30. 4. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 4. 2002

Ostrov českého tisku (k brněnské konferenci o českém tisku, která proběhla 12. dubna 2002)

Kraj Vysočina stále odolává odprodeji českých novin, a stal se tak snad posledním ostrovem českého tisku v ČR: Silný nástup pasovského vydavatelství na Moravu, které se datuje k loňskému roku, pravděpodobně předznamenává konec českého tisku vůbec nebo správněji řečeno českých vydavatelů. Pasovští skupují jednotlivé okresní týdeníky, aby z nich na základě jejich předplatitelů vytvořili deník shodný s deníky v Čechách či jim podobný. Nezávislé Jihlavské listy však zatím přežily, navzdory pokusům zabránit jim v přístupu do tiskárny anebo informovat předplatitele prostřednictvím PNS (!) že už nevycházejí...
30. 4. 2002
"Striktně podle volnotržních principů by měl Volkswagen udělat bankrot. Vyrábí osobní a nákladní auta v drahém Německu, má zaměstnance, kteří jsou silně organizovaní v odborech, pracují jen 28,8 hodin týdně, jejich plat dosahuje až 1100 Kč za hodinu a největším akcionářem firmy Volkswagen je vláda Dolního Saska, která vlastní 18,6 procent akcií této automobilky. Ředitelé firmy Volkswagen mají jen malý počet tzv. share options a plat ředitele firmy Volkswagen je 1,6 milionu dolarů ročně - je to zlomek platu ve výši 37 milionů dolarů ročně a 25 milionů dolarů ročně, které vydělávají generální ředitelé firem Ford a General Motors. Každý zaměstnanec firmy Volkswagen si může koupit akcie až v hodnotě 2 miliony dolarů; když Jacques Nasser přišel o místo generálního ředitele u firmy Ford, nashromáždil jen on sám nerealizované share options v hodnotě celých 18 milionů dolarů. A hlasovací práva firmy Ford jsou omezena jen na 20 procent, takže firma má právo zanedbávat hodnotu akcionářských akcií, má právo stát se sklerotickou a bez schopnosti konkurence. Firma Volkswagen ovšem porušuje skoro všechny základní články konzervativní ekonomické víry." - Kniha The State We're In, explozivní analýza britské ekonomiky od známého komentátora Willa Huttona, se před sedmi lety stala v Británii bestsellerem a ovlivnila hospodářskou politiku britské vlády. Nyní vydal autor novou ekonomickou studii, v němž hodnotí situaci z globálního hlediska. Kniha se jmenuje The World We're In a listy Observer a Guardian z ní přinesly úryvky. (Tento je zde.) Autorovu argumentaci shrnujeme.
29. 4. 2002

"Nejbohatších dvacet procent Američanů vydělává devětkrát více než nejchudších dvacet procent, je to o polovinu větší nerovnost než v Japonsku, v Německu a ve Francii. V Americe žijí asi tři miliony milionářů a nejbohatší jedno procento národa vlastní 38 procent amerického bohatství; je to koncentrace bohatství, která je větší než v jakékoliv srovnatelné zemi. Tato nerovnost je nejbrutálnějším faktem amerického života. Neomlouvá ji ani větší mobilita obyvatelstva a větší množství životních příležitostí pro obyvatele. Skutečností je, že americká společnost se polarizuje a její sociální tepny tvrdnou." - Shrnujeme argumentaci z nové ekonomické studie Willa Huttona, viz zde.

30. 4. 2002

Jak informují například internetové stránky společnosti BBC (viz zde), izraelská vláda již potřetí odmítla vpustit inspekční tím OSN do uprchlického tábora Dženín. Podle Palestinců tam údajně spáchala izraelská armáda masakr. Podle zpráv domácího britského rozhlasu se izraelské vládě nelíbí složení inspekčního týmu OSN a také si vyhrazuje, že pokud byl inspekční tým OSN do tábora vpuštěn, jeho výroky nesmějí mít právní platnost, aby nebylo možno na jejich základě činit další právní kroky. - Aktualizace, úterý 19.00: Podle zprávy tiskové kanceláře AFP, kterou přinesla televize BBC, uvažuje generální tajemník OSN Kofi Annan, že tým, který měl vyšetřovat údajný masakr v táboře Dženín, rozpustí.

