NYT: Omilostněte Edwarda Snowdena

16. 9. 2016

Snowdenova odhalení vyvolala reakci v mnoha sektorech americké vlády. Soudy zjistili, že vláda chybovala, když zneužila paragrafu 215 Vlasteneckého zákona k ospravedlnění masivního shromažďování telefonních dat. Kongres zákon nahradil americkým Zákonem o svobodě, zlepšil transparentnost vládního dohledu a omezil vládní pravomoc shromažďovat určité údaje. Prezident jmenoval nezávislou inspekční radu, která vypracovala důležitá doporučení změn.

Deníky, které vydaly Snowdenova odhalení, dostaly Pullitzerovu cenu. OSN vydala rezoluce na ochranu digitálního soukromí a vytvořila mandát na ochranu práva na soukromí. Mnohé technologické firmy, tváří v tvář hněvu nad jejich spoluprací s vládním dohledem nad občany, začaly poskytovat šifrování služeb jako základní standard. O tři roky později sdělovací prostředky stále ještě píší o Snowdenových odhaleních každý den. Jeho činy vedly k dramatickému zvýšení našeho povědomí o riziku našemu soukromí v digitální éře - a o ohrožení mnoha práv, které závisejí na našem soukromí.

Přesto však prezident Obama i kandidáti, kteří ho mají nahradit, zdůrazňují nikoliv Snowdenovu veřejnou službu, ale důležitost jeho stíhání. Bývalý americký prokurátor Eric H. Holder Jr. se letos na jaře vyjádřil uměřeněji. Přiznal, že zatímco Snowden porušil zákon, "poskytl společnosti veřejnou službu" tím, že vyvolal celonárodní debatu o dohledu nad občany.

Zákon, který Obamova vláda chce použít pro Snowdenovo stíhání, nebere v úvahu, zda zveřejnění informací bylo veřejnou službou. Podle zastaralého Zákona o špionáži z roku 1917 jde jen o to, zda "informace o obraně státu" byly předány někomu, kdo neměl právo je přijmout. Vůbec se neřeší, zda, odhalená tajemství informovala o trestných činech, anebo zda ohrozila bezpečnost státu. Zda byla předána americkému novináři, anebo zahraničnímu nepříteli.

Přirozeně existuje veřejný zájem na to, aby vláda mohla určité informace o bezpečnosti státu utajovat. Avšak podle mezinárodního lidskoprávního práva je nejvýznamnější veřejný zájem, nikoliv zájem státu. Ochrana bezpečnosti státu a veřejného pořádku může poskytovat legitimní důvody pro nezveřejňování určitých informací, ale tou není potlačování ztrapňujících či znepokojujících zpráv. Nikdo nesmí být stíhán za odhalení porušování lidských práv.

Jakou škodu napáchala Snowdenova odhalení? Mnoho činitelů v tomto smyslu zveřejnilo četná hrozivá prohlášení, avšak nepodpořili je skoro žádnými důkazy. Někteří činitelé varovali, že se stalo obtížnějším sledovat činnost některých organizací, které mohou mít vazby na terorismus, avšak nejnebezpečnější nepřátelé se vždycky dokázali chránit před státním dohledem a nejméně jedna nezávislá studie dokazuje, že Snowdenova odhalení bezpečnost státu v podstatě neohrozila.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout