Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová apelovala na Spojené státy, aby respektovaly práva osob, podezřívaných z členství Talibánu a organizace al Qaeda, které jsou zadržované na americké námořní základně na Kubě, informoval britský rozhlas v první zprávě své půlhodinové zpravodajské redakce ve středu v 18 hodin a pokračoval: Na základnu v zálivu Guantanamo už bylo dopraveno padesát osob a dalších třicet tam má dorazit během středy. Námitky proti podmínkám na základně byly vzneseny v důsledku zpráv, že jsou zajatci zadržováni v klecích na volném prostranství. Námitky zesílily, když konstatoval americký ministr obrany Donald Rumsfeld, že není absolutně znepokojen situací zadržovaných osob. V britské Dolní sněmovně uvedl ve středu odpoledne premiér Tony Blair, že byl ujištěn, že je se zajatci zacházeno dobře, a souhlasil, že by s nimi mělo být zacházeno podle Ženevských konvencí.

Spojené státy se ocitají pod sílícím tlakem. Mary Robinsonová jako šéfka úřadu OSN pro lidská práva nyní vznáší otázky ohledně zacházení s osobami, zadržovanými na americké námořní základně na Kubě, ohledně jejich práv a ohledně jejich statutu. Robinsonová požaduje, aby byla tvrzení, že je s těmito osobami špatně zacházeno, podrobně vyšetřována. Ale konstatuje ještě závažněji, že tito muži jsou válečnými zajatci a mají právo na ochranu podle mezinárodního práva, zejména podle Ženevských konvencí z roku 1949:

"Je důležité, aby byla v konfliktních dobách lidská práva a mezinárodní normy lidských práv plně dodržována. Je to dokonce důležitější v krizových dobách a v době obav a nejistoty, aby byly tyto hodnoty veřejně uznávány."

Robinsonová nepřijímá americkou definici "ilegální bojovník", kterou používá Washington, aby se mohl vyhnout omezením Ženevských konvencí. Tyto konvence zakazují výslech kromě zjištění jména, hodnosti a čísla každého zajatého bojovníka. Američané tvrdí, že tito muži jsou podezřelí z terorismu. Ministr obrany Donald Rumsfeld uvedl, že jsou podrobováni výslechům, aby se z nich dostaly cenné informace, které mohou pomoci odvrátit budoucí útoky jiných lidí. V Londýně konstatoval britský premiér v Dolní sněmovně, že tito zadržené osoby jsou nesmírně nebezpečné, ale souhlasil, že se všemi zajatci je nutno zacházet lidsky a že s těmito muži je prý zacházeno lidsky:

"Byli jsme vyrozuměni, že je opravdu s nimi zacházeno lidsky, dostává se jim řádné lékařské péče, řádné potravy, mají to, co potřebují pro vykonávání svých náboženských úkonů, smějí se řádně sprchovat, smějí řádně chodit na vycházky, a tak dále. A jednoduše opakuji: je důležité konkrétně zjistit, jak je přesně s touto skupinou lidí zacházeno a nikoliv okamžitě reagovat na zprávy ve sdělovacích prostředcích."

Avšak americký přístup znepokojil mnoho lidí, včetně mezinárodních právníků a těch osob, které dohlížejí na dodržování lidských práv. Poukazují na možnost tajných procesů u vojenských tribunálů, které by mohly vést k popravám. To všechno skutečně americká vláda připravila a nevylučuje to. Kritikové poukazují na to, že už pouhé podezření ohledně osudu těchto mužů ohrožuje morální autoritu západních demokracií a riskuje vzrůst protiamerických nálad.

Zdá se nám zajímavé, že navzdory tomu, že přístup Guardianu je spíše ironický a osobní (autorem je reportér listu v USA Matthew Engel) a přístup ČTK je vůči Bushovi spíše lokajský, zpráva v Guardianu obsahuje více informací - mj. i to, že totiž Bush ve svých pětapadesáti letech ve vynikajícím zdravotním stavu a nic tedy ani jemu, ani americkému prezidentskému úřadu nehrozí... Guardian lze kritizovat za přehnanou "zábavnost" (avšak s touto ironií, se, opakujeme, v angosaském světě, zejména v Británii normálně k politikům přistupuje - je to korektiv vůči jejich moci) - důležité je však, že si od zprávy britský list na rozdíl od úslužné ČTK zachovává odstup. - Internetové stránky BBC informují zde o tom, že se za tento incident stal Bush terčem celé řady ironických poznámek i v amerických médiích: například David Letterman v televizi CBS konstatoval, že americký vojenský tribunál nyní zahájil trestní stíhání vůči preclíku.

