Klinika, dvě kliniky, tisíc klinik...
19. 2. 2015 / Ondřej Plachý
Od chvíle, kdy policie vyklidila žižkovské autonomní sociální centrum Klinika, uplynuly již dva měsíce. Její okna sice stále zůstávají zabedněná, ale aktivisté ve své snaze o získání objektu bývalé Kliniky významně pokročili. V současné chvíli jsou již jen krok od jejího získání do podnájmu (zadarmo) na několik měsíců od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Zároveň se z hlavních organizátorů staly mediálně známé tváře, když se jim podařilo na celou situaci upozornit média a získat si pozornost širší společnosti. Celá kauza se dostala až na stůl ministra financí Andreje Babiše, který pro něj typickým způsobem prohlásil, že Kliniku zařídí. Jestliže ÚZSVM autonomní sociální centrum Klinika skutečně aktivistům umožní používat, bude to znamenat průlom v přístupu úřadů ke squattingu pro celou Českou republiku.
Každé město potřebuje svou Kliniku
Projekt autonomního centra Klinika byl ale kromě medializace některých problémů spojených se státní (ne)správou jejího majetku úspěchem i v něčem jiném. V první řadě ukázal, že i v dnešní době je možné s dostatečným odhodláním prosadit věci, které se na první pohled zdají nemožné. Není tomu tak dávno co v roce 2009 policisté vyklidili squat Milada a opuštěná budova tak chátrá dodnes. Po nepříliš povedeném zásahu to však pro české aktivisty a squatery vypadalo, že budoucnost jim není příliš nakloněná. Jakékoliv pokusy o obsazení budovy od té doby skončily nezdarem a periodické upozorňování squaterů na problematiku chátrajících a neobydlených objektů se stalo spíše jednodenními dýchánky, které pro ěn končívaly na policejní služebně.
Ale zpět ke Klinice. Ta představuje znovuobjevený důkaz, že nadšení a kreativita stačí k tomu, abychom mohli začít aktivně měnit své okolí. Spousta mladších lidí v mnoha českých městech přitom tuto možnost ani nezvážila, protože tržní prostředí ve kterém agresivní developerské projekty ovládly některé magistráty (jedním z typických příkladů by mohla být olomoucká Šantovka) a z našeho okolí se stalo jejich hrací hřiště pro vyvolené. S příchodem Kliniky si ale otázku možnosti změny a revitalizace našeho okolí musíme položit znovu. Obzvláště pokud si uvědomíme, že i veřejnost již nemusí být tak jednoznačně proti. Zde je důležité upozornit na sympatickou reakci veřejnosti, hlavně pak obyvatel Prahy z bezprostředního okolí objektu Kliniky. Namísto z médií naučených frázích o feťácích, bezdomovcích a neúctě k soukromému majetku, jsme byli svědky pozitivních reakcí i od starších ročníků. Opět nelze jinak než pochválit autory projektu za vhodný výběr objektu, který byl roky opuštěný.
Kritikům, kteří se zaměřili na několik nepříliš efektivních poznámek o soukromém vlastnictví (jako například pražská ODS), jsme se všichni při pohledu na zdevastovaný objekt ve státním vlastnictví museli smát.
Přímá akce, vyjednávání, medializace
Byla to právě přímá akce, kterou na sebe Klinika upozornila a která ji odlišila od občanských aktivit, které se snaží jít čistě legální cestou. I v jiných městech narazíme na podobné projekty sociálního bydlení a služeb, které však často bez dostatečné podpory veřejnosti stojí na mrtvém bodě. Klinice se narozdíl od nich díky přímé akci se podařilo autonomní sociální centrum okamžitě uvést do provozu a nabídnout desetidenní ochutnávku toho, co lidé kolem projektu chtěli okolí nabídnout. Zatímco ostatní projekty stojí na úřadech roky a jen málokdy dokáží jednání přivést ke zdárnému výsledku, Klinika ukázala, že to jde mnohem rychleji a zadarmo. Kombinace přímé akce a konvenčnější snahy o legální získání objektu Kliniky, spojeného se zájmem českých médií, se ukázala být tou správnou cestou a i přes počáteční neúspěch dokázala prolomit .
Právě teď máme možnost přímo zasáhnout do našeho okolí a přispět k revitalizaci opuštěných objektů a také k rozvoji sociálních služeb. Pražská Klinika nemá svou existenci stále jistou a tak hrozí, že celý projekt bude zamítnutý. Pokud s poselstvím Kliniky jako občané souhlasíme a sami o podobné iniciativě uvažujeme, musíme okamžitě začít jednat. Po celé zemi jsou stovky až tisíce chátrajících a opuštěných objektů, které patří státu. Ten se přitom již ústy ministra financí vyjádřil, že mu podobné projekty nevadí. Nezbývá, než se zeptat, co by se stalo, kdyby se najednou a nezávisle na sobě objevily Kliniky další?
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 19.2. 2015
-
19.2. 2015 / Bude-li Řecko donuceno odejít z eurozóny, němečtí daňoví poplatníci budou muset uhradit stovky miliard euro19.2. 2015 / Pokud by Rusko napadlo pobaltské země způsobem, jímž ruská armáda nyní bojuje na Ukrajině, NATO jim nepomůže19.2. 2015 / Německo odmítlo žádost Řecka o prodloužení půjčky19.2. 2015 / Guardian: Řecko se vzdalo Bruselu19.2. 2015 / Ruské bombardéry se znovu přiblížily Británii19.2. 2015 / Německý expert: Mír na Ukrajině je nepravděpodobný, "separatisté" otevřeně deklarovali další válečné cíle17.2. 2015 / Jak Rusko podporuje ultrapravicové strany v Evropě18.2. 2015 / Porošenko: "Chceme jednotky OSN nebo zásah EU"18.2. 2015 / Pussy Riot vydaly píseň "Nemohu dýchat", na protest proti zabití Američana Erica Garnera18.2. 2015 / Peter Oborne požaduje nezávislé vyšetřování redakční linie Daily Telegraphu ohledně skandálu v HSBC18.2. 2015 / První česko ruská banka nepodléhá dohledu ČNB18.2. 2015 / Švýcarsko zahájilo vyšetřování banky HSBC18.2. 2015 / V rámci "příměří" padlo město Debalceve18.2. 2015 / Karel DolejšíDočká se i Česká republika někdy otevřené občanské debaty o bezpečnostní politice?18.2. 2015 / Německo zahájilo přípravu Bílé knihy o obraně17.2. 2015 / Deník Daily Telegraph cenzuroval informace o skandálu v bance HSBC, aby nepřišel o její reklamu17.2. 2015 / Země je stacionární a neobíhá kolem Slunce17.2. 2015 / Anglikánská církev doporučuje voličům, jak hlasovat v nadcházejících všeobecných volbách17.2. 2015 / Na zničeném doněckém letišti16.2. 2015 / Reportér ruských televizí mimoděk dokázal trvající přítomnost ruských tanků na ukrajinské frontě14.2. 2015 / Hospodaření OSBL za leden 2015