"... po sto šedesáti letech [od K.H.Borovského] příliš často vidíme zdegenerovaný systém stran ovládaných ze stranické centrály bez toho, že by je občané mohli donutit k práci pro obyvatelstvo ... V typické straně se příkazy předávají shora k nižším složkám a poslancům" píše Josef Mrázek. Jako alternativu navrhuje občanská hnutí, která "si musí občany získat tím, že hájí věcné zájmy a jeho síla je založena na přímé vazbě poslanců a jejich voličů v regionech."

Írán vyzkoušel raketu dlouhého doletu

3. 1. 2012

Írán během probíhajících námořních manévrů v Perském zálivu provedl již druhý test raketové zbraně. Raketa země-země dlouhého doletu typu Núr (světlo) byla podle zástupce hlavního velitele námořnictva Mahmúda Músávího otestována úspěšně.

Pod Kalouskovým vedením se ČR zřejmě vydává hospodářskou cestou Irska a Řecka

3. 1. 2012 / Jan Čulík

Ministr financí Kalousek v pondělí odhadl, že objem hospodářství ČR poklesne během roku 2012 až o dvě procenta. Ani se nezačervenal, nad katastrofálními důsledky ekonomické politiky jeho ministerstva i jeho osobně. Škrty ve státním rozpočtu vedou prokazatelně k vzniku hospodářské krize, protože se snižuje kupní síla obyvatelstva a zvyšují se státní výdaje na podporu pro nezaměstnané. Kalousek likviduje české hospodářství a vede ho směrem ke krachu, k němuž se blíží po zavádění tvrdých státních škrtů i ekonomiky Irska a Řecka.

Česká republika je jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie a ideologizujících škrtů není zapotřebí. Naopak je zapotřebí straetegických investic do hospodářského rozvoje.

Doufejme, že občané budou mít dost energie na to, aby ministry, kteří hospodářskou krizi svými ideologizujícími opatřeními způsobí či prohloubí, pohnali k odpovědnosti.

Češi už nepoznají, co je ironie??

3. 1. 2012 / Jan Čulík

Dostali jsme několik rozzuřených mailů, kritizujících návrh Jiřího Jírovce, aby Ústav pro studium totalitních režimů nechal na DVD Menšíkových Silvestrů jasně označit grafickou značkou u všech účinkujících jejich případné členství v KSČ.

Děsí mě, že někteří čtenáři skutečně už nepoznají, že článek je míněn ironicky?

Pozn. ŠOK: Děsivé není, že čtenáři nepoznají, co je ironie. To je možná děsivé při pohledu z Glasgow. Děsivé je, že politická realita v mnoha ohledech předběhla v České republice jakoukoliv myslitelnou ironii. Možné už je prakticky vše. Takže proč ne toto? Čím se to liší od jiných absurdit, které JSOU REALITOU?

Pozn. JČ: Štěpán Kotrba má pravdu. Chtěl jsem dopsat těchto pár vět, ale předběhl mě: Ironie může fungovat tam, kde existuje pevné srovnání s jasným hodnotovým systémem, který společnost respektuje. Za ironické považujeme to, co s takovým jasným hodnotovým systémem absurdním způsobem koliduje. Vzhledem však k tomu, že v českém prostředí může přijít kdykoliv kdokoliv s jakoukoliv pitomostí a nikdo neprotestuje, funkce onoho jasného hodnotového systému zmizela. Takže nemůže zřejmě fungovat ani ironie.

Game over

2. 1. 2012 / Ilona Švihlíková

Více než tři roky po oficiálním vypuknutí krize nevidíme v zemích Západu (protože tato krize je krizí zemí Západu, nikoliv globální) žádnou zásadní ekonomickou obnovu. Moudra "nezávislých" analytiků o "křehkém oživení" se jaksi nepotvrzují. G20 de facto přestala fungovat, ani snad ne tak z důvodu odlišné pozice vyspělých zemí a emerging (rozvíjejících se), ale spíše kvůli zásadnímu sporu mezi Spojenými státy a Německem.

Bude rok 2012 opravdu tak přelomový, jak se předpokládá? Jsou pro to vytvořeny podmínky? Odpověď je jasná: ano.