30. 4. 2002

Péčí Českého centra v Londýně probíhá v současnosti ve Velké Británii v Londýně a v Edinburku a v kinech filmového umění v celé řadě dalších britských měst festival českého filmu, Prague on Film. Na rozdíl od literatury je česká kinematografie kulturní oblastí, která se relativně rychle po pádu komunismu vzpamatovala a produkuje v současnosti často vynikající výpovědi o osudu lidí v moderním světě. (Není to ale film Tmavomodrý svět.) Ve skotském hlavním městě Edinburku, v kině filmového umění Filmhouse začíná festival dnes 30. 4. V pondělí 6. května, před promítáním filmů Křik a Josef Kilián, promluví Jan Čulík o české filmové "nové vlně" ze šedesátých let a po promítnutí filmů bude moderovat na toto téma veřejnou diskusi; v pondělí 17. června uvede ve Filmhousu také snímek "Musíme si pomáhat". (Od 17. do 29. 5. se budou české filmy promítat i v Glasgow Film Theatre.)

29. 4. 2002
Včera sa na námestí v tradičnom banskom meste Prievidza zišiel dav rozhnevaných baníkov, žiadajúcich celoplošné zvýšenie miezd. Ich zamestnávatelia ale považujú túto požiadavku za nereálnu. Kedysi sa síce v našich krajinách hovorilo "ja som baník, kto je viac", toto však dávno patrí minulosti. Len "holubičej" povahe Slovákov pritom ponovembrové vládnúce garnitúry vďačia za to, že s nimi tvrdí chlapi z podzemia neurobili "krátky proces", ako to opakovane úspešne zvládli napríklad ich rumunskí kolegovia.
29. 4. 2002

Podle informací z iráckých exilových kruhů, které získal deník Guardian (viz zde), 23. února 2002 dorazila do Bagdádu zásilka protiraketových střel, raket a navádějících systémů pro iráckou variantu starých dalekonosných sovětských střel typu Scud. Zásilka těchto zbraní, ilegální podle embarga OSN, stála Bagdád 800 000 dolarů a pochází z České republiky. Dostala vývozní licence pro Sýrii a Jemen. Irák, Sýrie a české ministerstvo průmyslu a obchodu prodej zbraní do Iráku z ČR popírají.

29. 4. 2002
Představte si zemi, kde váš šéf v práci přiváže k židli vaší kolegyni, protože měla připomínky k pracovním postupům. Vaši dva kolegové se proti tomu bouřili, a tak jim zalepil lepicí páskou ústa a pak musí stát na chodbě na "výstavce hlupáků"; řeknete-li šéfovi, že chcete na záchod, dostanete pěstí. Další kolega neodevzdal včas projekt - celé oddělení dostane tyče a každý jej musí přetáhnout přes záda. Jiný přišel pozdě a šéf jej několikrát udeřil spisem do hlavy. Při mluvení při práci děláte 20 kliků za každé slovo.

Pak se dozvíte, že váš soused každou noc přivazuje manželku k posteli, protože ona si chce číst, koukat na televizi nebo plést a jemu to vadí.

Vašeho syna vám z práce pošlou v urně - minulý týden mu nebylo dobře, říkal mistrovi že si chce na chvíli odpočinout, ale donutil jej pracovat, dokud nepadl. V lékařské zprávě stojí "Zemřel přirozenou smrtí".

Stížnosti na podobné praktiky se rovnou hází do koše, nikdo nic nevyšetřuje.

Co je to za zemi? Myslíte že jsem psal o pracovních táborech v Číně, továrnách v Indonésii?

Kdepak, řeč je o výchovných metodách v České republice.

Překvapeni?

29. 4. 2002

Historik Bořivoj Čelovský vydal v nakladatelství Tilia v Šenově u Ostravy v druhém, podstatně rozšířeném vydání svou publikaci z loňského podzimu Konec českého tisku (ISBN 80-86101-51-7). (O prvním vydání, varujícím, že zahraniční, zejména němečtí tiskoví magnáti ovládli více než 85 procent českého tisku, a o tom, že firma Passauer Neue Presse vlastní nyní už nejen veškerý český, ale i moravský regionální tisk, jsme referovali v Britských listech dne 25. 9. 2001 zde, zde a 10. 10. 2001 zde.)

