O Mezinárodní škole v Praze (ISP) a zavádějících informacích v českých médiích

21. 4. 2015 / Albín Sybera

ISP není svým fungováním rozdílná od mezinárodních škol jinde v Evropě (Milán, Atény, Mnichov, Budapešť, Moskva, Istanbul, atd.), či ve světě (Tel Aviv, Dubai, Islamabád, Nové Dillí, Šanghaj, atd.). Pro všechny mezinárodní školy je zásadní akreditace při Council of International Schools (CIS) a nezávisle na ní může pomyslným vzdělávacím měřítkem být zda škola nabízí studijní program International Baccalaureate (IB), což většina z nich (nedokáži to stoprocentně tvrdit o úplně všech) nabízí. International Baccalaureate Organization (IBO) je na mezinárodních školách nezávislá entita s hlavním sídlem v Ženevě a kancelářemi po celém světě. Absolventi ISP nemusejí nutně absolvovat kompletní IB program, ale většina z nich tak činí, protože jeho dokončení (včetně závěrečných zkoušek) jim usnadňuje vstup na univerzity ve Velké Británii, Kanadě, nebo USA, kam většina absolventů ISP míří. Aby škola mohla nabízet tento studijní program, tak potřebuje především dostatečně velký tým lektorů, které mají vzdělání, kvalifikaci a zkušenosti na to, aby mohly vyučovat dle osnov IB.

Pokud použiji studium v ISP jako příklad, tak samotní ředitelé a lektoři úzkostlivě dbají na mezinárodní charakter školy. Kromě studentů z USA tvoří podobně velkou minoritu studenti z Ruské federace a post-sovětských zemích. Každý školní rok se národnostní poměry ve škole mění, jelikož rodiče studentů na mezinárodních školách často po třech, čtyřech letech mění pracovní působiště (z velké části se jedná o diplomaty, místní ředitele nadnárodních korporací, či bankéře). Pravidelně jsou ale mezi studenty chlapci a dívky z arabských a islámských zemích (Egypt, Turecko, Saúdská Arábie či Pákistán, apod.), Afriky, Izraele, Indie, Číny, Jižní Koreje, Austrálie a latinsko-amerických zemí (Mexiko, Brazílie, Čile, apod.). Mezinárodní skladba studentů vytváří mix, ke kterému by se velmi těžko hledala obdoba i v zemích, které se chlubí vysokou mírou multietnického složení populace jako třeba Skandinávské země, či Kanada. Lektoři pak pocházejí většinou z anglicky mluvících zemí.

Celé to zmiňuji proto, že hovořit o ISP jako o americké škole je skutečně zavádějící tvrzení pravděpodobně způsobené neznalostí reálií školy. Zajímalo by mě, jestli třeba o jedné z největších světových palíren slivovice – Rudolf Jelínek z Vizovic – by se v podobném článku také hovořilo jako o holandské firmě. Předpokládám, že zřejmě ne, a proto se ještě musím pozastavit nad spojením s americkou ambasádou, které bylo v záhlaví článku použito. V ISP tradičně studují děti amerického diplomatického sboru. Proto například po teroristických útocích z 11. září 2001 byla kromě objektu Rádia Svobodná Evropa na nějaký čas zásahovou jednotkou střežena i ISP. A stabilní přítomnost dětí amerických diplomatů je jedním z důvodů, proč vysoce postavený diplomat americké ambasády pravidelně zastává funkci ve vedení školy.

Na spojení ISP s kauzou sporných komentářů, které si vzájemně vyměnil americký velvyslanec Shapiro a český prezident Zeman ohledně Zemanovy cesty do Moskvy je pikantní mimo jiné i fakt, že v ISP je pravidelně jednou z nejpočetnějších komunit ta z Ruské federace. Dovedu si představit, že hodiny historie 20. století u Shannon Legget (jejíž otec byl, mimochodem, dlouholetý aktivista za práva odborových svazů a působil i v komunistické straně v USA) jsou v letošním školním roce velmi zajímavým studijním prostředím ve vztahu k vojenskému konfliktu na východní Ukrajině. Na těchto hodinách historie totiž pravděpodobně vedle sebe sedí mladí Američané i Rusové a až budou probírat kolektivizaci na Ukrajině a následný hladomor, nebo roli banderovců během druhé světové války, tak se pravděpodobně rozhoří i debata nad dnešní situací na Ukrajině, která oproti podobným debatám na středních školách v USA, Rusku, nebo ČR, bude mít tu výhodu, že se jí zúčastní občané zemí, které se prezentují diametrálně rozdílnými pohledy na tento konflikt.

Z vlastní zkušenosti vím, že se s rozlišnými názory na svou zemi naučí pracovat úplně jinak než v homogenním prostředí, ve kterém se narodili. Ačkoliv by bylo bláhové si myslet, že studenti ISP jsou vysoce sofistikovaní mimozemšťané, kteří netrpí předsudky, tak ale stejně přitažené za vlasy je tvrzení, že se tito studenti nachází v americkém prostředí. Právní subjekt vlastnící ISP sice má sídlo v americkém státě Delaware, ale účty si rozhodně může vést v jakékoliv bance v ČR a americké, ani jiné velvyslanectví do toho ISP nemá co mluvit.

A když už v souvislosti s ISP článek v Novinkách.cz zmínil Sberbank, tak možná pod čarou stojí za zmínku i to, že ISP měla původně své účty u Volksbank, kterou ale koupila Sberbank registrovaná v Rakousku a účty tak automaticky přešly na Sberbank. A to nezmiňuji skutečnost, že v české i rakouské Sberbank pracují Američané. Neměla by tedy být americká ambasáda v Praze pranýřována i za tuto skutečnost? V těchto souvislostech se neubráním další otázce, a sice proč si článek pana Rovenského bral na mušku právě Mezinárodní školu v Praze?

Vytisknout