2. 1. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 1. 2002
Zveřejňujeme přepis hodinového pořadu stanice Český rozhlas 1 - Radiožurnál Nad věcí, v němž byl hostem Martina Veselovského redaktor Britských listů Tomáš Pecina (pořad se vysílal v pátek 28. prosince ve 23.05). Kompletní zvukový záznam pořadu je k dispozici zde. - Debata se točila kolem žhavých témat, jako je Pecinovo trestní stíhání za schvalování útoku na USA, ale zabývala se např. i obecnější reflexí odpovědnosti novináře, významem termínu "investigativní žurnalismus" a kauzou Vladimíra Hučína.

Proti Tomáši Pecinovi bylo skandálním způsobem zahájeno v České republice trestní stíhání poté, co učinil důležité a odvážné gesto na obranu demokracie v ČR: tak, jako disidenti před ním (a jak je to běžné a srozumitelné pro občany zavedenějších demokracií), podrobil - na vlastní kůži - existující zákony závažné zkoušce: odvolal se na svobodu projevu, zaručenou v ČR Listinou práv a svobod a schválil na obranu Jana Kopala, podle něhož Spojeným státům útok z 11. září "patřil", teroristický útok proti USA, napsal na sebe s úmyslem zdiskreditovat kontroverzní paragraf 165 trestního řádu trestní oznámení a jedna osoba v ČR je na Pecinu podala úřadům.

Tomáš Pecina v pořadu "Nad věcí" mj. vysvětlil, že i když samozřejmě s útokem proti nevinným jednotlivým lidem nesouhlasí, demokracie si nemůže dovolit trestně stíhat názory - proto schválil Kopalův výrok. S názory, které se nám nelíbí, můžeme polemizovat - máme dokonce v demokracii povinnost v racionální diskusi ukazovat, co je na nich podle našeho názoru nesprávného, v demokracii však není možné, aby byl za vyjádření názoru občan trestně stíhán. Jak jsme na to už mnohokrát poukázali, zásadní rozdíl je mezi vyjádřením názoru, který nemůže být v demokracii stíhán (trestný čin "schvalování trestného činu" je stalinským pozůstatkem v českém právním řádu) a výzvou k okamžitému, bezprostřednímu spáchání trestného činu, která trestně stíhatelná právem je. Zajímavě projevili někteří posuchači, telefonující do studia nepochopení principu demokratické plurality a argumentovali jak za Husáka, že když má někdo "nesprávné" názory, musí se to přece zakázat...:)

(Zvukový záznam je ve formátu Real Media.)

2. 1. 2002
Vyprávění o tom, jak jedna televizní kamera zabíjela lidi, jak ugandský diktátor Idi Amin vystavil světu své varle, jak libyjský plukovník Gadháfí během televizního rozhovoru hlučně pouštěl větry, příběhy o inspekci ledničky afrického císaře - kanibala, o obědě s šéfem MI6 a o návštěvě v tajném muzeu KGB, o tom, jaké to je být svědkem toho, když v Saúdské Arábii useknou u soudu zloději ruku, či ležet bez možnosti se pohnout v nemocnici v Bělehradě, zatímco kolem padají bomby NATO, líčení o výpravě mezi partyzány, obchodující s kokainem v Kolumbii, o setkání s vražedným bin Ladenem v Afghánistánu, o natáčení v Libanonu, kde se vás rozhodli zavraždit izraelští vojáci - to jsou některé z námětů nové knihy známého britského televizního novináře, kterou dnes recenzujeme.

Pětapadesátiletý John Simpson je jedním z hlavních mezinárodních reportérů televize BBC. Poslední čtyři roky už v Británii nežije: odstěhoval se s manželkou do Dublinu - do londýnského ústředí BBC, je-li toho zapotřebí, tam dorazí za čtyři hodiny. (Toto v současné globalizované společnosti už docela běžné uspořádání mi připomnělo, jak šokováni byli pracovníci České televize, když bylo v roce 1998 navrženo, že by měl do Prahy k moderování televizního pořadu Jan Čulík z Británie létat! :)) Simpson pravidelně připravuje reportáže pro zpravodajství televize BBC a její hlavní publicistické pořady (nejnověji se 18. listopadu 2001 v Británii vysílal jeho dokumentární film o osvobození Afghánistánu v pravidelném pořadu Panorama - zde je jeho anglický transkript; "znepokojující film" Johna Simpsona o tom, jak zasahování supervelmocí do vnitřních záležitostí Afghánistánu tam vyvolalo dobu temna, se vysílal v televizi BBC dne 7. října, jeho anglický transkript je zde. )

Na satelitním televizním okruhu BBC World má John Simpson publicistický pořad Simpson's World, který má sledovanost - 130 milionů diváků. (Navzdory všeobecné falešné představě, není americká "macdonaldovská" televize CNN celosvětově ani nejsledovanější, ani nejvlivnější, uvádí Simpson - tou je podle něho právě stanice BBC World.) Vysoká sledovanost pořadu Simpson's World, píše John Simpson, má za následek to, že v současnosti není na světě už žádné místo, kde by ho na ulici nezastavovali lidi a nedávali se s ním do řeči o jeho televizních pořadech.

