Z dobře informovaných zdrojů jsme se dozvěděli, že tento pátek ve Sněmovně proběhne setkání představitelů Unie svobody a "Grossova křídla" sociální demokracie, na němž má být rozhodnuto o odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. To je nejvýš žádoucí: uvědomíme-li si, že poslední mediální rada - Rada ČT - byla odvolána právě před rokem, je jasné, že je načase radním opět připomenout pomíjivost jejich funkcí. Kam bychom přišli, kdyby tito na politických stranách zcela nezávislí odborníci směli strávit ve funkci celý šestiletý mandát!

Aktualizace ze soboty 2. února:

Sněmovna v pátek v hlasování rozhodla, že Rada nebude odvolána. Proti návrhu Vladimíra Mlynáře (US) hlasovala v duchu čtyřkoaličního souznění část lidovců a rozdělen byl i klub ČSSD. K přijetí návrhu odvolat Radu tak chybělo 30 hlasů.

Argumenty obou stran, které zazněly v předchozí rozpravě, byly poněkud nepřesvědčivé. Že Rada není účinným a férovým regulátorem na trhu elektronických médií, je jasné minimálně od chvíle, kdy Vladimír Železný v rozporu se závazky z obchodních smluv opustil svého investora a vsadil vše na kartu podpory jednoho politického uskupení. Rada měla zasáhnout v létě 1999 a jestliže tak neučinila, měla být odvolána už v té době, nikoli o dva a půl roku později, kdy totéž hodnocení Železného tunelu vyslovily po sobě dva mezinárodní rozhodčí tribunály.

Proč se tak nestalo, je všeobecně známo: Sociální demokracie, do té doby outsider všech televizí, akceptovala Železného nabídku omezené mediální podpory výměnou za legislativní zdrženlivost. Hlasují-li nyní - u vědomí, že míra této podpory není už pro potřeby ČSSD dostatečná a pro úspěch ve volbách by strana potřebovala podobný servis, jaký dostává ODS - poslanci sociální demokracie pro odvolání Rady, nelze než nazvat to pokrytectvím. Česká republika má takového mediálního regulátora, jaké má poslance.

To zjistil průzkum veřejného mínění organizace CVVM. "Dobrý či spíše dobrý" vztah mají drtivou většinou Češi jen k Slovákům (77 procent) k Polákům má "dobrý či spíše dobrý" vztah 57 procent občanů, k Němcům 45 procent, k židům 43 procent, k Vietnamcům 21 procent, k Romům 11 procent a k lidem z Balkánu a z bývalého Sovětského svazu 9 procent. "Zaveďte proti nim víza!" zní český vox populi. To chce 71 procent Čechů, mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním si to přeje dokonce 76 procent. Nejvíce lidí (25 procent) si přeje zavedení víz proti Ukrajině.

8. ledna 2002 jsme upozornili, že se ztrácejí esemesky, posílané z mobilních telefonů Eurotelu na některá britská telefonní čísla, přestože telefon Eurotelu avízuje, že byla zpráva v pořádku odeslána (a zřejmě si za to účtuje i poplatek). Když jsme o tom v prvním lednovém týdnu informovali Eurotel, bylo nám sděleno, že Eurotel posílání esemesek do zahraničí nezaručuje. Firma má přirozeně odpovědnost za bezporuchový provoz služby, kterou nabízí a za kterou účtuje peníze, takže prvotní reakce Eurotelu byla neuspokojivá. Po publikaci této zkušenosti v Britských listech nám přislíbil nápravu pracovník Eurotelu Martin Žabka a ve středu 30. 1. jsme od něho obdrželi tento dopis:

Dobry den pane Culiku,

nechal jsem vasi stiznost prosetrit z vice stran, vice nasich oddeleni se podilelo na zkoumani pricin, proto jste na odpoved musel cekat delsi dobu, za coz se vam omlouvam. Nicmene bylo zjisteno, ze na trase CR - UK doslo opravdu k technickym nesrovnalostem, konkretne v signalizaci zprav prichazejicich do UK. Jednalo se jen o malou cast mobilnich telefonnich cisel v UK, proto jsme na nasich infolinkach nezaznamenali zadne vetsi ohlasy na neuspesne doruceni SMS zprav do UK, prestoze jsou nasimi zakazniky hojne vyuzivany. Nicmene tato nesrovnalost je jiz v soucasne chvili odstranena na strane propojovatele nasi site se zahranicim. Chyba nebyla zpusobena spolecnosti Eurotel.

Ve středu večer jsme záležitost vyzkoušeli a zasílání esemesek z telefonů Eurotelu na britské mobilní telefony nyní funguje. Panu Žabkovi děkujeme.

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.