Nežijeme už v 19. století, říkají finští reformátoři

Finsko radikálním způsobem reformuje vzdělávání

22. 3. 2015

Finsko řadu let vévodí mezinárodním srovnáním ve čtenářské či matematické gramotnosti. Pouze země dalekého východu, jako Singapur nebo některé oblasti v Číně (pouze ta největší města, tedy Šanghaj nebo Peking) jsou ve výsledcích Programu mezinárodního hodnocení studentů (PISA, pod patronací OECD) lepší. Politici z těch nejrozvinutějších zemí pořádají do Finska poutě, aby zjistili, jak finský úspěch replikovat.

Reforma, kterou nyní Finsko aktivně provádí, je skutečně přelomová, a to i podle samotných finských odborníků. Podle jejich vyjádření je převratná reforma motivovaná tím, že je třeba zaměřit se na cíl vzdělávání, kterým je příprava na budoucnost. „Dnešní mladí lidé používají skutečně vyvinuté počítače. V minulosti banky potřebovaly spoustu úředníků na to, aby počítali čísla, ale to se radikálně změnilo,“ říká helsinský manažer rozvoje Pasi Silander a dodává, že „proto se snaží změnit vzdělávání podle toho, co je potřeba pro práci a život v současné společnosti.“

Finští středoškoláci už nebudou mít hodinu dějepisu nebo hodinu zeměpisu. Předměty budou nahrazeny výukou postavenou na tzv. fenoménech, což znamená, že se budou vzdělávat na konkrétních a aktuálních tématech. Kupříkladu na odborně zaměřené škole budou mít žáci téma „obsluhy v jídelně“, což bude zahrnovat prvky matematiky, jazyků (budou přece obsluhovat cizince), psaní a komunikaci. Více akademicky zaměření žáci se budou vzdělávat prostřednictvím mezipředmětových témat, jako je třeba Evropská unie. Spojí dohromady prvky ekonomie, historie zemí EU, jazyků a zeměpisu.

Žáci už také nebudou  podrobeni tzv. frontální výuce, kdy pouze sedí v lavicích a většinu času poslouchají výklad učitele a čekají, až budou vyvoláni. Místo toho finské školy zavádějí více kolaborativní přístup, kdy žáci pracují v malých skupinách a řeší společně problémy, zatímco zdokonalují své komunikační dovednosti.

I ve Finsku se ale objevily stížnosti ze strany učitelů, z nichž mnoho strávilo svůj profesní život právě tím, že se zaměřovali na konkrétní předmět. V rámci reformy budou ti učitelé, kteří si nový přístup osvojí a budou ochotni vyučovat společně se svými kolegy na výuce témat, odměněni malým navýšením platu. V Helsinkách, které představují přední voj celé reformy, v současnosti prochází 70 % učitelů kurzy, které jim mají přechod na nový vzdělávací přístup usnadnit. Podle Silandera jde o skutečnou změnu v uvažování o tom, jak vzdělávat, nicméně „ti, kdo na nový styl přistoupili, sdělují, že se nechtějí vrátit k tomu předchozímu“.

Podle dosavadních studií, které pracují s výsledky žáků během prvních dvou let od počátku reformy, se ukazuje, že jim změna prospívá a jejich výsledky se zlepšily.

Finské školy jsou povinovány k tomu, aby uskutečnili minimálně jedno období učení založeného na tématech za rok. V Helsinkách, které se snaží reformu uspíšit, jsou to dvě období ročně. Paní Kyllonenová předpovídá, že implementace proběhne v celém Finsku do roku 2020.

Mezitím probíhají diskuse s výrobci digitálních her, jak efektivně zavést do mateřských škol hravý přístup ke vzdělávání.

Kompletní text v angličtině ZDE

Vytisknout