20. 2. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 2. 2002
"Ministerský předseda Ariel Šaron by zřejmě nenašel nadšenějšího stoupence své politiky než českého premiéra Miloše Zemana," napsal v úvodu poněkud ironického rozhovoru s českým premiérem Zemanem v izraelském listě Haarec reportér Yossi Melman. (Ten, kdo si přečte tento článek, uvidí, že Zemanovy včerejší protesty, že "byl citován špatně", jsou nepřesvědčivé. Že se proti jeho mlžení na tiskovce nikdo z českých novinářů nezmohl na věcný protest, to je jiná věc. Překvapující to však není.)

Z izraelského článku vysvítá mezi řádky, že izraelský reportér prostě nevěří svým očím, že může nějaký vedoucí politik nějaké země hovořit tak naivně a neinformovaně, pouštět si tak ješitně a neopatrně pusu na špacír. "Nepřijel jsem do Izraele podporovat věc českých podnikatelů, ale vyjádřit solidaritu mezi našimi dvěma malými zeměmi." (Naivita tohoto druhu je v mezinárodní politice neuvěřitelná. Kdyby byl tento výrok pravdivý, proč Zeman do Izraele vůbec jezdil? Kdo ho nutil, aby si naběhl a udělal mezinárodní skandál? Chtěl-li Zeman údajně svými výroky v Izraeli uštědřit políček Francii, že neinvestovala do ČEZu v ČR, byl to tedy ale políček hodně neobratný. Měl by si uvědomit, že se ČR dostává do zpráv mezinárodních sdělovacích prostředků tak jednou za půl roku až rok a její pověsti zrovna neposlouží, když je to informace o tom, že se český premiér vyjadřuje o složitých mezinárodních otázkách s bezbřehou stereotypní jednoduchostí.)

Pokud ovšem Miloš Zeman závisí, co se zdrojů informací týče, na českých sdělovacích prostředcích a činí si úsudek ohledně toho, co se děje kolem něho ve světě, podle toho, co se dočte v MFD, v Lidových novinách, anebo co vidí v České televizi či v televizi Nova, není divu, že vystoupí-li na mezinárodní scénu a je-li možno na okamžik zaslechnout jeho výroky v angličtině, působí to, s odpuštěním, jako když promluvil buran. Je to z toho, že česká média nepřinášejí informace z nejrůznějších úhlů pohledu a nekonfrontují je navzájem - což bývá mimo Českou republiku obvyklé. Normálně lidi vědí, že neexistuje jen jediný, černobílý pohled... (Člověk by ale doufal, že premiér nemusí být závislý na informacích MFD či České televize...)

Šéf ODS Václav Klaus ovšem může těžko kritizovat zrovna Zemana za jeho kontroverzní výroky na mezinárodní scéně, protože ten je považován, zejména v důsledku svých výroků ohledně války o Kosovo, mezinárodně taky za excentrika. Zeman podal další důkaz toho, jak veřejná diskuse, která probíhá v uzavřené české kotlině v nesrozumitelném místním jazyce trpí tím že není vystavována mezinárodním kritickým hlasům častěji. Ukázalo by se totiž, že by čeští političtí představitelé museli daleko intenzivněji myslet, kdyby jim hrozilo, že každý jejich výrok bude na Západě zveřejněn.

Možná že by měli čeští politikové v zájmu praxe jezdit do krizových oblastí v zahraničí víc často a vyjadřovat se k nim v cvičebním zájmu pravidelněji. Co takhle, kdyby se vydal Václav Klaus do Afghánistánu a něco tam řekl o tamější válce? - a Stanislav Gross by se mohl vydat do zálivu Guantánamo a vyjádřit se k tomu, zda mají tamější osoby, zadržované Američany, mít či nemít statut válečného zajatce. Bylo by pak taky zábavné sledovat mezinárodní reakce...:) - Přinášíme podstatné části Zemanova rozhovoru v izraelském listě Haarec.

