Rusko chce zakázat svědky Jehovovy. Záminkou je údajný extremismus

2. 4. 2017

V rámce Akce Sever, jak byl tento zátah stalinských policejních orgánů nazván, bylo nakonec přesídleno do vyhnanství asi 8 000 svědků Jehovových. Muži, ženy, děti, mladí i staří, byli posláni v nákladních vagonech do mrazivé a pusté sibiřské tajgy jen s nejnutnějšími osobními věcmi. Vše co nemohli vzít s sebou, zkonfiskoval stát. Vyhnancům pak byla přidělena otrocká práce – káceli dřevo v nekonečných lesích, vyráběli cihly, plnili zvyšující se normy.

Pak přišla Gorbačovova perestrojka a s ní i určitá úleva. Po revoluci dokonce rozmach, v roce 1991 se na sjezdech, které svědkové Jehovovi uspořádali, sešlo přes 74 tisíc lidí. V celém bývalém sovětském bloku měli svědkové úspěch se svou evangelizační kampaní. V srpnu 1993 se jen na jednom sjezdu stalo členy tohoto náboženství 7 402 lidí. V samotném Rusku je dnes víc než 170 000 aktivních svědků Jehovových a přes 290 000 lidí aspoň jednou v loňském roce navštívilo jejich setkání.

Skončí v dubnu náboženská svoboda v Rusku?

Přenesme se teď do současnosti. Vasilij Kalin se vrátil ze Sibiře, žije v Sankt Petěrburgu, je mu 70 let. Pracuje jako vedoucí centra svědků Jehovových. To co po skoro třiceti letech svobody uctívání zažívá, je jako déja vu. Ministerstvo spravedlnosti Ruské federace podalo žádost k Nejvyššímu soudu, ve kterém navrhuje, aby byla „náboženská organizace Administrativní centrum svědků Jehovových v Rusku prohlášena za extremistickou, aby byla zakázána její činnost a aby byla zrušena.“

Nejvyšší soud už oficiálně 15. března 2017 potvrdil, že se návrhem bude zabývat. Projednávání naplánoval na 5. dubna, 10 hodin moskevského času dopoledne. Výsledkem očekávaného rozhodnutí může být de facto konec svobody náboženského vyznání v Rusku, zákaz setkávání a evangelizační činnosti svědků Jehovových, konfiskace jejich shromažďovacích budov státem, zabavení a blokace účtů a další perzekuce včetně pokut a věznění.

Jak k něčemu takovému ale mohlo dojít? Klíčem je zneužívání zákonů proti extrémismu, které měly původně sloužit na účinnější obranu proti teroristickým činům. Středisko SOVA, které se zabývá lidskými právy a sídlí v Moskvě, uvedlo: „Jak jsme opakovaně konstatovali, protiextremistická legislativa je formulována tak nejasně, že se z ní stává skvělý nástroj umožňující soudní stíhání politických oponentů nebo jiných skupin, které vybočují z řady.“

Už od roku 2007 se postupně úřady a soudy pokoušely (někdy i úspěšně) ukončit činnost místních sdružení svědků Jehovových v několika ruských městech. Potom dosáhly toho, že mnoho publikací vydávaných svědky Jehovovými bylo zařazeno na seznam extremistické literatury. Jako „extrémistické“ byly označeny knihy jako „Moje kniha biblických příběhů“ (obrázková Bible pro děti) nebo „Co Bible doopravdy říká?“ (pomůcka ke studiu Bible). Následně byl zkonfiskován celý dovezený náklad Bible přeložené svědky Jehovovými do ruštiny, a nakonec i zásilka pravoslavného vydání Bible určená svědkům. Rusko jako jediný stát na světě také zakázalo a úplně zablokovalo oficiální stránku této náboženské skupiny jw.org.

I přes narůstající zákazy a pokutování jedinců za náboženskou činnost svědkové reagovali celkem vstřícně. Publikace ze zakázaného seznamu odstranili z míst, kde se shromažďují a přestali je vystavovat na pojízdných stojanech, které používají při evangelizaci. To jim ale nepomohlo. Mnohokrát bylo na videonahrávkách z průmyslových kamer či pořízených přihlížejícími zaznamenáno, jak příslušníci policie zakázané knihy podstrčili na prohledávaná místa, aby je tam pak s „překvapením“ při prohlídce našli.

Co se totalitám nelíbilo: odmítají vzít do ruky zbraň, evangelizují

Ač se to zdá ve 21. století až nepochopitelné, svědkové Jehovovi byla a jsou ještě stále zakazováni v několika zemích (například v Číně, Lybii apod.). Společný rys těchto zemí vždy byl – a zdá se, že i nadále bude – totalitní způsob vlády. Když v roce 1933 nastoupil k moci Adolf Hitler, mezi prvními nepohodlnými skupinami lidí, které zavřel do koncentračních táborů, byli právě svědkové. V táborech měli dokonce svoje vlastní označení – tak jako židé měli žlutou hvězdu, svědkové měli fialový trojúhelník. Jak už bylo řečeno, tuto skupinu věřících nemohli vystát ani komunisté. I na našem území byla zakázána a její činnost probíhala ilegálně v podzemí. Co ale na této skupině totalitním vládám tak vadí?

