Ve středu 18. 2. 2009 se desítky českých starostů a široká delegace evropského hnutí Nenásilí vydaly do Bruselu. Tito aktivisté se tam setkali s belgickými poslanci a senátory a poslanci Evropského parlamentu a tlumočili jim postoj české veřejnosti k plánu vybudování nových vojenských základen USA ve střední Evropě.

Milujete dotyk generála Wesleyho Clarka, pokud jste to dosud nevěděli. Na výročí "Vítězného února" o tom prosím pro UPI napsal Marc S. Ellenbogen. My všichni Češi milujeme dotyk velkého, neobyčejného a tolik lidského válečného hrdiny Wesleyho Clarka, v nějž věříme stejně neochvějně, jako naši předkové v generalissima Stalina. Cililink.

Omlouvám se, že vám to píšu jako Němec, ale nejen Turci, ale i Vietnamci jsou lidi a ani jeden lotr, ani tisíce lotrů z nich neudělají etnikum lotrů. Nynější krize užitečně objasňuje myšlení lidí, někdy jde jen o nepřesnosti při vyjadřování. V to alespoň doufám...

S překvapením zjišťuji, že Štěpán Kotrba, jehož názory jsou mi většinou sympatické, se uchyluje k argumentům, které jsou z hlediska řekněme levicového paradigmatu přinejmenším velmi nestandardní (a naopak velmi standardní z hlediska pravicové ideologie).

Jde např. o jeho několikrát opakované tvrzení, že odbory se starají jen o své členy a nic dalšího je nezajímá. Pracuji už docela dlouho pro ČMKOS a mohu odpovědně prohlásit, že ve svých stanoviscích k různým materiálům a zákonným úpravám se vždy snažíme brát v úvahu zájmy nejen organizovaných odborářů, ale i dalších lidí v podobném postavení (koneckonců odborová organizovanost u nás není zase až tak vysoká) včetně např. důchodců, zdravotně postižených, ale i cizinců na českém trhu práce.

K diskusi vyvolané argumentaci Štěpána Kotrby, že východoevropský český stát v krizi ji musí vyřešit "silovou" pomstvou vůči nejslabším členům obce, totiž imigrantům, protože to nejsou "naši" a vůbec jsou to "zločinci" a cizáci, přišlo několik poněkud zmatených národoveckých reakcí. Je velmi obtížné je zveřejňovat, protože zosobňují trestný čin vyvolávání nenávisti vůči určitým společenským skupinám. Přitom je zjevné, že tento zmatek v některých myslích existuje a je třeba mu čelit.

Proto bych rád zdůraznil pár základních civilizačních principů:

• Za to, že jsou někteří Češi chudí, nemohou cizinci
• Stát jistě může zabránit přistěhovalectví z jiných zemí (i když z civilizačních a lidských důvodů ho lze za to kritizovat, kdy například odmítá poskytovat azyl i lidem ohroženým na životě, nebo když nelidsky rozděluje rodiny). Jakmile však vpustí cizince na své území a cizinec pracuje, stát je za něho odpovědný stejně jako za "domácí" občany". Není možné cizince deset let pracovně využívat a pak ho vyhostit.
• Cizinci nenesou vinu za to, že jsou vykořisťováni nižšími platy. Za to nese vinu stát a zaměstnavatel. Např. v Británii je něco takového přísně stíhaným trestným činem.

Abych to zpřesnil: Český stát si samozřejmě může odhlasovat norimberské zákony. Odvolávat se na to, že "zákony schválil parlament, a tak cizinci budou deportováni, případně (uvidíme, zda na to dojde :) ) půjdou do plynu. :) Sledujte ale, jak na to bude reagovat vnější svět.

Některým Čechům je to jen zdánlivě jedno. Jejich země přece jen závisí na mezinárodní spolupráci, tak pozor...

