Vznikne nové Arabské jaro? Je to pravděpodobné

3. 1. 2017

V Tunisku vznikla demokratická islámská republika, jejíž muslimští politikové se vzdali veškeré náboženské praxe

Leden 2017 je šestým výročím začátku Arabského jara, série událostí, které měly přinést na Blízký východ zásadní politické změny. Arabské jaro začalo sebeupálením mladého tuniského pouličního prodavače a jeho smrt 4. ledna vyvolala revoluční rok. Následné protesty zaktivizovaly obyčejné Araby, kteří v sobě našli demokratickou sebedůvěru, potlačovanou šedesáti lety diktatur. Aktivisté v ulicích arabských měst byli oslavováni za svou odvahu a rozhodnost a stali se inspirací pro hnutí po celém světě. Demonstranti nevyjadřovali jen své stížnosti. Změnili svět. Čtyři šéfové arabských států padli. Avšak po šesti letech vešly demokratické touhy Arabů vniveč. V Egyptě vznikla kontrarevoluce a nastolila vojenskou diktaturu. Libye a Jemen jsou v troskách v důsledku války, kterou vedou na území těchto států cízí mocnosti, které jsou připraveny bojovat až do doby, kdy všichni místní obyvatelé budou mrtví. Sýrie je zničená, poskvrněná řekami krve, upozorňuje redakční komentář deníku Guardian.

Jediným demokratickým úspěchem je Tunisko. V té zemi došlo k mírovému přechodu od autoritářské vlády k demokraticky zvolené administrativě. Moc zde ve volbách získala hlavní islamistická strana a loni prohlásila, že skoncuje s veškerou svou kulturní a náboženskou činností a věnuje se pouze politice a stane se muslimskou demokratickou stranou tak jako křesťanské strany na Západě.

Avšak všechno má své zápory: v řadách Islámského státu bojují nejčastěji Tunisané.

Důvody, které vedly v arabském světě k revoluci, stále trvají. V řadě ohledů jsou ještě explozivnější než v roce 2011. Arabský stát je v krizi skoro všude: klesající ceny ropy vyvolaly problémy pro ekonomiku Saúdské Arábie, nekompetentní politické vedení Egypta vyvolává jednu krizi za druhou. Zoufalí lidé odcházejí do Evropy, kde hledají lepší život, než jaký mají doma. Podle zprávy OSN o rozvoji arabského světa žije na Blízkém východě jen 5 procent světové populace, ale vzniká tam 45 procent světového terorismu, Arabové tvoří 68 procent mrtvých, umírajících v dnešních válkách, a arabský svět produkuje 58 procent všech světových uprchlíků. A to se děje v době, kdy populace mladých Arabů přesahuje počet 100 milionů a rychle roste - ale ne tak rychle jako nezaměstnanost, chudoba a marginalizace.

Růst největší, nejvzdělanější a nejurbanizovanější generace mladých lidí v historii arabského regionu - jsou to daleko zbožnější lidé než v jiných částech světa - vypadá jako destabilizující síla. Reakcí regionu je útlak: perzekuce disentu, nikoliv však odstraňování příčin, které ho vyvolávají. Není divu, že OSN varuje, že se "požadavky hromadí a znovu nastolují, větším násilím". Důvody pro nové kolo protestů jsou zjevné. Arabský svět vydává už čtvrt století 75 miliard dolarů ročně na zbrojení. Dědičná vládnoucí elita hromadí moc. Podnikatelská sféra je obětí korupce. Korucpe vede k obrovskému plýtvání zdrojů: OSN uvádí, že za posledního půl století byl v arabském světě rozkraden 1 bilion dolarů. Tyto peníze bylo možno investovat do vytváření pracovních příležitostí a do zlepšování služeb.

V politice je nebezpečí jasné. Pokud nebudou existovat mechanismy pro demokratickou účast a pokud nebudou politikové nuceni se ze svých akcí zodpovídat, pokud nebudou povoleny pokojné protesty, nespokojené obyvatelstvo se obrátí k násilným akcím. V arabském světě je k tomu zapotřebí rozumět politickému islámu. Sunnitský svět je v defenzívě a v úzkosti. Lidé, kteří sdílejí bohaté kulturní, náboženské a jazykové dědictví, největší arabská etnická skupina, byli svědky toho, že největší sunnitská města padla do rukou soupeřů: Mosul, Aleppo, Jeruzalém, Bagdád a Damašek.

V geopolitice ukázaly nedávné události, jak jsou Arabové zase jen pěšáky na šachovnici. Zásadní rezoluci, požadující zastavení výstavby izraelských osad na palestinském území, nepředložil v OSN arabský stát. V Sýrii nepředložila mírový plán sunnitská arabská mocnost, ale Rusko, Írán a Turecko. Příchod Donalda Trumpa do Bílého domu bude znamenat, že arabské zoufalství bude ignorováno.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 5.1. 2017