Co možná nevíte o příjmech v ČR

2. 3. 2017

Z dat, které publikuje Evropská komise, vyplývá, že v roce 2014 byla ČR hned za Estonskem druhá co se týká rozdílu v platech žen a mužů. Průměrný rozdíl činil zhruba 22 %, což je výrazně nad průměrem EU i Evropského hospodářské prostoru. Zajímavé je, že tato forma nerovnosti nekoreluje s ekonomickou či společenskou vyspělostí. Podobnou disproporci vykazuje Německo, Rakousko či Velká Británie, zatímco Polsko, Slovinsko či Rumunsko uvádějí mnohem nižší rozdíl.

Česká republika má v porovnání s dalšími zeměmi EU také mírně nadprůměrný počet nízkopříjmových zaměstnanců, což je z hlediska statistiky Eurostatu člověk, který pobírá dvě třetiny mediánu hrubé mzdy v dané zemi. V ČR je takových zaměstnanců méně než 20 %, což ale není výjimečné, větší počet takto odměňovaných zaměstnanců vykazují Německo i Velká Británie. Je nutno nicméně dodat, že úroveň mediánu mzdy je v těchto zemích zcela odlišná, stejně tak kupní síla ovlivněná umělým podhodnocením koruny vůči zahraničním měnám. Násobně nižší počet nízkopříjmových zaměstnanců vykazují skandinávské, "socialistické" země.

Zajímavé je také celkové daňové zatížení lidí s nízkými příjmy, opět relativně výrazně nadprůměrné v porovnání s dalšími zeměmi EU. Zajímavé je to zejména z toho důvodu, že o pomoc těmto lidem - přirozeným voličům- se nesnaží ani sociální demokracie, ani "levicový" prezident Zeman.

Poměrně zajímavou míru nerovnosti vykazuje ČR ve srovnání celkových disponibilních příjmů domácností za rok. Zde se ČR řadí mezi země s relativně nejmenšími rozdíly. Nerovnost je dokonce menší než ve všech ostatních posttotalitních zemích EU.

Vytisknout