Evropská komise ČR důrazně doporučuje:

Udělejte něco s učiteli, než bude pozdě...

2. 6. 2016 / Bohumil Kartous

Evropská komise pravidelně vydává doporučení členským zemím EU s ohledem na jejich dlouhodobé i krátkodobé politiky. Čerstvé doporučení se týká (opět) zvýšení transparentnosti veřejné správy, protikorupční reformy, posílit udržitelnost financování zdravotní péče. Nejširším a nejvíce konkrétním je ale doporučení v oblasti vzdělávání. Kromě očekávatelné inkluze (proti ČR je stále vedeno řízení pro porušování mezinárodního práva, tzv. infringement proceedings, kvůli diskriminaci v přístupu ke vzdělávání) si Rada EU, která doporučení vydává, všímá problému s učiteli. ČR patří mezi země s nadprůměrně stárnoucí učitelskou populací v rámci OECD. Problém je zároveň v tom, že učitelské povolání se jeví jako neatraktivní a na pedagogické fakulty směřují většinou pouze uchazeči, kteří se nedostanou jinam. Nejde jen o preselekci, následně dochází k redukci u těch absolventů učitelství, kteří nejdou učit a dále u těch, kteří ze školství odcházejí kvůli nízkým platům. Zároveň je tu početná skupina vysokoškolských studentů, kteří by rádi učili, ale zákon o pedagogických pracovnících požaduje (zcela nesmyslně) úplné pedagogické vzdělání, čímž tyto lidi odrazuje (více v nedávném průzkumu mezi uchazeči o studium na VŠ). Situace směřuje k tomu, že český stát bude muset - chtě nechtě - výrazně zvýšit platy učitelů, protože ve školách budou zanedlouho citelně chybět. Zajímavý průzkum v této souvislosti provedl Národní úřad pro ekonomický výzkum v USA, který ukazuje, že v době ekonomické recese přicházejí do škol učitelé, kteří mají následně lepší výsledky. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že v době poklesu ekonomiky a menších šancí najít si práci jinde se více potentních uchazečů zajímá o práci ve škole. Český stát se opět chová krajně nezodpovědně a nechává situaci dojít do extrému, kdy nebude moct kontrolovat kvalitu a kultivovat pedagogickou obec, která je částečně v tristním stavu (zejména s ohledem na relativní neschopnost se dále vzdělávat a měnit často desítky let neměnné postupy, ve srovnání s jinými oblastmi lidské činnosti fascinující atavismus). V okamžiku, kdy budou učitelé chybět, bude pouze nominálně doplňovat stavy. Kvalita učitelů je přitom klíčovým faktorem udržitelného sociálního a vzdělanostního rozvoje společnosti. Další zanedbávání je projevem ignorance politické moci a důkazem o tom, že její držitelé sledují jiné cíle než veřejný zájem. Jinak si to lze jen stěží vysvětlit.

Vytisknout