Rusko nepotřebuje od Američanů zpravodajské informace o "islámském státu"

15. 10. 2015 / Karel Dolejší

V dobách studené války byli Američané v oblasti zpravodajství využívajícího lidské zdroje (HUMINT) na úrovni lepšího průměru, výrazně zaostávali za špičkovými zpravodajci bývalého SSSR. Tento nepoměr se později ještě výrazně zvětšil, když v USA dostalo naprostou prioritu signální zpravodajství (SIGINT). V současnosti americké zpravodajské služby pracují primárně tak, že vyměňují výsledky v oblasti SIGINT s partnery, kteří jsou špičkoví v oblasti HUMINT.

Je dostatečně známo a bylo už popsáno mnoho stránek o tom, jak kauza Snowden pomohla drasticky vylepšit operační zabezpečení (OPSEC) extrémistických islamistů. Výsledkem je, že nyní při většině svých operací zanechávají minimální elektronickou stopu, nebo dokonce vůbec žádnou.

Nadměrné investování do SIGINT a zanedbávání kulturních kompetencí vedlo k tomu, že Američané v prostoru působení "islámského státu" nemají žádné významnější sítě agentů. Jejich modus operandi tedy vypadá tak, že v oblasti HUMINT plně spoléhají na spojence, jejichž situace v oblasti kulturních kompetencí a klasické zpravodajské práce je na slušné úrovni. To ale znamená prekérní postavení. Tyto zdroje je třeba chránit snad ještě důsledněji, než vlastní. A kromě toho partneři mohou pečlivým výběrem předávaného materiálu zkreslovat obraz toho, co se skutečně děje, v souladu s politickými cíli vlastního státu. K čemuž také nepochybně v masivní míře dochází.

Bylo by velice legrační předpokládat, že vše co jsem tu napsal ruští zpravodajští profesionálové neznají mnohem lépe a podrobněji, než já. Proč se tedy mává potřebou zpravodajské spolupráce s USA, třebaže se ví, že z ní nemohou vyplynout prakticky žádné spolehlivé poznatky?

První důvod je propagandistický. Američané nemohou odhalit své zpravodajské partnery, což Moskvě umožňuje ukazovat prstem na Washington a křičet, že vrazi z volstrýtu přece vůbec nechtějí zničit "islámský stát".

Druhý důvod lze pochopit při studiu americké operace Venona, která v poválečném období odhalila sovětské zpravodajské sítě v USA. Tyto sítě vznikly z podstatné části právě díky spolupráci se SSSR, který ale již od roku 1942 masivně infiltroval americké zpravodajské a vládní agentury a pracoval usilovně proti svému spojenci. I z těch agentů, kteří byli zjištěni (seznam byl stejně velmi neúplný) se podařilo kompletně identifikovat jen zhruba polovinu.

Stručně řečeno, navázání zpravodajské spolupráce s Rusy je zpravidla prvním krokem k infiltraci vlastních struktur ruskými agenty. Američané na tuto lekci nezapomněli.

Rusové fakticky mají od Asada a z Teheránu mnohem více pro ně vhodných zpravodajských informací o IS, než by mohli kdy získat od západních služeb. Mají také přímé spojení s jednotkami dole v terénu, což je věc, kterou Obama americkému letectvu dlouho vetoval. Žádné informace navíc nepotřebují, jestliže útočí primárně na protiasadovské povstalce a na "islámský stát" jen čistě alibisticky.

A přirozeně, četné fotografie a videozáběry mrtvých civilistů včetně dětí, kteří jsou nejčastějším produktem ruského bombardování "hloupými" a kazetovými pumami ze středních výšek, si nikdo na Západě nevymýšlí a vymýšlet ani nemůže.

ISIS, Islámský stát
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 15.10. 2015