Jak děsivě se argumentuje nacismem

9. 6. 2015 / Boris Cvek

Boj proti nacismu dneska opravdu slouží pro argumenty se stále podivnější logikou. Nejen že se používá k tomu, aby se ospravedlňovala nutnost zlikvidovat nějakou náboženskou či etnickou menšinu, tedy boj proti nacismu je použit jako důvod pro podporu nacistické ideologie, nýbrž boj proti nacismu může být použit také jako argument pro totalitní stát. Argument vypadá zhruba takto: tak jako většina lidí volila v hitlerovském Německu vyhlazení židů v koncentrácích, tak není možné brát ohled na většinu lidí a je třeba dbát vyšší, opravdové pravdy.

Jistě bych souhlasil s tím, že základní lidská práva jsou více než většinový názor, dokonce nesdílím nějakou víru v moudrost většiny – věřím ale tomu, že když jsou věci transparentní a veřejně a svobodně se hledá pravda, většina lidí se k ní v konsensu nakonec dostane mnohem blíž než nějaký vlastník pravdy, ať už to v minulosti byla katolická církev nebo státostrany.

Ale teď zpátky k tomu argumentu. Vyhlazování židů v Německu zřejmě široká veřejnost nechtěla, neboť Hitler pravdu o holocaustu tajil. Kdyby připustil transparentní a svobodnou debatu o vyhlazování židů, zřejmě by se proti němu Němci (včetně armády) vzbouřili. Holocaust naopak probíhal tajně a vskrytu, ve jménu vyšší pravdy, kterou většina nedokáže pochopit.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 9.6. 2015