Konec pozemního válčení? Nikoliv, říká kontroverzní studie

14. 10. 2015

Ačkoliv učenci upozorňují, že ISIS a další teroristické skupiny mohou být poraženy pouze pozemními silami, a snaží se zoufale překonat špatné zkušenosti z Iráku a Afghánistánu, vlády sázejí na drony a síly zvláštního určení, rychlé tryskové letouny, "chytré" bomby a střely.

Studie The Future of Land Warfare Michaela O’Hanlona z washingtonského thinktanku Brookings je protijedem na tento zavedený názor ZDE. Autor hovoří o "údajné zastaralosti rozsáhlých pozemních bojů" figurující v oficiální americké politice a obranném plánování.

Dospívá k závěru, že velikost armády, kterou si někteří komentátoři přejí zmenšit, by měla zůstat tam, kde je dnes - zhruba 500 000 vojáků v aktivní službě (fakticky po letošních rozhodnutích ne více než 450 000 a počet může dále automaticky klesat v závislosti na tahanicích o rozpočet ZDE - KD) a 550 000 rezervistů. (Pro srovnání: Turecké pozemní síly měly vloni 410 000 vojáků aktivní služby připravených k nasazení, jihokorejské 624 465, indické 1 325 000, čínské 2 333 000 a ruské 766 055 - KD.)

Měla by mít schopnost vést jednu velkou "totální regionální válku" a současně "výrazně přispívat" do dvou víceletých vícestranných operací. (Před iráckou invazí bylo cílem udržet kapacitu k vedení dvou regionálních konfliktů současně - KD.)

Ačkoliv O’Hanlonovy argumenty se vztahují zejména k USA, lze je snadno aplikovat na další členy NATO. Evropské země s největšími armádami provádějí významné škrty.

Britská armáda se zmenšuje ze 102 000 na 80 000 vojáků, s nadějí, že se podaří zvýšit počet rezervistů z 24 000 na 30 000.

Většina dnešních válek představuje občanské konflikty vedené pozemními jednotkami. Pokud vypukne mezistátní konflikt, obecně zahrnuje velkou koncentraci pozemních sil.

Konflikty zahrnující Rusko, Čínu, Indii, Írán, Pákistán, Egypt, Saúdskou Arábii, Nigérii nebo Mexiko mohou představovat systémové a rozsáhlé narušení "globálního řádu a amerických zájmů".

Ačkoliv autor tvrdí, že nepředpokládá válku s Ruskem, "je důležité, aby se Rusko nepovažovalo za bezkonkurenčně převažující pozemní mocnost ve Střední a Východní Evropě". A jediný možný scénář střetu amerických a čínských jednotek podle něj představuje varianta další korejské války.

Závěr je jasný: Ve světě ovládaném pozemními armádami USA armádu potřebují, a potřebují také spojence, kteří představují strategická aktiva. Odstrašující kapacita pozemních sil je přitom tím větší, čím rychleji je lze nasadit.

Je důležité udržet velkou americkou armádu, aby bylo Rusko odstrašeno od záměru zaútočit na Pobaltí, nebo Čínu od dobrodružství na Korejském poloostrově. Je jí také třeba k ochraně základen na Filipínách, k pomoci Jihovýchodní Asii s udržením příměří po případném jaderném konfliktu mezi Indií a Pákistánem, odstrašení Íránu od použití zbraní hromadného ničení a obnovení pořádku na místech jako Saúdská Arábie nebo Sýrie.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 14.10. 2015