1. Proč jste dosud nezveřejnil obsah dohody, kterou uzavřela ODA s Českou pojišťovnou?

2. Domníváte se, že je správné, aby předseda Občanské demokratické aliance, třetí největší strany Čtyřkoalice, demonstroval veřejně podporu převodu dluhu své strany do nadace, aniž by musel vyhlásit bankrot strany a její činnost vedoucí k dluhu byla předmětem různých vyšetřování, soudních i arbitrážních řízení?

3. Půjde vaše strana do voleb se slibem, že dluh který občanům České republiky vyplyne z tzv. převodu do dobročinné nadace, a o který Česká pojišťovna zkrátí svou daňovou povinnost, nebudou muset hradit občané ze svých daní?

Signatáři:

66x Milan Boehm

(Ve středu 16. 1. na tyto otázky reagoval Václav Klaus v MFD těmito slovy: :))

Já si spíše myslím, že jde o to, komu by to mohlo politicky neprospět. A tady je zřejmé, že je to namířeno na mě, na mou osobu. Na což jsem koneckonců zvyklý a ani mne to moc nepřekvapuje. Navíc se mi zdá, že si tentokrát autoři této petice, a já to považuji za petici, dali spíše vlastní gól. A sleduji-li vlastní internetové stránky, sleduji-li Britské listy a Neviditelného psa, tak i v té nevyzpytatelné komunitě účastníků internetových klání je tentokráte naprosto neuvěřitelně vysoká frekvence těch, kteří souhlasí s mou odpovědí a kritizují autory této aktivity. Já vím, že komunita účastníků internetových debat je specifická, a já bych si z ní netroufal udělat nějaké zásadní závěry na všechny občany České republiky. Je to spíše skupina extrémní. Tam bych čekal, že ta frekvence bude přesně v opačném směru.

Klausova odpověď na zde publikované "tři otázky" je zde.

Zjistil jsme, že z mobilních telefonů firmu Eurotel nelze spolehlivě posílat esemesky do zahraničí. Telefon se sice tváří, že esemesku odeslal, ale text adresátovi nedojde, i když bezpochyby odesílatel za esemesku Eurotelu zaplatil příslušný poplatek. Textové zprávy chodí pouze jedním směrem, např. z britských mobilních telefonů na telefony Eurotel, nikoliv však obráceně. To je naše zkušenost při posílání textových zpráv z několika mobilních telefonů Eurotelu v Praze na několik britských mobilních telefonních čísel. Pracovníci Eurotelu na pražské lince pro pomoc zákazníkům neprojevili absolutně žádnou snahu tuto technickou poruchu opravit. Sdělili nám, že Eurotel "doručování esemesek do zahraničí nezaručuje". (To mi připomíná poštu za komunismu - je dobré, že se Eurotel inspiruje komunistickou totalitou, nakonec je to - alespoň nějaká - "tradice"...:)) Z mobilních telefonů firmy Paegas lze posílat esemesky z ČR do zahraničí na rozdíl od Eurotelu spolehlivě. - Po zveřejnění této noticky se Britským listům ozval Eurotel a přislíbil, že se závadě pokusí přijít na kloub. O výsledku budeme čtenáře informovat.

Poznámka z 28.1. 2002: Dne 8. 1. 2001, v den původního zveřejnění tohoto textu, jsme obdrželi mj. tuto zprávu od Martina Žabky z Eurotelu:

Dobry den,

poprosil jsem nase techniky, zda by mohli vyselektovat pravdepodobnou pricinu neuspesneho dorucovani vasich SMS zprav. O vysledku vas budu informovat.

S pozdravem

Martin Zabka

Dosud čekáme bezvýsledně na odpověď. Textové zprávy z telefonů Eurotelu stále na inkriminované britské číslo nechodí.

Pro jednání s českými úřady typický dopis, jehož obsah lze nejlépe charakterizovat větou "Trhni si nohou, občane!", přišel tentokrát z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Josef Nejedlý (na snímku) nám v něm sděluje, že nám ÚOOÚ neposkytne text žaloby Českého statistického úřadu. S přemýšlením si arogantní úředník nedal práci a vzal prostě první paragraf, který v zákoně č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím našel: dokument se prý netýká činnosti jeho úřadu, ačkoli právě k jeho rozhodnutí se žaloba vztahuje...

Proti rozhodnutí jsme se ihned odvolali a po uplynutí patnáctidenní lhůty podáme na ÚOOÚ správní žalobu.

Několik čtenářů se dotazovalo, jak případně přispět na investigativní práci Britských listů v České republice úvěrovou kartou. Ti, kdo by tak chtěli učinit, nechť napíší na tuto adresu o informace. - (Děkujeme těm, kteří už přispěli.)