Sýrie nepovolila ani jediný konvoj s pomocí pro obklíčené Aleppo
16.9. 2016
16. 9. 2016 / Karel Dolejší
Omluvou pro uzavření zatím posledního tzv. příměří v Sýrii, které z pohledu dlouhodobě deklarovaných cílů americké politiky reprezentuje tichou kapitulaci Spojených států, měly být humanitární důvody. Ministr zahraničí John Kerry se zapřísahal, že podle této dohody bude doručena pomoc civilistům do obklíčených oblastí. A tvrdil to i přesto, že již několikrát mohl pozorovat, jak pomoc navzdory dohodám doručena nebyla.
Je konec týdne a lze snadno pozorovat, že ani poslední dohoda s Moskvou nefunguje. Ve východním Aleppu je obklíčeno na 300 000 osob, ale Asadův režim přísun potravin pro tyto lidi jednoduše nepovolí. A protože dohoda o "příměří" neobsahuje žádné kontrolní a sankční mechanismy, za zločinnou svévoli Asadovi nic nehrozí. Když se syrský diktátor o svátku Íd ad-Alhá zničeho nic objevil na damašském předměstí Darája, které nedávno po mnohaletém obléhání zbavil obyvatel a zcela vylidnil, působil šťastně a otevřeně se smál. Teď už je zřejmé čemu: I nadále si bude dělat, cokoliv se mu zachce, žádné pofidérní mezinárodní závazky nedodrží a humanitární pomoc do vzbouřeneckých oblastí nepovolí. Za odměnu dostane oklikou přes Moskvu zpravodajské informace týkající se opozice, které dodali Američané. Bodejť by se nebavil.
Dohody, které Západ uzavírá s Putinem kvůli králičímu strachu politiků z eskalace, mají všechny stejný osud: Moskva z nich nedodržela ani jednu. Navzdory tomu západní diplomacie jede naplno a dál předstírá, že její činnost vede k výsledkům - tam, kde je zřejmý naprostý opak.
Podle Alberta Einsteina spočívá definice šílenství v úporné snaze opakovat stejný postup a doufat v odlišný výsledek. Z tohoto hlediska je politika Obamovy administrativy vůči Rusku jednoznačně šílená.
Jednání, v nichž chybí účinný prostředek nátlaku na protistranu, budou nadále končit jako dosud. Vzejde z nich pokaždé americká blamáž a hurónský smích diktátorů.
Vytisknout16.9. 2016