Poznámka k článku Patrika Nachera Ratingové agentury -- spoluviník, co dál kibicuje"

Ačkoliv Patrik Nacher má zcela pravdu v tom, že ratingové agentury se v poslední době vskutku příliš nepředvedly, spíš naopak, jeho stížnosti na hodnocení ČR nejsou opodstatněné. Západní rating agentury, ekonomové a odborníci na finance si jsou plně vědomi, že Česká republika má relativně zdravý bankovní systém, ve srovnání třeba s Litvou, Maďarskem nebo Rumunskem. Důvod proč snižují rating celého regionu a proč se domnívají, že i ČR je nebezpečně zranitelná, je strach z tzv. domino efektu. Možná, že je to strach přehnaný, ale nejedná se o žádné spiknutí nebo lenost, pouze o kontrolu rizika. A v době, v které žijeme, touha riskovat (risk appetite ) značně poklesla.

Českému muzeu výtvarných umění v Praze, které spravuje sbírku moderního a současného umění, v lednu jednoduše oznámili závěr z jednání Rady Středočeského kraje. Má se z budovy na Starém Městě, kde sídlilo od roku 1973, ve velmi krátké době vystěhovat do Kutné Hory. Na názor muzea se nikdo neptal - možná i proto, že jeho budovy mají být využity k účelům, které s jeho činností naprosto nesouvisí, totiž k propagaci turistiky.

Po přečtení článku Ladislava Žáka se mi vybavila příhoda, kterou kdysi vyprávěl jeden z mých učitelů aikida.

Student aikida měl pocit, že se na tréninku neučí pořádně prát. Šel tedy za svým učitelem a říká, "Sensei, já se chci naučit prát. Jak se naučím prát?" A Sensei říká, "To je jednoduchý. Běž do nějaký opravdu olezlý pivnice. Vyber si toho největšího a nejnebezpečnějšího chlapa, kterýho tam je a plivni mu do piva. Až se vrátíš z nemocnice, udělej to znova. A dělej to tak dlouho, až jednoho dne, když vstoupíš do pivnice, se všichni zvednou a odejdou. A to je okamžik kdy můžeš říct, že seš rváč."

Nemohu se nevrátit k urážlivým zmínkám Štěpána Kotrby o "parazitujících" neziskovkách a textu Lukáše Neterdy ("Za své"), protože jsou dokladem předsudečné neznalosti toho, jak dnes české neziskové organizace působící v sociální oblasti vůbec fungují.

Proč by měli představitelé a obyvatelé Německa, Francie, Itálie pomáhat napřiklad ČR? Tedy státu, jehož občané jim pouze nadávájí "vybranými" slovy z české hospody 4.cenové skupiny? ptá se Zdeněk Wognar.

Jestliže nevěřite, tak čtěte nějakou dobu napřiklad internetové noviny Neviditelný pes, internetové stránky Václava Klause, toho času Presidenta ČR, internetové stránky Občanského Institutu, atd atd. Články uveřejňované na NP jsou hodně přejímány se svolením autorů z jiných českých novin.

Takže proč pomáhat někomu, kdo mi jenom nadává, kdo si přeje, abych zkrachoval, kdo dělá vše proto abych neuspěl? Jestliže výše uvedené stránky nereprezentují obyvatele ČR, tak mají obyvatelé ČR smůlu, ale patří jím to, protože se proti tomu nebouří.

V sobotu 7. března v 18 hod. bude v basilice sv.Markéty v Břevnovském klášteře celebrována zádušní mše za Karla Kryla (15. výročí úmrtí). Po mši, ve 20,30 hod.,proběhne U Kaštanu koncert Krylových písní v podání skupiny Missa - Karel Kryl revival. Jejich nové CD pokřtí Dana Němcová, píše Martin Štumpf.

Prosím čtenáře BL o rozšíření této informace a Britským listům děkuji, že jako jediné médium informaci o mši vždy ochotně zveřejní. Tištěné deníky odmítají noticku toho typu otisknout, případně nás odkazují na placenou inzerci; ne, že bychom na ni neměli, ale připadá nám to v tomto případě trochu divné.

