Německá firma odmítla zakázku na výrobu ostnatého drátu pro Maďarsko

Schröder podpořil Merkelovou: Nechceme být moralizující supervelmocí

15. 10. 2015

V dnešní debatě magazínu Cicero bylo středem pozornosti téma uprchlické krize. Bývalý kancléř Gerhard Schröder a generální ředitel společnosti Evonik Industries Klaus Engel přitom měli hovořit zejména o "trhu a morálce". Prvním bodem debaty byl ale VW skandál.

Schröder zdůraznil, že nejhorší na skandálu s výfukovými plyny je ztráta důvěry zákazníků, akcionářů a společnosti jako celku. VW zcela zřejmě porušil zákon, přičemž ztráty s tím spojené by neměli hradit "dělníci z pásové výroby". Obecný "VW-bashing" (jak to z nich „vymlátit“) proto nepředstavuje žádné správné řešení. Spíše musí být k zodpovědnosti přivedena "top úroveň" společnosti, také je nutné zkoumat možnosti kompenzací ze strany odpovědných manažerů, jak uvedl Schröder.

„My to zvládneme“: Žádná moralizující supervelmoc

Trh a morálka - toto téma souvisí s uprchlickou krizí v Německu. Jako příklad uvedl šéfredaktor Cicera Christoph Schwennicke případ výrobce ostnatého drátu se sídlem v Berlíně, který odmítl lukrativní zakázku z Maďarska. Předseda představenstva Evonik Industries Klaus Engel uvítal toto rozhodnutí podnikatele a zároveň ocenil intenzivní zapojení mnoha Němců. Postoj Merkelové „My to zvládneme“ byl správný, ukázal cestu, jak uvedl Engel. Přes uprchlickou krizi máme šanci prokázat, co dělá Německo Německem: Dobrá organizace, „chopit se úkolu“ a úspěšně projekty řešit.

Zda „My to zvládneme“ nepředstavuje pouze zbožné přání, chce vědět zástupce šéfredaktora serveru Cicero Alexander Marguier. Ostatně Zemský úřad zdravotnictví a sociálních věcí v Berlíně uvedl, že čistě morální postoj naráží na faktické hranice možností. Bývalý kancléř Schröder nazývá situaci jako dilema, ale také objasňuje, že Merkelová neměla žádnou jinou možnost než dát pozitivní signál a proto říci tolik kritizovanou větu. Nejde o žádnou „morální supervelmoc", jak reagoval Schröder na otázku Alexandera Marguierse, byla to správná reakce. "Co by se bylo v Evropě stalo", ptá se Schröder, „kdyby Německo - na pozadí své historie - odepřelo pomoc?"

Gerhard Schröder pochválil působení kancléřky v krizové situaci a dodal: "Jsem také přesvědčen, že to dokážeme."

„Černá nula" (vyrovnaný rozpočet) není tak významný

Připravit nový přistěhovalecký (imigrační) zákon až v příštím legislativním období, považuje Schröder za velkou chybu ze strany spolkové vlády. Teď je to o rychlosti. Uprchlíci potřebují - spíše než aby v uprchlických táborech „uvázli" - rychle integrovat do pracovního procesu. Zde došlo v minulosti k chybám, které je nyní nutno řešit spolkovou vládou.

Schröder jako člen SPD dává jasně najevo, že uprchlická krize nemusí představovat pro Německo zátěž, ale může být i přínosem, pokud bude integrace přes vzdělávání úspěšná. Úkolem do budoucna je proto realizace přistěhovaleckého (imigračního) zákona. Nicméně, jak připouští Schröder, nelze věřit tomu, že tento proces proběhne bez konfliktů.

"Vyvážený rozpočet - černá nula, je mnohem méně důležitá než úspěch v uprchlické krizi," říká Schröder. Rozpočty obcí a zemí to mají těžší, než spolkový statní rozpočet. V této situaci není vyrovnaný rozpočet měřítkem všech věcí. Jinak by obce a země „hladověly“.

„Každý se svým způsobem stává směšným"

Že Horst Seehofer (CSU) hrozí Merkelové soudním sporem před Spolkovým ústavním soudem, uvedlo bývalého kancléře v úžas: „Každý se svým způsobem stává směšným". Také Evropský zvláštní fond EU nepovažuje Schröder za správnou cestu. Spíše je třeba vykonávat finanční tlak prostřednictvím snížení finančních prostředků pro země východní Evropy, jako je Maďarsko, kteří se brání proti spravedlivému rozdělování uprchlíků.

Strach kvalifikovaných pracovníků, že by jim uprchlíci mohli vzít pracovní místa a že budou stát více, než kolik přinesou, nemohl ani Schröder a ani Engel potvrdit. Skutečným problémem je, že současní odborní pracovníci nejsou nahraditelní a místo aby pracovali do 63 let, je stále zapotřebí, aby pracovali do 67 let. Zde bude nezbytné, abychom byli flexibilnější. Evonik Engel zdůraznil, že přistěhovalci by platili v průměru po pouhých třech letech v Německu na daních více, než bylo původně nutné na jejich integraci vydat.

Podrobnosti v němčině ZDE

Vytisknout