K čemu asi slouží vyšší výdaje na zbrojení, pane Kmoníčku?

2. 3. 2017 / Daniel Veselý

Když nedávno v pořadu Máte slovo s M. Jílkovou intelektuální tvář Hradu Hynek Kmoníček bez hnutí brvou tvrdil, že Trumpova Amerika bude za zbraně utrácet více a používat je méně, nevěřil jsem svým uším. Zdá se, jako by i inteligentní přívrženci současného nájemníka Bílého domu odhodili veškeré zábrany a podpořili všechny jeho nesmyslné návrhy. Trumpův bombastický plán, kterak ještě více nafouknout astronomický vojenský rozpočet Pentagonu, však pustí žilou smysluplným vládním projektům, za něž by se "intelektuál" Kmoníčkova kalibru měl bít jako lev.

Spojené státy v současné době vynakládají na zbrojení rekordních 585 miliard dolarů, tedy více než sedm dalších vojenských velmocí dohromady, včetně tradičních rivalů Washingtonu - Číny a Ruska. Pro bližší představu – vojenský rozpočet Spojených států za rok 2015 podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) představoval 36 procent globálních výdajů na zbrojení. Pokud Kongres návrh Bílého domu schválí (což lze očekávat, neboť v obou komorách Kongresu hrají prim republikáni), USA pokryjí globální výdaje na zbrojení téměř ze 40 procent.

Ačkoli je doba, kdy Spojené státy a Sovětský svaz horečně zbrojily, dávno za námi, teroristické útoky z 11. září 2001 zahájily bakchanálie pro americké zbrojařské korporace, a to i přes zásadní pokles vojenských aktivit v Iráku a Afghánistánu během úřadování prezidenta Obamy.

Zatímco Donald Trump v průběhu předvolební kampaně s gustem kritizoval americké militaristické avantýry na Blízkém východě, jedním dechem hovořil o nutnosti posílit armádu, snaže se tak zalíbit konzervativním voličům. Sliboval, že vyrobí 70 nových válečných plavidel, zvýší počet vojáků a podstatně rozšíří jadernou kapacitu USA, aby tak navázal na značně kontroverzní opatření Obamova kabinetu, které má daňové poplatníky přijít na jeden bilion dolarů.

Megalomanský návrh Bílého domu, který počítá s navýšením vojenského rozpočtu Pentagonu o 10 procent, má však doprovázet podstatné snížení rozpočtu Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), ministerstva zahraničí a také omezení zahraniční pomoci. Vezmeme-li v potaz kontext dalších opatření Trumpovy administrativy (revize Dodd-Frankova zákona, který reguluje nezodpovědné finanční aktivity Wall Street, a zrušení snížení poplatků za hypotéky pro rodiny s nízkým příjmem), zdá se, že Donald Trump prozatím dělá všechno proto, aby v první řadě zajistil prosperitu svých přátel z Wall Street a zbrojařského průmyslu.

Donald Trump vstupoval do Oválné pracovny s příslibem oživení americké ekonomiky, nicméně „militarizace rozpočtu“ generuje ztrátu pracovních míst, jak namítají kritické hlasy. Investice do ochrany životního prostředí, diplomacie a programů zahraniční pomoci naopak pracovní místa vytvářejí.

Vrátíme-li se k Hynkovi Kmoníčkovi a jeho šalamounskému výroku, je na místě si položit otázku. Pokud uvěříme Trumpovým předvolebním slibům o nevměšování se do konfliktů v zámoří ( což ale popírají třeba masakry civilistů v Jemenu a Afghánistánu, za něž nese Trumpův kabinet odpovědnost), k čemu může vést navýšení přebujelého vojenského rozpočtu Pentagonu o 10 procent? Teatrální amatérismus Bílého domu, schopnost naštvat spojence i nepřátele a agresivní rétorika Donalda Trumpa a některých jeho spolupracovníků Kmoníčkovo nelogické tvrzení spíše popírá.

Vytisknout