Zde je shrnutí nedávného článku Jásira Arafata v deníku New York Times, kde se šéf Palestinské samosprávy distancuje od terorismu. Miloš Zeman asi ten článek nečetl - že ho v Mladé frontě dnes nenašel? :) (JČ)

20. 2. 2002
Nemohou kritizovat americkou politiku, ať si myslí jakkoliv intenzivně, že je ostudná, protože jsou na ní všichni závislí, napsal v deníku Independent Robert Fisk. Před několika dny apeloval princ Abdullah ze Saúdské Arábie na "svědomí" Američanů, aby pomohli Palestincům. Emír z Kataru se ponížil ještě více. Arabové, uvedl - a omluvil se za to, že použil takového slova - mají povinnost prosit Spojené státy, aby využili svého vlivu na Izrael. Taková slova jsou hlubinou arabského zoufalství. Je možné, že Washington odmítne žádost Ariela Šarona, aby Amerika přerušila s Jásirem Arafatem veškeré styky, avšak prezident Bush už dávno zapomněl na svou "vizi" palestinského státu - s níž se vytasil, když potřeboval, aby Arabové neprotestovali proti bombardování Afghánistánu, ale rychle ji pohřbil, jakmile splnila svůj účel. Arafatovou rolí je pamatovat si dobře, co je jeho úkolem: chránit Izrael před vlastním, palestinským národem. (Robert Fisk je držitelem jednadvaceti mezinárodních novinářských cen, včetně ceny organizace Amnesty International za reportáže z Alžíru a za reportáže o bombardování Kosova v roce 1999.)
20. 2. 2002
Další palestinský sebevražedný atentátník sám sebe vyhodil v úterý odpoledne do povětří před jednou izraelskou osadou na západním břehu Jordánu, poté, co ho izraelský řidič vytlačil z autobusu, do něhož se snažil nastoupit, informoval v úterý odpoledne pořad rozhlasu BBC "PM". Cyklus násilí v Izraeli pokračuje nezmenšenou silou. Tisíc vysokých izraelských generálů a plukovníků v záloze zahájilo kampaň, aby se Izrael stáhl z Gazy a z velké částí západního břehu Jordánu. Brigadýr Eve Jenke [jméno uvádíme bez záruky, je z rozhlasu] je členem této Rady pro mír a bezpečnost:
20. 2. 2002

Americké úřady nalezly osobu, podezřelou z loňského šíření antraxu, ale nechtějí proti ní zakročit či zveřejnit její jméno, neboť je to bývalý vědec americké vlády, který má informace o tajném americkém vládním výzkumu, konstatovala v úterý čelná americká odbornice na biologické zbraně. Podrobnosti v angličtině viz zde.

Tento muž také poslal z Británie falešný dopis do amerického senátu a zřejmě i kdysi pracoval v laboratoři, kde byly jeho dopisy podrobeny rozboru, uvedla Barbara Rosenbergová, ředitelka pracovní skupiny pro chemické a biologické zbraně z Federace amerických vědců. Profesorka Rosenbergová konstatovala, že byla tato podezřívaná osoba od října loňského roku vyslýchána už dvakrát.

"Ve vládě existuje celá řada informovaných lidí, kteří znají lidi, pracující v oboru antraxu a ti se shodli na určité podezřelé osobě," uvedla Rosenbergová. "FBI tu osobu vyslýchala více než jednou, takže to vypadá, že FBI bere toto podezření velmi vážně." Neuvedla, zda zná jméno dané osoby, ale hovořila o ní jako o muži.