Ve druhém, rozšířeném vydání své knihy publikuje Bořivoj Čelovský mj. informace o tom, jak se Kanada brání tomu, aby sousední Spojené státy ovládly veškerý kanadský tisk (od roku 1965 nejsou náklady na reklamu, uveřejněnou v tisku, který v Kanadě vydávají zahraniční majitelé, uplatnitelné při daňovém přiznání jako výdaje - což znamená, že pro Američany je nevýhodné vydávat v Kanadě noviny), dále informace o tom, jak se proti zahraničnímu vlastnictví tisku brání různé evropské země, zejména Francie, kapitoly o divoké privatizaci (rozkradení) českých deníků, jako MFD, Právo, Zemské noviny či Večerník Praha, historii toho, jak se z pokusů vytvořit z Lidových novin kvalitní a inteligentní deník postupně stal Němci ovládaný bulvární plátek, dokumentaci k četným případům cenzury v českém tisku, vlastněném Němci, kdykoliv se Čelovský někde chtěl varovně zmínit, že český tisk drtivou většinou ovládají německé firmy, anebo jako historik psát o sudetoněmeckém problému jinak než prosudetoněmecky (autor uvádí hned čtyři příklady razantní cenzury v deníku Mladá fronta Dnes; docela pikantní mj. také je, že o konferenci pod názvem "Konec národních médií", která se konala na Univerzitě Karlově začátkem roku 2001 a kde konstatoval Jaroslav Veis, že, kromě Práva a Haló novin, české celostátní deníky už jsou, nebezpečně, v rukou německých majitelů, žádné noviny v ČR nereferovaly - pročpak asi?), a pak rozsáhlou korespondenci s českými politiky, poslanci a vzdělanci, jimž první vydání své knihy Čelovský v září 2001 rozeslal.

Odpověděla mu jen asi pětina z 1340 lidí, na něž se obrátil, a i když mnozí s jeho varováním souhlasili, skoro všichni reagovali zcela bezmocně. Proto, píše Čelovský v úvodu druhého vydání své knížky:

Ohlasy na knížku Konec českého tisku? mě přesvědčily, že na českém strništi už nikdy nevzejde obilí s tučnými klasy - všude vidím růst plevel. Prodali jsme vodu, kterou pijeme, plyn, na němž vaříme, a zítra prodáme cizincům telekomunikace, které nás spojují, i elektřinu, jíž svítíme. Na prodej toho zbývá už jen málo, snad jenom špitály a kriminály.

Prodali jsme také naše noviny, které se dnes přestaly pohoršovat nad tímto zločinným výprodejem národní podstaty, a dokonce se ani netáží, jak se uživíme, když už nebudeme mít vůbec nic na prodej.

Proto jsem z názvu této knížky odstranil otazník.

29. 4. 2002
Zákony ohledně ochrany civilistů ve válce jsou jasné. Lidé, kteří tyto zákony nerespektují, by měli skončit na lavici obžalovaných. V Haagu se nyní konají procesy s osobami, obviněnými z válečných zločinů. Jejich účelem je zjistit, které obžalované osoby porušovaly válečné právo týkající se civilistů. Nelze popřít věcné důkazy. Izrael použil buldozerů, jimiž rozbil celé bloky domů. Použil ke zničení tábora hypermoderních zbraní. Střílel do tábora protileteckými zbraněmi značky Vulcan. Použil vrtulníků značky Cobra a z nich střílel protitankové rakety do domů. Některé tyto zbraně byly vyrobeny ve Spojených státech a byly prodány Izraeli pod podmínkou, že budou použity pouze k obranným účelům. Vyvinul Izrael při svých vojenských akcích veškeré úsilí k ochraně civilistů? Potřebujeme odpovědi. Proč nepovolil Izrael humanitárním organizacím vstup do tábora Dženin, aby se postarali o zraněné a nemocné? Potraviny, voda a lékařská pomoc byla odepřena obyvatelům tábora po celý týden. Pracovníkům OSN, humanitárním organizacím a novinářům nebylo dovoleno přiblížit se na scénu asi dva týdny. Nemocní a zranění zůstali bez pomoci. Proč? Byli všichni obyvatelé tábora Dženin teroristé?
29. 4. 2002
Počet mrtvých na palestinských územích a v Izraeli neustále roste. Mnoho mrtvých jsou palestinské děti, informovala ze západního břehu Jordánu reportérka BBC Orla Guerinová. Palestinci podle ní konstatují, že izraelští vojáci za poslední týden zastřelili čtyři děti. Jeden zastřelený chlapec se jmenoval Mohanad, to znamená meč, a bylo mu dvanáct let. Byl zastřelen minulé pondělí na pohřbu.
29. 4. 2002

"Vezměte například palestinské ministerstvo školství. V horním patře, kde byly archivy a počítače, byla zkáza naprostá. Počítače byly rozbity a rozházeny po podlaze, sejfy byly otevřeny výbušninami, všude se válely poházené papíry, zásuvky u stolů byly prázdné, telefony byly rozdrcené. Často to byl jen obyčejný vandalismus. Peníze ze sejfu byly vykradeny, nábytek byl obrácen vzhůru nohama, papíry byly rozházeny po místnostech. Izraelská armáda si odnesla všechny pevné disky od všech počítačů. Všechna důležitá data byla zkonfiskována. Veškerý důležitý obsah ministerstva zmizel: seznamy žáků, výsledky zkoušek, seznamy učitelů, celá logistika palestinského školského systému.

