|
31. 10. 2001
Rada České televize zvolila na svém středečním zasedání Jiřího Balvína ředitelem veřejnoprávní televize. V hlasování, které je ze zákona tajné, dostal J. Balvín, prozatímní ředitel ČT, 10 hlasů, pro bývalého programového ředitele TV Nova Petra Sládečka byli tři radní a dva hlasovali pro dokumentaristu a kameramana Martina Vadase. Radní Svatopluk Karásek krátce po hlasování odstoupil ze své funkce. Poznámka JČ: Ať by býval byl zvolen kdokoliv, je nutno znovu zdůraznit, že volba generálního ředitele byla protizákonná a nelegitimní, protože zákon praví, že výběrové řízení musí být veřejné a Rada ČT ho utajila. Kdyby bylo konkursní řízení veřejné, jak požaduje zákon, lidé by mohli posoudit hodnotu jednotlivých předložených projektů a pro Radu by bylo obtížné zdůvodnit, proč případně vybrala špatného kandidáta. Takhle se těžko může Rada ČT hájit, že při tajném řízení nepropadla politických tlakům a čachrům. - Volba Jiřího Balvína je zradou na českých televizních koncesionářích a potvrzením nynějšího stavu, kdy Česká televize zůstane v krátkodobé perspektivě sinekurou, nekriticky a neprůhledně rozdělující miliardy vybrané z koncesionářských poplatků (protiprávně jsou utajovány platy vedoucích pracovníků ČT i rozpočty pořadů - i když to všechno platí občané, nesmějí vědět, kam ty peníze jdou) mezi své zaměstnance a "příznivce", aniž by byla schopna poskytovat profesionální službu, hodnou moderní demokratické společnosti - jak to konec konců prokazuje nyní například svým zpravodajstvím každým dnem. Balvín je ředitelem, zastávajícím zájmy televizních spiklenců, nikoliv zájmy české veřejnosti. Jeho hlavní politikou bude udržet se ve funkci za každou cenu a tomu přizpůsobí všechno. V rychle se měnící mezinárodní situaci se nezreformovaná a neprofesionální Česká televize bude i nadále stávat stále irelevantnější a zanedlouho skončí v privatizaci. Šokující je pro vnějšího pozorovatele absolutní neporozumění, s nímž přijali členové Rady ČT jediného profesionálního kandidáta a představitele normálního západoevropského přístupu, Petra Sládečka (na něhož na rozdíl od ostatních kandidátů čekají lukrativní nabídky práce v západních televizích) - avšak při úrovni těchto členů Rady ČT a celkovém povědomí české společnosti o roli a práci sdělovacích prostředků to není překvapivé. Jak jsme psali v Britských listech opakovaně, kauza Česká televize dávno skončila a na věci se už nedá zachránit nic. |
|
1. 11. 2001
Britské listy dnes podávají žalobu na Radu České televize za to, že při volbě generálního ředitele neoprávněně vyloučila ze svých jednání veřejnost. Celý text žaloby přineseme v zítřejším vydání. |
|
1. 11. 2001
Čelný britský vojenský historik profesor Sir Michael Howard zaútočil v pondělí ostře na pokračující bombardování Afghánistánu. Na konferenci, společně uspořádané listem Guardian a vojenským Royal United Services Institute přirovnal nynější vojenské úsilí Západu ke snahám "zlikvidovat rakovinné buňky autogenem". "Prezident Bush udělal strašlivou a nenapravitelnou chybu, že svůj boj proti terorismu nazval válkou". Shrnutí jeho přednášky v angličtině je zde.
|
|
1. 11. 2001
Spojené státy se musejí začít chovat oficiálně jako imperiální globální velmoc, má-li být na světě stabilita a mír, argumentuje konzervativní historik Niall Ferguson. Ferguson je profesorem historie na Oxford University. Tento argument přednesl na konferenci o "Nové politice pro nový svět", kterou uspořádali společně deník Guardian a Royal United Services Institute v Londýně v úterý 30. října. Jeho text vyšel v deníku Guardian ve středu 31. října.
|
|
1. 11. 2001
Tony Blair se setkal s ostrou kritikou bombardování Afghánistánu během své včerejší návštěvy v Sýrii. Syrský prezident odmítl odsoudit Palestince jako teroristy a argumentoval, že odpor proti okupaci vlastního území je zcela legitimní, informovala včera britská televize v této ukázce z večerních zpráv.