20. 2. 2002
Její součástí bude podle amerických zdrojů prý i zveřejňování falešných zpráv. Nově vytvořený úřad pro strategické ovlivňování plánuje rozšířit tradiční americkou informační válku mimo Blízký východ a Asii i do západní Evropy, napsal deník New York Times. Podrobnosti např. viz zde.
20. 2. 2002
Ve středu dopoledne prohrál Milan Knížák soudní spor s kunsthistorikem Milanem Kreuzziegerem, kterého se pokusil problematickým způsobem vyhodit z Národní galerie. Milan Kreuzziger podal žalobu na neplatnost výpovědi - z března 2001 - a soud uznal výpověď podle § 46, odst. 1, písm. (e) jako neplatnou. - K velmi spornému jednání Milana Knížáka jako ředitele Národní galerie v Praze proběhla na stránkách Britských listů diskuse v květnu 2001 (viz zde a zde) a v uplynulých měsících (J. Vitvar v Mladé frontě dnes, M. Vodrážka v Lidových novinách, časopis Redhot č. 40-41/2001 - www.Redhot.cz aj.). Tento článek napsal autor před středečním soudním projednáváním případu. Konstatoval:

Bohužel, jsem nucen se k této diskus vrátit a doplnit nová fakta a svědectví o fungování nejvýznamnější české sbírkové instituce. 13. prosince 2001 mi generální ředitel NG v Praze poslal dopis - odpověď na můj dopis z 11. července 2001, v němž trvám na dalším zaměstnání v NG. Milan Knížák konstatoval, že se nechce vracet k mému sporu s tehdejší nadřízenou, ředitelkou Sbírky umění 19. století paní Naděždou Blažíčkovou-Horovou a "vyšel mi vstříc" tím, že mi nabídl hned dvě pracovní místa. Píše doslova:

20. 2. 2002
Jakkoliv se již jedná o čistě akademickou debatu (tento návrh správního řádu parlament v minulých dnech odmítl, pozn. red.), cítím jako jeden z tvůrců návrhu nového správního řádu potřebu vyjádřit se k některým argumentům, které na adresu tohoto návrhu zaznívaly. Domnívám se, že poměrně ilustrativní mohou být odpovědi na otázky, které Ministerstvu vnitra zaslal týdeník Respekt. Bohužel pak neměl dostatek místa pro jejich otištění. - Autor níže publikovaného rozboru pracuje na odboru legislativy Ministerstva vnitra ČR.
19. 2. 2002

K clanku:

"Cesi mohou volit na 108 vyslanectvich"

"Moznost volit... budou mit letos poprve i cesti emigranti, kteri ZUSTALI OBCANY SVE VLASTI."

To neni pravda.

Pravda je:

"Moznost volit... budou mit poprve i cesti emigranti, kterym VLADA JEJICH VLASTI JEJICH RODNE OBCANSTVI PROTIPRAVNE, PROTIUSTAVNE A ZLOCINNE N E U K R A D L A..."

Jirina Fuchsova

Ceska basnirka, rodna obec PLZEN,

a 30.000 rodilych Cechu v USA, dodnes, protipravne, protiustavne a zlocinne BEZ OBCANSTVI CESKEHO.

18. unora 2002

VERITAS VINCIT.

Poznámka JČ: Diskriminace Čechů žijících ve Spojených státech Českou republikou je skutečně protiprávní. Britské listy se jí zabývaly dávno, v roce 1997. Celá problematika je vysvětlena v knize ...jak Češi myslí, Chomutov, 1999, str. 367- 410. Dvojímu občanství u amerických občanů zabraňovala nyní už zrušená československo-americká úmluva z roku 1928, ovšem jen pro Čechy, kteří se usadili v USA po roce 1957. Tato skutečnost tvrdě postihla především velkou vlnu exulantů z Československa po roce 1968, kteří byli nesmírně kulturně a politicky aktivní a systematicky se zasazovali za svobodu Československa, podporovali exilová nakladatelství (Josef Škvoreckého, atd.). Existují - protiprávně - různé kategorie Čechů žijících na Západě, někteří z nichž dvojí občanství, a tedy právo volit mají, jiní ho mít nesmějí. Jde mimo jiné o majetkové restituce (majetek, který v ČR po roce 1968 zanechali čeští exulanti) z nichž byli Češi v zahraničí, zejména v Americe protiprávně vyloučeni. Problematiku, která od té doby ovšem zaznamenala určitý pokrok, nikoliv však uspokojivý, vysvětluje tento dialog zveřejněný na konci Britských listů z 15. května 1997. Z mnoha příspěvků Jiřiny Fuchsové na toto téma upozorňujeme např. na závěr vydání BL z 27. 5. 1997 a na esej "Návrat" z 9.6. 1997, viz zde.

