Ruská kolektivní neuróza a budoucí politika Západu

20. 2. 2015 / Andreas Umland

Strategickou výzvou pro Západ nebude v následujících letech jen Ukrajina a Ukrajina sama nebude až takovou výzvou. Širším a hlubším problémem je, že největší evropský národ, Rusové, má nyní ve své většině hluboce konspirologický a manicheistický pohled na vztahy mezi Ruskem a Západem, pokud ne na vztahy se světem všeobecně. Veřejný politický diskurs v Rusku, jak je šířen hlavními televizními kanály kontrolovanými Kremlem, se stal paralelní realitou.

Často má psychotické rysy a zahrnuje překřikování, řev, plísnění, hanobení, fantazírování atd. Toto záměrně vyvolané psychologické pozadí nekomplikuje jen řešení takzvané ukrajinské krize. Otvírá Kremlu řadu dalších politických možností - zahraničních i domácích - schopných odvést pozornost ruského elektorátu od probíhající socioekonomické degradace.

Zdá se, že závěrem bude, že Západ bude muset silně investovat do různých informačních strategií, technologií, projektů a médií, aby postupně tuto situaci překonal, mj. cestou změny dominantního politického diskursu v ruských diasporách v zahraničí. Jinak bude muset později utratit významně větší prostředky z veřejných rozpočtů na vyrovnání se se sekundárními symptomy, politickými odezvami a patologickými výrazy stále kritičtějšího stavu "ruské duše".

Zdroj v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 20.2. 2015