Problém pro autoritářské fanatiky i demagogy nespočívá v selhávání multikulturalismu, ale v progresi multikulturní společnosti
16. 11. 2015 / Bohumil Kartous
Miliony muslimů žijících v současnosti v Evropě či USA nemají tendence Evropu ovládnout. Přišli sem, protože tu chtějí žít, protože Evropa či USA vytvářejí mnohem spravedlivější společenské prostředí, než tomu je ve většině muslimských zemí. A samozřejmě také proto, že svoboda a relativní míra zákonné rovnosti v přístupu k důležitým právům a statkům vytváří mnohem efektivnější ekonomiku, a tedy i vyšší životní standard. Drtivá většina z nich si to uvědomuje, stejně jako si to uvědomuje drtivá většina křesťanů, buddhistů, hindů, židů, ateistů a všech lidí s vyznáním či bez něj, kteří vytvářejí vpravdě multikulturní prostředí současného euroatlantického prostoru. Faktem je, že multikulturalismus se prosazuje čím dál více. Islamistický terorismus i xenofobie a snahy o izolaci Evropy, patrné po každém takovém útoku, jsou jen dvě stranami téže mince. V podstatě jde o agresivní reakci na velmi výraznou multikulturní progresi.
Multikulturalismus není ideologie, to je reálný stav světa. Neokonzervativní ignoranti typu Václava Klause, kteří se neštítí podlézat diktátorům zneužívajícím státní moc k omezování svých politických odpůrců, k manipulaci veřejného mínění a k potlačování lidských práv, vytvářejí chiméry s bizarními názvy jako "homosexualismus" či "humanrightismus", aby z reálného stavu světa, k němuž euroatlantický prostor dospěl po staletí boje za spravedlivější společnost, vytvořili ideologii a mohli ji tak snáze odsoudit. Proti realitě se bojuje těžko, proti ideologii se lze vymezit a odsoudit ji jako pouhý konstrukt.
Je absurdní, že ambasadory těch, kteří se ve své omezenosti vysmívají multikulturní realitě světa, jsou lidé, kteří jsou ochotni stejnými slovy podlézat despotům současného světa a hrát roli užitečných idiotů, kteří, přišedše z tzv. demokratických končin, poskytují despotovi užitečné alibi a vytvářejí dojem, že diktátor není diktátorem, nýbrž kovaným demokratem.
Ve skutečnosti neexistuje multikulturalismus, stejně jako neexistuje humanrightismus či homosexualismus a další ismy stvořené z čistě propagandistické potřeby pomatence, jehož myšlenky s láskou akceptuje každý demagog. Existuje multikulturní podstata globálního světa, v němž - bez ohledu na víru či etnické kořeny - sdílíme velmi podobné artefakty popkultury, která (bez ohledu na mnohdy pochybnou kvalitu a konzumeristickou povahu) sjednocuje a relativizuje rozdíly.
Je tragikomické, že mezi evropským (přesněji českým) xenofobem a islamistou jsou vlastně jen malé rozdíly v jejich ideologii: oba často radikálně odmítají lidská práva a označují je za cestu k údajnému nihilismu. Když srovnáte názory českého xenofoba a islámského militanta, principiálně jsou stejné, liší se pouze v radikálním způsobu odporu. Oba odmítají "multikulturalismy, humanrightismy a homosexualismy".
Multikulturní podstata dnešního světa je to, s čím se nedokáží smířit. Nedokáží se s mířit s jeho postupující progresí na pozadí projevů pasivního i brutálního odporu. Tento odpor pak zcela mylně vykládají jako projev hroutících se ismů, které sami vystavěli technikou strašáků do zelí, straw men, argumentačním klamem umožňujícím slavnostně popravit neexistují hrozbu či ideologického "nepřítele". Přitom jde o více či méně fanatickou reakci na proměňující se svět, který odporuje jejich vlastní identitě, zakořeněné v neexistujících strukturách, jak prozrazují fantasmagorické představy o zachování národních států v podobě, která už dávno ztratila svou podstatu, případně v ještě mnohem bláznivějších pokusech o vytvoření států náboženských.
Nelze vyloučit, že terorismus vyburcuje takovou vlnu xenofobie, že i v západních demokraciích převládne politický kurz orbánovského Maďarska nebo Polska v rukou "práva a spravedlnosti". Pokud k tomu dojde, bude to dost chmurná epocha, ale nebude trvat věčně, ani nezmění kurz natrvalo. Vzájemná ekonomická a mocenská provázanost současného světa neumožňuje návraty k národním a náboženským státům. Jen možná budeme muset přežít další epochu popírání skutečnosti.
31.12. 2015 / Bohumil Kartous, Kryštof Kozák
Vypjatý nacionalismus, xenofobie, strach z budoucnosti, ekonomická nejistota, znechucení politikou, korupcí, obdiv k vládám silné ruky, zavírání hranic - to už tu všechno bylo, po mnoha peripetiích to skončilo tou slavnou druhou světovou, ktero...
15.11. 2015
Nezaměňujte uprchlíky s teroristy jen proto, abyste uspokojili svou nenávist k jiným lidem. OSN: Když lidé nemohou použít regulérních cest, aby unili před útlakem a utrpením, mohou se v zoufalství pokusit hledat neregulérní cesty. Neudělali ...
14.11. 2015
1. Terorismus čili hiraba je islámským zákonem zakázán. Je zařazen do jedné skupiny s loupeží, okrádáním pocestných a vymáháním výkupného - jakýmkoliv pokoutním použitím strachu nebo přinucení ve veřejném prostoru za účelem získání moci nebo peněz. P...
14.11. 2015 / Bohumil Kartous
Na internetu se objevilo prohlášení, v němž Islámský stát přijal odpovědnost za útoky v Paříži. Francouzský prezident už před tím obvinil Islámský stát z válečného útoku na Francii, ale na veřejnost zatím nepronikla žádná bližší informace o útočnícíc...