|
|
1. 11. 2001
Znepokojující je nynější debata o tom, zda by mělo být použito taktických jaderných zbraní k likvidaci teroristických výcvikových táborů. V roce 1978 informoval tehdejší americký prezident Jimmy Carter nejaderné signatáře smlouvy o nerozšiřování jaderných zbraní, že Spojené státy nebudou první, které by použily jaderné zbraně. Jejich podpora tomuto postoji "pasivní bezpečnosti" pomohla zabránit šíření jaderných zbraní. Avšak válka v Perském zálivu v roce 1991 tuto doktrínu rozmělnila. Nyní přicházejí zprávy, že Američané jednají o možnosti užít miniaturních jaderných bomb k likvidaci podzemních teroristických skrýší. Odborníci na jaderné odzbrojení se obávají, že Spojené státy v blízké budoucnosti obnoví nejen subkritické jaderné zkoušky, ale i podzemní exploze v úsilí vyvinout nové typy taktických jaderných zbraní, napsal v redakčním komentáři 1.11. list The Japan Times.
|
|
1. 11. 2001
V Británii podpora pro válku klesá a zdá se, že odcizena je i velká část muslimského obyvatelstva. V zahraničí arabské veřejné mínění se staví proti bombardování muslimskéo Afghánistánu a Američané mají příliš mnoho práce s bombardováním, než aby pomáhali vyjednávat mezi Palestinci a Izraelci. V úterý také vyšlo najevo, že existují neshody ve Washingtonu mezi ministerstvem obrany a Pentagonem ohledně toho, jak velké mají být vojenské akce v Afghánistán a zda je rozumné pokračovat s bombardováním během Ramadánu. Navzdory těmto zklamáním zůstává spravedlnost spojeneckých cílů stejně tak silná jako dosud a vojenské akce na její podporu prokázaly značný pokrok, napsal v redakčním komentáři včera britský list Daily Telegraph.
|
|
1. 11. 2001
Celý on-line chat s eko-sociologem Janem Kellerem nejen o jeho nové knize si můžete přečíst zde. "Mnoho sociologů dnes hovoří o tom, že v důsledku toho všeho z politiky na úrovni státu dnes odchází moc. V 60. a 70. letech vládl optimismus ohledně možností občanů ovlivňovat politiku formou sociálních hnutí. Ta však prošla během 80.let vážnou krizí, kerá dosud přetrvává. Vzniká "nejistá společnost" a já se v knížce snažím naznačit, komu to vyhovuje a kdo na to doplácí. Je jasné, že přemíra jistot zavádí stagnací, "příliš mnoho společnosti" však společnost rozbíjí. V současné době je obtížné najít nějakého aktéra, který by byl schopen rozkladným tendencím čelit." "Současná koncepce udžitelného rozvoje je jen mlhavým příslibem, že pokud se budeme všichni hodně snažit, situace se bude zhoršovat o něco pomaleji. Planeta není dimenzována na šest miliard lidí s konzumem na úrovni průměrného Kanaďana či Američana. Ví se jen to, že Američan ani Kanaďan ze své životní úrovně nesleví a ti ostatní je budou chtít dohnat. Nemohu si pomoci, ale "peklo" je skutečně nejvýstižnější symbol pro situaci, která pak nastane." To jsou některé názory, kterými Jan Keller provokuje mocné, nemocné i bezmocné... |
|
1. 11. 2001
Při příležitosti "vstupu Vladimíra Železného na Slovensko" požádal Jana Čulíka o rozhovor slovenský časopis Domino. V odpovědích JČ rekapituluje Železného televizní "podnikání" od samého začátku.
|
|
1. 11. 2001
Ondřej Fér nesouhlasí s tím, že Štěpán Kotrba na stránkách BL odhalil pokrytectví Karla Březiny; Jan Čulík argumentuje, že to bylo plně legitimní
|
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 1. 11. 2001 | Pro osvěžení paměti: Jak je to s Vladimírem Železným | ||
| 1. 11. 2001 | Zlé znamení pro jaderné odzbrojení | ||
| 1. 11. 2001 | Britský vojenský historik: "Al Qaeda ve válce vítězí" | ||
| 31. 10. 2001 | Rada ČT zvolila ředitelem České televize Jiřího Balvína | Tomáš Pecina, Jan Čulík | |
| 31. 10. 2001 | Tariq Ali: Byl jsem zatčen v Německu, protože jsem měl knihu od Marxe | ||
| 31. 10. 2001 | Spojené státy provádějí výcvik teroristů | ||
| 30. 10. 2001 | Použijí Američané v Afghánistánu jaderné zbraně? | ||
| 30. 10. 2001 | Pane Pecino, neprovokujte justici! | Eugen Haičman | |
| 30. 10. 2001 | V hlavě se nám rodí pošetilé myšlenky - Zavřít!! | Jan Čulík | |