Přečetl jsem o vánoční dovolené v savojských Alpách Simpsonovu tuto druhou, více než čtyřistastránkovou autobiografickou knížku, nazvanou podle jména jedné divadelní hry klasického anglického dramatika ze sedmnáctého století Thomase Middletona A Mad World, My Masters (Šílený svět, pánové, PAN Books, Londýn, 2001, ISBN 0 330 35567 8).

Od té doby, co se před čtyřmi lety John Simpson odstěhoval do Dublinu, podnikl celkem 256 cest do zahraničí - v průměru jednu cestu letadlem každého pět a půl dne. Kniha je souborem neuvěřitelných historek a zážitků, jichž byl tento globální novinář za dlouhá desetiletí své činnosti (pro BBC začal pracovat v roce 1966) svědkem. Doporučuju ji jako nutnou četbu pro každého, kdo se zajímá o seriózní, profesionální novinářskou práci.

Nikoliv kvůli těm výstředním historkám, o nichž se zmiňuji výše, ale kvůli něčemu daleko závažnějšímu. Na Simpsonovi mě fascinuje jeho hodnotový systém - směsice buržoazních postojů a hrdé nezávislosti. Simpson je nepokrytě členem britského establishmentu - přesto ho však ze svých humanistických pozic neváhá ostře kritizovat. Je za to - většinou - chválen. (Když se stal na jaře roku 1999 terčem kritiky britské vlády, že prý vysílá z Bělehradu v televizi BBC propagandu pro Miloševiče, a velmi dobře se proti tomu obhájil - konflikt skončil ztrapněním britské vlády, přišel mu po návratu do Británie ze Srbska naproti nejen šéf zpravodajství BBC, ale i generální ředitel této veřejnoprávní organizace.) Simpson pochází ze středních vrstev, je nesmírně dobře placen, píše pravidelně pro konzervativní listy Sunday Telegraph a Spectator (jenže není konzervativec! jeho případné "stranickopolitické" názory jsou z jeho veřejných postojů i z jeho práce neidentifikovatelné, jak to má být u autentického novináře), a hrdě je si vědom své ceny. Zároveň však systematicky projevuje při své novinářské práci silně volnomyšlenkářský postoj. Dále je na jeho nové knize fascinující, že její autor při své práci projevuje kritickou nezávislost, avšak nikoliv bez vazby na základní lidské, civilizační hodnoty. Simpson není relativista, nezastává v Čechách nyní často šířený názor, že "všechno je relativní, a tedy všechno je dovoleno a každý máme svou pravdu". Dokáže prosazovat základní myšlenky svobody, demokracie a humanity, jimiž neúprosně poměřuje to, s čím se v "šíleném" dnešním světě setkává.

2. 1. 2002
Jednou ze dvou zajímavých knih, které jsem přečetl přes Vánoce, byl více než čtyřistastránkový životopis spisovatele, dramatika - stalinisty a posléze chartisty - Pavla Kohouta od dr. Pavla Kosatíka Fenomén Kohout. Přestože je Pavel Kosatík (1962) charakterizován na zadní záložce této publikace jako "uznávaný a čtený autor české literatury non-fiction, ve svých knihách kombinuje historické a psychologické postupy" (sic!) (texty na obou záložkách knihy, zejména na přední, jsou dost negramotné, je zjevné, že text na záložkách nepsal autor, jehož způsob vyjadřování je o mnoho tříd výš), tento životopis Pavla Kohouta je velmi dobře napsané dílo. Je to profesionálně zpracovaný materiál o životě jedné z nejzajímavějších a nejkontroverznějších postav moderních českých kulturních a politických dějin. Poskytuje mnoho podnětů k zamyšlení, už proto, že Kosatík se nad svým materiálem do rozsáhlejších spekulací o jeho významu - vlastně záslužně - nepouští, a tak dává čtenáři prostor k jeho vlastním úvahám.
31. 12. 2001