S jistým údivem jsem také zaznamenal, že mladá redaktorka celostátního deníku nemá vůbec ponětí, kdo to Karel Kryl byl.

Diskuze o tom, jak řešit dnešní světovou krizi se dá v teoretické rovině označit jako střet zastánců volného trhu a zastánců silnějšího státu a regulace. Jedni si myslí, že člověk není natolik chytrý, aby mohl úspěšně regulovat a volný trh vnímají jako působení sil, které fungují nejlépe, když je v plné síle své přirozenosti tedy bez regulace. Druzí si zase myslí, že člověk není natolik chytrý, aby společnost bez regulace směřovala ku prospěchu celé společnosti. V období krize je společnost více nakloněna razantnějším změnám a tak se můžeme dočkat významných změn. Stejně jako ve většině případů je pravděpodobné, že zvítězí zlatá střední cesta. Dnes je regulace vnímána skoro jako kacířská myšlenka, ale jedná se přeci o přirozenou věc. Regulujeme, abychom se vyhnuli riziku. Tak se chováme i v běžném životě.

KD│Kurs ukrajinské měny - hrivny - znovu padá. Stále pravděpodobnější je černý scénář: Řada bankrotů firem zadlužených v dolarech, obrovská inflace a krach bankovního systému. Centrální banka už na podporu měny utratila 13 miliard dolarů. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) varuje, že krize může v regionu fakticky zlikvidovat výsledky dvacetiletých hospodářských reforem. Celkem chce EBRD letos vydat na infrastrukturní projekty ve východní Evropě přes 7 miliard Euro, sama má však finanční problémy a vloni skončila ve ztrátě, informuje v Gazetě Wyborczej Rafał Zasuń.

KD│ Izraelský ministr obrany Ehud Barak ve středu prohlásil, že oznámení Íránu o zvýšení celkového počtu centrifug obohacujících uran na šest tisíc znamená pro jeho zemi vážnou existenční hrozbu. Podle Baraka je nejvyšší čas zabránit Íránu, aby se stal jadernou mocností, informoval list Jerusalem Post.

ČR je jednou z mála zemí, kde vláda -- tedy daňoví poplatníci -- nemusela v souvislosti s finanční krizí sanovat banky. Banky u nás fungují na jiném principu než ve Spojených státech a navíc podnikaly konzervativně a zřetelně se vyhnuly tzv. toxickým aktivum. Ve výsledku je to ale beztak jedno -- Praha se v minulém týdnu stala, a to opakovaně, premiantem pokud jde o pokles cen akcií s bankovními tituly včele. Jen za dva dny minulého týdne ztratila pražská burza neuvěřitelných 10% a od počátku roku 30%. Proč?

JS│ Zástupca náčelníka GŠ ozbrojených síl Ruskej federácie Anatolij Nogovicin zverejnil prognózu generálneho štábu, podľa ktorej sa o dva-tri roky môžu vo svete vo veľkej miere rozvinúť vojny v oblasti informačných technológií. Základnými úlohami v takýchto vojnách bude narušenie fungovania kľúčových vojenských, priemyselných a administratívnych objektov protivníka, a tiež informačno-psychologické pôsobenie na obyvateľstvo a vojská protivníka.

Klíč k vyjádření ministra Lavrova o východní Evropě je třeba hledat v systému OSN - nikoli ve statistikách, ani v geografii, ale v politické praxi OSN. V té OSN rozeznává pět ("politickogeografických") regionů, podle nichž se diplomaté na půdě OSN scházejí a domlouvají, např. při volbě deseti nestálých členů Rady bezpečnosti.

