Palestinské dny hněvu aneb úsvit třetí intifády

16. 10. 2015 / Daniel Veselý

Na začátku tohoto měsíce vypukla v Izraelem okupovaných palestinských teritoriích, zejména ve východním Jeruzalémě, největší vlna násilí od konce masivní izraelské invaze v Gaze loni v létě, při níž bylo usmrceno přes 2200 Palestinců. Roznětkou těchto nepokojů se stal zvýšený izraelský zájem o třetí nejsvětější místo islámu – mešitu al-Aksá - a zároveň vražda izraelského páru palestinskými militanty. Mezitím se protesty a násilnosti rozšířily po okupovaném Západním břehu a zasáhly i Gazu, kde v pátek izraelští vojáci usmrtili sedm osob. Další útoky, lynčování a kriminální aktivity většinou ze strany izraelských bezpečnostních složek a ilegálních izraelských osadníků v neztenčené míře pokračují.

Podle posledních zpráv bylo během dvoutýdenních střetů a nepokojů zabito nejméně 33 Palestinců včetně osmi dětí a jedné těhotné ženy. Více než 1600 Palestinců bylo při střetech s Izraelci zraněno. Palestinští útočníci usmrtili 7 Izraelců a zranili řadu dalších ZDE.

Pro zajímavost jedno srovnání: v průběhu prvních pěti měsíců občanského konfliktu v Sýrii přišlo násilně o život 1600 civilistů a 500 členů syrských bezpečnostních složek. Jinými slovy jsou nynější izraelské násilnosti, alespoň co se poměru ztrát na životech týče, „účinnější“ než zločiny syrského režimu v první fázi konfliktu, kdy do něj přímo nezasahovali vnější aktéři ZDE. Málokdo pochybuje o tom, že první protesty proti režimu Bašára Asada byly legitimní, nicméně v případě bouří na území pod izraelskou okupační správou nám tuzemská média pravidelně přinášejí obraz hlavně násilně se chovajících Palestinců, kteří s noži a jinými zbraněmi útočí na Izraelce. Jinak řečeno – odpor proti diktátorovi, jenž ztratil naši milost, je vřele vítán, zatímco odboj proti tvrdému okupantovi, jenž má naši plnou podporu, je považován za nepřístojný a odsouzeníhodný.

A dále - kriminální aktivity okupačních orgánů a v jejich stínu působících extrémistů z řad ilegálních osadníků však o poznání převažují, což je ale u nás nadále ignorováno - nehledě na původ veškerého utrpení, jímž je nelegální a mnohdy brutální izraelská okupace palestinské půdy.

Stávající nepokoje byly částečně způsobeny obavami Palestinců o osud mešity al-Aksá, o niž mají enormní zájem také extrémisté z řad ilegálních osadníků, kteří by zde chtěli zbudovat třetí chrám. Tito radikálové se těší nebývalé (i finanční) podpoře izraelské vlády. Někteří z členů Netanjahuova kabinetu dokonce sdílejí nadšení extrémistů a taktéž volají po vybudování třetího chrámu v prostorách, kde se nachází třetí nejsvětější místo islámu, přestože to izraelské náboženské soudy zakazují. Na palestinské straně dokonce existují obavy, že by mešita al-Aksá mohla být kompletně zničena. Tyto snahy přirozeně vyvolávají tenzi mezi Araby, z nichž se někteří snažili „nevěřícím“ zabránit ve vstupu do mešity.

Radikální osadnické hnutí se kupříkladu podle specialisty na Blízký východ Iana Blacka z Guardianu před deseti až dvaceti lety nacházelo na pomyslném kraji pravicového spektra a nemělo žádnou politickou moc ZDE. To se ale změnilo především s nástupem Benjamina Netanjahua do funkce izraelského premiéra. Osadnické hnutí má nyní v izraelské vládě velký vliv a taktéž podporu některých izraelských náboženských kruhů.

Obecně je možné konstatovat, že se izraelská politická scéna v několika uplynulých letech posunula výrazně doprava. Ne nadarmo je stávající kabinet mnohými pozorovateli považován za nejpravicovější vládu v dějinách Izraele; příkladně výstavba ilegálních židovských osad nabyla na groteskní intenzitě, což kritizují i mnozí zastánci izraelské politiky, neboť se takto sabotuje takzvaný blízkovýchodní mírový proces.

Izrael se v odpověď na zločiny spáchané na jeho občanech uchyluje ke kolektivnímu trestání Palestinců žijících pod jeho okupační správou: zřizováním nových checkpointů a uzavírek v arabských čtvrtích ve východním Jeruzalémě a zintenzivněním vojenských úderů na Západním břehu a v Gaze. Izraelské síly ve východním Jeruzalémě v těchto dnech podnikají razie, zatýkají a vyslýchají palestinské studenty a další mladé lidi ZDE. Demolice obydlí osob podezřelých z terorismu nejsou ničím neobvyklým. Izraelská vláda navíc hodlá zbavovat práva na trvalý pobyt ve Východním Jeruzalémě podezřelé útočníky a jejich příbuzné.

Lidskoprávní skupiny varují, že Izrael proti Palestincům používá nepřiměřenou sílu, záměrně je zabíjí a v několika případech se mohl dopustit mimosoudních poprav ZDE. Izraelská lidskoprávní organizace B’Tselem označila odpověď okupačních složek na nepokoje v oblasti za kontraproduktivní s tím, že je nelze vnímat ve vzduchoprázdnu a izolovaně od každodenní oprese čtyř milionů lidí, kteří nemají vyhlídky na lepší budoucnost. Poněkud se také zapomíná na to, že násilných útoků na Palestincích se dopouštějí i ilegální osadníci, jimž často dělají „krytí“ izraelské bezpečnostní síly.

Kolektivní trest uvalený na okupovanou palestinskou populaci Izraelem samozřejmě zásadním způsobem neirituje Spojené státy, které Tel Avivu poskytují klíčovou finanční, vojenskou a diplomatickou podporu, nehledě na možnost, že jsme již možná svědky třetí intifády, která může právě probíhající nepokoje dramaticky eskalovat.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.10. 2015