Lex Babiš demokracii nezachrání

14. 9. 2016 / Boris Cvek

Andreje Babiše jsem v Britských listech mnohokrát kritizoval. Jeho pozice velkopodnikatele, vlastníka médií, vlastníka druhé nejsilnější politické strany a zároveň ministra financí je pro demokraticky uvažujícího člověka opravdu děsivá. Jenže je reálným plodem naší demokracie. Pokus o potlačení jeho brutálního střetu zájmů pomocí tzv. „lex Babiš“ přichází podivně pozdě a působí jako výraz zoufalé neschopnosti porazit Babiše ve volbách.

Babišův politický vzestup je spojen s obdobím Nečasovy vlády, která začala jako protikorupční vláda pana Čistého a která se postupně svým rozkladem stala obrazem „střev“ reálného systému české politiky. Je proto zvláštní pocit, když člověk čte patetická slova pana Kalouska, předsedy TOP09 a významného představitele Nečasovy vlády, která vyslovil u příležitosti schvalování „lex Babiš“ ve sněmovně: „Podle toho, které návrhy byly přijaty, je zřejmé a jisté, že dnes se učinil významný krok na obranu demokracie a aktivní kroky proti oligarchizaci země.“

Oligarchizaci země by pan Kalousek zcela demokraticky zabránil tím, že by pana Babiše a jeho hnutí porazil ve volbách. Ve skutečnosti nedokáže dosáhnout ani preferencí ČSSD, ačkoli je v opozici proti, podle něho, nehorázně špatné vládě, která má ovšem paradoxně poměrně velkou důvěru veřejnosti. Obě velké vládní strany, a zejména ta Babišova, jsou favoritem příštích sněmovních voleb, které budou zhruba za rok. Kalouskem vedená TOP09 se naopak do Sněmovny ani nemusí dostat.

Když si vzpomenu na „koalici“ ČSSD a TOP09 ve sporu o reorganizaci policie, přestávám se stále více divit voličům, že volí Babiše. Ano, je hrozný, je úplně mimo rozměry vyspělé demokracie, ale představuje rozbití systému, který tak dokonale ztělesňovala Nečasova vláda. K poražení Babiše je třeba nabídnout něco lepšího, než je minulost, než je amfiánský kapitalismus, je třeba nabídnout něco skutečně západního. To bohužel „tradiční strany“ neumějí. Nejspíše jsou v tom starém systému příliš zapletené.

„Lex Babiš“ těžko naši demokracii nějak ochrání. Aleš Řebíček svůj podíl ve firmě Viamont před nástupem do vlád Mirka Topolánka také prodal. Ochránilo nás to? Asi bychom tehdy více ocenili, kdyby se všechny podezřelé zakázky podařilo rozkrýt a vyšetřit a případné nezákonnosti dostat před soud, tedy fungující policii a státní zastupitelství. Reorganizace policie nás ale může vrátit právě do těchto dob bezzubosti, neexistence právního státu.

Domnívám se, že podobně jako zoufale působící reorganizace policie, tak i „lex Babiš“ je vlastně projevem zoufalství. Na veřejnost může působit tak, že Babiš má vlastně pravdu, když mluví o zlodějích ze starých stran, kteří se proti němu spikli a jejichž jediný zájem je záchrana minulosti před vyšetřováním – a jeho preference budou spíše jen růst. Kdy „demokratičtí“ politici pochopí, že k záchraně demokracie před Babišem je na prvním místě zapotřebí jejich vlastní důvěryhodnost a radikální rozchod s minulostí? Jinak Babiše porazit nepůjde.

Členové vlády nebudou moci vlastnit média, rozhodla Sněmovna ZDE

Babiš
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.9. 2016