Poznámka TP: Nejde jen o Čechy žijící v USA a není to jen právní, ale v prvé řadě politický problém. Všechny Parlamenty od roku 1989 nalezly shodu, že vrátit majetek emigrantům není žádoucí (celkový objem tohoto - vesměs nemovitého - majetku se odhaduje - v dnešních cenách - na 150-200 miliard korun). Proto byly restituce podmíněny českým občanstvím a trvalým pobytem restituenta, tedy předpoklady, které emigranti nemohli splnit.

Obě tyto podmínky, z nichž druhou už Ústavní soud zrušil, jsou z hlediska mezinárodních závazků České republiky nepřijatelné a dlouhodobě neudržitelné, neboť popírají oprávněný a nepromlčitelný majetkový nárok oprávněné osoby, která se dopustila skutku, jejž nelze posuzovat jako deliktní jednání. Emigranti jsou tedy i demokratickou zemí za svou emigraci trestáni a je jen výrazem mimořádné slabosti lobby zahraničních Čechů, že tento stav toleruje. Není tajemstvím, že v individuálních případech se restituce řešily lživým prohlášením a/nebo úplatkem příslušnému úředníkovi.

20. 2. 2002
Dnes je tomu přesně rok, co Velkou Británii zachvátila epidemie slintavky a kulhavky, nyní v podstatě vyvražděním celé populace ovcí a skotu už zvládnutá. 20. února 2001 byl identifikován první případ.

Epidemie měla drastické následky na ekonomiku britského venkova: přicházejí zprávy, že v mnoha venkovských oblastech poklesl příjem z turistiky, na němž britský venkov především závisí, o za poslední rok o více než 40 procent.

Když jsme se vydali loni v říjnu do skotské horské divočiny na asi dvacetikilometrový výlet v Glencoe, po ukončení horské procházky jsme se vrátili na hlavní silnici Glasgow - Fort William zavolaným taxíkem. Stěžoval si, že během léta zaznamenal drastické snížení počtu zákazníků. Nadával na farmáře - vysvětloval, že se epidemie slintavky a kulhavky šířila tak rychle proto, že farmáři (kteří dostávali od státu odškodné za vybitý dobytek) řešili problémy svých většinou tvrdě prodělečných zemědělských usedlostí tím, že v noci vozili svůj skot ke kolegům s nákazou, aby i jejich dobytek dostal infekci. (Proběhlo to i sdělovacími prostředky.)

Nyní konstatoval dr. David Shannon, hlavní vědecký poradce na britském ministerstvu zemědělství v době epidemie slintavky a kulhavky, že výbor, který radil britskému premiérovi, učinil chybné závěry, protože řádně nerozuměl této nemoci, potravinářskému průmyslu ani zemědělské praxi. Shannon ostře zaútočil na středověkou praxi vybíjení a pálení milionů kusů dobytka, která stála britský turistický průmysl mnoho miliard liber.

Britský Nejvyšší soud také v těchto dnech zkoumá rozhodnutí britské vlády vyhnout se uspořádání veřejného vyšetřování důvodů, proč došlo loni v Británii k obrovské epidemii slintavky a kulhavky.

