Kinetická energie auta o hmotnosti 1,6 tuny a v rychlosti 130 km/h v porvnání s Pendolinem o hmotnosti 385 tun

24. 7. 2015

Nezbývá, než se vrátit do "školy". Převzal jsem "školní příklad" auta o hmotnosti 1,6 tuny a o rychlosti 130 km/h, píše Milan Lelek.

Odmysleme si vektory - auto i vlak jedou zcela rovně.

Auto v této hmotnosti a rychlosti má kinetickou energii jednoho MEGA Joule (MJ):

Joule (značka J) je jednotka práce a energie. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek je odvozen vztahem:

J = kg · m2 · s−2 (též N · m), kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton

1 Joule je definován jako práce, kterou koná síla 1 N působící po dráze 1 m ve směru pohybu.

Takové auto má kinetickou energii 1 MJ

Vracím se k vlaku o hmotnosti 385 tun. Při rychlosti 130 km má kinetickou energii 251 MJ. Při 160 km je to energie 380 MJ, to znamená zhruba faktor 1,5.

Pokud pojede vlak rychlostí 300 km/h měl by kinetickou energii 1337 MJ.

Proti rychlosti 130 km/h je to již 5,3 násobek.

Vzhledem k tomu, že již náraz automobilu při rychlosti 130 km/h je devastující (smrtelné následky pro posádku), je takovou rychlost možno využívat jen na dálnici, kde vše jede jedním směr za přibližně shodné rychlosti. Běda, když narazí takový automobil do stojícího, neosvětleného nákladního vozu.

Veškerá automatika pro popojíždění, která se používá u nových vozů, je určena v podstatě jen pro popojíždění, např. při "stau" na dálnici, při nízkých rychlostech.

Měli bychom se zamyslet. Když "Pendolino" je při rychlosti 130 km za hodinu "zatíženo" kinetickou energií 251 násobku osobního auta, tak i při této rychlosti budu při případné srážce následky devastující a pro cestující život ohrožující. Nejedná se o žádný "pancéřový vlak" s pluhem pro odhazování překážek na cestě.

Doufám, že jsem Vás příliš neunavil školní matematikou.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.7. 2015