Vážená Rado Českého rozhlasu, podle zákona o Českém rozhlasu má být Rada ČRo orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu. K tomu je ovšem nezbytné, aby se veřejnost mohla v souladu se zákonem zasedání Rady účastnit. Vzhledem k tomu, že nemáme jako zástupci veřejnosti možnost se na Vás na vašem zasedání obrátit přímo, obracíme se na Vás písemně s těmito požadavky:

Rada ČRo se na svém středečním zasedání – jako obvykle – zabývala stížnostmi a požadavky veřejnosti. Neobvyklý je ale závěr, ke kterému dospěla. Zástupci tří iniciativ – Gorily on-line v ohrožení, ProWave a Nechceme přeladit (nemáme kam) - už delší dobu upozorňují na nedostatky v práci Rady (ustanovení předsednictva v rozporu se zákonem, omezování účasti veřejnosti na svých zasedáních atd.). „Včera jsme se na Radu ČRo obrátili s požadavkem na zveřejnění právnických posudků o údajném porušení zákona generálním ředitelem Kasíkem,“ uvedla zástupkyně iniciativy Gorily on-line v ohrožení Jana Hajduchová. „A zároveň chceme, aby zveřejnili i konkrétní údaje o hospodaření Rady. Domníváme se totiž, že se někteří radní neoprávněně obohacují díky svým funkcím, do nichž jsou jmenováni v rozporu se zákonem.“ Přestože se o tytéž skutečnosti zajímá i Kontrolní výbor poslanecké sněmovny, reakce Rady na tyto požadavky je naprosto šokující – namísto aby uvedli svoje jednání do souladu s právním řádem, chystají se podat na zástupkyně iniciativy Gorily on-line v ohrožení trestní oznámení pro pomluvu. Bude Rada žalovat i Kontrolní výbor PSP?

Minulý týden jsem se zmínil o tom, že možná bude důležitější si položit tu správnou otázku, než najít tu správnou odpověď. Velice pozorně jsem sledoval projev Václava Klause v Evropském parlamentu a většinově velice povrchní reakce na něj. Vesměs vůbec nešlo o to, co bylo řečeno, ale kým to bylo řečeno, popřípadě, jakým tónem nebo dikcí. Sledoval jsem výsledky víkendových jednání evropských politických špiček a následné komentáře. Jen velice nerad opakuji, že se nemohu ubránit dojmu, že ti lidé snad nevědí, co činí nebo to vědí a je to o to horší. Ve Spojených státech mezitím začala City Bank natahovat ruku více než vyhládlý šimpanz v Tiergartenu po dobytí Reichstagu a v německých médiích začínají být vidět a slyšet pořady na téma "Kopf hoch", což v souvislosti se současnou sněhovou kalamitou poněkud připomíná atmosféru Winterhilfe. Možná, že se v této atmosféře začíná rýsovat konečně ta správná otázka pro budoucnost EU.

Oslovujeme Vás na základě Vašich údajů v databázi MPSV ČR. Určitě alespoň občas sledujete přetahovanou tripartity, zasedající na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ohledně liberalizace Zákoníku práce. Zatímco se přetahujeme na malém českém písečku, potichu se na evropském pískovišti chystá agenturám práce kudla do zad. Jediný, kdo o ni určitě ví (a také asi ví, proč o ní mlčí) jsou čeští odboráři. Konkrétně Českomoravská konfederace odborových svazů a její Evropský integrační tým.

Přesně pod heslem "co se nám odborům nepodaří prosadit doma s podporou místních socialistů a komunistů, to s podporou evropských socialistů a komunistů prosadíme jednotně pro celou Evropu".

Pozn. JČ: V jiných zemích EU, např. v Británii, je dávno mají. Pokud to totiž zákon nezajišťuje, jde o otrockou práci, která destabilizuje ekonomiku dané země. Za tu destabilizaci ovšem nemohou zahraniční pracovníci, ale domácí politici

S odstupem několika měsíců spustily české agentury práce povyk kolem návrhu směrnice Rady EU z června minulého roku, kterým by se měla regulovat činnost těchto agentur ve všech členských státech.