Zřejmě největším problémem je naprosté odmítání jakékoliv podpory válečných aktivit a nacionalismu. Svědkové Jehovovi sami sebe definují jako politicky „neutrální“, proto ani nerozlišují, jestli se takzvaně válčí „v obraně“ nebo „v útoku“ (s odkazem na biblické pasáže jako je např. Izaiáš 2,4 nebo Jan 17,16). Nechodí na vojnu, tvrdí, že ke státním symbolům mají úctu, ale nechtějí je uctívat. Za vlády Hitlera odmítali zdravit „Heil Hitler“, protože to znamená „Hitler je náš zachránce“, jenže podle svědků je zachráncem jen Ježíš. Právě proto byli v koncentračních táborech, právě proto pracovali za komunismu roky v Ostravských dolech.

Další faktor, který může být trnem v oku mocným, je jejich horlivá evangelizace. Ne každý vítá jejich osobní návštěvy domácností v jejich okolí, nelze ale popřít podobnost této činnosti s dávným popisem toho, co na území tehdejší Římské říše v okolí provincií Galiley, Judey a Samaří prováděl jistý Christos (jak ho označoval Tacitus). Řady svědků se tak rozrůstají (stejně jako kdysi Christových následovníků) a s nimi i počet lidí, kteří vyznávají jejich názory. Pro srovnání, v roce 1950 bylo v 15 zemích bývalého Sovětského svazu 120 000 aktivních svědků, v roce 2000 už jich bylo 360 000. Dr. Jim Beckford, člen Britské akademie, uvedl, že „určité složky ruské pravoslavné církve tajně spolupracují s vládou a snaží se prosazovat své vlastní zájmy a potlačit jakoukoli domnělou konkurenci“.

Co nás čeká? Méně svobody, více nacionalismu, více zbraní

Pátý duben je již blízko, otázka tedy je, co bude následovat? Svědkové Jehovovi už zkusili všechna možná odvolání a svobodu jejich uctívání podpořil už několikrát i Evropský soud pro lidská práva. Pokusili se také odklidit zakázanou literaturu přinejmenším z míst přístupných běžně veřejnosti. Jenže nic z toho už dnes nepomáhá. Dalším jejich krokem je právě probíhající celosvětová dopisová kampaň určená ruskému prezidentovi Putinovi, předsedovi vlády Medvěděvovi, ministru spravedlnosti Konovalovi a dalším představitelům Ruské vládnoucí mašinerie a úřadů.

Kampaň možná Ruské politiky nezastaví, ale aspoň jim ukáže, že svět se dívá. Rusko dál „omezuje svobodu projevu ... a svobodu vyznání a zaměřuje se mimo jiné na svědky Jehovovy,“ všímá si poslední zpráva Výboru OSN pro lidská práva. „To, že se stát rozhodl diskriminovat svědky Jehovovy, by mělo ruské občany znepokojovat,“ říká Dr. Emily B. Baranová, odborná asistentka pro obor Dějiny Ruska a východní Evropy na Státní univerzitě ve Středním Tennessee. „Je z toho totiž vidět, že stát je připravený odebrat rovná práva i jiným skupinám a podniknout podobné kroky také proti dalším menšinám.“

Informace o připravovaném zákazu svědků koneckonců právě proběhla i téměř všemi českými médii. Docela nečekaný byl například názor šéfredaktora Reflexu J. X. Doležela, který o svědcích, kteří jsou mu jinak „nesympatičtí“, napsal, že „to, co se na ně nyní chystá v Rusku, je ale trochu moc a více než vzdáleně to připomíná nacismus.“ Když si tedy zkusíme trochu předpovědět budoucnost a vezmeme v úvahu názory publicistů, pamětníků a odborníků, naše předpověď nebude vypadat moc optimisticky. Jsou-li dnes zakázání jedni, budou zítra druzí. Zakazuje-li vládnoucí moc skupinu, která odmítá nacionalismus a válčení, co asi tato moc chystá?

BOX (pokud máte takový útvar):

Nakonec přišli i pro mě

Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.

(Martin Niemöler, německý evangelický pastor)

https://www.reflex.cz/clanek/komentare/78355/rusko-bliz-k-fasismu-hon-na-svedky-jehovovy-zahajen.html

https://www.jw.org/cs/zpravy/tiskove-zpravy/jednotlive-zeme/rusko/

https://jw-russia.org/ (stránky SJ v ruštině, přístupné zřejmě jen do 5.4.)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Niem%C3%B6ller

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout