O kultu nenávisti, aneb Proč může mít i Chameneí pravdu

19. 2. 2015 / Karel Dolejší

Íránský "nejvyšší duchovní vůdce" ajatolláh Alí Chameneí kritizoval oslavovaný film Clinta Eastwooda American Sniper, který šel do kin v polovině ledna ZDE. Film podle ně podporuje nerozlišující nenávist vůči muslimům. A je tomu skutečně tak.

Film American Sniper vypráví příběh mimořádně úspěšného odstřelovače z války v Iráku Chrise Kylea, který zabil 255 lidí a řídil se přitom svojskou vlastní verzí platných vojenských řádů. Jak to sám vyjádřil v biografii nazvané výmluvně American Sniper: The Autobiography of the Most Lethal Sniper in U.S. Military History: "If you see anyone from about sixteen to sixty-five and they’re male, shoot ’em. Kill every male you see. That wasn’t the official language, but that was the idea." (Pokud vidíš kohokoliv od zhruba šestnácti do pětašedesáti a jsou to muži, zastřel je. Zabij každého muže, kterého uvidíš. To nebyl oficiální jazyk [vojenských předpisů], ale taková byla myšlenka.)

Příběh patologického zabijáka, kterého nakonec zabil jiný americký veterán (což se z filmu nedozvíte), získal řadu ocenění na amerických a britských festivalech a je široce oslavován. Příznačné ovšem je, že nad ním jásají zejména lidé, pro něž americká vojenská kultura užívá výrazu "chickenhawk" - lidé ochotní neustále kdesi intervenovat a bojovat tam do poslední kapky krve - těch ostatních. Naopak vojáci jsou z velké části posledním Eastwoodovým počinem disgustováni a zejména se distancují od univerzální dehumanizace muslimů, kterou se Kyle vyznačoval. Nepovažují ho za hrdinu, ale za monstrum. Jistě dobře vědí proč.

Clint Eastwood coby veterán americké kinematografie měl vždy vyhraněně pravicové názory, na rozdíl třeba od Roberta Redforda, nicméně to nutně nevylučovalo ani "progresívní" charakter některých z rolí osamělých nevlídných dobrodruhů, které většinou ztvárňoval. Například ve variaci Zapata westernu Joe Kid z roku 1972 si zahrál bílého farmáře, který pomáhá rebelii Mexičanů proti loupeži jejich půdy a zločinnému zbohatlíkovi. Většina jeho filmů ovšem reprodukovala "tradiční" americké hodnoty, včetně jižanských (Psanec Josey Wales, 1976), slavná série o Drsném Harrym přinesla i záměrně démonizovaný obraz levicového rebela a Bojové nasazení je prostě jen prvoplánový náborový film americké námořní pěchoty.

Režisérská tvorba je jistě pestřejší než rolová škatulka, do které byl zamlada zařazen, ať už hrával ve westernech, kriminálních či akčních válečných filmech. Nicméně svůj stín Eastwood možná překonat nedokáže a volbou látky posledního filmu to předvedl zcela nepochybně. Jako reklama pro zbraňovou lobby American Rifle Association je American Sniper jistě skvělý. Bohužel, mezi hlavním "hrdinou" a Andersem Behringem Breivikem, který v Norsku po desítkách vraždil mladé socialisty, je v zásadě jediný opravdu důležitý rozdíl: Kyle zabíjel se státní licencí na území cizího státu, kdežto Breivik bez licence a ve vlastní zemi. Jinak jsou si podobni téměř k nerozeznání.

Clintu Eastwoodovi je čtyřiaosmdesát a těžko říci, zda se mu ještě podaří natočit něco dalšího. Doufejme že ano. Jinak by se totiž jeho kariéra uzavřela počinem - mírně řečeno - silně pochybným.

Občas dokonce i ajatolláh Alí Chameneí mluví rozumněji než američtí filmoví kritici. Neměla by to být vlastně výstraha?

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 19.2. 2015