◄ Zřejmě nejvýznamnější každoroční akcí Obce spisovatelů bývalo dosud pravidelné zářijové setkání zahraničních bohemistů v ČR, překladatelů a šiřitelů české kultury ve světě, které obě dámy úspěšně organizovaly řadu let. (Snímek je ze září 2008.)

Dlouholeté, sympatické a nesmírně výkonné pracovnice pražského ústředí Obce spisovatelů Lída Zvoníčková a Pavlína Kubíková byly s platností od 1. března 2009 z práce propuštěny. Nový místopředseda Obce spisovatelů Lubomír Brožek to vysvětlil na zasedání Rady Obce spisovatelů tak, že "každý prezident si bere sebou do úřadu své lidi" a předseda potřebuje tým, který mu pomůže sehnat peníze na další chod Obce (po roce ve funkci).

Vyhazov je zcela legální. To, že někdo vykonával svou práci dobře a dlouhá léta, se nebere na vědomí - pracovnice vyhodíme několik let před důchodem, proč ne, etiku nemáme, ta přece v českém prostředí neexistuje. Stačí kapric nového vedení. Udivuje mě, kde se v českém prostředí tento způsob chování bere. Domníval jsem se, že Česká republika je slušná a civilizovaná země.

Server WeltOnline včera informoval o studii Institutu pro německé hospodářství (Institut der deutschen Wirtschaft, IW) v Kolíně nad Rýnem. Podle výsledků šetření provedeného společností TNS-Emnid každý třetí Němec přiznává, že platí další osobě ročně asi 1000 Euro za práci načerno (2007), za kterou stát přichází o daně a odvody. Zpravidla se jedná o různé řemeslné či zahradní práce nebo péči o domácnost. Podle výpočtů IW tato praxe německou ekonomiku stojí nejméně 780.000 standardních pracovních míst ve službách. Ve značné části případů načerno pracují starobní důchodci, kteří se bez zapojení do černé ekonomiky nedokážou vyrovnat s růstem životních nákladů. Čtyři z pěti Němců neshledávají na takové praxi vůbec nic špatného. Pouze jedenáct procent domácností pravidelně využívá místo práce načerno legálních profesionálních služeb.

Krize ukázala, že koncepce laciné pracovní síly a na ní postavená struktura průmyslu obsluhující západoevropské zákazníky naprosto zkrachovala. Nepřiznáme-li si to, spějeme pomalu, ale jistě jako stát k bankrotu. Hlavními viníky této situace jsou obě největší strany ODS a ČSSD, resp. jejich nesmírně hloupá a prostoduchá „národohospodářská“ politika. A právě tyto strany, které přivedly českou ekonomiku na pokraji bankrotu, ji mají dnes léčit? Svatá prostoto....!!!

Ačkoli je tento článek příspěvkem do diskuze, která se v Britských listech vede o tom, zda na úkor druhých můžeme pomoci sobě samým, věnuji ho 61. výročí dnes již dvacet let neplatného Vítězného února. Ačkoli sám ve svém životním názoru nevycházím z materialistického marxismu, chtěl bych ho věnovat těm, kteří z něj vyšli a dopracovali se podstaty lidství: Čím víc dám, tím víc dostanu. Už proto, že v jistý sychravý den před mnoha lety se kromě jiných světodějných událostí sešli v jednom malém bytě dva marxisté: František Drtikol a Egon Bondy, mezi nimiž proběhl následující dialog:

Bondy: Mistře, jsem marxista.

Drtikol: To je dobře, jdi v tom ale do hloubky. Míst, z nichž se dá kopat směrem k podstatě, je nekonečně. Podstata je jen jedna...

V říjnu 2003 jsme odstranili z tiráže Britských listů zmínku o tom, že jedním ze spoluautorů redakčního systému, používaného Britskými listy, je Tomáš Pecina. Za tento neoprávněný zásah do jeho autorských práv se T. Pecinovi omlouváme.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V lednu 2009 přispělo celkem 187 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 243.45 Kč. Příjem z reklamy byl 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 114 952. 65 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,816.91 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.