Úderem půlnoci z 31.12. na 1.1. přijalo dvanáct členských zemí Evropské unie jednotnou měnu euro, spíše jako politické než ekonomické gesto. (Půlnoční ohňostroj v noci na Silvestra v Bruselu doprovázelo poněkud nevysvětlitelně orchestrální provedení Smetanovy Vltavy - že by nenápadně vstřícné gesto vůči žadatelským zemím o vstup do EU? To si nejsme jisti...) Významný krok směrem k další integraci Evropské unie přivítali občané, oslavující v evropských městech příchod nového roku s nadšením, i když, jak na to poukázala televize BBC ve svém živém zpravodajském vysílání o příchodu nového roku v Evropě, drtivé většiny z více než 300 milionů občanů Evropské unie se politikové EU neobtěžovali dotázat v referendu, zda si zavedení nové měny skutečně přejí. I když je zavedení eura významným politickým krokem, může přivodit Evropě značné ekonomické komplikace. Jak uvedl v neděli britský týdeník Observer, euro přináší i konkrétnější problémy. British Journal of Dermatology, britský vědecký časopis pro dermatologii, ve svém nejnovějším čísle varoval, že nové mince euro způsobí ekzém více než 45 milionům obyvatelům evropských zemí a že by se měly brát do rukou asi v rukavicích. Jedno a dvoueurové mince totiž obsahují vysoké procento niklu a alergie na nikl postihuje v Evropě každého sedmého občana.

21. 12. 2001
"Když jsem byl malý kluk, doslova jsem uctíval Andreje Tarkovského jako boha. Viděl jsem všechny jeho filmy několikrát a mnoho epizod znám nazpamět' i dnes. Mým nejoblibějším filmem bylo Zrcadlo, možná, proto, že nemělo řádnou fabuli a vůbec jsem mu nerozuměl. Ted' existují celé knihy s podrobným komentářem k Zrcadlu, vysvětlujícím co chtěl Tarkovskij vyslovit tím filmem a na co jenom mohl dělat narážky kvůli komunistické cenzuře." - Na Andreje Tarkovského vzpomíná odborník na ruskou literaturu a kulturu z Glasgow University Andrej Rogačevskij. S poznámkou Jana Čulíka.
21. 12. 2001

Otevřený dopis ústavním činitelům ČR

Je nepřípustné, aby byl v demokratickém režimu kdokoli trestně stíhán za veřejné vyjádření svého názoru, jakkoli se tento názor může zdát společensky závadný a nepřijatelný. Pozvedněte svůj hlas a připojte se k protestu proti trestnímu stíhání Jana Kopala a Tomáše Peciny - zde je dopis několika ústavním činitelům České republiky, pod který stačí uvést jméno, adresu a podpis a zaslat na uvedené adresy, a to buď všem adresátům nebo pouze vybraným. Nedopusťte, aby se z České republiky stal policejní stát.

2. 1. 2002

Novináři Fergal Keane a Aidan Laverty obdrželi od organizace Foreign Press Association cenu za nejlepší televizní dokumentární film roku (TV Story of the Year Award) za svůj investigativní film, vysílaný v pravidelném pořadu televize BBC "Panorama" o roli dnešního izraelského premiéra Ariela Sharona při masakrech Palestinců v uprchlických táborech Sabra a Shatila, k nimž došlo v roce 1982. Český překlad tohoto pořadu jsme publikovali v BL zde, anglický transkript je zde.

22. 12. 2001

Šéfredaktor deníku Guardian Alan Rusbridger obdržel těsně před Vánocemi výroční britskou cenu Šéfredaktor roku od novinářské poroty pořadu What the Papers Say komerční britské televizní stanice Granada za vynikající novinářskou práci a redakční úsudek od 11. září. Porotci konstatovali, že mu udělují tuto cenu za to, že udržuje list Guardian na špičce světového tisku a za to, že stojí v čele skutečně prvotřídní práce. Výrok poroty pokračuje: "Od událostí 11. září je řízen deník Guardian na základě příkladného, inteligentního úsudku." (Porota také pochválila internetové stránky listu Guardian, které během roku 2001 zaznamenaly celkem 42 milionů přístupů od 4 milionů jednotlivých čtenářů.) Porota se skládala z novinářů z televizní stanice Granada TV, z komerčního zpravodajského televizního studia Independent Television News a z BBC. - Kvalitní novinářské práce listu Guardian jsme si vědomi dávno - víme, že deník Guardian patří svou investigativní prací a často i nezávislým úsudkem světově k novinářské špičce. Z britského tisku publikuje Guardian daleko nejvíc nových informací a analýz, a proto ho budeme zřejmě i nadále často využívat jako zdroj informací, které se mnohdy do ČR vůbec nedostanou, protože pro tamější média nejsou uznána za dostatečně "konvenční" podle interních pražských mediálních měřítek - přesto jsou tyto informace zcela základní součástí mezinárodního politického diskursu.