Silvestrovské varování před komunisty

2. 1. 2012 / Jiří Jírovec


Hovno, prdel, kamení, to je naše znamení
hovno , prdel, sračka, to je naše hračka
Dětská říkanka

Uvedený citát byl kdysi projevem odporu dětí proti tlaku rodičů, kteří považovali lidový jazyk za neslušný. Doba se ovšem změnila, zábava lidoví, ale není ještě zcela dobojováno. Issovská zábava sice nastavila laťku takměř nepřekonatelně nízko, ale proti ní stojí vychytralost komunistů, s níž - k vlastnímu prospěchu - vytvořili takzvané Menšíkovy Silvestry.

Ty lze za nemalý peníz koupit na DVD. Zmíněné svinstvo lze s odporem zhlédnout zadarmo na YouTube.

V Německu klesla nezaměstnanost na nejmenší míru od sjednocení země

3. 1. 2012

  • V Německu v prosinci klesl počet nezaměstnaných o 22 000 na 2,888 milionu. Nezaměstnanost je tam nyní 6,8 procent, je nejnižší od doby sjednocení východního a západního Německa. Německá Bundesbanka očekává v roce 2012 růst jen ve výši 0,6 procent, avšak Německo je i nadále nejsilnější evropskou ekonomikou. To je dobrá zpráva pro ČR, protože její vývoz je orientován převážně na Německo. Pokud ovšem Kalousek nezpůsobí v ČR další hospodářský propad svými nesmyslnými škrty.
  • Britský výrobní sektor právě zveřejnil informace o svých nejhorších čtvrtletních výsledcích od doby, kdy hospodářská krize oficiálně údajně skončila. Vývoz nicméně stoupl poprvé od července v prosinci, v důsledku rostoucí poptávky po britských potravinách z Číny, z Německa a z východní Evropy.
  • Ve Španělsku dosáhl počet nezaměstnaných koncem prosince 4,42 miliony. Je to nejvyšší míra od r. 1996, kdy se to začalo zaznamenávat. Nezaměstnanost ve Španělsku dosahuje více než 22 procent. Ve městech to ovšem skoro není vidět - v městech, jako je Barcelona, jsou obchody, supermarkety i drahé restaurace stále plné.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Německu prosperují firmy, které nejsou v zahraničním vlastnictví

2. 1. 2012 / Tomáš Krček

Děkuji, pane Čulíku, jste jeden z mála, který mne vesele rozesmál...

V časech temných novoročních ekonomických prognóz nastávajícího roku 2012 přichází Jan Čulík s něžnou naivitou knížecích rad, které udílí české ekonomice - zřejmě pod vlivem jiného iluzionisty - Jonathana Glanceyho z Guardianu. Nic proti - bez ironie - správnému, avšak bezzubému psaní Guardianu. Jen mi přišlo nápadné, že ten dobrý muž z Guardianu dává za příklad německé firmy, které mají jeden společný jmenovatel - jsou samostatné, čili nejsou v nějakém cizím vlastnictví. Nebo z jiného hlediska - i když jsou to akciové společnosti, mají rozhodující balík akcií tak či onak ve svých rukou. Můžete mi, prosím, jmenovat jedinou skutečně českou firmu aspoň evropského formátu (nebo třeba britskou, tam je to podobné - ale olejáře vynechte), která se může touto vlastností chlubit rovněž ?

Případ Nokia a další nepřesnosti: Bylo by dobré, kdyby si pan Třeštík občas přečetl noviny

2. 1. 2012 / Petr Nachtmann

Při čtení článků ZDE a ZDE mě zaujal výrok pana Třeštíka: "finská Nokie absolutně nebyla schopna zachytit nástup společnosti Apple a zoufale se snaží přežít, možná ji bude muset koupit Microsoft."

Možná by bylo hezké, pokud by si pan Třeštík občas přečetl noviny.

Společnost Nokia se ocitla v krizi, přesto je profitabilní a dosahuje marže kolem deseti procent.

Kdyby zůstal na lyžování, nic by se nestalo

2. 1. 2012 / Jiří Baťa

Václav Klaus přednesl tradiční novoroční projev. Ohlasy na projev jsou jak pozitivní, tak negativní. Nelze však říci, že by projev přinesl něco nového.V. Klaus stručně konstatoval, že jakkoliv jeho projev k Novému roku v loňském roce byl více optimistický a bylo tomu jinak, na letošní rok se spíše dívá pesimističtěji s nadějí, že i tentokrát tomu může být naopak.