Ministerstvo zdravotnictví utrpělo stejný osud. Pevné disky, které obsahovaly všechny informace, o stavu nemocí, o lékařských testech, seznamy lékařů a zdravotních sester, logistiku nemocnic, to všechno Izraelci zkonfiskovali.

I lidé, kritičtí vůči palestinské samosprávě, přiznávali, že tato dvě ministerstva - školství a zdravotnictví - fungovala dobře. Byla totálně zničena.

A to se stalo v podstatě všem palestinským vládním úřadům. Zmizely informace o registraci pozemků, domů a bytů, o daních a vládních výdajích, o řidičských zkouškách a řidičských průkazech, všechno, co je nutné k řízení moderní společnosti.

Skutečný cíl je jasný: zlikvidovat nejen palestinskou správu, ale i samu palestinskou společnost: zatlačit ji zpět z etapy vznikání moderního národa do primitivní společnosti z turecké éry."

Shrnujeme článek Uriho Avneriho o návštěvě deseti izraelských aktivistů z organizací Gush Shalom and Ta'ayush v městě Ramallah. Článek vychází v hebrejštině v časopise Ma'ariv.

29. 4. 2002

Svět se dnes postavil vzhůru nohama. Izrael je obviňován mezinárodním diplomatickým a novinářským společenstvím z válečných zločinů, Evropský parlament hlasuje pro obchodní sankce proti Izraeli, a údajní bojovníci za lidská práva požadují, aby mírovému spoluvyjednavači Jicchaka Rabina - nikoliv Jásiru Arafatovi, ale izraelskému ministru zahraničí Šimonu Peresovi - byla odebrána jeho Nobelova cena míru. Avšak skutečnou příčinou rozkladu procesu z Osla a příčinou bezprecedentních vojenských zásahů Izraele na západním břehu Jordánu je terorismus - terorismus, proti němuž se Arafat původně rozhodl nezasáhnout a v poslední době ho povzbuzuje a financuje. Shrnujeme článek Davida Horovitze, editora publicistického časopisu The Jerusalem Report, který vyšel v deníku Independent.

28. 4. 2002
"Vzhledem k tomu, že novináři nejsou na místě, aby se sami přesvědčili, co se děje, jejich očima se stávají vojáci. To vysvětluje onen obrovský rozdíl mezi tím, o čem jsme informováni my, a mezi tím, co vidí svět, zejména arabský svět. V arabských televizních stanicích (ovšem nikoliv jen v nich) je vidět, jak izraelští vojáci okupují nemocnice, rozbíjejí zařízení, poškozují léky a zabraňují lékařům, aby se starali o pacienty. V jednom interview šeptal lékař do telefonu a vysvětloval, že musí mluvit tiše, protože jinak by voják ve vedlejší místnosti rozhovor přerušil. Zahraniční televizní stanice po celém světě odvysílaly záběry pěti Palestinců z národní palestinské armády, kteří byli zblízka zastřeleni do hlavy: jeden z nich byl prý ředitelem orchestru palestinské správy. Některé televizní stanice přinesly informaci, že byli tito lidé chladnokrevně zastřeleni poté, co byli odzbrojeni." Citujeme z izraelského listu Haarec.
Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
30. 4. 2002 Přežijí alespoň některé poslední nezávislé regionální české listy? Petr  Klukan, Daniela Pilařová
30. 4. 2002 Evropa má lepší model podnikání než Amerika - a on funguje   
30. 4. 2002 Izrael znovu odmítl vpustit inspektory OSN do tábora Dženín   
30. 4. 2002 Prague on Film: Festival českého filmu v Londýně a v Edinburku   
29. 4. 2002 Amerika je nejnerovnější společností industrializovaného Západu   
29. 4. 2002 Děti, o které přišla Palestina   
29. 4. 2002 "Výchovné metody" v České republice Jan  Šťastný
29. 4. 2002 V Evropě se znovu šíří antisemitismus   
29. 4. 2002 Konec českého tisku - v druhém vydání, tentokráte bez otazníku Jan  Čulík