Josef Nejedlý, úředník, který zatajuje informace
27. 11. 2001

Pro jednání s českými úřady typický dopis, jehož obsah lze nejlépe charakterizovat větou "Trhni si nohou, občane!", přišel tentokrát z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Josef Nejedlý (na snímku) nám v něm sděluje, že nám ÚOOÚ neposkytne text žaloby Českého statistického úřadu. S přemýšlením si arogantní úředník nedal práci a vzal prostě první paragraf, který v zákoně č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím našel: dokument se prý netýká činnosti jeho úřadu, ačkoli právě k jeho rozhodnutí se žaloba vztahuje...

Proti rozhodnutí jsme se ihned odvolali a po uplynutí patnáctidenní lhůty podáme na ÚOOÚ správní žalobu.

2. 1. 2002
Přinášíme plný text žaloby, kterou podává Tomáš Pecina na Český statistický úřad (ČSÚ) v souvislosti s tím, že ČSÚ odmítl poskytnout Britským listům jednu část své žaloby na Úřad pro ochranu osobních údajů.
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
18. 12. 2001
Dopis redakci, který si autor přeje zveřejnit. Pisateli velmi děkujeme, a čtenáře vyzýváme, aby, mají-li zájem o investigativní práci Britských listů, naše snažení finančně také podpořili. Děkujeme za finanční příspěvky, které v těchto dnech dostáváme, a apelujeme na další čtenáře, aby se i oni připojili ve veřejném zájmu jakoukoliv či během roku jakkoliv rozdělenou částkou. Obrovský význam Britských listů pro rozvoj demokracie je zřejmý, stejně i jako jejich vliv - například v prvních několika týdnech po útocích na 11. září vedla nezávislá politika zveřejňování jinde v češtině nepřístupných informací, že stoupla čtenost BL proti normálu čtyř až pětinásobně, tedy na přibližně 30 000 přístupů denně. Zejména v dobách krize se lidé k BL obracejí pro nezávislé informace. Podílejte se i vy svým finančním příspěvkem pro BL na budování demokracie v České republice. Záleží čistě na vás, zda budou Britské listy moci efektivně vykonávat i nadále svou práci hlídacího psa demokracie. - Prodej reklamy se rozjíždí pomalu a pokud se nesejde alespoň obdobné množství příspěvků jako loni, nebudeme moci fungovat jako nezávislý kulturně-politický list. Mnoha lidem by to jistě přišlo vhod - takže opakujeme a zdůrazňujeme - rozhodnutí závisí na vás, na čtenářích.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 1. 2002 Komedie v českých televizích: boj o Havlův novoroční projev Fabiano  Golgo
2. 1. 2002 Britský novinář John Simpson: symbol buržoazní nezávislosti, kritičnosti a slušnosti Jan  Čulík
2. 1. 2002 Případ Pavel Kohout - historie o tom, jak vás vyplivne stádo Jan  Čulík
1. 1. 2002 T. Pecina prosazoval v rozhlase pluralismus, posluchači reagovali: "špatné" názory je nutno zakázat!   
21. 12. 2001 O bití dětí Jan  Čulík
21. 12. 2001 Merry Winterval aneb veselé zimnice Josef  Fronek
21. 12. 2001 Zdeněk Kalista: Baroko se v nejistotě přibližovalo k Bohu skrze tento svět   
21. 12. 2001 Komenský a jeho Labyrint: Proměna renesančního člověka v osobnost baroka Kathryn  Murphy
21. 12. 2001 Místo, kde je domov Vánoc Jan  Čulík
20. 12. 2001 Co je to "civilizace"? Jeden svět a "naše hodnoty"   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
2. 1. 2002 Britský novinář John Simpson: symbol buržoazní nezávislosti, kritičnosti a slušnosti Jan  Čulík
1. 1. 2002 T. Pecina prosazoval v rozhlase pluralismus, posluchači reagovali: "špatné" názory je nutno zakázat!   
22. 12. 2001 Šéfredaktor deníku Guardian dostal cenu za "vynikající úsudek listu od 11. září" Jan  Čulík
20. 12. 2001 Skandál: manžel kanadské guvernérky kritizoval George Bushe Miloš  Kaláb
19. 12. 2001 Není nad neutrálně formulovanou otázku! Tomáš  Pecina
19. 12. 2001 Vítězství západního Talibánu: Tato válka ohrožuje přesně ty svobody, o nichž tvrdí, že je brání   
18. 12. 2001 Případ Majida Majeda v americkém listě Boston Globe: Tvrdý kurs ohrožuje v ČR emigranty z Blízkého východu   
17. 12. 2001 Působí al Qaeda i mezi Albánci v UCK na Balkáně?   
16. 12. 2001 Poslední Osamovo video je "výsledkem akce CIA"   
16. 12. 2001 Sílí tlak na Spojené státy, aby vysvětlily původ posledního Osamova videa