Je 3. světová válka za humny, anebo jde jen o plané hrozby?

14. 3. 2017 / Daniel Veselý

Zatímco je Donald Trump ve Spojených státech grilován masmédii a čelnými demokraty kvůli svému údajnému flirtování s kremelskými předáky, napětí mezi NATO a Ruskem v Pobaltí nepolevuje. Ostatně Trumpův Bílý dům již dříve vyslal signály, které slibované détente s Kremlem poněkud vylučují. Trumpovy trampoty s Čínou se v těchto dnech zdají být zažehnány, protože americký prezident hodlá v dubnu svůj čínský protějšek pohostit ve svém sídle Mar-a-Lago, avšak animozity a neshody ohledně labilní situace v Jihočínském moři přetrvávají.

Blízký východ se zdá být ideálním místem pro zažehnutí dalšího rozsáhlého konfliktu v režii Trumpova kabinetu. Daeši se v těchto dnech utahuje smyčka kolem krku, neboť jeho džihádisté čelí drtivé vojenské převaze, a to i za účasti stovek amerických vojáků. Avšak potenciální trvalá vojenská přítomnost Bílého domu v Sýrii může poté, co bude apokalyptický kult Daeše jednou provždy smeten, představovat zásadní problém, jelikož vzájemnou nevraživost tamních aktérů a nakumulované problémy v žádném případě nemůže vyřešit vojenská síla země, jež se na destrukci regionu podílela největší měrou. A to ještě více platí pro Irák. Navíc USA mají v úmyslu poslat tisíce pozemních jednotek do Kuvajtu, jež by měly být nasazeny v Sýrii a Iráku. Tato skutečnost opět vyvrací Trumpův domnělý izolacionismus, tedy do úmoru vytrubované zkazky o nevměšování se do záležitostí jiných zemí.

Na druhou stranu si nelze nevšimnout faktu, že konflikt v Sýrii po dobytí Aleppa vládními vojsky a jejich spojenci jaksi zmizel z hledáčku západních sdělovacích prostředků. Podle korespondenta listu The Independent Patricka Cockburna jsou hlavní bojové operace v Sýrii téměř u konce, zatímco Asad, Moskva a Teherán de facto spolupracují s Kurdy a Spojenými státy na definitivní porážce džihádistů z Daeše.

Mezitím se pozornost Bílého domu obrací na zapomenutou válku v Afghánistánu, kam budou v blízké budoucnosti patrně vyslány další tisíce amerických vojáků ve snaze neutralizovat územní zisky Talibánu. Jestliže Američané a jejich spojenci nebyli schopni stabilizovat pověstný „hřbitov velmocí“ během uplynulých 16 let, bylo by naprosto iluzorní se domnívat, že se jim to podaří nyní.

Další ožehavý konflikt sužuje Jemen, který Rijádem vedená koalice přivedla na pokraj hladomoru a kde každých deset minut zemře jedno dítě v důsledku léčitelné nemoci. I když první protiteroristická operace v režii Trumpovy administrativy v této zemi byla spektakulárním fiaskem, počet kontraproduktivních bezpilotních útoků autorizovaných americkým prezidentem dramaticky narostl. Za této situace hodlá Bílý dům zvýšit vojenskou pomoc Saúdské Arábii a jejím spojencům. Nabízí se možnost, že primárním cílem Spojených států v Jemenu je Írán, ačkoli jeho podpora šíitským Hůsijům je víceméně symbolická.

A samotný Írán? Ten je solí v očích předních činitelů Trumpova kabinetu počínaje „soudným“ šéfem Pentagonu Mattisem a konče „vyšinutým“ stratégem Bannonem – o samotném Trumpovi nemluvě.

Ačkoli možnost, že se v blízké budoucnosti v jedné ze tří vysoce labilních oblastí rozhoří konflikt globálních rozměrů, není příliš reálná, s harašícími zbraněmi nevypočitatelného Donalda Trumpa a jeho tragikomického týmu ji nelze zcela vyloučit.

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout