Anomie by měla rychle skončit

16. 9. 2016 / Karel Dolejší


Nejsou tomu ještě ani tři roky, co většina "vlastenců" přinejmenším předstírala, že ctí západní kulturní a politické normy. Mezitím se ale "doma" nestalo nic zásadně důležitého. Neobjevily se žádné kardinální nové skutečnosti. Někteří lidé se prostě s požehnáním patologického alkoholika Miloše Zemana urvali ze řetězu a začali soptit na muslimy a další přistěhovalce. V zájmu zachování civilizované společnosti je rozhodně trvat na tom, že normy, které "vlastenci" otočili vzhůru nohama, stále platí.


Normy regulující provoz konkrétní společnosti vždy platí kontrafaktuálně - na rozdíl od ideologií. To znamená, že porušování norem není žádným "důkazem" jejich neplatnosti, pokud stále existuje vůle je vymáhat. A nejde o žádnou idealistickou konstrukci či záhadu. Pokud se vraždí, nevyvrací to platnost norem vraždu zakazujících v případě, že jsou vrazi za své činy stále stíháni. Pokud se krade, nevyvrací to platnost norem zakazujících majetkové trestné činy, jestliže jsou takové činy stíhány a existuje úsilí obnovit status quo ante.

Češi od roku 2014 nevynalezli žádnou novou civilizaci ani žádný nový politický systém. Někteří pouze propadli jistému typu ubožáckého politického rouhání, které je založeno na nabubřelé negaci západních norem, jimž se většina bez nějakého silnějšího vnitřního přesvědčení ještě nedávno poslušně klaněla.

Alternativou k těmto normám ale není žádný "spontánní výtvor českého politického génia". Věcně a do důsledků vzato, jedinou existující alternativou je ruský systém "mocenské vertikály" a ultrakonzervativní autoritářská ideologie s ním spojená.

Není nikdy pozdě vstoupit do hry s nezávislou justicí. Nepozorujeme přece žádný výron tvořivé "volonté génerale" a la Rousseau. To, co dnes v ČR vládne, je jednoduše anomie, ve které udává kakofonní melodii vrchní rouhač na Hradě. Pokusy přikrýt anomii nostalgií po 70. - 80. letech jsou přitom politicky naprosto neživotné.

Jakmile by fobičtí rouhači začali být za své nenávistné činy odesíláni do vězení, jejich nynější "odvaha" by se překvapivě rychle vypařila a nezůstalo by z ní téměř nic.

Klíčové je přesvědčit občany, že nedošlo k žádnému bezpečnostnímu zanedbání - a to je v ČR, kde se bezpečnostní opatření spíš silně přehnala a téměř žádní uprchlíci se sem nedostavili, velmi snadné. Ti kdo za zmíněných podmínek burcují veřejnost proti imaginárním přistěhovalcům se neopírají o legitimní obavy občanů, jen o ničím neopodstatněnou davovou hysterii.

A hysterický záchvat bývá zpravidla žádoucí rázně ukončit.

Extremismus
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 19.9. 2016