19. 2. 2002
V sociální demokracii a v ODS převládla pragmatická spolupráce. V předvolební analýze míní autor, že zřejmě budou tyto dvě strany v ČR vládnout dál i po červnových volbách, a to profesionálním, manažerským stylem. K jejich spolupráci přispěla krize v České televizi. Sám k tomu dodává: "O koalicích nyní politici všech stran hovoří jako o něčem, co je nejisté a nepředvídatelné. Je to "tichá dohoda" anebo strach? Zdá se, že obojí. Nechuť z prozrazení budoucího směru povolební spolupráce vyplývá i ze zamlžených odpovědí Vladimíra Špidly na otázky ČTK, Práva a Britských listů na tiskové konferenci po sobotním zasedání ÚVV ČSSD (omluvte prosím místy nesmyslný slovosled v přepisu otázek na TK, daný "kvalitou" pracovníků aparátu ČSSD). Přitom analýza současné volební podpory jednotlivých stran docela jasně ukazuje, které strany pravděpodobně budou mít po volbách vrch. Pravděpodobnost radikálních překvapení je relativně malá. Prognózu pravděpodobných výsledků i možnost vzniku koalic můžete ovšem brát nyní stejně tak vážně, jako nevážně.
19. 2. 2002

(Interpretace není zločin, Dům umění města Brna, 6.2. - 24.2.2002)

Výstavu k tématu zcizení jiných výtvarných děl připravil Dům umění města Brna, pod kurátorským vedením Radka Horáčka. Tato známá výstavní síň koncipující výstavy několik let předem našla skulinku a vyplnila ji osmnáctidenní expozicí českých umělců, kteří ve svém díle využili jinou výtvarnou předlohu. Podnětem k této rychlé akci se stala nedávná mediální kauza, v níž byl hlavním aktérem nový držitel umělecké ceny J. Chalupeckého, Tomáš Vaněk. Ten ve své presentaci využil známé Ladovy motivy a doplnil je o erotické symboly (psali jsme o tom v BL zde). Proti tomu se ohradil majitel autorských práv a vnuk slavného kreslíře Josef Lada a na jeho protest Národní galerie Vaňkovi kresby zakryla plátnem. Zrodila se tím kauza, v níž média presentovala tento spor jako střet autorského práva s uměleckou svobodou.
19. 2. 2002
Gustave le Bon, PSYCHOLOGIE DAVU. Revoluce, parlament i reklama a soudci očima roku 1895

Bernard de Launay měl špatný den. Kopance a rány pěstí už ani nepočítal. Když jste velitel Bastily a stojíte beze zbraně uprostřed davu čerstvě vyšinutých občanů, na drobnostech vám nesejde. Hlavní je přežít.

Nepovedlo se.

Možná stačil jeden obratný řečník. Možná stačilo vykřičet: "Nejsme jako oni.". Nebo: "Ať vydá seznam spolupracovníků, zabijeme ho potom!"

Nikdo takový tam ale tehdy nebyl.

Karel Neuwirt, předseda ÚOOÚ
9. 2. 2002

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
20. 2. 2002 Likvidace IPB jako mocenského centra ODS byla nejzávažnější událostí posledních čtyř let Václav  Žák
20. 2. 2002 Hájím svůj návrh správního řádu ČR Jiří  Kaucký
20. 2. 2002 Palestinci a Izraelci: Arabské národy jsou v propasti zoufalství   
20. 2. 2002 Británie vyvraždila 10 milionů kusů skotu "na základě nesprávných předpokladů"   
20. 2. 2002 Pentagon plánuje propagandistickou kampaň ve prospěch "války proti terorismu"   
19. 2. 2002 Jak český premiér srovnal Arafata s Hitlerem   
19. 2. 2002 Britští vojáci v Kábulu obviněni, že zastřelili nevinného muže   
19. 2. 2002 Miloševič: "Západ vyvolával v Jugoslávii, v Československu a v SSSR nacionalismus"   
19. 2. 2002 Co vede k vraždění? Radek  Mokrý
19. 2. 2002 Mladá fronto dnes, nelži! Jiřina  Fuchsová