Just take me to jail
Ali, ne Jágr
4. 6. 2016 / Bohumil Kartous
Odvaha je riskovat ve 24 letech všechno: vztek deníků a televizních reportérů a milionů bílých Američanů, kteří vás vnímají jako veřejného nepřítele, když říkáte ne válce.
Říkal mi tuhle jeden chytrý a úspěšný člověk, že by rád viděl Jágra prezidentem. Zůstal jsem na něj trochu civět, neb jsem si nebyl jist, jestli zkouší mou pozornost, případně jsem nepostřehl vtip. Vážně tvrdil, že Jarda Jágr by byl skvělý prezident, bo je to vzor a správný chlap. Ještě jsem chvíli civěl a pak začal nejistě oponovat, proč to považuju za dost nejapný nápad.
Jarda Jágr je přerostlé dítě, které si ve svém středním věku dosud nepřipustilo, že existuje něco víc než hokej. Do svých relativně pozdních let žil s maminkou a dodnes neslezl z ledu asi hlavně proto, že si tu situaci ještě neumí představit. Mentálně zabloudil v sedmnácti a dodnes šťastně bloudí. Budiž mu přáno, ale proč by zrovna tenhle člověk měl být prezidentem? Protože je schopen hrát hokej déle než většina ostatních? Nebo jsem si snad nevšiml něčeho zásadního?
Pamatuju si Jardu Jágra z politických reklam ODS i ANO. Chápu, že o přestávkách mezi třetinami není úplně jednoduché lépe si utříbit názory na věci veřejné a že kamarádi z Kladna, případně zajímavá obchodní nabídka tak hrají mnohem větší roli než názor nebo postoj. S tím číslem 68 na zádech coby s názorem a postojem si Jarda Jágr vystačil čtvrt století.
Muhammad Ali v nejlepších letech své kariéry odmítl nastoupit do armády a jít bojovat do Vietnamu. „Nikdy mi neříkali negře, nikdy mě nelynčovali, nikdy na mě nevypustili psy. Jak bych mohl tyhle ubohé lidi střílet?“
Když Jarda Jágr jezdil domů z tréninků na maminčinu teplou večeři, Muhammad Ali, v té době vnímaný jako neporazitelný boxer s pohádkovou kariérou před sebou, vědomě riskoval, že už nikdy nebude moci boxovat.
„Odvaha je riskovat ve 24 letech všechno: vztek deníků a televizních reportérů a milionů bílých Američanů, kteří vás vnímají jako veřejného nepřítele, když říkáte ne válce,“ napsal v nekrologu pro NY Times Michael Powell.
Nejen NY Times, ale Guardian a další usoudili, že Muhammad Ali byl největším sportovcem 20. století. Ne pro úspěchy v ringu, hlavně proto, že názory a postoje, které zastával, pro něj byly důležitější než ring. Float like a butterfly, sting like a bee.
VytisknoutObsah vydání | Pátek 3.6. 2016
-
4.6. 2016 / Je rok 20264.6. 2016 / Na pokraj Brexitu nás přivedly vlastní zlozvyky4.6. 2016 / 2. Váš názor a váš pohled na věc nás zajímá3.6. 2016 / Historie se opakuje, tentokrát jako fraška?3.6. 2016 / Uprchlíci pomáhají při záplavách v Německu3.6. 2016 / Setkání se skotskou premiérkou3.6. 2016 / Moře vyplavuje mrtvoly uprchlíků v Libyi3.6. 2016 / Rádio Svobodná Evropa: Informujte o uprchlících záporně, nebo si hledejte jiné místo, řekli českým novinářům1.6. 2016 / Hladovka vězně v kauze Fénix: Začíná jít o život1.6. 2016 / Britský supermarket pro Ramadán28.5. 2016 / Váš názor a váš pohled na věc nás zajímá3.6. 2016 / Od Etonu k Brexitu3.6. 2016 / Proruští separatisté obviňují Kyjev z "genocidy"2.6. 2016 / OSN: V roce 2016 zemřelo utopením ve Středozemním moři 2510 uprchlíků. Je to dosud nejvyšší počet2.6. 2016 / Další vývoj prototypu civilizačního pokroku2.6. 2016 / Co vede amatérské sportovce k dopingu?1.6. 2016 / Hospodaření OSBL za květen 2016