Bavorsko zvažuje časově neomezenou vazbu pro podezřelé z terorismu. Opozice a právníci jsou proti

1. 3. 2017

Konzervativní vláda připravuje radikální změnu právní úpravy pro preventivní vazbu, která by umožnila soudcům stanovit vlastní limity pro věznění "nebezpečných osob", místo aby byli vázáni 14 dny, jak to povoluje stávající německý zákon.

Předloha kterou již bavorský kabinet schválil je součástí nového "protiteroristického" balíku, který má za cíl zlepšit sledování osob, jež bezpečnostní síly považují za "ohrožující".

Specificky se návrh odvolává na vánoční útok v Berlíně a některé individuální útoky v Bavorsku loni v létě, stejně jako na "trvající národní a mezinárodní hrozbu různých forem terorismu a extrémismu" a slibuje "důkladné přepracování" zákona upravujícího policejní aktivity na úrovni této spolkové země.

Opatření mají zahrnovat rozšíření policejních pravomocí sledovat potenciální podezřelé. Ale návrh zrušit omezení pro preventivní vazbu vyvolal největší pozornost. Různé spolkové země mají různé zákony o preventivní vazbě, přičemž například Berlín ji omezuje na jeden či dva dny. Bavorsko a Bádensko-Württembersko povolují nejdelší lhůtu, 14 dní.

Ve své předloze bavorská vláda tvrdí, že německá ústava nezavazuje státy ohledně horního limitu preventivní vazby.

(Konkrétní a závazné časové lhůty pro preventivní vazbu, stejně jako třeba pro sledování podezřelých bez prokázání trestné činnosti, jsou v Německu obecně vnímány coby jeden z klíčových rozdílů mezi právním řádem demokratické spolkové republiky a poměry jež panovaly v předchozím nacistickém režimu - pozn. red.)

Bavorská vláda je tvořena výhradně členy CSU, sesterské strany CDU Angely Merkelové, která rutinně zaujímá autoritářštější postoje než kancléřka. Středolevá opozice v Bavorsku už předlohu odsoudila.

"CSU musí odpovědět na otázku: Kdo chce žít v zemi, kde lidé mohou prostě zmizet ve vězení?", říká Natascha Kohnen, generální tajemnice bavorské SPD. "S takovými návrhy se ruší právní stát a podporuje strach v lidu v našem státě."

Zelení vyjadřují podobné pochybnosti. "Nebezpečí které Gefährder představuje je jistě velké. Nebezpečí, které představuje předloha pro právní stát je přinejmenším stejně velké," tvrdí šéfka parlamentní frakce Katrin Göring-Eckardt. "V Německu jsou dobré důvody pro to, proč justice rozhoduje, kdo může být neomezeně zavřen, ne policie nebo politici."

Navzdory argumentaci CSU právníci zpochybňují, zda prodlužování lhůt může být slučitelné s ústavou. Někteří se domnívají, že by taková úprava v zásadě umožnila některé osoby věznit bez obvinění po neomezenou dobu a představuje porušení principu presumpce neviny.

V návrhu jsou i jiné dvojznačnosti. Není jasné, kdo přesně spadá do kategorie Gefährder (ohrožující osoba), protože ta je z velké části založena na hodnocení zpravodajských služeb, jež není veřejné.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout